K volbám, kampani, koalici a všemu okolo mýma očima:
Není snadné shrnout své myšlenky, nápady i představy z uplynulých takřka dvanácti měsíců do jednoho příspěvku, ale pokusím se o to.
Hlasoval jsem pro vyjednávání o koalici, stejně tak i pro její ustanovení. Ne proto, že bych byl nekritickým příznivcem koalování nebo STANu (o kterém přiznávám, že zpětně viděno jsem nevěděl skoro nic), ale protože jsem ji v tehdejší situaci vnímal jako nejlepší volbu. Co jsem vnímal špatně na koaliční smlouvě v tu dobu jsem popsal v příspěvku. Vzhledem k tomu, že CF rozhodlo jasnou většinou, (kde jsem předesílal, že výsledek budu plně respektovat, tedy v případě neschválení podporovat samostatný postup a naopak), jsem bral jako základní úhel pohledu, že neustále zpochybňovat toto rozhodnutí nám reálně škodí. Ukazuje to našim voličům, příznivcům, dobrovolníkům i členům nejasnou zprávu a oslabuje naše tvrzení a odhodlání uspět ve volbách. Tím jsem nikdy neměl na mysli, že je špatné věcně kritizovat směr kampaně, rozhodnutí RP, práci MO apod., ale že šířit mezi ostatní náladu "je to v pytli", nám nijak nemůže prospět.
Ještě bych se chtěl při této příležitosti omluvit Kolisovi za špatně provedenou analýzu hlasování v kraji, kde jsem stejně jako Vojta Pikal na základě retrospektivních dat naprosto špatně odhadnul potenciál kroužkování. Nenapadlo mě jak kvantifikovat společenskou poptávku a kroužkovací kampaň, a proto jsem je vůbec nevzal v úvahu. Omouvám se tedy, jestli na základě toho došlo k nesprávným rozhodnutím.
O volebním víkendu jsem byl opravdu v šoku, ptal jsem se sám sebe, co jsem udělal špatně, kde jsem v kampani mohl více zabrat a co udělat jinak. V rámci okresu Prachatice jsem se účastnil všech akcí, je mi líto, že nedopadly Volarské slavnosti, které byly nahrazeny tour de Lipno, v rámci Volarska jsme (za pomoci místní místostarostky, čerstvě členky STAN) do všech domácností doručili podzimní vydání novin (a jarní do skoro celých Volar, více novin jsme tehdy neměli), pravidelně jsem dva měsíce objížděl všechny vesnice i města v okolí s výlepovými plakáty, sehnal jsem plochy na tři bannery na dobře viditelných místech podél významné komunikace a pomáhal jsem odpovídačskému týmu se vším lajkováním a sdílením. Stejně tak jak se sousedy a známými tak i na Twittteru (a v omezené míře na fb) jsem se snažil diskutovat v náš prospěch, proto jsem věřil až do konce, že těch 21-24% uděláme, v součtu obou koalic porazíme Babiše a jako první koalice na pásce, ať už letos či po Zemanovo konci sestavíme vládu s prvním pirátským premiérem. Sám tedy pořád zpytuju svědomí, zda jsem nemohl udělat víc a pomoci dosáhnout lepšího výsledku.
Opravdu těžko se mi hodnotí samotný styl kampaně. Jednak mám opravdu ze své pozice velmi málo informací o pozadí, alternativních možnostech a celkových podrobnostech. I proto jsem se ale při kampani většinou stavěl za její vedení ze dvou důvodů. Prvním je sebenaplňující proroctví. (Například myslím si, že tenhle post je špatně, budu se to snažit veřejně či neveřejně ventilovat, až to stejně postupně vybublá a vytvoří to dojem 
ne skutečnost, ale jen dojem nejednotné podpory, kdy se k tomu přidá konkurence a média, což z toho vytvoří veřejný názor, že je to špatně a zpětně se bude vytvářet logika, jak to bylo špatně, chyba a proč to vůbec udělali. A to vše nehledě na kvalitu samotného postu. Snažím se tím říct, že mně osobně také přišlo spousta věcí hloupých a nepovedených, ale ještě horší mi přišlo se kvůli tomu veřejně střílet do nohy a dávat všem okolo náboje. A ne rozhodně to není nic vůči transparenci, to je náš základní kámen, ale vůči jednotě našeho hejna. Druhým je, že jsem neměl žádnou ucelenou alternativu. Já opravdu nevím, zda náš výsledek ve volbách je jen důsledkem naší kampaně nebo antikampaně vůči nám, případně obojího a v jakém poměru. Nevěřím ale, že jsme voličskou podporu ztratilu kvůli pár tweetům a dvou třem vláknům na foru. Komentátoři a novináři to tak jistě budou vysvětlovat "do roztrhání těla", většině z nich upřímně vadíme, navíc jejich rozhled je velmi omezený a cíl ohraničeným čteností článku, ne pravdivostí informace. Nemyslím si ale, že i když se kampaň zpětně viděno šitá na míru Starostům nepodařila, tak nemohla dosáhnout lepšího výsledku. Pokud to můžu srovnat, tak kampani Spolu se povedly, jak to vidím, jen tři věci. První, přesvědčit voliče, že jde o jeden "nový" subjekt se jménem Spolu. Druhý, nestat se cílem fakticky žádné antikampaně (což ovšem není jejich zásluha). A třetí závěrečná mobilizace a vyznění stability na základě toho, že se nerozpadli. Žádný jiný úspěch u nich nevidím (možná leda to, že se podařilo nastolit do veřejné debaty diskurz, co se dělo tři roky v PS, jak to tam kdo flákal nebo naopak makal, je jedno a rozhoduje jen "kampaň"). Proto jsem chtěl věřit tomu, že je na poslední chvíli alespoň lehce překonáme navíc pří výsledku 21-24%, což znamená 19-22% u Spolu, bychom měli klub s asi aspoň 20-25 Piráty a ODS a TOPka by ztratili ještě více mandátů ve prospěch lidovců. Z těchto důvodů jsem kampaň podporoval a nyní je naopak čas zjistit, co vše jsme udělali špatně, čeho se musíme vyvarovat, kdo má nést důsledky za selhání a jak máme postupovat příště lépe. To jsme ale opravdu nemohli začít dělat dva týdny před volbami. Těším se proto na vyhodnocení postupu, těším se i na velkou vnitřní diskusi nad naší budoucí strategií, stejně tak bych uvítal i ideovou konferenci k našim stanoviskům a programu. A zároveň jsem připraven na všechen feedback, co jsem udělal špatně, mohl udělat lépe nebo co jsem nezvládnul.
Samotný výsledek voleb je jasný a na místě je co dál (teď mám na mysli naše působení ve Sněmovně, ne směřování strany, komunál atd.). V prvé řadě je nyní nutné vyjednat co půjde a následně to předložit CF. (To asi neříkám moc nového, ale beru to optikou toho, že naši 4 poslanci zastupují pravděpodobně aspoň půl milion voličů, nejsou tedy jen "4".) Není tedy podle mě moudré sami od sebe odejít do opozice. (Čímž neříkám, že v ní dost možná stejně neskončímě.) Jednak máme koaliční smlouvu. To že si ji jedna strana ohnula k prasknutí na tom nyní nic nemění, myslím, že sami za sebe ji musíme dodržet a nechat ji porušit někoho jiného. A za další ověřili jsme si, že Pirátský program se bez Pirátů neprosadí. V opozici jsme to měli v minulém období velmi těžké a byli jsme skutešně i opozicí opozici (nejen vládě). Pokračovat ve stejném duchu a nastaveném tempu by bylo skvělé, ale lidsky nemožné. V budoucím hlasování CF mám tedy v plánu hlasovat takto. Zaprvé nestarat se o novinové titulky, v lepším případě jsou psány jen za účelem kliků, v horším rovnou za účelem znejistět naše voliče, poškodit Piráty a vyvolávat u nás spory. Tohle si musím půjčit, jde opravdu jen "o pěnu dní", která může zmizet jak pára nad hrncem, pokud se jí nenecháme zviklat. Velmi mne ale naopak bude zajímat výsledný text vládního prohlášení a rozdělení kompetencí. Zde se teprve ukáže půdorys budoucí vlády a naše možnost plnit program. Pokud nebude příznivý, tak je to dobrý moment odejít do opozice i s tím rizikem, že nás to bude stát vládní zdroje (ne peníze, ale lidi, kapacity a vliv zevnitřku) i nejspíš peníze za mandáty. Pokud budou podmínky vyjednány dobře, tak budu hlasovat pro přijetí a zastávat názor ten, že se ve vládě musíme od začátku prosazovat jako vnitřní opozice a Fialovo černé svědomí, stát si za našimi skutečnými prioritami (ale zase ne honit všechny zajíce, co vykouknou z nory) a aspoň v rámci našich potencionálních komepetencí udělat maximum programu. A zároveň být připraven, že vládní angažmá nedokončíme a také toho správně využít ve správný okamžik.
Zhruba takto tedy směřují mé myšlenky. Měli jsme energii, teď máme zkušenost. Příště budeme mít obojí.
