Odsouzení fyzických trestů

[Barbora.Hruzova]

Jsem rád, že se shodneme v tom, že fyzické tresty nemají ve výchově místo. Bojím se ale, že se tu ve straně najde pár lidí, kteří si myslí, že fyzické tresty jsou v pohodě. Tak na mě působí to vlákno vedle. A i vzhledem k němu jsem založil tenhle podnět.

Prosím, můžeš mi tedy říct, jestli jsi příznivec trestů psychických? Které můžou fakt napáchat pěknou paseku ve vývoji dítěte. Nezájem a odmítání je mnohem horší, než jedno plácnutí přes zadek. Nebo jsi proti trestání úplně? Jako že to bude dítě bolet, tak to nemůžu udělat?

Báro, na mě třeba nebyly fyzické tresty (až na vyložené výjimky) aplikovány, psychické tresty na mě byly do značné míry neaplikovatelné (zaracha by mi nikdo nedal, protože jsem byl dítě, který jsi převážně musela ven spíš vyhnat, a na nějaký zákaz čehokoliv jsem reagoval tak, že to žádný rodič nebyl schopen dlouho vydržet - vyzkoušeno to tedy bylo jen jednou). A představ si, nevyrostlo ze mě asi nějaké hrozné hovado, či co si asi představuješ. Ono to může znít trochu zvláštně, ale jakékoliv tresty nejsou zrovna efektivní výchovná metoda.

Trest funguje v podstatě na základě strachu z toho, že ti to rodič provede znova. Ale neumí předat žádný vysvětlení, proč bych to neměl dělat, když mě třeba rodič nemá v dohledu. Komunikovat s malým dítětem, něco mu vysvětlovat, získat si jeho důvěru, je rozhodně o mnoho těžší. Ale představ si, že pokud rodičům na tom dítěti opravdu záleží, tak mu ten čas a úsilí věnujou...

Jasně, proto jsem psala, že každé dítě a každý člověk je jiný. Respektujme individuální přístup a nechtějme na všechny nasadit ten jediný správný model. Ze mě taky nevyrostla příšerka, protože jsem dostala jednou facku od otce a párkrát dostala na zadek od matky.

[Magdalena.Opletalova]

...Nemám sice odkaz, ale četla jsem od jednoho dětského psychologa, že pro dítě je daleko horší, když mu řeknete "Když tohle budeš dělat, nebudu tě mít ráda", než když ho přes ten zadek plácnete....

Já jsem taky někde četl, že když někoho střelím do hlavy, tak je to horší než jej trefil baseballovou pálkou. To je ale pěkná blbost, co jsem napsal, co? Přitom je to úplně to samé. Co takhle nedělat ani jedno z výše zminěného?

[Barbora.Hruzova]

...Nemám sice odkaz, ale četla jsem od jednoho dětského psychologa, že pro dítě je daleko horší, když mu řeknete "Když tohle budeš dělat, nebudu tě mít ráda", než když ho přes ten zadek plácnete....

Já jsem taky někde četl, že když někoho střelím do hlavy, tak je to horší než jej trefil baseballovou pálkou. To je ale pěkná blbost, co jsem napsal, co? Přitom je to úplně to samé. Co takhle nedělat ani jedno z výše zminěného?

Takže netrestat vůbec za nic?

[Magdalena.Opletalova]

Prosím, můžeš mi tedy říct, jestli jsi příznivec trestů psychických? Které můžou fakt napáchat pěknou paseku ve vývoji dítěte. Nezájem a odmítání je mnohem horší, než jedno plácnutí přes zadek. Nebo jsi proti trestání úplně? Jako že to bude dítě bolet, tak to nemůžu udělat?

Báro, na mě třeba nebyly fyzické tresty (až na vyložené výjimky) aplikovány, psychické tresty na mě byly do značné míry neaplikovatelné (zaracha by mi nikdo nedal, protože jsem byl dítě, který jsi převážně musela ven spíš vyhnat, a na nějaký zákaz čehokoliv jsem reagoval tak, že to žádný rodič nebyl schopen dlouho vydržet - vyzkoušeno to tedy bylo jen jednou). A představ si, nevyrostlo ze mě asi nějaké hrozné hovado, či co si asi představuješ. Ono to může znít trochu zvláštně, ale jakékoliv tresty nejsou zrovna efektivní výchovná metoda.

Trest funguje v podstatě na základě strachu z toho, že ti to rodič provede znova. Ale neumí předat žádný vysvětlení, proč bych to neměl dělat, když mě třeba rodič nemá v dohledu. Komunikovat s malým dítětem, něco mu vysvětlovat, získat si jeho důvěru, je rozhodně o mnoho těžší. Ale představ si, že pokud rodičům na tom dítěti opravdu záleží, tak mu ten čas a úsilí věnujou...

Jasně, proto jsem psala, že každé dítě a každý člověk je jiný. Respektujme individuální přístup a nechtějme na všechny nasadit ten jediný správný model.

Tak definuj dítě, pro které je fyzický trest nějak přínosný. Mě prostě žádný takový případ nenapadá. Ano, jsou lidi, kteří mají radši jednodušší a autoritativní řešení, a možná jsou i lidi, kteří k tomu mají predispozice (nevím, jen připouštím tu možnost). Je poměrně jasné, že pokud moje dítě nebude chtít myslet a diskutovat, tak to se mnou bude mít extrémně těžké a že takový přístup k výchově není pro každé dítě vítaný.

Ale zase - i tohle je výchova. Snažit se dítě, které chce uvažovat jednodušeji, učit, že nic jednoduchého vlastně neexistuje, že kromě něj tu jsou další důležitý věci a bytosti, který mají svoje práva, že jsou věci, co nás přesahujou, jako třeba příroda nebo nějaký veřejný prostor a tak (nemyslím tím nutně vymyšlená božstva). Když dítě praštíš, nepředáš mu žádnou smysluplnou myšlenku. Maximálně ho donutíš řídit se tvým osobním názorem, a možná si na něj to dítě zvykne a vezme ho za svůj. Ale těžko mu předáš nějakou hodnotu.

Nebo mi, Báro, ukaž nějakého člověka, který měl výchovu bez trestů, ale zároveň rodiče, kteří se mu skutečně věnovali, a dnes podpoří tvůj názor, že fyzické tresty by byly lepší. Dovoluji si vyslovit předpoklad, že takového nenajdeš. Ale mohu se mýlit.

[Barbora.Hruzova]

Báro, na mě třeba nebyly fyzické tresty (až na vyložené výjimky) aplikovány, psychické tresty na mě byly do značné míry neaplikovatelné (zaracha by mi nikdo nedal, protože jsem byl dítě, který jsi převážně musela ven spíš vyhnat, a na nějaký zákaz čehokoliv jsem reagoval tak, že to žádný rodič nebyl schopen dlouho vydržet - vyzkoušeno to tedy bylo jen jednou). A představ si, nevyrostlo ze mě asi nějaké hrozné hovado, či co si asi představuješ. Ono to může znít trochu zvláštně, ale jakékoliv tresty nejsou zrovna efektivní výchovná metoda.

Trest funguje v podstatě na základě strachu z toho, že ti to rodič provede znova. Ale neumí předat žádný vysvětlení, proč bych to neměl dělat, když mě třeba rodič nemá v dohledu. Komunikovat s malým dítětem, něco mu vysvětlovat, získat si jeho důvěru, je rozhodně o mnoho těžší. Ale představ si, že pokud rodičům na tom dítěti opravdu záleží, tak mu ten čas a úsilí věnujou...

Jasně, proto jsem psala, že každé dítě a každý člověk je jiný. Respektujme individuální přístup a nechtějme na všechny nasadit ten jediný správný model.

Tak definuj dítě, pro které je fyzický trest nějak přínosný. Mě prostě žádný takový případ nenapadá. Ano, jsou lidi, kteří mají radši jednodušší a autoritativní řešení, a možná jsou i lidi, kteří k tomu mají predispozice (nevím, jen připouštím tu možnost). Je poměrně jasné, že pokud moje dítě nebude chtít myslet a diskutovat, tak to se mnou bude mít extrémně těžké a že takový přístup k výchově není pro každé dítě vítaný.

Ale zase - i tohle je výchova. Snažit se dítě, které chce uvažovat jednodušeji, učit, že nic jednoduchého vlastně neexistuje, že kromě něj tu jsou další důležitý věci a bytosti, který mají svoje práva, že jsou věci, co nás přesahujou, jako třeba příroda nebo nějaký veřejný prostor a tak (nemyslím tím nutně vymyšlená božstva). Když dítě praštíš, nepředáš mu žádnou smysluplnou myšlenku. Maximálně ho donutíš řídit se tvým osobním názorem, a možná si na něj to dítě zvykne a vezme ho za svůj. Ale těžko mu předáš nějakou hodnotu.

Nebo mi, Báro, ukaž nějakého člověka, který měl výchovu bez trestů, ale zároveň rodiče, kteří se mu skutečně věnovali, a dnes podpoří tvůj názor, že fyzické tresty by byly lepší. Dovoluji si vyslovit předpoklad, že takového nenajdeš. Ale mohu se mýlit.

Definuj dítě? Tak to mi musíš dát trochu času, abych svoje přátele oslovila a zeptala se. Ale jsem si jistá, že jich pár bude. Jo, a myslím, že jsem svůj názor popsala už výše. Respektujme, že každá bytost je originál a není možné na ni aplikovat jednotná pravidla. Co platí na jednoho, neplatí na druhého.

[Barbora.Hruzova]

Pár dní jsem tu nebyl, a už je zase na fóru ...

Těch co to založili, bych se chtěl zeptat, jestli jako jim příjde správné, že když někoho nedokáží přesvědčit v diskuzi, kde je pravda, tak jim to chtějí nakázat hlasováním.

Demokracie je diskuze, vážení. Ne hlasování. Jakkoliv jsem spíše proti fyzickému trestání dětí (přece jen osobní zkušenost mám jen z jedné strany a odborník nejsem.)

A nakonec bych chtěl všechny vyzvat k zamyšlení, jak zkultivovat diskuzi, když v mnoha případech domlouvání dlouhodobě nepomáhá a jestli BAN není násilí.

EDIT: Jo, a pro všechny, co tu diskutují pohlavky a plácání po zadku, podotknu, že k tomu, aby jste někomu udělili fyzický trest se ho nemusíte ani dotknout.
Co třeba nucené práce?

EDIT 2: Jinak vidím, že axiom "Stát je monopol na násilí" se nám naplňuje čím dál více.

[Lukas.Novy]

Těch co to založili, bych se chtěl zeptat, jestli jako jim příjde správné, že když někoho nedokáží přesvědčit v diskuzi, kde je pravda, tak jim to chtějí nakázat hlasováním.

Demokracie je diskuze, vážení. Ne hlasování.

Pokud je mlaceni deti politicka otazka neni prece spatne, aby na takovou otazku strana mela odpoved. Zaroven si nemyslim, ze by to znamenalo, ze se ostatnim clenum vnucuje nejaky nazor nebo se jim nakazuje nemlatit deti, takovou silu usneseni CF podle me nemaji

[Lukas.Novy]

EDIT: Jo, a pro všechny, co tu diskutují pohlavky a plácání po zadku, podotknu, že k tomu, aby jste někomu udělili fyzický trest se ho nemusíte ani dotknout.
Co třeba nucené práce?

Jakoze poslat trilety dite rubat uran?

[ypsilonx]

Těch co to založili, bych se chtěl zeptat, jestli jako jim příjde správné, že když někoho nedokáží přesvědčit v diskuzi, kde je pravda, tak jim to chtějí nakázat hlasováním.

Demokracie je diskuze, vážení. Ne hlasování.

Pokud je mlaceni deti politicka otazka neni prece spatne, aby na takovou otazku strana mela odpoved. Zaroven si nemyslim, ze by to znamenalo, ze se ostatnim clenum vnucuje nejaky nazor nebo se jim nakazuje nemlatit deti, takovou silu usneseni CF podle me nemaji

Proč používáš "mlácení dětí" když se tu bavíme o fyzickém trestání?...

[Robert.Magni]

A proč vybíráš zrovna tříleté dítě, když dítětem jsi právně minimálně do 15 let věku.