[ot z Senioři na palubě] Jazyk podcastu Europoslance

[Vlastimil.Bednarik]

"Obsah i forma" v jednotě jsou. V podcastu s poslankyní PS a budoucí ministryní životního prostředí předpokládám jazyk pokud možno spisovný.

U soukromého rádia zacíleného na posluchače mladého, zcela chápu onu mladistvou bezprostřednost, nevázanost mluvy vzpírající se určitým pravidlům spisovnosti, ignoranci k směšným zastaralým pravidlům, k řeči "rakváčů".

U poslankyně "mého věku" mne však takový projev "tahá za uši" a ve srovnání s mluvou moderátora byl (pro mne) projev naší paní poslankyně utrpením.
Pokud jde o marketingový tah zacílení na mládí, tak ano, potřebujeme voliče.
Za mne však ne. Všechno překousnout nemusím a překousávat ani nebudu.

[Petr.Vileta]

U poslankyně "mého věku" mne však takový projev "tahá za uši" a ve srovnání s mluvou moderátora byl (pro mne) projev naší paní poslankyně utrpením.

A ňýčkon mi eště řekni vo čempa to mluvíš?

[Vlastimil.Bednarik]

V mobilu neumím přeposlat odkaz, takže:
Podcast "Růst s čistým svědomím" Mikuláše Peksy, Klimatický chaos v Česku.

[Petr.Vileta]

V mobilu neumím přeposlat odkaz, takže:
Podcast "Růst s čistým svědomím" Mikuláše Peksy, Klimatický chaos v Česku.

Našel a tahá. Nemohou na to mít vliv pelmeně?

[Vlastimil.Bednarik]

V mobilu neumím přeposlat odkaz, takže:
Podcast "Růst s čistým svědomím" Mikuláše Peksy, Klimatický chaos v Česku.

To si myslím produkuje pan Europoslanec sám a nevím, jestli si to tady přečte. @Mikulas.Peksa

[Vlastimil.Bednarik]

Děkuju za tagnutí. Moderuju si to sám, s tvorbou mi pár lidí pomáhá. Formát je experimentální, smyslem akce je zkusit novou cestou dostat k lidem informace, které dlouhodobě potřebujeme rozšířit, abychom dokázali efektivně zdůvodňovat naší politiku.

Výrazové prostředky nikomu nepředepisuju, každý mluví, jak je mu pohodlné (= "jak mu zobák narostl") a hodně bych chtěl, aby to tak zůstalo. Jazyk se všemi nářečími, idiomy, oblíbenými frázemi zděděnými po rodičích atp. je unikátním vyjádřením identity člověka a patří k němu jako barva vlasů, očí atp. A fakt bych nechtěl, aby se lidi přetvařovali a hráli si na něco, co nejsou, to by celou tu myšlenku podcastů zabilo.

[Petr.Vileta]

Výrazové prostředky nikomu nepředepisuju, každý mluví, jak je mu pohodlné (= "jak mu zobák narostl") a hodně bych chtěl, aby to tak zůstalo. Jazyk se všemi nářečími, idiomy, oblíbenými frázemi zděděnými po rodičích atp. je unikátním vyjádřením identity člověka a patří k němu jako barva vlasů, očí atp. A fakt bych nechtěl, aby se lidi přetvařovali a hráli si na něco, co nejsou, to by celou tu myšlenku podcastů zabilo.

To je chvályhodný, tuto, ale pokavád de vo pohodlnost, tak vono je teda pohodlný dyž se de do Národního dívadla v teplákach a jednou už to tady bejvalo, ale asi to nebude to pravý vořechový. Ňákou kultůru projevu by to přecjen mělo mít. Vocaď pocaď.

[Vlastimil.Bednarik]

No to panečku jóóó...
Vono když jde o Národní dívadlo, tak jsem v hledišti potkal člobrdu v tričku s Mickey Mousem. To jo, fšici jsme byli úplně paf jak nám to panáček nandal. A mně, křupanovi, zvlášť... když jsem si, hňup z venkova, vezl vlakem kvádro.
Ještě se musím hóóódně učit...
Město je holt město, vo tom žádná...

[Mikulas.Peksa]

Výrazové prostředky nikomu nepředepisuju, každý mluví, jak je mu pohodlné (= "jak mu zobák narostl") a hodně bych chtěl, aby to tak zůstalo. Jazyk se všemi nářečími, idiomy, oblíbenými frázemi zděděnými po rodičích atp. je unikátním vyjádřením identity člověka a patří k němu jako barva vlasů, očí atp. A fakt bych nechtěl, aby se lidi přetvařovali a hráli si na něco, co nejsou, to by celou tu myšlenku podcastů zabilo.

To je chvályhodný, tuto, ale pokavád de vo pohodlnost, tak vono je teda pohodlný dyž se de do Národního dívadla v teplákach a jednou už to tady bejvalo, ale asi to nebude to pravý vořechový. Ňákou kultůru projevu by to přecjen mělo mít. Vocaď pocaď.

Já jsem, jakoby, rád, že moje podcasty jsou, co do kvality kulturního prožitku, srovnávány s Národním divadlem, moje původní ambice byla max. něco jako studentská čajovna. Teď začínám mít strach uvést další díl, abych nezklamal vysoko nastavená očekávání....

[Petr.Vileta]

Já jsem, jakoby, rád, že moje podcasty jsou, co do kvality kulturního prožitku, srovnávány s Národním divadlem, moje původní ambice byla max. něco jako studentská čajovna. Teď začínám mít strach uvést další díl, abych nezklamal vysoko nastavená očekávání....

No tak malá rada, snad pomůže. Chce to jednu obrovskou kameru i s kameramanem. Nemusí být funkční, natáčet se může třeba mobilem, ale musí tam být z psychologických důvodů. Hostovi rovněž sděl, že to je přímý přenos a budou to přebírat dvě lokální televize a tři internetové. Pak naznač, že občas nespisovný výraz nevadí, ale není vhodné používat vysloveně mluvu iV. cenové. No a samozřejmě již předem klaď důraz na vhodný dress code, od bussiness casual po semi formal.

No a nakonec hosta uklidni, že se to teprve mírně sestříhá a největší řečnické fauly se vystřihnou a přetočí. A když ti tam přijde znovu Dana Balcarová, tak ji prostě požádej, ať mluví jako ve Sněmovně u pultíku.