Post-covidová ekonomická obnova ČR

[jirimittner]

Pokud Piráti převezmou vládu na podzim 2021, budou vedle pošramocené ekonomiky zachraňovat především státní dluh. Piráty, paradoxně nálepkované jako "neomarxisté", čeká asi největší výzva fiskální disciplíny v moderních dějinách naší země díky důsledkům kombinace babišismu s koronavirem. Musí rychle zatáhnout za záchranou výdajovou i daňovou brzdu a připravit důvěryhodný plán fiskální konsolidace. Úspěchem bude udržení výnosu z desetiletých státních dluhopisů pod 3% p.a. Zároveň musí citlivě pomoci pěti nejzasaženějším odvětvím a připravit se na vlnu bankrotů. Měli by se vyhnout lákadlu majetkových vstupů státu do upadajících firem a místo toho používat metodu portfoliových záruk státu za komerční úvěry postiženým firmám (obdoba COVID III). Banky musí nést účast na úpadcích (byť zmírněnou) a dobře vybírat, jaké své klienty zachraňovat a jaké nikoliv. Průmysl, hospodářské srdce naší země, jenž byl správně ochráněn během krize, by měl nyní mimořádně přispět na obnovu ostatních odvětví, které v důsledku jeho nezavření trpěly více.

Od našeho vstupu do Evropské unie před sedmnácti lety se úrok na nově emitovaném desetiletém státním dluhopisu zvýšil o více než jedno procento během pouhých šesti měsíců pouze dvakrát. Poprvé na přelomu let 2008 a 2009 po pádu Lehmann Brothers a podruhé dnes. V tom prvním případě byl ale státní dluh poloviční. HDP se od té doby nezdvojnásobilo. Bylo by pěkné mít nyní poměr dluhu k HDP 35%, úrok z desetiletého dluhopisu -0,1% p.a. a přemýšlet, jak ozdravit post-covidovou ekonomiku velkorysou fiskální expanzí. Ale měli jsme Babiše. Nyní půjde o to, zastavit nepříjemně rychle rostoucí náklady na státní dluh. Bude potřeba udělat 3 věci: zvýšit přijmy (daně), snížit výdaje (koronavirová pomoc) a vytvořit důvěryhodný plán fiskální konsolidace.

Příjmy

Vzít zpět Babišovu reformu 2020. Je potřeba zhojit dopady nesmyslné Babišovy daňové reformy z prosince 2020, která vytvořila obrovský nekrytý deficit veřejných financí. Daně zaměstnanců, zejména těch vysokopříjmových, se musí vrátit do stavu roku 2019. Za úvahu stojí i zavedení dočasného inverzního opatření (dodatečná daň ještě nad úroveň roku 2019), platného po stejnou dobu 10ti měsíců, po jakou řádil ve státní kase Babišův populistický balíček. To by dokázalo vrátit zpět část z předvolebních úplatků, na které si vláda půjčovala od nás samých. Mohla by se jmenovat např. "Dočasná daň na splacení nekrytého deficitu z daňové reformy 2020", nebo prostě "Daň za Babiše".

Průmysl musí pomoci ostatním odvětvím. Průmysl byl během pandemie udržen v chodu výměnou za déle trvající uzávěry a větší škody pro další odvětví, zejména služby. Bylo to správné rozhodnutí. Průmysl je hospodářským srdcem naší země. Nyní by měl vrátit tuto pomoc poskytnutím pomoci těm ostatním. Za úvahu by stálo zavedení dočasné covidové progresivní daně ze zisku právnických osob (u ekonomicky spjatých osob na konsolidovaném základě) třeba na 5 let, která bude stoupat podle výše zisku, například od hranice 100 mil Kč, ze současných 19% postupně až na úroveň Rakouska (25%) či Německa (30%).

Využít financování EU. EU nabízí svým členům pomoc financovanou dluhopisy vydávanými přímo EU, jedná se např. program SURE. Je třeba ho maximálně využít, protože se ukazuje, že EU je schopna se financovat levněji než ČR, a o co více využijeme financování z EU, o to méně se bude muset ČR financovat napřímo. Je třeba počítat s tím, že financování prostřednictvím EU fondů bude pouze kosmetickým doplňkem, protože je objemově omezeno schopností EU splácet vlastní dluhy z národních příspěvků do rozpočtu EU a ty představují pouze asi 2% HDP EU (na všechny výdaje, nejen na dluhovou službu). Hlavní břímě financování zůstane samozřejmě na jednotlivých státech.

Výdaje

Deficity z let 2020 a 2021 jsou neudržitelné, rezervy byly vyplýtvány na neefektivní pomoc a na nezvládnutí pandemie Babišovou vládou. Koronavirová ekonomická pomoc bude muset bohužel brzy skončit. Podporu je třeba šetřit pouze na nejzasaženější oblasti. To jsou zejména tyto 3: cestovní ruch, gastronomie a ubytování. Tyto odvětví zaznamenaly propad oproti stavu před pandemií o vyšší desítky procent. Čtvrtým kandidátem je stavebnictví, které se sice propadlo relativně méně, ale v problémech bude déle kvůli závislosti na zahraničních pracovních silách (Ukrajina). A pátým je maloobchod mimo internetový prodej.

Nejefektivnějším způsobem pomoci jsou záruky státu za komerční úvěry postiženým firmám (obdoba COVID III). Záruky musí být navrženy tak,

a. aby byly portfoliové (plošně na celé oprávněné množiny úvěrů), jinak to nelze zadministrovat, dále
b. aby nutily banky nést účast na úpadcích, jinak nebudou vynaloženy odpovědně, a
c. aby mířily pouze na postižené firmy (prokázat oprávněnost).

V ojedinělých případech, kdy je ohrožena velká firma významně přispívající českému hospodářství, například dopadem do regionální zaměstnanosti nebo klíčovou funkcí v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, by měla firma mít možnost jednat s vládou či krajem o individuální záruce za záchranný komerční úvěr. Nedávný takový případ z odvětví letecké dopravy je špatným příkladem využití tohoto nástroje.

Plán fiskální konsolidace

Mezinárodní investoři se samozřejmě zajímají o to, v jakém stavu je země, ale stejně tak se zajímají o to, jaký má země plán a jak je schopna ho plnit. Je nezbytné, aby země tento plán měla a jasně ho deklarovala. Příkladem může být závazek, pokud nenastanou významné nečekané nové okolnosti,

a. že státní dluh nenarazí do tzv. dluhové brzdy (dluh 55% HDP),
b. že v letech 2022 a 2023 deficit státního rozpočtu nepřekročí 4% HDP a
c. že v letech 2024 a 2025 bude deficit rozpočtu takový, aby klesal poměr dluhu k HDP (dluh v absolutním vyjádření může růst, ale HDP musí růst poměrně více).

Vlna bankrotů 2021 – 2022

Nelze očekávat, že z peněz, které někteří lidé a firmy uspořili během uzávěr let 2020 a 2021, se stane zázračná ekonomická injekce, která zařídí rychlý návrat ekonomiky do normálu. Pandemie koronaviru způsobila obrovské hospodářské škody, z nichž jen část lze zhojit uskutečněním odložené spotřeby. Tyto škody se naplno vyjeví až ve chvíli, kdy stát odpojí zasažená odvětví od fiskálních kapaček. Vlně bankrotů se nelze vyhnout, ale je potřeba se na ni připravit.

Piráti by měli odolat lákadlu majetkových vstupů státu do upadajících firem, protože jejich bankrot nebyl způsoben nekompetentním vedením, ale přírodní katastrofou. Vedení firem musí zůstat a bojovat o záchranu za pomoci komerčních úvěrů se státní zárukou. Bankovní systém naší země čeká velká výzva při pomoci s ozdravením hospodářství. Jedině banky dobře znají své firemní klienty a vědí, kteří z nich by zkrachovali i bez covidu a kterým naopak záchranný úvěr pomůže na cestu zpět k prosperitě. Jejich znalosti a schopnosti budou tím nejcennějším při ekonomické obnově a stát by měl nechat bankovní systém tuto svoji úlohu dobře splnit.

[V__]

Pročpak taky nenavrhuješ zvýšení platů na úroveň Německa ? Má to stejný efekt jako zvýšení daní,ale bez negativ.

[mrkafr]

Vzít zpět Babišovu reformu by podle mě měl pro piráty hodně špatný dopad. Ano, většina lidí ví, že se s deficitem musí něco udělat, ale lidi jsou lidi a dopad toho, že člověk dostane na výplatu po dobu 10 měsíců určitou vyšší sumu a stát mu to poté znovu sebere, bude podle mě obrovský. Pokud by se opravdu chtělo sahat na platy zaměstnanců, tak by podle mě byla nejlepší možnost zvýšit sociální a zdravotní, ale určitě ne na úroveň roku 2019, s tím, že by se nová vláda zavázala, že po sražení deficitu na určitou úroveň by se vrátili tyto daně na původní hodnoty (i když je otázka, jak by to nakonec dopadlo, kdyby se piráti neudrželi ve vládě po dvě období aneb superhrubá mzda 2.0 ). Ty peníze se ale najdou v ekonomice určitě i jinde (zlepšení byrokracie, podpoření výstavby pomocí nového lepšího stavebního zákona atd).

U výdajů by bylo určitě dobré zrušit nebo snížit například slevy pro studenty a podobné populitické kroky dnešní vlády. Jak bylo řečeno, peníze musí být nality hlavně do obnovy po covidu a dalším investicím, které budou mít v budoucnu pozitivní dopad na ekonomiku.

Co se týká plánu fiskální politiky, tak bych přidal podmínky, že deficit se v příštích letech nesmí za žádných okolností dostat nad 300 miliard a že musíme udržet inflaci na úrovni EU.

Jinak s přenecháním záchrany na bankovním systému a komerčních úvěrech s případnou státní zárukou naprosto souhlasím, je to opravdu nejlepší způsob. Avšak pro správnou funkčnost tohoto systému je nutné, aby se dotovací systémy jako např. COVID III nezrušili příliš předčasně, jelikož nikdo neví, kdy nás opatření opustí.

Pročpak taky nenavrhuješ zvýšení platů na úroveň Německa ? Má to stejný efekt jako zvýšení daní,ale bez negativ.

Tohle se mi zdá jako dost populistický přístup. Jak by toho mělo být dosáhnuto? Trh se má, řídit sám, není dobré do něj takhle extrémně zasahovat (a extrémní zásah by to byl, nešlo by tu o zvýšení minimální mzdy o pár stovek)... Zvýšení daní může v trhu taky způsobit určitý otřes, ale i přesto, že to je o dost méně populární přístup, tak se mi zdá bezpečnější.
V kostce se mi zdá takhle extrémní zvýšení platů potencionálně o dost víc negativní než zvýšení daní.

[Ondrej.dj-bobr.Ulehla]

Naopak - zvýšení daní potlačí spotřebu (ztráty na DPH) a potlačí zájem o komerční služby (včetně hospod a řemesel)
Takže kasa zapláče,stejně jako za Kalouska.
UŽ dnes se minimálně 10% národa pohybuje na hraně životního minima a pod ním,zvýšením daní tohle číslo jen vzroste. A s tím vzrostou i mandatorní výdaje státu.
Kriminály je potřeba vyprázdnit,ne stavět nové - 1 mukl = cca 1200kč/den
Sociální dávky berou i pracující,zvýšením daní zvýšíš počet těch,kteří na ně mají nárok.
Počítat s odloženou spotřebou nelze u lidu,který žije od výplaty k výplatě - tam jen zvýšíš zadlužení,páč nájem nepočká.
Tenhle stát byl drženej jako kolonie příliš dlouho,takže kde je hovno,tam ani zvýšení daní nic nesebere.
Zdaněním litru získáš i při zvýšení daní méně,než zdaněním litrů dvou.
To není o populismu nýbrž o rovnováze

[vlade]

Zrusit Babisuv danovy balicek je nesmysl.

CR je currency issuer. Kecy o statnim bankrotu jsou jen to, kecy. Nebezpeci by hrozilo od inflace, ale hyperinflace ala Zimbabwe opravdu nehrozi, prestoze ji ruzni doomsayers hrozi uz dlouha leta. Ohledne ceskeho statniho dluhu, bylo by dobre si nastudovat kdo a jak ho drzi - velka vetsina je u bank, pojistoven a penzijnich fondu, kteri to vetsinou drzi z regulatornich duvodu, a drzet budou nadale. Zahranicni 'investori' do CR dluhu ho drzi hlavne jako spekulaci na korunu. Pokud by se CR mela obavat neceho na financnich trzich, tak je to fluktuace kurzu CZK, ne jestli investori budou nebo nebudou kupovat o trochu vice/mene dluhu ( i kdyz sazmozrejme zahranicni investori maji dopad druheho radu na kurz, je to ale vetsinou jen kratkodobe).

CV urcite na ekonomiku CR dopadne, akorat jeste nevime jak presne, a dle mne budeme vedet nejdrive tak v pristim roce. V tu chvili ale bude mit vlada (oproti casti EU ktera pouziva EUR) vyhodu toho, ze je currency issuer, a muze teda podnikat fiskalni kroky bez toho aby se doprosovala ECB.

Samozrejme, je nutne aby fiskalni kroky davali dlouhodoby smysl, jinak to jsou jen vyhozene penize. Smyslem dle me je to, aby v CR vznikalo vice dobre kvalifikovanych mist. Zde uvedu priklad Japonska, kde si podnikatele (ve smyslu entrepreneur) vazi ne kvuli tomu co vydela, ale kvuli tomu, kolik a jakych pracovnich prilezitosti vytvori. Zde je samozrejme dulezita jak poptavka - kterou vedou podniky a startupy, tak nabidka, ktera zalezi na vzdelani. Samozrejme, ani jedno nejde upravit pres noc, a proto jsou potreba i nejake preklenovaci programy - i za cenu toho, ze realne jen pomuzou tomu, aby hodne lidi neskoncilo na ulici (i to je ekonomicke plus).

Tohle se navic da vzdy vysvetlit jako "investice do budoucnosti" - coz to take je. Dulezite je, aby to opravdu bylo videt jako investice, a ne jen jako hrani si na nejakem pisecku. Takze napr. "digitalizace statni sfery" je krasna vec, ale abych pravdu rekl, krome par nerdu je to vetsine lide sumak - co pro ne je dulezite je jak snadne je se statni spravou neco delat, at uz digitalne nebo ne. Vyplnovani "paragraf 6i, ale mozna je to 6l kdyz jste to dal az ted, pred tydnem nez jste zacal by to bylo 6h" je stejne blbe v digitalni nebo papirove forme. Nebo i jednoduseji - funkcni moznost koupit si dalnicni znanku pres mobil je pro mne super. Pro meho 77 leteho tchana je to ale spanelska vesnice, ten by si ji radeji koupil na poste jak leta predtim. A k volbam pujdeme oba.

[MirekS]

Pro post-covidovou ekonomickou obnovu ČR bych byl pro zřetelnou snahu o zlepšení efektivnosti fungování státu. Znaky této zřetelné snahy:
1.
Minimalizace nutnosti zvyšování daní při maximálním úsilí o zvýšení daňových příjmů za předpokladu podněcování růstu HDP (zvyšování "masy" přiznaných daní) nejlépe prostředky nefinančního charakteru, další zvyšování efektivnosti výběru daní, odprodej nevyužívaného zbytného majetku státu. Dojde-li na zvyšování daní, využít jej k jeho restrukturalizaci, tj. zdaňovat v oblastech, kde jsme ve žebříčku srovnání "podprůměrní", tj. zdanění těžby nerostného bohatství, daň z nemovitosti (při vnitřní restrukturalizaci, kdy je naopak zapotřebí zvýhodnit pořízení první nemovitosti k trvalému bydlení), maximálně se vyhnout zvyšování zdanění práce.

2.
Maximalizace úspor ve výdajích ze SR projevující se v efektivitě činností státního aparátu (provozní výdaje), v účelnosti vynakládání mandatorních výdajů - zejména sociálních dávek, invalidních důchodů (princip trampolíny, tam kde je to možné - aby se člověk, pokud možno, vrátil zpět do finanční nezávislosti na státu).

3.
Maximalizace útlumu deficitního státního hospodaření. Jde o nejpalčivější záležitost z hlediska současného stavu a blízké budoucnosti. Je třeba zastavit státní přežívání na úkor budoucích generací (toť přímo neodpovědné jednání dosavadních vlád v novodobé historii ČR) s vlekoucí zátěží v podobě každoroční obsluhy dluhu. Je třeba si uvědomit, že současné dluhové hospodaření je způsobeno převážně spotřebou nikoliv investicemi (nyní programy COVID, Antivirus). Navíc je nutné zvrátit dlouhodobě deficitní hospodaření, tj. po 30 let novodobé ČR byly příjmy do SR podhodnocené vůči výdajové stránce. Je načase tento přístup změnit ve prospěch souhrnného přebytkového hospodaření s využitím přebytku k absolutnímu snižování dluhu po dobu konjunkturální fáze hospodářského cyklu.

4.
Maximální efektivnost státních investic z hlediska hospodaření státu. U každé státní investice by měla být sledována její návratnost, a včetně započtení úroků vyplývajícího z státních půjček na ně. Pružněji reagovat na možnosti využití výhodných (mimořádných) finančních zdrojů z EU. To souvisí s připraveností projektů realizovatelných z těchto zdrojů. Je to již bezmála půl roku, kdy EU čeká na plán čerpání z Evropského fondu obnovy (pro ČR je vyhrazen ekvivalent zhruba 180 mld. Kč).

5.
U ČNB chybí vyšší zaujetí pro působení proti inflaci. Pevný inflační cíl 2% s +/- 1% tolerancí je neadekvátní k situaci v eurozóně, ke které bychom měli konvergovat. ČNB by měla definovat pružnější systém ve vazbě na eurozónu. Jistou zátěží je i nadměrná výše devizových zásob. Dá se říci, že ČNB propásla možnost odprodeje její části při kurzu nad 27,3 až 27,5 Kč/€.

6.Pandemická situace jasně odhalila skluz v oblasti digitalizace státu. Je zapotřebí pružněji reagovat v této oblasti s vyhrazením finančních zdrojů pro tento proces.

[MirekS]

2.
Maximalizace úspor ve výdajích ze SR projevující se v efektivitě činností státního aparátu (provozní výdaje), v účelnosti vynakládání mandatorních výdajů - zejména sociálních dávek, invalidních důchodů (princip trampolíny, tam kde je to možné - aby se člověk, pokud možno, vrátil zpět do finanční nezávislosti na státu).

Zjednodušení systému sociálních dávek,zásadní zvýšení ,,nezabavitelného minima,, a zjednodušení jeho výpočtu,změna zákoníku práce tak,aby se odbouralo negativní působení pracovních agentur - oficiálních i těch fungujících na využívání kliček v zákoně...
A tohle vše je potřeba udělat nejen rychle,ale navíc i vyváženě,aby Šmejdi neprosadili kličky,jež by rovnováhu opět zvrhli jejich směrem

[Jan.Hrebicek]

Nejefektivnějším způsobem pomoci jsou záruky státu za komerční úvěry postiženým firmám (obdoba COVID III). Záruky musí být navrženy tak,

a. aby byly portfoliové (plošně na celé oprávněné množiny úvěrů), jinak to nelze zadministrovat, dále
b. aby nutily banky nést účast na úpadcích, jinak nebudou vynaloženy odpovědně, a
c. aby mířily pouze na postižené firmy (prokázat oprávněnost).

Dovolím si tady komentář z bankovní praxe k tomu, proč záruky moc nezafungovaly jako záchrana a proč ani nemůžou zafungovat. Covidy byly nastaveny přesně podle uvedených bodů a+b+c.

V rámci schválení muselo být prokázáno, že firma byla zasažena a jak. Ručení bylo vždy za celé portfolio covidových úvěrů (25% z celkového objemu, při max 80% za jeden) a zároveň se státní záruka uplatňovala až po té co banka realizovala jiné zajištění, takže banky nesly část na úpadcích.

Zároveň ČNB vydala pokyn, že očekává, že banky budou postupovat v souladu s obezřetným řízením rizik. Tedy vyhodnotí si schopnost klienta splácet a zároveň natvoří dostatečné opravné položky. Mezi řádky se pokyny daly interpretovat ve stylu, ať si vláda schválí co chce, finanční systém si rozvracet nedáme.

Tohle vytvořilo krásný mix, který více méně vedl jen k tomu co by banky dělaly i bez toho, tedy úvěrování/restrukturalizace firem, kde viděli světlo na konci tunelu při splnění dostatečného existujícího zajištění. Jinými slovy nešlo o pomoc nejpotřebnější. Příjemné to naopak bylo pro větší skupiny, kde lze proplácet například vnitropodnikové služby, nájmy a tak..

Nehledě na to, že pomoc v podobě úvěru vytváří tlak na firmu v podobě navýšených splátek. Mělo - li původní úvěr splátky nastavené tak, aby firma měla nějaké rezervy, tak tyto rezervy požere nový úvěr. Pak stačí malý šok a i původně zdravá firma začíná mít problémy.

Závěrem: Záruky za komerční úvěry jsou skvělý nástroj pro investiční rozjezd zdravých firem a měly by být součástí řešení. Jen si myslím, že zdravé firmy svůj investiční rozjezd zvládnout i bez toho a nemusí být vhodné dotovat běžný bankovní business. Záruky jsou ale velmi nevhodný nástroj pro postižený sektor, kde je třeba hledat jiná řešení, konkrétně peníze někoho jiného než bank...

[mrkafr]

Naopak - zvýšení daní potlačí spotřebu (ztráty na DPH) a potlačí zájem o komerční služby (včetně hospod a řemesel)
Takže kasa zapláče,stejně jako za Kalouska.
UŽ dnes se minimálně 10% národa pohybuje na hraně životního minima a pod ním,zvýšením daní tohle číslo jen vzroste. A s tím vzrostou i mandatorní výdaje státu.
Kriminály je potřeba vyprázdnit,ne stavět nové - 1 mukl = cca 1200kč/den
Sociální dávky berou i pracující,zvýšením daní zvýšíš počet těch,kteří na ně mají nárok.
Počítat s odloženou spotřebou nelze u lidu,který žije od výplaty k výplatě - tam jen zvýšíš zadlužení,páč nájem nepočká.
Tenhle stát byl drženej jako kolonie příliš dlouho,takže kde je hovno,tam ani zvýšení daní nic nesebere.
Zdaněním litru získáš i při zvýšení daní méně,než zdaněním litrů dvou.
To není o populismu nýbrž o rovnováze

Ale jak chcete dostáhnout takového extrémního zvýšení platů (zvýšení ceny práce) bez zvýšení cen a následného snížení poptávky? Každý takový zásah do ekonomiky může způsobit domino efekt a je nutné ho dobře promyslet. Není dobré říct "zvýšíme platy" bez jakéhokoliv plánu.
Řešením by byla například podpora kvalifikovanější míst, čímž by se zvýšili platy. Do toho se musí zainvestovat, ale určitě to není řešení post-covidové obnovy ČR, jelikož je to hodně dlouhodobý úkol (je nutná dlouhodobá investice do školství, výzkumu, atd.). V současně chvíli je potřeba něco, co udrží ekonomiku v tuto chvíli v chodu a dostane peníze do státní kasy.
Můžu se jen zeptat na zdroje, ze kterých berete data o tom, kolik národa se pohybuje na hraně životního minima? Není to tak, že bych váš výrok přímo napadal, spíše bych si o této problematice chtěl něco přečíst a chtěl bych nějaké relevantní data.
Jsem naprosto pro zredukování vězeňské populace a propuštění vězňů, kteří nemají přímo negativní dopad na společnost. Tohle bude ale strašně dlouhodobý proces, jelikož je nutné projít spis každého vězně a rozhodnout, jestli je nebo není jeho propuštění v zájmu společnosti a zároveň změna systému, které takové lidi do věznice dostal, jinak se vám za pár let toto vězení znovu naplní. Tudíž ano, je nutné toto číslo zredukovat (už jen proto, že je jedno z nejvyšších v Evropě a proto že má negativní dopad na státní kasu), ale znovu se jedná o dlouhodobý úkol, jelikož nemůžete prostě propustit určitou skupinu vězňů a neřešit nic víc.

[Vit.Fux]

Ekonomika potřebuje poptávku a ta nebude,když na to lidi nebudou mít. Zdražuje se stále,jen odůvodnění se mění. Ale zisk z toho roste - už léta je celosvětová ekonomika založená na řízené inflaci.

A k datům cca 800 000 lidí je v exekuci přímo a tak na hraně životního minima a pod ní naprosto prokazatelně - nezabavitelná částka je sama o sobě zlomkem životního minima. K tomu je třeba přičíst i rodinné příslušníky včetně dětí - protože exekuce vždy dopadá na celou rodinu.
A k tomu je potřeba přičíst další množinu lidí,kteří jsou předluženi,ač ještě v exekuci nejsou. A většina samoživitelů bez ohledu na to,zda mají dluhy nebo ne.
Je potřeba si uvědomit,že ač máme výdaje ( ceny zboží,nájmů a energií) srovnatelné s Německem,tak naše průměrná mzda je ve výši jejich sociálních dávek.
Takže kdo může,jezdí nakupovat za hranice ČR aby ušetřil
Levná pracovní síla jde nahradit zvýšením mzdy snadno - méně montoven a zahraničních dělníků nám sníží i ten počet vězňů,mimo jiné...
A terazky,dokud trvá hospodářská krize,je ta nejvhodnější doba na radikální řezy - budou bolet nejméně a rychle se zahojí.