Vážená posádko,
Níže se pokusím shrnout základní teze a fakta, na základě RK rozhodla ve věci stížnosti č. 24182.
Rozhodčí komise považuje za zcela prokázané, že Jaromír Beránek jako odpůrce vyplatil paní Veronice Kubíčkové finanční částku v rozporu se smlouvou (Zadávacím listem https://smlouvy.pirati.cz/smlouvy/2019/ ... mlouva.png), kterou obě strany uzavřely dne 30. 7. 2019 a jejíž součástí bylo ustanovení o tom, že „plnění úkolů bude evidováno v projektovém systému zadavatele na adrese http://redmine.pirati.cz". Tuto smlouvu za PKS uzavřel sám odpůrce jako jeho předseda.
Rozhodčí komise považuje dále za prokázané, že odpůrce vyplatil paní Veronice Kubíčkové peněžní prostředky navzdory tomu, že tato nikdy nedodala smluvně ujednanou evidenci úkolů. S ohledem na to, že odměna byla fakticky koncipována jako příplatek k pozici pracovnice magistrátu Hl. m. Prahy, nebylo žádným způsobem možné určit, zdali a jak byla poskytnuta na základě reálně poskytnutého plnění pro Českou pirátskou stranu, či zdali strana poskytla odměnu v rámci plnění úkolů pro magistrát, čímž došlo k porušení ustanovení § 13 odst. 3 Pravidel pro hospodaření. Ze strany odpůrce nedošlo k žádnému pokusu napravit zmíněné pochybení před vyplacením odměny, kupříkladu změnou příslušné smlouvy v podobě jejího dodatku (změnou způsobu evidence), poučením paní Kubíčkové a doplněním údajů do evidence Redmine, ani jiným způsobem.
Z hlediska skutku tedy odpůrce jako předseda PKS podepsal smlouvu, která obsahovala podstatné ustanovení o evidenci úkolů, za které měla být poskytnuta odměna, toto ustanovení bylo porušeno, přičemž navzdory tomuto závažnému pochybení a tedy v přímém rozporu s uzavřenou smlouvou odpůrce jako hospodář vyplatil paní Veronice Kubíčkové postupně celkem 210.000,-- Kč.
Ačkoliv byl samotný záměr přijat KF a schválen PKS, za jeho konkrétní realizaci v souladu s předpisy byl odpovědný odpůrce jako předseda PKS a dále pak jako hospodář proplácející peněžní prostředky na jejím základě.
V návrhu KK jako stěžovatele byla označena pouze osoba odpůrce, RK tedy nedisponuje pravomocí zkoumat a sankcionovat eventuální pochybení jiných osob spojených s projednávaným skutkem. Kde není žalobce, není soudce.
Při stanovení trestu Rozhodčí komise zohlednila fakt, že byla porušena povinnost při nakládání s finančními prostředky strany a povinnost voleného funkcionáře strany, a v důsledku toho omezila práva člena při nakládání s finančními prostředky a v možnosti být volen do funkcí v České pirátské straně. Stanovená délka omezení práva člena může být až 3 roky, čili uplatněná sankce odpovídá 1/3 v případě omezení kandidatury do volených funkcí v rámci České pirátské strany a 2/3 v případě omezení při nakládání s finančními prostředky. Rozhodčí komise také mohla svým rozhodnutím stanovit povinnost nápravy, a to v podobě uložení povinnosti úhrady vynaložených peněžních prostředků odpůrcem k rukám strany, dále pak mohla přistoupit k sankci v podobě zákazu kandidovat za stranu do veřejných funkcí a nakonec mohla přistoupit i k samotnému vyloučení člena.
Z hlediska možných postihů člena za závažné porušení stanov tedy došlo jen k užití mírnějších postihů a navíc s redukovanou délkou jejich uplatnění.
Rozhodčí komise ve svém nálezu konstatovala, že dle jejího názoru došlo k závažnému porušení stanov v souladu s ustanovením § 5 odst. (2) Rozhodčího řádu. V Rozhodčím řádu jsou možná porušení stanov uvedena slovem „zejména“, což značí, že obsahují demonstrativní, ale nikoliv uzavřený (taxativní) výčet možných porušení a Rozhodčí komisi je tedy implicitně svěřena možnost formulovat závažná porušení stanov, která nejsou v tomto ustanovení explicitně uvedena, ale která se svou závažností rovnají nebo dokonce přesahují v předpise přímo zmíněná porušení.
Jak uvádí Stanovy České pirátské strany v čl. 3, odst. (8) písm. b)
(8) Člen je povinen
...b) dodržovat ustanovení jednacích řádů a dalších vnitřních předpisů...
Rozhodčí komise se domnívá, že pokud odpůrce v přímém v rozporu s jím podepsanou smlouvou a zároveň v přímém rozporu s vnitřními předpisy vyplatil částku ve výši 210.000,-- Kč, pak jako člen závažně porušil své povinnosti k dodržování vnitřních předpisů dané stanovami, zvláště z pozice hospodáře, jehož úkolem je povinnost hájit finanční zájmy České pirátské strany.
Stran opakované tvrzení o tom, že odpůrce svým jednáním zabránil „porušení zákona“, lze konstatovat pouze to, že Rozhodčí komise neshledala, který zákon a jakým způsobem měl být porušen, přičemž konkrétní specifikaci této údajné hrozby nebyl doposud schopný definovat ani odpůrce. Je zřejmé, že vágní ústní příslib během pohovoru na pozici zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy neznamená jakoukoliv právní povinnost uzavřít smlouvu jménem a na účet České pirátské strany. Takovýto závazek je morálního a reputačního charakteru, nelze jej však vymáhat právními prostředky.
Rozhodčí komise zároveň uznává, že v přijatém nálezu je mezera daná nedostatečně určitým výkladem „závažného porušení stanov“ přičítaného odpůrci, nicméně dle jejího názoru je toto stanovisko implicitně obsaženo v celém odůvodnění nálezu a právní vada tedy není natolik podstatná, aby vedla k nutnosti zrušit Rozhodčí nález.
V neposlední řadě chce Rozhodčí komise opětovně konstatovat, že si je vědoma průtahů v řízení, které jsou jí oprávněně vytýkány. V této věci chce RK vysvětlit, že kromě průtahů daných rezignací původní zpravodajky na členství v RK a následnou prodlevou s převzetím případu novým zpravodajem, je zdržení dáno i tím, že v uplynulém volebním období RK šlo dle mínění jejích členů patrně o nejpodstatnější řešený případ s největšími dopady (což ostatně potvrzuje i nynější reakce) a z toho důvodu byl členy v období několika uplynulých měsíců opakovaně interně řešen, diskutován a jednání RK se k tomuto případu opakovaně vracela. Rozhodčí komise v takto důležitém případě jednala pokud možno v co největší shodě a koordinaci, aby jí přijaté závěry v daném byly akceptovány nejen jejími členy, ale následně i případně členy CF.
