2 možné situace při ztrátě zaměstnání:
a) ideální stav: člověk před ztrátou zaměstnání má byt, který splňuje podmínky na příspěvek na bydlení, většinou jde o zkolaudovaný byt či splňuje určité právní podmínky. Člověk může v klidu hledat nové zaměstnání a věnovat se této činnosti.
b) člověk se nastěhoval do bytu, kde majitel lhal o kolaudaci či zjistil, že jeho byt nesplňuje podmínky dle zákona č. 117/1995 Sb. paragraf 25. ÚP mu nabídne možnost zažádat o Hmotnou nouzi, toto také nesplňuje, neboť má dostatek financí na účtu. Ale to není důležité, peníze mohou být určeny na úhradu advokáta atd.
Jak reaguje takový člověk?
i) zkouší zjistit jak je to s jeho bydlením (několik odvolání a výsledek za několik měsíců) ... spousta ztraceného času
ii) ví, že na soudní tahanice s pronajímatelem bytu nemá finance
iii) začne hledat jiný byt, během několika měsíců zjistí, že nenajde, protože pronajímatel bytu nechce ubytovat takové lidi, hledá bydlení 80% času, 20% času řeší nové zaměstnání, není většinou dostatečně připraven na pohovor
iiii) i když měl rekvalifikaci na programování, tak z důvodu nedostatku volných prostředků prodá notebook a jiné věci, aby měl kde bydlet, rekvalifikace byla tím pádem k ničemu. Aby našel zaměstnání, zkusí hledat třeba pouze administrativu.
Nakonec práce není motivující, neboť více zaplatí za nájem než vydělá. Stát chce po něm správné bydlení, které nejde sehnat v době nezaměstnanosti, nikdo mu nedá hypotéku. Zkouší si půjčovat peníze od rodiny či nebankovních institucí aby měl kde bydlet. Nakonec v hlavě běhají myšlenky, že je lepší shudnout a nepracovat, aby dosáhl později na hmotnou nouzi. Nebo se stane bezdomovcem.
Člověk se cítí diskriminován, protože člověk co měl štěstí (vlastní byt) a splnil pomínky, nic takového neřeší. Navíc je penalizován obelhaný nájemce, pronajímatel žádný postih nemá.
Náčrt návrhu na získání Příspěveku na bydlení, dostane každý kdo splní nějaké z těchto kritérií:
a) získá každý kdo má jakoukoliv práci na všechny tyty smluv DPP, DPČ, HPP a nestačí mu to na pokrytí nájmu (max. výše příspěvku je polovina minimální mzdy). Stát má zavést typy smluv tak, aby z toho měl profit, netrestat občana když to stát neumí a tím ho neomezovat - práce pro politiky. Cílem je neřešit formu jeho bydlení, jediným kritériem: zdržuje se na dané adrese nebo na dané adrese dokáže přijmout poštu.
b) je v důchodu, kryje Příspěvek na bydlení kompletně bydlení, tedy jak je to dnes.