Petr.Vileta píše: ↑24 led 2022, 21:38. Kdyby se uhelné kotle vyměnily za tepelná čerpadla voda-voda, tak nám v říjnu zamrznou všechny 4 plzeňské řeky kdyby za země-voda, tak můžeme za městem postavit nekrytý zimní stadion s celoročním provozem. 
Tak samozřejmě, nabízí se spojit centralizovaná tepelná čerpadla s legendární "halou pro Sáblíkovou", ale ta má stát v Praze v Radotině, tak nevím 
Ne vážně... chladit řeky asi není řešení, i když mi fascinuje, jak stoupenci jaderné energetiky nemají problém řeky o pár stupňů ohřívat (nebo z nich vodu odčerpat, odpařit a ohřívat krajinu v okolí...), stejně tak velké vodní hydroelektrárny skrze odběr spodních vrstev vody Vltavu fatálně ochladily klidně o deset stupňů (např. ve srovnání s Berounkou), takže třeba ve Štěchovicích se vůbec nedá ani v létě koupat... ale ochlazení řeky tepelným čerpadlem by byl naopak problém....
Podzemní výměník je jedna možnost: k centralizované teplárně, která byl od začátku navržená jako industriální objekt, určitě vrtná souprava zajede spíš, než na leckterý obestavěný dvorek. Další možnost, je, že podzemní výměník nemusí být přímo u teplárny, a že pro takhle velký objem by se už vyplatilo postavit "chladovody" do místa, které jsou pro vrtání vhodné. A v neposlední řadě je zde ale možnost výměníku vzduch-vzduch: města jako celek tvoří tepelné ostrovy, když vyjedu z Prahy, ukáže (nejen v zimě) teploměr až o dva stupně méně, než ve městě - v zimě to nejspíš dělá všechno to topení v objektech, v létě zase výměníky klimatizací a největší vliv bude mít zkrátka odlišné albedo zastavěné plochy, kdy se město celkově ohřívá slunečním zářením (i v zimě), díky tomu se nevytvoří sněhová pokrývka, město se dále ohřívá...
Těch pár MW v podobě ochlazeného studeného vzduchu, které by tepelná čerpadla v teplárnách produkovala, mi nepřijde jako zásadní problém, ve srovnání s vlivem městského tepelného ostrova na mikroklima. Ano, v bezprostředním okolí teplárny by asi byla trochu Sibiř, pokud by zrovna bylo bezvětří 
A nebo jak jsem psal... postavit chladovod k vrtům někam za město, nad cílovou oblastí chladovodu by se aspoň dařilo smrkovým lesům....
Podstatná úvaha je, že pokud zvládneme sezónní akumulaci z OZE (nevím zatím jak, a do vodíku to asi nebude), tak topení čímkoliv jiným, než prostým spalováním čehokoliv je snadno představitelné. Jakmile bys opravdu dokázal mít akumulované přebybtky elektřiny za OZE (zatím je to nereálné), tak se celá ekonomika vytápění drasticky změní. Teď se s tepelným čerpadlem a elektřinou z uhlí dostaneš akorát na ta stejná čísla, jako když uhlí spálíš lokálně - což je celkově levnější (když zanedbáš přepravu uhlí, ovšem). Ale jakmile by šlo o "čistou" elektřinu z OZE, kterou dokážeš akumulovat do hloubi zimní sezóny, tak se ta ekonomika zásadně mění. Celé to je o počtu cyklů té akumulace, ze které ti vyplývají náklady na akumulovanou jednotku energie: dnes je to stále ještě nekonkurenceschopné, ale v momentě, kdy cena akumulace klesne pod úroveň ceny uhlí nebo zemního plynu, tak to zcela změní pravidla hry.
Jak též viz důkazy, že lidi v elektromobilech chycených v dopravní zácpě fakt nezmrznou, a že i v těch verzích bez tepelných čerpadel vydrží baterka topit několik dní a nakonec je to snad i efektivnější, než nechat běžet motor naprázdno... protože tam část protopíš mimo auto, ve formě horkých výfukových plynů, apod. (zkrátka nejde lidi současně strašit "neuhasitelnými" požáry elektromobilů a současně tím, že v nich v dopravní zácpě zmrznou...)
Já jen konstatuji, že zatím za uhelné teplárny nemáme vhodnou náhradu. Uhlí nemá být dotováno, ale než se najde náhrada uhelných tepláren o výkonech pár stovek MW na jednu teplárnu, asi bude nutné to uhlí ani nezatěžovat předraženými povolenkami. Ony totiž tak trochu přestaly sloužit svému účelu a staly se předmětem spekulací.