[ot z Mimořádný přezkum nálezu 24182] Dišputace nad náležitostmi smíru

[Adam.Jaros]

Musím se přiznat,že ani já v tom také žádný návrh ke smíru ze strany KK nevidím,pouze proklamovanou ochotu jednat o smíru provázenou odmítáním všech návrhů předkládaných protistranou.
Návrh totiž musí obsahovat nějaký jednatelný návrh,což tam ze strany KK prostě není.
A naopak dodatečné doložení chybějících výkazů je podle mě uznatelnou nápravou jedné z vad. Běžný postup i ve skutečném světě,že se vady dělí na ,,odstranitelné,, a ,,neodstranitelné,,

Obecná připomínka:
Rozhodčí řád nikde neuvádí, že KK by byla povinna odpůrci předložit nějaký formální návrh smírčí dohody k odsouhlasení. Má "pouze" povinnost pokusit se věc vyřešit smírně (11/1/c). Pokud jsou názory odpůrce a KK na skutkovou a právní situaci zcela odlišné, tak IMHO nemá smysl vypracovávat bodový návrh řešení. To ustanovení o pokusu o smír má zamezit situacím, kdy by KK okamžitě věci házela na RK, nikoli na případy, kdy si KK dopisuje s odpůrcem několik týdnů, a pak si řekne, že to nikam nevede.

[Robert.Magni]

Díky,Yossi. To mi dává smysl.

[David.Satke]

Stěžovatel se musí pokusit o smírné řešení sporu, tedy musí navrhnout něco, co když odpůrce splní nebo přijme, tak spor končí. Jako každé jednání musí být i návrh smíru určitý a srozumitelný.

Takovému postupu tedy nevyhovuje, pokud stěžovatel vyzve odpůrce, aby "něco navrhnul" nebo aby bylo dále jednáno. To není skutečný a určitý pokus o smír a nelze nijak přijmout.

Níže si dovolím uvést návrh smíru, který je v jiném řízení před RK a který podle mě výše uvedenému vyhovuje:

Návrh smíru:

Pokládám za samozřejmé, že bezdůvodné obohacení ve výši 70.000,- Kč bude bezodkladně vráceno na účet strany.

Vzhledem k tomu, že Michaela rezignovala na členství v KK, je v rámci smíru výše uvedené vrácení finančních prostředků podle mého dostatečné. Prosím tedy pouze o sdělení, kdy a jak bude částka vrácena Pirátské straně a následné doložení.

Nemyslím si, že lidé, kteří neoprávněně přijímají nebo vyplácejí finanční prostředky strany, by zároveň měli dohlížet na plnění předpisů. Aby byl nicméně smír přijatelný, požaduji v rámci smíru rezignaci Rosti na pozici předsedy KK a závazek na uvolněné místo dále nekandidovat. Zvážení, zda je podle Rosti přijatelné, aby setrval jako člen KK, ponechám v rámci návrhu smíru na Rosťovi.

Prosím o Vaši reakci na zhodnocení skutkového a právního stavu a následně také na návrh smíru do 10 dnů, tedy do 22.2.2021.

Samozřejmě se strany dohodnout nemusí, ale ten krok stěžovatele, že něco navrhne, je podmínkou přijatelnosti stížnosti. V jiných řízeních to tak být nemusí a zpravidla ani není, ale podle rozhodčího řádu České pirátské strany to tak je.

Vzhledem k tomu, že takový krok v tomto řízení není, tak nezbývá něž hlasovat pro zrušení nálezu.

Opravdu nelze někoho na jedné straně postihovat pro porušení předpisů a zároveň se tvářit, že rozhodčí řád lze porušovat dle libosti.

[David.Satke]

Musím se přiznat,že ani já v tom také žádný návrh ke smíru ze strany KK nevidím,pouze proklamovanou ochotu jednat o smíru provázenou odmítáním všech návrhů předkládaných protistranou.
Návrh totiž musí obsahovat nějaký jednatelný návrh,což tam ze strany KK prostě není.
A naopak dodatečné doložení chybějících výkazů je podle mě uznatelnou nápravou jedné z vad. Běžný postup i ve skutečném světě,že se vady dělí na ,,odstranitelné,, a ,,neodstranitelné,,

Obecná připomínka:
Rozhodčí řád nikde neuvádí, že KK by byla povinna odpůrci předložit nějaký formální návrh smírčí dohody k odsouhlasení. Má "pouze" povinnost pokusit se věc vyřešit smírně (11/1/c). Pokud jsou názory odpůrce a KK na skutkovou a právní situaci zcela odlišné, tak IMHO nemá smysl vypracovávat bodový návrh řešení. To ustanovení o pokusu o smír má zamezit situacím, kdy by KK okamžitě věci házela na RK, nikoli na případy, kdy si KK dopisuje s odpůrcem několik týdnů, a pak si řekne, že to nikam nevede.

S tím nemohu souhlasit. Rozdílná zhodnocení skutkové a právní situace nezamezují uzavření smíru.

Příklad: - stěžovatel tvrdí, že odpůrce porušil

• odpůrce tvrdí, že nic neporušil
• stěžovatel navrhne jako řešení zavedení opatření do budoucna, s čímž odpůrce souhlasí

[Jakub.Backa]

Musím se přiznat,že ani já v tom také žádný návrh ke smíru ze strany KK nevidím,pouze proklamovanou ochotu jednat o smíru provázenou odmítáním všech návrhů předkládaných protistranou.
Návrh totiž musí obsahovat nějaký jednatelný návrh,což tam ze strany KK prostě není.
A naopak dodatečné doložení chybějících výkazů je podle mě uznatelnou nápravou jedné z vad. Běžný postup i ve skutečném světě,že se vady dělí na ,,odstranitelné,, a ,,neodstranitelné,,

Obecná připomínka:
Rozhodčí řád nikde neuvádí, že KK by byla povinna odpůrci předložit nějaký formální návrh smírčí dohody k odsouhlasení. Má "pouze" povinnost pokusit se věc vyřešit smírně (11/1/c). Pokud jsou názory odpůrce a KK na skutkovou a právní situaci zcela odlišné, tak IMHO nemá smysl vypracovávat bodový návrh řešení. To ustanovení o pokusu o smír má zamezit situacím, kdy by KK okamžitě věci házela na RK, nikoli na případy, kdy si KK dopisuje s odpůrcem několik týdnů, a pak si řekne, že to nikam nevede.

S tím nemohu souhlasit. Rozdílná zhodnocení skutkové a právní situace nezamezují uzavření smíru.

Příklad: - stěžovatel tvrdí, že odpůrce porušil
- odpůrce tvrdí, že nic neporušil
- stěžovatel navrhne jako řešení zavedení opatření do budoucna, s čímž odpůrce souhlasí

Někdy zamezují, jindy nezamezují, je na KK, aby si to rozhodla, a pak obhájila před RK. Víc o tom s tebou polemizovat nebudu, protože máme zjevně zcela odlišné názory na míru formalismu při jednání před KK a RK.

[Robert.Magni]

Ale víš znevěrohodnit svědka/odpůrce atd je naprosto běžná praxe v právu i v politice

[Jan.Lejcko]

S tím nemohu souhlasit. Rozdílná zhodnocení skutkové a právní situace nezamezují uzavření smíru.

Příklad: - stěžovatel tvrdí, že odpůrce porušil

• odpůrce tvrdí, že nic neporušil
• stěžovatel navrhne jako řešení zavedení opatření do budoucna, s čímž odpůrce souhlasí

Ano, úprava budoucí praxe je možná varianta smíru, ale KK ji není povinna nabízet, pokud je přesvědčena, že jednání bylo příliš vážné na to, aby se udělala tlustá čára a "jelo dál". V zásadě pokud by tento postup byl ze strany KK povinný, tak by tímto způsobem skončily všechny věci, protože každý by pravděpodobně účelově odmítl nároky KK, aby pak dostal tuto "ticket to heaven". Pokud v této věci KK doznala, že závažnost není bagatelní, tak je fér trvat na nějaké formě trestu (nutno dodat, že úprava budoucí praxe není žádný trest).

Pokud odpůrce jakkoli odmítá, že něco porušil, je smír víceméně nemožný, protože u smíru musí obě strany přiznat, že na argumentech té druhé něco je.

[David.Satke]

Ano, úprava budoucí praxe je možná varianta smíru, ale KK ji není povinna nabízet, pokud je přesvědčena, že jednání bylo příliš vážné na to, aby se udělala tlustá čára a "jelo dál". V zásadě pokud by tento postup byl ze strany KK povinný, tak by tímto způsobem skončily všechny věci, protože každý by pravděpodobně účelově odmítl nároky KK, aby pak dostal tuto "ticket to heaven". Pokud v této věci KK doznala, že závažnost není bagatelní, tak je fér trvat na nějaké formě trestu (nutno dodat, že úprava budoucí praxe není žádný trest).

Viktore, tohle byl příklad na argument, že při rozdílných pohledech není možný smír. Pleteš se, že by to byl nějaký "ticket to heaven". Já vůbec neřeším, že by nedosažení smíru znamenalo nemožnost věc předložit RK. Já tvrdím, že ta snaha od stěžovatele musí být adekvátní tomu požadavku a nelze jen konstatovat "smír není možný".

Nicméně to odbíháme od podstaty mého argumentu, že rozhodčí řád takový postup vyžaduje. A není to jen nějaká obdoba předžalobní výzvy, ale ta podmínka je přímo u přijatelnosti stížnosti. Pokud tedy podmínka není splněna, je stížnost nepřijatelná.

Já dokonce i chápu Váš argument, že ta podmínka není v určitých případech užitečná (pokud je stěžovatel rozhodnut věc předložit RK a nemá zájem se dohodnout), ale RK nemá možnost nesplnění některé podmínky prominout a v řízení pokračovat. Pokud tedy s takovou podmínkou členové KK a RK nesouhlasí, pak mají možnost navrhnout změnu rozhodčího řádu a tuto podmínku vypustit, nicméně do té doby tato podmínka platí a je arogance moci ze strany přezkumných orgánů strany, pokud ji účelově ignorují nebo vykládají tak, aby favorizovala postup KK. Procesní předpisy mají chránit spravedlivý proces a nikoliv být bezcenným listem papíru, který bude ignorován v zájmu "dosažení potrestání domnělých viníků".

[Martin.Kucera]

Tak si ten rozhodčí řád ocitujme přesně:

(1) Stížnost je přijatelná, pokud
...
c) se stěžovatel pokusil o smírné řešení sporu, ledaže by takový postup zmařil vyšetřování,

Žádné omezení ohledně toho, jak má pokus o smírné řešení sporu vypadat, tam nenacházím.
A ze zde zveřejněné korespondence je zjevné, že se stěžovatel o smírné řešení sporu pokusil.
Stížnost tedy byla přijatelná.

[Martin.Stanek]

Viktore, tohle byl příklad na argument, že při rozdílných pohledech není možný smír. Pleteš se, že by to byl nějaký "ticket to heaven". Já vůbec neřeším, že by nedosažení smíru znamenalo nemožnost věc předložit RK. Já tvrdím, že ta snaha od stěžovatele musí být adekvátní tomu požadavku a nelze jen konstatovat "smír není možný".

No nevím, smír o tomto znění je de facto rezignací na jakoukoliv represivní funkci řízení. Což nemusí být nemožný postup, ale rozhodně není jako dělaný pro všechna řízení.

Nicméně to odbíháme od podstaty mého argumentu, že rozhodčí řád takový postup vyžaduje. A není to jen nějaká obdoba předžalobní výzvy, ale ta podmínka je přímo u přijatelnosti stížnosti. Pokud tedy podmínka není splněna, je stížnost nepřijatelná.

RŘ vyžaduje se pokusit smír, ale nesouhlasím, že by ten pokus byl tak formalizovaný, že by bylo nutné vždy protistraně poslat sepsaný návrh smíru, natožpak smíru o tomto znění.

Já dokonce i chápu Váš argument, že ta podmínka není v určitých případech užitečná (pokud je stěžovatel rozhodnut věc předložit RK a nemá zájem se dohodnout), ale RK nemá možnost nesplnění některé podmínky prominout a v řízení pokračovat. Pokud tedy s takovou podmínkou členové KK a RK nesouhlasí, pak mají možnost navrhnout změnu rozhodčího řádu a tuto podmínku vypustit, nicméně do té doby tato podmínka platí a je arogance moci ze strany přezkumných orgánů strany, pokud ji účelově ignorují nebo vykládají tak, aby favorizovala postup KK. Procesní předpisy mají chránit spravedlivý proces a nikoliv být bezcenným listem papíru, který bude ignorován v zájmu "dosažení potrestání domnělých viníků".

Tak on se často smír nemusí uzavřít také kvůli sveřepému trvání odpůrce, že se ničeho nedopustil, že jo. Jinak v této věci jsme v rámci řízení doznali, že náležitý pokus o smír učiněn byl - pokud si myslíš, že špatně interpretujeme RŘ, tak možná prosím jeho novelizaci navrhni spíš Ty, aby to pak bylo jasné. Postup nikoho nefavorizujeme, a už mě moc nebaví se o tom stále bavit - důkazem nám může být řada rozhodnutí, kde jsme naopak činnost KK z toho či kterého důvodu kritizovali. Pokud si někdo dále myslí, že v RK předvádíme aroganci moci, prosím ho ať mě navrhne k odvolání a jde si to tam dělat sám. Dělám tu činnost ve svém volném čase, a nemůžu říct, že by mě po všech těchto osočeních nějak dvakrát bavila a skutečně to zapotřebí nemám.