Fórum Pirátské strany

Návštěvník píše:To je zajímavá myšlenka a líbí se mi. Z logického hlediska by to tak vpodstatě mohlo být.
Ovšem v praxi tomu, podle mne, brání jedna velká překážka - tou je právě princip neformálnosti vzniku atorskoprávní ochrany.
Znamená to, že dílo je chráněno okamžikem svého vzniku a to i přes to, že autor nemá ani potuchy o nějakém autorském právu (v podstatě i proti vůli ale v zájmu autora).
Nenapadá mne způsob jak a kde by mohl autor explicintně vyjádřit vůli, že si nepřeje neomezené šíření.
Východiskem by bylo zavedení registračního principu ... z toho ale mám já docela hrůzu. Máme co dělat, abychom transparentně evidovali pozemky, nevím jak bychom evidovali díla... víc úřadů = víc chaosu = míň peněz ve státní kase

Šlo by to obejít tím, že nějaká krátká základní ochrana (třeba na 5 let) bude zcela automatická a zároveň to bude lhůta, během které majitel díla musí provést registraci, pokud chce ochranu delší. Registrační systém by na straně státu mohlo představovat jen pár počítačů někde ve sklepě ministerstva kultury, kde by byla centrální databáze registrovaných děl. Samotnou registraci by do systému mohly provádět soukromí registrátoři podobně jako funguje třeba registrace domén na Internetu.

Na díla, o něž autoři ztratili zájem, by možná šlo vytvořit nějaké speciální ustanovení v autorském zákoně (něco jako je §7 autor.z.).
V občanském zákoně je úprava "věci opuštěné" (§135 ObčZ), tak proč by nemohla být "opuštěná i práva"?. Teď mne to napadlo, tak to nemám nijak promyšlené...

To je zase řešení, nad kterým visí obrovský právní otazník. Jedním z cílů ČPS je navrhnout takový systém autorských práv, kde bude pro každé dílo možné jednoznačně určit, jestli je chráněné nebo ne a v jakém rozsahu. A pokud je chráněné, tak aby zároveň bylo možné snadno kontaktovat autora a vyžádat si potřebné povolení.

next_ghost píše:Registrační systém by na straně státu mohlo představovat jen pár počítačů někde ve sklepě ministerstva kultury, kde by byla centrální databáze registrovaných děl. Samotnou registraci by do systému mohly provádět soukromí registrátoři podobně jako funguje třeba registrace domén na Internetu.

Ty pocitace ani nemusi byt na ministerstvu kultury. Spravu databaze, klidne muze mit na starosti neziskova organizace, ktera bude zit z registracnich poplatku. A konec koncu to ani nemusi byt neziskovka, ale jakakoli pravnicka osoba, treba jako u obchodniho rejstriku (tam je to tusim obchodni komora?).

minio píše:

next_ghost píše:Registrační systém by na straně státu mohlo představovat jen pár počítačů někde ve sklepě ministerstva kultury, kde by byla centrální databáze registrovaných děl. Samotnou registraci by do systému mohly provádět soukromí registrátoři podobně jako funguje třeba registrace domén na Internetu.

Ty pocitace ani nemusi byt na ministerstvu kultury. Spravu databaze, klidne muze mit na starosti neziskova organizace, ktera bude zit z registracnich poplatku. A konec koncu to ani nemusi byt neziskovka, ale jakakoli pravnicka osoba, treba jako u obchodniho rejstriku (tam je to tusim obchodni komora?).

Na toto řešení pozor...skoro to vypadá jako OSA! To je vlastně také normální právnická osoba.

Ale s registrem děl opravdu počítáme. Jednoduchá dohledatelnost ochrany díla a jeho autora je důležitá. Tento registr by měl mít ve správě stát, jakožto nestranný článek mezi autory a občany. Ministerstvo kultury je pro tuto funkci jako dělané.

Možná už by bylo na čase založit odbornou sekci věnovanou reformě autorského zákona. Zatím nemá cenu řešit technické detaily registru, když vlastně ještě není vymyšleno, co všechno v něm bude potřeba dělat. Mezitím by se ale někdo mohl porozhlédnout v knihovnách, jestli už tam teď nemají nějakou centrální databázi děl a případně to pak při návrhu registru využít.

Hlavně je teď ale potřeba projít mezinárodní smlouvy a pořádně zjistit, jak moc nám při návrhu reformy budou svazovat ruce.

Tohle jsou smlouvy co nam svazuji ruce. Nicmene hlavni je asi TRIPS kde je minimum 50 let a se kterou nehneme dokud nevystoupime z WTO (alespon pokud to chapu dobre).

minio píše:Tohle jsou smlouvy co nam svazuji ruce. Nicmene hlavni je asi TRIPS kde je minimum 50 let a se kterou nehneme dokud nevystoupime z WTO (alespon pokud to chapu dobre).

Těch 50 let ještě nemusí být natvrdo. Pokud je to formulované dostatečně vágně, šlo by těch 50 let rozložit do několika prodloužení ochrany a zákon bude smlouvě vyhovovat, i když průměrně využívaná doba ochrany bude mnohem kratší.

TRIPS píše:Kdykoli je doba ochrany díla jiného, než je fotografické dílo nebo dílo užitého umění, počítána na jiném
základě, než je život fyzické osoby, nebude tato doba kratší než 50 let od konce kalendářního roku
oprávněného uveřejnění díla a pokud chybí takové oprávněné uveřejnění v průběhu 50 let od vytvoření díla,
50 let od konce kalendářního roku vytvoření díla.

Pak koukam, ze tam je jeste ustanoveni, ze clenske staty se prizpusobi clankum 1-21 Bernske smlouvy, kde je zase zivot+50let (krome filmu). Kazdopadne by to uz chtelo nove vlakno.

To jsem ještě já, rejpavý právník H.

Jména českých odborníků na právo duševního vlastnictví uznávaných na evropské, potažmo světové úrovni jsou: Telec, Týč, Tůma
Všichni tři velmi milí, přátelští, ale velmi zaneprázdnění lidé.
Smlouva TRIPS je opravdu důležitá.

Teď mám pocit, že jsem na toto vlákno napsal vše, co jsem chtěl. Současná diskuze už má hlavu a patu a nemám k ní zásadní výhrady.
Děkuji za pozornost, která byla věnována mým příspěvkům, potěšilo mne to.
Přeji ČPS štěstí a úspěch ve volbách. Její iniciativa jako taková je mi velmi sympatická a má můj respekt - systém opravdu volá po revizi.
Svoje výhrady jsem napsal jak nejlépe jsem dovedl. Pokud jsem byl někdy krapet nepříjemný, věřím, že to bylo pro dobro věci

Mějte se
Kontakt na mne:
jhplsek(zavin)seznam.cz
http://www.honzaplsek.cz
facebook.com/jan.plsek

Jak tak na to koukám, tak kombinace TRIPS a Bernské úmluvy je normální argumentací neprůstřelná. Bude to chtít větší kalibr, například článek 34 odstavec 2 listiny základních práv a svobod s odůvodněním, že nepřiměřeně dlouhá paušální doba ochrany je s ním v rozporu. Ale k tomu už bude potřeba právník...

No tak pravnik bude potreba kazdopadne to je jasne uz od zacatku. Nicmene clanek 34 je v tomto smyslu IMHO nepouzitelny. Daleko zajimavejsi jsou clanek 11 a clanek 15 odstavec 2