Nový volební zákon

[Jan.Zavadil]

Nejdemokratičtější z hlediska rovnosti hlasu by bylo zrušení 5% vstupní klauzule a sčítání všech hlasů na celorepublikové bázi, a jejich následné rozdělení do krajů a aplikace na výsledné kandidátky (po aplikaci preferenčních hlasů), IMHO.

Protože zrušení 5% klauzule není na stole, zbývá jen to druhé. Jeden volební kraj mi připadá děsně centralistický a vedl by k dalšímu upozadění regionů, což určitě není kýžené.

Modifikovat multiplikátor tak, aby měl každý kraj stejné množství poslanců by zase brutálně narušilo rovnost hlasu, tentokrát opačným směrem, než byl dosud, to by předpokládám ÚS znovu shodil ze stejných důvodů.

Já bych se nesnažil vymýšlet úplně nový VZ, prostě doplňme ty chybějící části, jinak se to nestihne.

[Petr.Vileta]

Ono neexistuje něco jako "tohle je protiústavní, škrtáme a vracíme se do stavu před zavedením škrtnuté změny"? Dá se někde najít zákon z roku 2002 ještě před KlausZemanovou volební kličkou?

Zákon před rokem 2002 by znamenal návrat k osmi volebním krajům. ÚS volební kraje nezměnil. K větší poměrnosti při použití Hagenabach-Bischoffa na 14 volebních krajů by se druhé skrutinium muselo konat na celostátní úrovni, čímž se vracím ke svému příspěvku, protože by to znamenalo podreprezentaci některých krajů.

[Jindrich.Cermak]

Ještě bych jen dodal, že v případě argumentace ohledně hlasů na mandát je to trochu sčítání jablek a hrušek. Kombinuje totiž celostátní výsledek s přerozdělováním na úrovni krajů. V žádném kraji není hranice pro zisk mandátu vyšší než 21.223 hlasů (viz tabulka).

Ústavní soud si nevybral ideální čas. Princip většího propojení poslanců se svým krajem se tu buduje od voleb 1990 a změna paradigmatu nebude někde jednoduchá. I když se čím dál více posiluje centralizace voleb, fakt si nemyslím, že poslanec ze Zlínského kraje bude tlačit dostavbu D6 nebo poslanec z Vysočiny problém lázeňství. Pro náš kraj historicky nejhorším ve všem by posílení centra mohlo přinést ještě horší přístup. Nebude to jednoduché vybalancovat.

Snímek obrazovky 2021-02-04 094849.png (11.6 KiB) Zobrazeno 798 x

[Vit.Jurasek]

ještě se nabízí kraje co jsou nad milión ponechat a ostatní spojit, ale jak to už je otázka. Už by se ale nestalo že někdo s 9% nemá svého poslance v kraji. určitě má vše svoje pro i proti.

musím říct, že téhle idei úplně nerozumím. Jako částečně, ale ne úplně.

Mandát je (čistě teoreticky) za 0,5 % hlasů celorepublikově.

Pokud nějaký kraj představuje cca 2 % odevzdaných hlasů (KvK), 9 % hlasů v něm představuje 0,002 % celkového počtu hlasů.
Nějak nevidím, proč by tokové množství hlasů mělo být nutně určitě zastupováno.

[Matous.Vanca]

Princip většího propojení poslanců se svým krajem se tu buduje od voleb 1990 a změna paradigmatu nebude někde jednoduchá. I když se čím dál více posiluje centralizace voleb, fakt si nemyslím, že poslanec ze Zlínského kraje bude tlačit dostavbu D6 nebo poslanec z Vysočiny problém lázeňství.

Dovolím si jen poznamenat svůj obvyklý argument, že poslanec, který se považuje za zástupce svého kraje ve sněmovně, by si měl znovu přečíst svůj ústavní slib... Každý jeden poslanec je poslanec za celou republiku a vykonává mandát v zájmu všeho lidu, ne v zájmu svého kraje. Volební obvody (včetně senátních) jsou z tohoto pohledu pouze technickým opatřením při rozdělování mandátů, ale nijak nezasahují do Ústavou stanoveného principu reprezentace.
Neškodí si tyhle elementární zásady občas připomenout.

[Petr.Vileta]

Princip většího propojení poslanců se svým krajem se tu buduje od voleb 1990 a změna paradigmatu nebude někde jednoduchá. I když se čím dál více posiluje centralizace voleb, fakt si nemyslím, že poslanec ze Zlínského kraje bude tlačit dostavbu D6 nebo poslanec z Vysočiny problém lázeňství.

Dovolím si jen poznamenat svůj obvyklý argument, že poslanec, který se považuje za zástupce svého kraje ve sněmovně, by si měl znovu přečíst svůj ústavní slib... Každý jeden poslanec je poslanec za celou republiku a vykonává mandát v zájmu všeho lidu, ne v zájmu svého kraje. Volební obvody (včetně senátních) jsou z tohoto pohledu pouze technickým opatřením při rozdělování mandátů, ale nijak nezasahují do Ústavou stanoveného principu reprezentace.
Neškodí si tyhle elementární zásady občas připomenout.

Šedivá je teorie, zelený a košatý je strom života... Šel bych to vysvětlil zejména na Moravu.

[Radek.Hrbac]

Každý jeden poslanec je poslanec za celou republiku a vykonává mandát v zájmu všeho lidu, ne v zájmu svého kraje.

ANo, v zájmu všeho lidu. Tedy občanů ze všech krajů.
Jaká je pravděpodobnost, že se poslanec z Plzně bude vůbec zajímat o to, jaké dopady bude mít projednávaný zákon na život lidí na Valašsku?
(Ano, samozřejmě by se o to zajímat měl, ale co ho donutí, že se o to zajímat skutečně bude?)

[Jiri.Rezek]

Každý jeden poslanec je poslanec za celou republiku a vykonává mandát v zájmu všeho lidu, ne v zájmu svého kraje.

ANo, v zájmu všeho lidu. Tedy občanů ze všech krajů.
Jaká je pravděpodobnost, že se poslanec z Plzně bude vůbec zajímat o to, jaké dopady bude mít projednávaný zákon na život lidí na Valašsku?
(Ano, samozřejmě by se o to zajímat měl, ale co ho donutí, že se o to zajímat skutečně bude?)

Přesně tohle píšu. Můžeme si říkat cokoliv, ale realita podle mě prostě vede k té kladné zpětné vazbě, co jsem popisoval výše. Díky DHodntovi stoupl počet mandátů středočeskému kraji od roku 2006 do roku 2017 z 23 na 26. Kdybychom použili HB přepočet (tedy vydělení celkového počtu hlasů počtem mandátů), je to dokonce z 23 na 27, tedy téměř o 20%...

[Milan.Dadourek]

Jinak pouzit dHondta na CR jako jeden volebni obvod by asi taky bylo protiustavni. Uz v krajskych volbach, kde se voli 55 nebo 65 zastupitelu je rozdil v poctu potrebnych hlasu na jeden mandat mezi velkymi a malymi stranami vyrazny (napr. Ms kraj: ANO 3972 hlasu, KSCM 4644 hlasu; stc kraj: stan 5161, spojenci: 6163). Co teprve u 200 poslancu.
Dhondt je tim spravedlivejsi,cim vic mandatu rozdeluje. Viz prispevek nize

[Martin.Stanek]

Právě naopak, s rostoucím počtem poslanců se ty rozdíly budou zmenšovat.

Edit: Jednoduchý příklad:
1 milion voličů, strana A dostane 910 tisíc hlasů, strana B 90 tisíc hlasů.
Pokud se volí 20 poslanců, bude mít strana A 19 (47 895 hlasů na poslance) a strana B jednoho (90 000 hlasů na poslance).
Pokud se volí 50 poslanců, bude mít strana A 46 (19 783 hlasů na jednoho) a strana B 4 (22 500 na jednoho).
Pokud se volí 100 poslanců, bude mít strana A 91 a strana B 9. (Obě potřebují 10 000 hlasů na jednoho.)