Pirátský energetický mix - jaký?

[55108311]

Mícháte dohromady dvě věci:

1. Propojení sítí. 2. Společný trh energií.

V tom spolu určitě souhlasíme:

Fyzické propojení sítí nutně neznamená, že ceny za elektřinu v Německu a Ugandě musejí být stejné.

2 . Společný trh energií. Myšlenka asi nebyla špatná, ale zvrhla se do něčeho, co nyní představuje čisté zlo a pouze zvyšuje ceny pro koncové uživatele. Jediný, kdo má z tohoto systému užitek jsou bohaté země jako Německo nebo země Beneluxu, které jsou díky tomu dotovány chudšími zeměmi Unie (jak absurdní!) a pak spekulanti. Koncový spotřebitel ostrouhá.

Tomu nerozumím. Můžete vysvětlit ten mechanismus jak ta chudší země ostrouhá oproti tomu kdyby měla trh izolovaný? Izolovaný trh jsme měli za socialismu a moc se to neosvědčilo.

[eladar]

2 . Společný trh energií. Myšlenka asi nebyla špatná, ale zvrhla se do něčeho, co nyní představuje čisté zlo a pouze zvyšuje ceny pro koncové uživatele. Jediný, kdo má z tohoto systému užitek jsou bohaté země jako Německo nebo země Beneluxu, které jsou díky tomu dotovány chudšími zeměmi Unie (jak absurdní!) a pak spekulanti. Koncový spotřebitel ostrouhá.

Tomu nerozumím. Můžete vysvětlit ten mechanismus jak ta chudší země ostrouhá oproti tomu kdyby měla trh izolovaný? Izolovaný trh jsme měli za socialismu a moc se to neosvědčilo.

Představte si modelový příklad - dvě země, jedna bohatá, druhá chudá. Ta první má mnohem větší koupěschopnost, ale výrobní náklady jsou mnohem vyšší.

Pokud budou trhy s elektřinou od sebe odděleny, pak v bohatší zemi bude cena elektřiny výrazně vyšší, protože bude odpovídat jednak výrobním nákladům a jednak kupní síle obyvatel. V chudé zemi bude elektřina logicky nižší, z analogických důvodů.

A co se stane, pokud vytvoříme společný trh? Najde se nějaká rovnovážná hodnota mezi cenami, které by byly v případě oddělení trhů. Pro spotřebitele v bohatší zemi by to znamenalo snížení ceny, protože budou mít k dispozici elektřinu z té chudší země. A pro spotřebitele z chudší země to znamená zdražení, protože jejich výrobci budou chtít prodat (logicky) za vyšší ceny, kterých lze dosáhnout na společné burze. A zvýšit svůj zisk. Ten ale stejně pravděpodobně odplyne do té bohatší země, protože významná část výrobců elektřiny bude do nějaké míry v rukou investorů z té bohatší země.

Ač je to paradoxní, tak díky "společnému trhu energií" chudší země Evropy dotují ty bohatší.

Příklad se zbožím z dob "socíku", který jste uvedl se na tento případ nedá použít. Elektřina (na rozdíl od televizoru nebo kokosové tyčinky) není zbytný produkt a spotřebitel ho potřebuje a nemá možnost výběru.

Stále trvám na tom, že společný trh energií v EU je čisté zlo - vysvětlení viz výše.

[55108311]

(Předesílám: nejsem ekonom ani energetik, v následujícím textu používám čistě selský rozum)

Stále trvám na tom, že společný trh energií v EU je čisté zlo - vysvětlení viz výše.

Jak byste chtěl ten trh oddělit? Když pominu nestandardní covidové roky, spotřebováváme cca 75 TWh ročně, vyvážíme 25 TWh, čistý vývoz je cca 15 TWh. Měl by stát ty přebytečné elektrárny vykoupit a pak zavřít? Dejme tomu, že bychom tím dosáhli zlevnění elektřiny v řádu procent - vyplatilo by se to?

Jenom na okraj, váš pohled se podobá názorům Kateřiny Konečné: https://cz.sputniknews.com/20211219/ve- ... 11072.html
Dospěl jste ke svým názorům samostatně, resp. liší se váš pohled od toho komunistického? (Nechci vás nijak shazovat ani nálepkovat, jenom mě zajímá jestli současně s vámi řeším i Konečnou )

Příklad se zbožím z dob "socíku", který jste uvedl se na tento případ nedá použít. Elektřina (na rozdíl od televizoru nebo kokosové tyčinky) není zbytný produkt a spotřebitel ho potřebuje a nemá možnost výběru.

Televizor není úplně nejlepší příklad - televizor dnes už spousta lidí vůbec nevlastní. Ale nahradil bych ho autem: auto a elektřina jsou pro společnost asi tak stejně zbytné - dá se jimi do určité míry šetřit, ale současně se bez nich neobejdeme.

Měli bychom podle vás uzavřít nejenom trh s elektřinou, ale i trh s auty? A přestat je vyvážet a dovážet, abychom dosáhli jejich zlevnění?

K šetření elektřinou: To, že elektřinou lze šetřit, dokládá vývoj množství energie vynaložené na produkci HDP Česka - ve srovnání s rokem 1989 nám dnes stačí polovina energie
https://vskp.vse.cz/67707_analyza-vyvoj ... oucasnosti
viz tabulka na straně 65

[oxley]

A co se stane, pokud vytvoříme společný trh? Najde se nějaká rovnovážná hodnota mezi cenami, které by byly v případě oddělení trhů.

Obávám se, že jste příliš velký optimista. Cena se bude pravděpodobně ta vyšší, z bohatší země. Proč by bohatá země s vysokou výrobní cenou měla prodávat svou elektřinu chudé zemi za nižší cenu, byť by to bylo jen krytí krátkodobých nedostatků? Kdepak, u nás to stojí 100, tak buď to kupte za 100, nebo si prostě zhasněte, chudáci otravní.

[oxley]

Jak byste chtěl ten trh oddělit? Když pominu nestandardní covidové roky, spotřebováváme cca 75 TWh ročně, vyvážíme 25 TWh, čistý vývoz je cca 15 TWh. Měl by stát ty přebytečné elektrárny vykoupit a pak zavřít? Dejme tomu, že bychom tím dosáhli zlevnění elektřiny v řádu procent - vyplatilo by se to?

Jenom na okraj, váš pohled se podobá názorům Kateřiny Konečné: https://cz.sputniknews.com/20211219/ve- ... 11072.html
Dospěl jste ke svým názorům samostatně, resp. liší se váš pohled od toho komunistického? (Nechci vás nijak shazovat ani nálepkovat, jenom mě zajímá jestli současně s vámi řeším i Konečnou )

Společnou soustavu lze technicky omezovat a už to dokonce funguje. Zařídí to na hranicích postavené PST transformátory. No a společný trh by šel regulovat poměrně dobře. Spotřebu ČR lze celkem věrohodně spočítat a říci si "Co vyrobíme u nás, to u nás prodáme za 80, co vyrobíme navíc, to prodáme Němcům a Rakušákům za 100" Ve skutečnosti by to bylo poněkud složitější, protože energii je .nutné dodávat okamžitě, ale v podstatě by to fungovalo podobně jako s auty. Když jich vyrobíme milion a český zájem bude jen o 100 tisíc, pak jich 900 tisíc můžeme prodat do Německa, Francie, Indie a do každého státu za jinou cenu. Pokud bude český zájem milion a čtvrt, pak to prodáme všechno u nás a na vývoz nepůjde ano kolo. Jen úplný blbec nebo naprostý hamoun by prodával do ciziny, když doma trpí nouzí.

[55108311]

Společnou soustavu lze technicky omezovat a už to dokonce funguje.

Nešlo mi o technickou stranu mince, ale o tu tržní.

Když jich vyrobíme milion a český zájem bude jen o 100 tisíc, pak jich 900 tisíc můžeme prodat do Německa, Francie, Indie a do každého státu za jinou cenu. Pokud bude český zájem milion a čtvrt, pak to prodáme všechno u nás a na vývoz nepůjde ano kolo. Jen úplný blbec nebo naprostý hamoun by prodával do ciziny, když doma trpí nouzí.

Začínám tomu rozumět: systém si představuju tak, že nejprve by se 100% uspokojila poptávka v Česku, a podle množství produkce umístěné v Česku by výrobci obdrželi "vývozní povolení" na zbytek produkce; "povolení" by mezi sebou výrobci mohli případně obchodovat.

Nejdřív se podívám na auta:
a) výroba 900 tis., zájem 100 tis. - snížení cen by nefungovalo, cizinci by do Česka jezdili nakupovat individuálně, nebo by Češi individuálně vyváželi. Aby to mělo efekt, musela by se zavést vývozní cla
b) výroba 900 tis., zájem 1250 tis. - snížení cen by taky nefungovalo, vyšší poptávka by vyhnala ceny na "světovou" úroveň

Elektřina:
U ní by situace a) mohla fungovat, protože individuálně převážet elektřinu přes hranice v košíku nelze.
Jenomže tím, že by se snížila cena elektrické energie na českém trhu a tedy zisky pro výrobce, zastavil by se zájem investovat v Česku do energetiky. Takže z čistého vývozce elektřiny by se Česko mohlo stát čistým dovozcem.
(A to souvisí i s financováním nového bloku Dukovan: už teď se do toho ČEZu nechce, to znamená že to pokládá za nevýhodnou (nejistou) investici. Vypadá to, že Dukovany bude muset jako nevýhodnou investici zaplatit stát. A pokud by se snížily v energetice marže, stala by se tato investice ještě nevýhodnější.)

Každá mince má dvě strany: nižší ceny v tržním prostředí přirozeně způsobí utlumení odvětví

[oxley]

Já bych to tak černě neviděl ani u těch aut, protože sice Němec z Plauen by si asi přijel do Chebu koupit novou Škodovku, ale pro Němce z Dortmundu už by to bylo trochu z ruky a navíc máme rozdílnou měnu. Jo i naši u hranic jezdí pro potraviny do Polska a Německa, do určité vzdálenosti, ale přesto se ani v příhraničí naše ceny nezmění na ty polské a německé.

U energií jsem nikdy nepochopil, proč se při přechodu ze socialismu na kapitalismus provedla taková polovičatá transformace, kdy mnohé firmy jsou dnes polostátní. Prní hledisko mělo být strategické a až druhé finanční. U elektřiny by to šlo udělat podle vašich představ. Nejprve uspokojit domácí spotřebu (nikoliv poptávku, to je rozdíl) a až zbytek vyvézt. Kdyby opravdu na prvním místě byla soběstačnost a ředitelé by byli odměňování ne podle zisku akciovky, ale podle zajišťování této priority, tak by to bylo proveditelné. A nebyly by žádná rumunská dobrodružství ČEZu. A kdo by chtěl nakupovat elektřinu ze zahraničí dráž a dráž ji prodávat, ten by i nadále mohl. Třeba takový Martin Stropnický by jistě raději kupoval německou solární elektřiny za 1,5 násobek české atomové.

[55108311]

Jak se zjistí rozdíl mezi spotřebou a poptávkou?

[eladar]

Jak se zjistí rozdíl mezi spotřebou a poptávkou?

Jo pardon, zapomněl jsem dát vysvětlivku. Spotřeba je to, co se skutečně spotřebuje, co propálí podniky a domácnosti. Ovšem poptávka je kromě spotřeby ještě to, co mohou nakoupit ti, kterým se ve fyzickém obchodě říká "šoupači krabic", tedy přeprodejci, spekulanti, atd., kteří by to pak mohli prodávat do zahraničí. Kdyby se zavedla !vývozní povolení" pro výrobce a provozovatele přenosových sítí, určitě by se našli chytráci, kteří by to nějak dokázali obcházet. Nakoupí "budoucí výrobu" a pak nespotřebuje, nebo nakoupí skutečnou výrobu, uloží na pár hodin do baterek a následně prodá dráž a to o tolik, že mu to během 5 let pokryje i náklady na vybudování toho úložiště.

[Petr.Vileta]

Hmm, už nemůžu editovat vlastní příspěvek, moderátoři prominou.

Tohle je zajímavé.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/ ... p_veda_wag