Impmentace tzv. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách
Vážené kulturní fórum, v rámci co největší informovanosti RT kultura informuji o dalším “kousku”, který je na pořadu Poslanecké sněmovny (jako tisk PSP 30 Směrnice o audiovizuálních mediálních službách) a už jste o něm na RT slyšeli ještě o něm uslyšíte. Mj. protože předkládáme rukou naší poslankyně @Klara.Kocmanova pozměňovací návrh, který má rozšiřovat možnosti pro tělesně postižené resp. zpřístupňování audiovizuálních mediálních služeb pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením. Celý tisk v PSP je zde.
A. O co jde:
Je to IMPEMENTACE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.
Předmětem je transpozice EU směrnice o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (dále jen „AVMSD“) do českého právního řádu, a to prostřednictvím vládního (Babišova vláda, ministr kultury Zaorálek) návrhu zákona „o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů“
B. Stručný obsah směrnice a implementace:
Směrnice mimo jiného upravuje limity a široké podmínky pro vysílání reklamy či zavádí novinky, které se týkají platforem pro online videa, stanovuje také kvóty (30%) na evropskou produkci u VOD. V původním znění umožňuje také požadovat poplatky, resp. reinvestice po poskytovatelích mediálních služeb, kteří se zaměřují na diváky na jejich územích, ale jsou usazeni v jiných členských státech (u nás Netflix, HBO a další) – to se však do české minimalistické verze nedostalo.
C. Shnutí a postoje
1) Implementace je velmi jednoduchá - minimalistická - tzv. technicistní, nepřináší o moc více, ani méně, než původní směrnice EU, ač původní směrnice umožňuje širší výklad, ČR zvolilo minimalistickou implementaci, je to legitimní přístup, ač ne všude samozřejmý.
D. Identifikované problémy či možnosti:
a) Reinvestice
- Česká verze neobsahuje vůbec v žádném směru transpozici ustanovení čl. 13 odst. 2 AVMSD, které členským státům umožňuje zavázat poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „VOD služby“) k přímým investicím (resp. re-investici) části jejich výnosů z trhu daného státu zpět do jeho lokální audiovizuální tvorby. Uvedenou povinnost je možné uložit nejen „domácím“ VOD službám, ale také VOD službám usazeným v jiných státech EU, zaměřují-li se na diváky na území daného státu.
- Touto cestou reinvestic jde řada evropských zemí, nově například Německo, které počítá z více jak 10% reinvesticemi, ale i další země.
- AVMSD takto v původním záměru cíleně reaguje na existující tržní nerovnováhu a stále se zvyšující tlak vyvolávaný globálními VOD hráči na lokální audiovizuální trhy, zejména pak na pluralitu, programovou diverzitu a originální a inovativní lokální tvorbu, kterému tyto bez potřebné podpory nemohou reálně čelit. Uvedenému tlaku a jeho negativním dopadům samozřejmě čelí také český audiovizuální trh, pro nějž zavedení re-investiční povinnosti pro VOD služby dle AVMSD, zejména pak pro ty globální cílící na české publikum, představuje jedinečnou příležitost k jeho významné podpoře.
- Pokud by tato povinnost velkým VOD hráčům zavedla, jedná se již v tuto chvíli o vyšší stamiliony reinvestic do české tvroby, s výhledem na velký potenciální růst, který by mohl časem pokrýt i anpř. Filmové pobídky a tím ušetřit státní kase velké stamiliony (teď jsou 800m). Velké společnosti mají statisíce klientů a tím, že sídlo mají jinde, neodvádí zde žádnou daň. Velkým paradoxem je, že české videoplatformy už do Fondu kinematografie odvádějí 0,5% (Aerovod, Voyo) a zahraniční nic. Tato problematika se má v blízké budoucnosti řešit v rámci nového zákona o Fondu audiovize, jež je v Programovém prohlášení vlády.
Dle informací z Volebního výboru, kterému byl tento tisk předán po prvním čtení k projednání, se připravuje ze strany jednoho z vládních poslanců Pozměňovací návrh, který by výše řečené částečně umožňoval. Tento PN, až bude znám, projednáme na RT a připojíme stanovisko.
b) Osoby se zdravotím postižením (neslyšící ale i jiní)
Směrnice upravuje i zpřístupňování pořadů osobám se zdravotním postižením. Oproti stavu předtím mají neslyšící, zastoupení ASNEP – Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, z. s., pocit, že implementace zhoršuje jejich postavení.. Je faktem, že jejich komunikace je hodně nátlaková a objemná, ale v podstatě mají pravdu, že stav z jejich pohledu se výrazně zhoršil, a počty povinně titulkovaných pořadů může radikálně klesnout.
- Vládní návrh zcela odstraňuje dnes existující zákonné kvóty na pořady se skrytými a otevřenými titulky a na pořady přístupné pro lidi se zrakovým postižením a nahrazuje je obecnou povinností poskytovatelů (konkrétně provozovatelů televizního vysílání) připravit akční plány, kde je míra zajištění a navyšování přístupnosti ponechána na jejich uvážení.
- Na jejich stranu se velmi výrazně a se silným stanoviskem přidala oficiálně také zástupkyně veřejného ochránce práv Mgr. Monika Šimůnková, která to dostala na starosti v kanceláři Ombudsmana. Ta také vyvíjí tlak na MK, aby v tomto směru podniklo MK úpravy, které směrnice umožňuje.
Např. na Slovensku tato úprava proběhla k velké spokojenosti neslyšících a za dohody tamního MK i poskytovatelů – tedy jde to, když se chce.
Tuto problematiku jsme si vzali za své a po dohodě s panem ministrem Baxou, který souhlasil s naším postupem jakože za Pirátskou stranu, jsme s Klárou Kocmanovou jsme intenzivně jednali napříč politickým spektrem a stakeholdery a připravili jsme kompromisní variantu Pozměnovacího návrhu, který by částečně řešil zpřístupňování pro zdravotně postižené občany. Je to varianta, kde se (ve stručnosti velké) výrazně posilují pravomoci kontrolního orgánu (RRTV) vymáhat toto na provozovatelých a kde se do roku 2025 zavazují provozovatelé zpřístupnit nejméně 30% obsahu (teď je 15). Jednání nebyla jednoduchá, protože tato tématika je velmi citlivá a řeší se desítky let.. nakonec to vypadá, že náš PN bude pozitivně přijat napříč spektrem i ze strany organizací a dalších stakeholderů. Tento PN ještě také představíme na RT. Avizován byl na volebním výboru a má se předložit do 25.4. Pak projde sněmovními “kolečky” a nakonec bude hlasován na plénu.
Toliko k tomu, teším se na případnou diskuzi.