[*] Vycházet z exaktních podkladů, to je jistě správná cesta. Ale abychom to mohli učinit, to bychom se k nim museli dostat. Pokud máme být exaktní, musíme si nejdříve nastavit definice. Co je to " lehká železnice" ? Snad kolejový systém s nápravovým zatížením do 18 tun? takové systémy má Praha dva. Tramvaje a metro. Tramvaje mají přípustná úrovňová křížení, metro ne. Tramvaje mají max. rychlost 65 km/h, předpokládá se zvýšení na 80 km/h. Metro jezdí také 80 km/h, o zvýšení se zatím nejedná. Rozšíření tramvajové sítě v současnosti vychazí cca 80 milionů na jednu zastávku, rozšíření metra cca 8 miliard na jednu zastávku. Rozdílů je samozřejmě víc, známe je. Potřebuje Praha další kolejový systém? Myslím, že ne. Neexistují asi žádné přepravní potřeby, které by nešly uspokojit tramvajemi, metrem a "těžkou". železnicíOndrej.Kalis píše: ↑17 pro 2020, 13:51 [*] základní předpoklad - vycházet z exaktních podkladů (studie, záměry projektů, posouzené hodnocením ekonomické efektivnosti, které bude námi prověřeno a oponováno)
[*] kolejovou dopravu kraj potřebuje rozvíjet, ale musí se jednat o ucelené projekty, nikoliv tratě ukončené v polích, které můžou zneatraktivnit VHD (delší cestovní doba, více přestupů)
2a) Trať Libuš - Depo Písnice - Jesenice
[*] dle našich informací byla zřízena územní rezerva (ta však může být využita i pro autobus nebo parciální trolejbus)
[*] přínosem - bez ohledu na zvolený druh veřejné dopravy - je odvedení linek z přetížené sil. II/603
[*] problém tramvaje - oproti dnešnímu 1 přestupu při cestě Jílové - Florenc by po stavbě metra a tram byly nutné 3 přestupy (Jesenice, Písnice, Pankrác), což nejen povede k prodloužení cesty, ale také zcela zlikviduje komfort nebo např. možnost práce v průběhu cesty
[*] cesta tramvají až do centra Prahy je časově zcela neatraktivní - jednalo by se o zdlouhavé řešení
[*] jako dočasné řešení se tedy nabízí výhodnější silnice vyhrazená pro autobusy nebo t-busy, které zajistí spojení k metru přímo z Jílového, Kamenice, Neveklova atd.
[*] z dlouhodobého hlediska nám tramvaj nedává významnější smysl zejména kvůli způsobu napojení v Praze - proč neřešíme možnost lehké železnice, která by mohla lépe a rychleji obsloužit Jílové a okolí?
Závěr bodu 2a
[*] prověřit a sledovat variantu lehké železnice s propojením s MHD v Praze
[*] konzultovat toto řešení s Prahou - může být užitečné i v řadě jiných směrů, které jsou zatím odkázané na busy
[*] sledovat přípravu metra D, se kterým se lehká železnice bude muset koordinovat (např. obsloužit jinou část území)
[*] https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/ ... o-jesenice
2b) Trať Kobylisy - Zdiby - Sedlec
[*] trať je v současnosti aktivně připravovaná a podporovaná zejména Prahou 8
[*] existuje záměr projektu a ekonomické hodnocení, to však dosud nebylo zveřejněno ani poskytnuto KETu doprava v Praze (KETu SčK rovněž tak)
[*] trať ukončená v Sedlci vychází ekonomicky těsně nad diskontní sazbou, protože je hodnocení značně zkreslené; je třeba zajistit přepracování a tím získat relevantní fakta
[*] reálně dojde vlivem zavedení tramvaje k prodloužení jízdní doby v úseku Sedlec - Kobylisy oproti stavu, kdy by byl na II/608 zřízen vyhrazený pruh (pro autobusy, t-busy...)
[*] cestovní doba bude prodloužena a komfort snížen vlivem přidání přestupu pro cca 95 % cestujících
[*] stávající bus linky z této oblasti jsou velmi vytížené, nebylo by vhodné část těchto cestujících z VHD odradit
[*] pravděpodobně by trať ekonomicky vycházela v případě, že bude vedena až do města (např. Odolena Voda)
[*] tramvaj může obsloužit i případné mezinárodní letiště Vodochody, pokud zde bude zřízeno
[*] je reálné, aby se následně provozovatel letiště musel podílet na spolufinancování provozu tramvají k letišti kvůli zajištění dostatečné kapacity
[*] článek OK k tématu: https://www.tram-bus.cz/stredni-cechy/t ... do-sedlce/
[*] vlákno k tématu na fóru: viewtopic.php?f=1262&t=45812
2c) Trať Opatov - Čestlice
[*] nezbytnou podmínkou je, že Praha dovede tramvaj na Jižní Město
[*] následně tram do Čestlic dává jasný dopravní smysl
[*] aktuálně velká část spojů na l. 363 končí v Čestlicích, jezdí sem i linka 328 po dálnici D1; poptávka do Čestlic je poměrně vysoká kvůli obchodní a průmyslové zóně
[*] nahrazení těchto spojů tramvají by ani nemuselo vést k nutnosti přestupů ze vzdálenějších obcí (tram totiž neobslouží např. centrum Průhonic a něco tudy bude muset nadále jezdit)
[*] samozřejmě i zde požadujeme exaktní podklady, ale trať zatím považujeme za vhodné řešení
[*] Situace zde
2d) Trať do Brandýsa nad Labem
[*] pražské Letňany a Kbely usilují o prodloužení tram z Kobylis (zatím se neřeší možný směr z Libně, protože tam se připravuje trolejbus a nikdo se neodvažuje ho omezit v přípravě)
[*] tato trať by reálně mohla být prodloužena dále do Brandýsa a Staré Boleslavi
[*] tramvaj je asi jediným reálným řešením, jak Brandýs-Boleslav spojit s Prahou pomocí kolejové dopravy
[*] ekonomicky může být pro tramvaj nevýhodné, pokud dříve bude realizován souběžný t-bus, to může být tím menší problém, čím menší úsek trolejového vedení bude muset být vybudován na úseku Letňany - Brandýs (tzn. když už trolejbus, tak využijme co největší úsek troleje, která bude sloužit pražským busům)
Zhruba před 60 léty se v Praze přestaly tramvjové tratě stavět do polí. Je o opravdu dobře? Těď se ten trend vrací tramvajovou tratí do Holyně a mám za to, že je to dobře. je potřeba rozlišovat mezi metrem a tramvají. Metro je tak drahé a má tak velkou kapacitu, že když se prodlouží, musí se postavit obrovský terminál a navažet cestující autobusy, aby měl metrem kdo jezdit. V Praze je to aktuální víc, než někde jinde, protože máme nedělitelné soupravy vážící 180 tun. Kapacita tramvaje lze snížit až na 16 tunové vozidlo, které se snáze obsadí místní frekvencí, je dobře opustit dogma masívního navážení cestujících autobusy.
[*] Cesta do centra nemusí být pomalá. Je potřeba zvážit, jestli chceme tramvajovou dopravu zrychlovat, nebo zpomalovat. Technicky tramvaj zvládne stejnou rychlost, jako metro. Vezměme si třeba linku 17, kterou má Ondra za pomalou. Má daleko větší rezervy v rychlosti, než několik vteřin při omezení automobilové dopravy v Křižovnické, o které se vede ohromná bitva. Největší rezerva je asi v možnosti zastávek na znamení a výměny výhybek za výhybky s větší rychlostí. Na některých úsecích by bylo možné zvýšit rychlost na 80 km/h.
V řadě evropských měst jezdí tramvaje i v podzemí, k takovým městům se chystá připojit Brno. Proti metru je rozdíl v tom, že tramvaj jede tunelem jen část své trasy, takže náklady jsou mnohem menší. U uvažovaných tramvajových tunelů v Praze hovoříme maximálně o jednotkách miliard, kdežto u metra o desítkách miliard.