Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Skolstvi

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Školství. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
Uživatelský avatar
Daniel.Mazur
Republikový výbor
Příspěvky: 745
Registrován: 25 lis 2013, 10:23
Profese: fyzik
Bydliště: Praha
Dal poděkování: 744 poděkování
Dostal poděkování: 1572 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od Daniel.Mazur »

Ahoj,
dnes dorazil k připomínkování materiál Hlavní směry revize RVP pro ZV.
Svolávám proto schůzi k projednání připomínek k uvedenému materiálu, a to na středu 6.4.2022 od 18 hodin, již tradičně online formou.
Těším se na vaši účast!
Dan

Tito uživatelé poděkovali autorovi Daniel.Mazur za příspěvek:
Janek.Wagner

Daniel Mazur

+420-602-439-639
daniel.mazur@pirati.cz

"Hey, what does this button do?" (Curiosity)

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Dobrý den

Je možná účast i nečlenů strany/RT?

Janek.Wagner
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 3215
Registrován: 26 úno 2012, 19:46
Profese: ICT konsultant, novinář
Dal poděkování: 3870 poděkování
Dostal poděkování: 4291 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od Janek.Wagner »

Připomínky kolegy Bořivoje Brdičky: https://us20.campaign-archive.com/?u=e8 ... f9a9e12d52

Připomínám, že 31. března proběhne od 14 do 16 hodin Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Co přinese revize RVP dětem?: https://www.pedagogicke.info/2022/03/31 ... ma-co.html

Janek.Wagner
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 3215
Registrován: 26 úno 2012, 19:46
Profese: ICT konsultant, novinář
Dal poděkování: 3870 poděkování
Dostal poděkování: 4291 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od Janek.Wagner »

ok_Sauron píše: 25 bře 2022, 10:20

Je možná účast i nečlenů strany/RT?

To je snad normální, ne?

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Janek.Wagner píše: 25 bře 2022, 17:21
ok_Sauron píše: 25 bře 2022, 10:20

Je možná účast i nečlenů strany/RT?

To je snad normální, ne?

Já nevím, jak to chodí :-)

Ale beru to jako ano. Díky.

Janek.Wagner
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 3215
Registrován: 26 úno 2012, 19:46
Profese: ICT konsultant, novinář
Dal poděkování: 3870 poděkování
Dostal poděkování: 4291 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od Janek.Wagner »

Pokračování tedy bude 13. března 2022 od 18 hodin?

Připomínám dvě reakce:

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Dobrý den

Rád bych se ujistil, že platí online schůzka v pondělí 18. 4. v 18:00?

Dokončuji vlastní připomínky k Hlavním směrům. Je to trochu delší, proto dávám po částech:

========================================

Ověřování (kapitola 9, str. 82, řádek 17)

Hlavní směry na mnoha místech deklarují požadavek kvalitního ověřování výstupů vzdělávání na straně škol i státu.

Hlavní směry v rámci navrhovaných úprav uvádí „Ověřováno by nemělo být pouhé osvojování si znalostí, ale míra pochopení vzájemných souvislostí a schopnost znalosti a dovednosti aplikovat, tedy zejména základní gramotnosti a klíčové kompetence.“ [6.4/51/23], „ČŠI bude podporována v tom, aby školy byly hodnoceny podle toho, zda gramotnosti a kompetence reálně rozvíjejí.“ [6.2/32/16], či „Pokud budou kompetence a gramotnosti formulovány jen obecně a neměřitelně, pak zůstanou ve výuce jen v deklaratorní podobě. Gramotnosti a kompetence je tak nutno v RVP propojit s očekávanými výstupy a provázat s konkrétními postupy, které gramotnosti a kompetence ověřují.“ [6.2/33/1]. Očekává se, že kompetenční vnímání RVP bude podpořeno „zřetelným promítnutím klíčových kompetencí a gramotností do ověřovacích nástrojů“ [6.2/34/4], vnímá, že „Učitelům musí být jasné, co budou u dětí sledovat, co jsou výsledky vzdělávání, tedy na jakých konkrétních důkazech učení budou rozeznávat, že žák se dostal do cíle, že se učil a naučil.“ [6.234/13], či že „Státem kontrolované kurikulum je též podkladem ke zjišťování kvality vzdělávání v praxi.“ [6.4/48/16].

Ověřování má zohledňovat více úrovní: [6.2/32/22] „Gramotnosti a kompetence budou formulovány v několika úrovních.“ a „je třeba hledat vhodné indikátory pro tyto a další afektivní cíle vzdělávání tak, aby jejich dosahování mohlo být vhodným způsobem ve vzdělávacím systému monitorováno.“ [6.3/40/17]. Ověřovací nástroje mají být navázány na mezinárodní šetření PISA a TIMSS [6.4/56/4].
Nedostatek prakticky použitelných ověřovacích nástrojů je uvedený i mezi riziky celé revize RVP [11/84/21], nebo [11/84/21] – riziko, že ČŠI nebude dostatečně ověřovat výsledky učení.

Jde o pochopitelné a žádoucí požadavky, které jsou však zároveň velmi silné a kladou nebývalé nároky na kvalitu ověřovacích nástrojů ve všech směrech. Tyto kvalitativní požadavky se však v koncepci RVP, požadavcích na tvorbu RVP, zadání pro NPI ČR, ani koncepci a personálním složení pracovních skupin neodrážejí dostatečně. Hlavní směry se omezují na „databanku ověřovacích úloh“ [například 6.4/54/30 a 9/82/17] a přípravu ověřovacích nástrojů tříští do jednotlivých oborových skupin [6.3/47/6]. Matoucí je směšování ověřovacích nástrojů a srovnávacích testů [6.4/53/16 a dále].

* Koncepce ověřovacích nástrojů *

Mají-li být výše zmíněné oprávněné požadavky ověřování na úrovni škol i státu naplněny, mělo by RVP disponovat ucelenou koncepcí ověřovacích nástrojů, jejich vzniku a údržby.

> Konstrukce ověřovacích nástrojů

Ověřovací nástroje jsou komplexní systémy. Zejména, mluvíme-li o ověřování komplexních výstupů vzdělávání, jakými jsou klíčové kompetence, gramotnosti a hodnotové postoje. Kvalitní ověřovací nástroj sestává zejména z kvalitních úloh, konstrukce samotného nástroje a metodiky vyhodnocení.

Metodika vyhodnocení
Hlavním výstupem ověřovacích nástrojů má být dosažená úroveň měřeného znaku (kompetence, gramotnosti, znalosti atd.) [například 6.4/54/20]. Vhodnou metodou jejich výpočtu jsou tzv. klasifikátory (MDT; používá ČŠI v rámci svých šetření). Podmínkou správné funkce klasifikátorů je tzv. kalibrace – výpočet parametrů – používaných úloh, která je vytvořena na základě vazby mezi požadovanými teoretickými úrovněmi a empirickými výsledky úloh.

Konstrukce nástroje
Čím komplexnější znak ověřujeme, tím náročnější je konstrukce samotného ověřovacího nástroje. Je zřejmé a Hlavní směry si to uvědomují, že ověřování klíčových kompetencí, základního konceptu RVP, patří k nejnáročnějším. Mezi nejúčinnější ověřovací konstrukce patří „počítačové adaptivní testování“ (CAT), které s využitím rozsáhlé banky kalibrovaných úloh vybírá úlohy v průběhu ověřování algoritmicky a dokáže tak snížit počet potřebných úloh a zkvalitnit výsledky ověřování.

Příprava úloh
Z předchozích bodů jasně vyplývají nároky na kvalitu a počet připravovaných úloh. Zásadní je zejména proces jejich kalibrace, tedy výpočet parametrů úloh na základě empirických dat, který je mj. podmínkou úspěšného úrovňového ukotvení, jak je v Hlavních směrech požadováno.

> Možnosti kvalitních ověřovacích nástrojů

Hlavní směry očekávají ověřování jak na straně státu, tak na straně samotných škol v rámci autoevaluace. Přičemž tato autoevaluace má být podpořena příslušnými nástroji [6.4/55/21]. Z předchozího je zřejmé, že pouhé „ověřovací úlohy“ funkci komplexního autoevaluačního nástroje schopného ověřovat klíčové kompetence, gramotnosti či hodnotové postoje plnit nedokáží. Nicméně je možné takový systém vytvořit na úrovni státních organizací a školám jej pro vlastní potřebu poskytnout jako celek. Tento systém by pak, v organizačně odděleném režimu, takže by nezasahoval do autoevaluace škol, mohl sloužit i pro ověřovací potřeby státu.

* Návrh úprav Hlavních směrů *

Příprava kvalitních ověřovacích nástrojů, jak je v Hlavních směrech oprávněně požadována, vyžaduje značnou odbornost a dlouhodobou přípravu. Navrhuji:

  • Zahrnout přípravu ověřovacích nástrojů do tvorby RVP již od samotného počátku.

  • Zadat v rámci specifikace zadání pro NPI ČŘ vytvoření jednotného ověřovacího nástroje využitelného pro potřeby státu i škol a naplnit jej příslušným oborovým obsahem. Pro jeho tvorbu využít stávající zkušenosti státní správy, zejména ČŠI a CZVV.

  • Svěřit koncepci ověřovacích nástrojů koncepční pracovní skupině, která bude dohlížet na jednotnou koncepci ověřovacích nástrojů napříč celým RVP a bude řídit proces tvorby ověřovacích úloh, jejich kalibrace, konstrukce ověřovacích nástrojů a metodiku jejich vyhodnocování. Případně pro tento úkol vytvořit samostatnou pracovní skupinu.

  • Zachovat obsahovou tvorbu ověřovacích úloh v rámci oborových pracovních skupin, pod garancí koncepční pracovní skupiny (viz výše).

  • Koncepční skupinu (případně skupinu dedikovanou pro ověřování) personálně zajistit odborníky na tvorbu ověřovacích nástrojů jakožto členy užší pracovní skupiny.

  • Konzultovat textovou úpravu Hlavních směrů s odborníky na ověřování, aby nedocházelo k matoucímu směšování pojmů a požadované tvůrčí kroky byly uvedeny do souladu s očekáváními.

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Jádrové a rozvíjející vzdělávací obsahy

Rizika koncepce JVO (kapitola 6.3, str. 43, řádek 19)
Odstavec správně vyjmenovává značná rizika navržené koncepce JVO. Zejména „Zahraniční zkušenosti ukazují, že školy mají tendenci zaměřit se na podporu žáků těsně pod nastavenou laťkou, takže se mohou snížit nároky na ostatní žáky (to povede k ještě většímu počtu žáků usilujících o odchod do VG, k poptávce po soukromém doučování).“ a „Žáci, kteří vyrůstají v nepodnětném prostředí a mají kognitivní předpoklady pro vyšší výkon, mohou volit nejméně náročnou variantu i tehdy, pokud bude školou nabídnuta varianta náročnější, tzn. nevyužijí nabídku rozvíjejícího obsahu.“. Navzdory těmto rizikům v následující části 6.3.4 bez dalšího formuluje vysoká očekávání, aniž by se s riziky vyrovnal více než větou „Doporučujeme proto velmi citlivě monitorovat tento jev a přijímat případná opatření pro jeho eliminaci.“ Nejsou navržena žádná preventivní opatření, která by měla rizikovému scénáři bránit – navzdory citované zkušenosti se očekává odlišný scénář. Navrhuji:

  • Specifikovat reálnou podobu povinnosti „nabídnout rozvíjející obsah“ [6.3/42/9]. Včetně zodpovězení otázek, zda musí být konkrétní rozvíjející obsah nabídnut každému, i jedinému, žákovi, jaké budou důsledky, pokud škola obsah nenabídne, jakou úroveň rozvíjejícího obsahu musí škola nabídnout (dokument hovoří přinejmenším o maturitní úrovni [6.3/44/2] a obecně o „několika úrovních“).

  • Navrhnout preventivní opatření, která budou bránit rozvoji rizikového scénáře (zvyšování nerovností, omezení podpory pro žáky nad úrovní JVO atd.).

  • Navrhnout systém indikátorů, které budou potenciální rizika monitorovat. Případně specifikovat vytvoření tohoto systému jako zadání pro NPI.

  • Navrhnout opatření, která pomohou zvrátit negativní vývoj, pokud nastane. Případně specifikovat návrh těchto opatření jako zadání pro NPI.

Vymezení JVO (kapitola 6.3, str. 42, řádek 27)
Dokument předpokládá vymezení jádrového (a zřejmě také úrovní rozvíjejícího, což není explicitně uvedeno) vzdělávacího obsahu výhradně expertním posouzením. Jak je správně uvedeno, existují v zásadě dvě metody, jak vymezení JVO provést: expertní a empirická, přičemž expertní panel bez dalšího zdůvodnění předpokládá expertní.
Vymezení JVO a jednotlivých úrovní RVO je analogické procesu „standard setting“. Zkušenosti s tímto procesem ukazují, že čistě expertní metoda vymezení přináší riziko nastavení vzdělávacích obsahů na příliš nízkou, či naopak příliš vysokou úroveň, a tím nabourání teoretické koncepce JVO a RVO. Riziku lze předejít kombinací expertního a empirického vymezení: V prvním kroku se provede expertní vymezení JVO. Ve druhém kroku se provede empirické ověření vymezeného JVO. Ve třetím kroku expertní skupina konfrontuje vymezení JVO s výsledky empirického ověření a případně vymezení JVO reviduje.

Tento postup je plně v souladu s navrhovanou koncepcí ověřování, zapojením odborníků na ověřování a standard setting do pracovních skupin a vývojem ověřovacích nástrojů zároveň s tvorbou RVP, a tedy i specifikací JVO a úrovní RVO.

Ověřování vs. JVO (kapitola 6.3, str. 43, řádek 12)
Text říká: „Považujeme za žádoucí, aby RVP ZV pro toto ověřování explicitně stanovil hranice vzdělávacího obsahu tím, že popíše, které dosavadní obsahy budou (případně naopak nebudou) předmětem ověřování při státem garantovaném ověřování nebo které pomůcky budou žákovi při něm poskytnuty. Tím se předejde existenci paralelních kurikulárních dokumentů, kterými jsou např. různé specifikace požadavků ke zkoušce.“

Problematika ověřování je řešena v jiné části dokumentu (zejména 6.4, částečně i 6.2). V těchto kapitolách je mj. správně zmíněno, že očekávané výstupy, které nejsou promítnuty do ověřování, zůstávají pouze deklaratorní. Tendence omezovat vzdělávací obsah na „ověřovaný“ a „neověřovaný“ podrývá koncepci ověřování jako efektivního nástroje monitoringu vzdělávací soustavy. Zároveň omezuje i možnosti autoevaluace škol, protože stát zřejmě nebude mít vůli do přípravy nástrojů zaměřených na „neověřovaný“ obsah investovat, a tedy je ani neposkytne školám.
Navzdory tvrzení, že se vymezením „neověřovaného“ obsahu předejde existenci paralelních kurikulárních dokumentů, budou tím tyto paralelní dokumenty naopak vynuceny: školy, které budou mít zájem o ověřování vymezeného obsahu, budou nuceny oslovovat externí organizace, které budou obsah ověřování definovat ve vlastní režii. Podobně, nebude-li „ověřovaný“ obsah dostatečně vysoké úrovně pro potřeby škol vyššího stupně, vzniknou nutně paralelní kurikula, která tuto potřebu naplní.
Navrhuji nezamlžovat problematiku ověřování, které je, jak samotné Hlavní směry zmiňují, potřebné, návrhy na rozdělení vzdělávacího obsahu podle ověřování a celý citovaný text z dokumentu bez náhrady vypustit a vypustit také větu „Nechceme …“ na řádku 24 strany 44.

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Připomínkové řízení

Veřejné vypořádání
V zájmu transparentnosti, která je velmi žádoucí a dosud patří ke světlým stránkám procesu revize RVP, by mělo být vypořádání jednotlivých připomínek, včetně zdůvodnění, zveřejněno, aby bylo zřejmé zdůvodnění zejména u neakceptovaných připomínek a veřejnost nenabyla dojmu, že připomínkovací řízení bylo zbytečné.

Dvoukolové řízení
Jakkoliv byla veřejnost přizvána k průběžnému vyjádření nad klíčovými otázkami revize RVP, šlo téměř výhradně o sběr podnětů a nápadů. Veřejnost měla jen málo příležitostí seznámit se s argumenty expertního panelu. Dá se tedy očekávat, že řada připomínek k Hlavním směrům bude argumentačně obsáhlá a mohla by vést k výraznějším obsahovým změnám v textu. V zájmu transparentnosti by tyto změny neměly být připomínkovány výhradně v rámci státní správy, jak uvádí harmonogram revize, ale měly být opětovně předloženy veřejnosti ve druhém kole připomínkového řízení.

Pracovní skupiny (kapitola 9, str. 82, řádek 1)

Popis pracovních skupin je rozložen do dvou kapitol (6.3 a 6.4), přestože se jejich organizace týká celé tvorby revidovaného RVP. Navrhuji sjednotit popis pracovních skupin do samostatné kapitoly s využitím popisu, který NPI zveřejnil v rámci výběrového řízení na členy skupin.

Externí organizace
Hlavní směry na několika místech kladou požadavky na externí organizace (například MŠMT, Cermat, ČSI, organizace podílející se na pregraduální přípravě učitelů). Není jasné, zda má dokument reálný mandát tyto organizace úkolovat, či zda existuje nějaký jiný mechanismus, kterým by se myšlenky Hlavních směrů měly do činnosti těchto organizací promítnout. Mají-li být teze Hlavních směrů důvěryhodné, měl by zde být vztah k externím organizacím objasněn. Navrhuji doplnit informace o spolupráci s externími organizacemi, případně zadat v rámci specifikace zadání pro NPI oslovení příslušných organizací a navázání oficiální spolupráce, ideálně začlenit vhodné zástupce těchto organizací do pracovních skupin.

Další podpora nad rámec RVP
Dokument se na několika místech opírá o vznik další podpory školám nad rámec samotného RVP. Není však zřejmé, jak tato podpora vznikne a kdy. Jednotlivá navrhovaná opatření by v zájmu transparentnosti a důvěryhodnosti dokumentu měla být zadána v rámci specifikace zadání NPI, nebo by mělo být zmíněno, kdy a jak tato podpora vznikne mimo proces samotné revize RVP.

Zadání pro NPI a struktura dokumentu (kapitola 9, str. 82, řádek 1)

Jednotlivé kapitoly Hlavních směrů obsahují část „Specifikace zadání pro NPI ČR“, tyto části jsou však v některých bodech jen velmi stručné. Z textu na několika místech není patrné, které myšlenky jsou popisem stávajícího stavu, úvahami expertního panelu, či zadáním pro NPI. Podle avizovaného procesu revize je zadání pro NPI významným úkolem Hlavních směrů. Dokument by tedy v tomto ohledu měl být důslednější a přispět tak k větší transparentnosti procesu tvorby RVP. Text jednotlivých kapitol by měl být revidován, aby byla dodržena jejich struktura, bylo zřejmé, s čím se expertní panel ztotožňuje, a konkrétní požadované kroky by měly být promítnuty do zadání. Konkrétně: „Popis současného stavu“ by měl obsahovat pouze popis stavu bez hodnocení (viz 6.4.1 – Teoretické ukotvení a Kvalita vzdělávání a uzlové body, kde s prolítá popis stavu a postoje expertního panelu), „Hlavní problémy současného stavu“ – zhodnocení hlavních problémů formulované jako postoj expertního panelu, aby byla zřejmá skutečná východiska expertního panelu (nikoliv „účastníci workshopů upozornili“, ale „expertní panel se ztotožnil s názorem účastníků workshopů“), „Specifikace zadání pro NPI ČR“ by měla alespoň v bodech obsahovat souhrn požadavků kapitoly „Navrhované úpravy a jejich zdůvodnění“, aby bylo zřejmé, které návrhy mají dojít během tvorby RVP naplnění, a které zůstávají pouze v podobě neurčité vize.

* Klíčové kompetence a gramotnosti *

kapitola 6.2, str. 31, řádek 5
Nezbytnost rozsáhlejšího vymezení gramotností a kompetencí není promítnuta do Specifikace zadání pro NPI ČR. Chybí návrh, jak by toto vymezení mělo vypadat, a očekávaný vztah vymezení k již existujícím přístupům (zahraničí, projekt hodnocení klíčových kompetencí ČŠI apod.)
Navrhuji doplnit do 6.2.5:
„NPI vypracuje specifikace jednotlivých gramotností a klíčových kompetencí. Při vypracování zohlední existující zahraniční přístupy a naváže spolupráci s ČŠI za účelem využití výsledků projektu hodnocení klíčových kompetencí, který ČŠI řeší.“

kapitola 6.2, str. 32, řádek 22
Navrhuji do 6.2.5 doplnit požadavek na vytvoření kontinua pro jednotlivé KK a gramotnosti. Ideálně ve spolupráci s ČŠI, která taková kontinua již vypracovávala.

kapitola 6.3, strana 44, řádek 2
Doporučení specifikace očekávaných výstupů rozšířeného obsahu je zásadní pro potlačení paralelních kurikulárních dokumentů, navázání RVP ZV na jednotné přijímací zkoušky a vůbec přechodu na vyšší stupeň vzdělávání, nebo i mezi školami stejného stupně. Pokud úrovňový obsah nebude specifikován v rámci RVP včetně zařazení do koncepce ověřování očekávaných výstupů, vznikne nutnost ověřovat splnění rozvíjejícího vzdělávacího obsahu mimo systém RVP, a tím ke vzniku paralelních kurikulárních dokumentů. Navrhuji doplnit do 6.3.5 zadání ke vzniku plnohodnotné specifikace nejenom JVO, ale také rozvíjejícího vzdělávacího obsahu, očekávaných výstupů a zařazení do systému ověřování nejméně ve dvou úrovních: „optimální“ odpovídající přístupu k maturitním oborům a „excelentní“ odpovídající nadaným žákům, aby byl naplněn požadavek jejich rozvoje ze Strategie 2030+. Analogicky ke dnešním standardům RVP by tak byly definovány úrovně „minimální“ odpovídající JVO, „optimální“ a „excelentní“ včetně všech podpůrných prostředků.

ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Schůze RT školství 6.4. od 18h - připomínkování Hlavních směrů revize RVP pro základní vzdělávání

Příspěvek od ok_Sauron »

Uzlové body vs. kontinuum (kapitola 6.4, str. 55, řádek 17)

Hlavní směry předpokládají vytvoření mapy učení pro klíčové kompetence a gramotnosti [6.2/32/22] a podobně i v ostatních vzdělávacích oblastech [6.4/58/1]. Ačkoliv mapy učení v principu nemusí být vázány na konkrétní školní ročník, text takovou vazbu předpokládá, přestože následně připouští existenci škol, které se jí vyhýbají [6.4/56/13]. S přihlédnutím k myšlence, že RVP, jakožto základní dokument, by mělo pokrývat celé spektrum škol poskytujících základní vzdělávání, je otázkou, proč na ročníkovém ukotvení uzlových bodů trvat?

Koncepce uzlových bodů
Při specifikaci uzlových bodů lze vycházet z předpokládané specifikace učebních map a koncepce jednotného ověřovacího nástroje, který bude školám k dispozici pro autoevaluační účely. Základním cílem uzlových bodů je, dle Hlavních směrů autoevaluace škol a monitorování kvality vzdělávání ze strany státu.

Autoevaluační potřeby škol nejsou zrušením vazby uzlových bodů na ročníky nijak dotčeny. Předpokládaný ověřovací nástroj umožní autoevaluaci dle vlastního harmonogramu školy, ba dokonce, při použití elektronického ŠVP, může být přímo navázaný na ŠVP a ověřovat tedy konkrétní výstupy vztahující se k ŠVP v daném uzlovém bodě. Technologie MDT a CAT takové nastavení umožňuje.

Potřeby státu je vhodné koordinovat s realitou postupu na vyšší vzdělávací stupně, konkrétně přechodem na SŠ v 5. a 9. (případně 7.) ročníku a potřebami JPZ. Příslušné uzlové body lze přímo definovat jako požadavky JPZ a zabránit tak vzniku paralelního kurikula. Stát při ověřování může výsledky přímo srovnávat s výsledky JPZ a případně u škol, které nemají ambici připravovat žáky například v 5. či 7. ročníku k JPZ, opět díky navrhované koncepci ověřování zohlednit jejich ŠVP.

Toto pojetí je i v souladu s vymezením JVO a úrovněmi RVO a principy zavádění uzlových bodů v kapitole 6.4.3, strana 54, řádek 12 a dále. Na rozdíl od návrhu Hlavních směrů [6.4/55/1] je systém uzlových bodů i ověřování možné budovat jednotně.

Odpovědět

Zpět na „Školství“