Je naše základní školství reformovatelné?

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Skolstvi

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Školství. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
RomanRous
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 116
Registrován: 02 čer 2018, 20:11
Profese: IT
Dal poděkování: 21 poděkování
Dostal poděkování: 93 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od RomanRous »

Janek.Wagner píše: 14 led 2021, 00:29 Pavle, prosím, mohu Tvůj text publikovat na Pedagogicke.info?
A co třeba VÍC než jen citace a článek? Co třeba začít systematicky diskutovat o té kýžené strategii 2030+ ... to, co jsem zatím četl, nedokážu KONKRÉTNĚ (implementací a kontrolou opatření v konkrétních školách) uchopit. Možná to nejde, možná chybí příklady, možná chybí osvěta ...

BTW: U KPI přece není otázka JESTLI, ale JAKÁ ? Je jasný, že mají být v souladu s přáními rodičů - a KPI můžw být o závazku se na přání ptát. Nebo třeba KPI může zavázat k tomu, aby děti trávili alespoň 20% výuky v přírodě (u nás by to podpořilo >50% rodičů, protože i družinářky máme líné chodit ven a vymlouvají se na nebezpečí světa okolo).
KPI / KGI je prostě jenom způsob systematického řízení tam, kde je řízení potřeba. A to v našich obyčejných školách (i těch slušných) rozhodně potřeba je.
Tito uživatelé poděkovali autorovi RomanRous za příspěvky (celkem 3):
Pavel.Nazarsky, Janek.Wagner, petrchalus
Janek.Wagner
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 3215
Registrován: 26 úno 2012, 19:46
Profese: ICT konsultant, novinář
Dal poděkování: 3870 poděkování
Dostal poděkování: 4291 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Janek.Wagner »

RomanRous píše: 14 led 2021, 08:48 A co třeba VÍC než jen citace a článek? Co třeba začít systematicky diskutovat o té kýžené strategii 2030+ ... to, co jsem zatím četl, nedokážu KONKRÉTNĚ (implementací a kontrolou opatření v konkrétních školách) uchopit. Možná to nejde, možná chybí příklady, možná chybí osvěta ...
Přiznám se, že jsem vůči Strategii 2030+ velmi skeptický, samozřejmě na základě zkušeností se zpackanou realizací předchozích strategií 2020 a digitálního vzdělávání. Paralelní Plagova destrukce již probíhající přípravy revize RVP je podle mne trestuhodná. Ale nová vláda bude potřebovat na podzim maximální podporu, jinak dojde k prohloubení krize, i díky koronakrizi.

Pirátský program pro vzdělávání, který jsme před lety připravovali, byl poměrně stručný, vizionářský a i dostatečně ambiciózní, je škoda, že se na parlamentní půdě příliš neprosazuje a k jeho konkretizaci chybí vůle. Zapomnělo se, že vzdělávání se primárně buduje v rodině, v mateřských a základních školách, a je třeba o změnách diskutovat především s odborníky z praxe.

BTW první reakce na publikaci na https://www.pedagogicke.info/2021/01/pa ... ladni.html a na sociálních sítích jsou pozitivní:

Štefan Ámos Klíma: A o tom mluvím léta. Spěch, neupevnění učiva a hned přelet na další a další učivo. To je základní problém celého našeho školství. Děkuji pane kolego, že jste to také pojmenoval.

Jana Vopalecká: Vaše vize se mi líbí. Sama mám zrovna páťáky a ten posun ve zralosti vidím. Jen nevím, jak by bylo možné sestavit rozvrh. Snad by musely být v danou hodinu stejné předměty, aby bylo možné zařazovat děti podle levelu. Na 1. stupni by to šlo.

Veronika Mikysková: taky mám podobný plán v hlavě už roky, ale začala bych až na druhém stupni. S tím, že na začátku šesté třídy rozrazovaci test. Část žáků by potom ještě v šesté třídě mohla upevnovat učivo prvního stupně a někteří by rovnou postoupili dal. Kdyby se systém osvědčil, mohl by se postupně přenášet do nižších ročníku.
Klidně by se mohlo pilotne začít třeba až v osmé a deváté třídě, kde už opravdu velká většina žáků nezvládá abstraktní algebru a místo toho by mohli upevnovat zlomky, procenta, úhly, (vztazeno i na jiné předměty) . Prostě věci více využitelné v praktickém živote.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Janek.Wagner za příspěvky (celkem 2):
Vaclav.Fortik, Pavel.Nazarsky
Uživatelský avatar
petrchalus
Krajský zastupitel
Příspěvky: 137
Registrován: 26 srp 2013, 23:06
Profese: konzultant ve vzdělávání
Bydliště: Praha 11 a Vidlákova Lhota, Benešov, Středočeský kraj
Dal poděkování: 85 poděkování
Dostal poděkování: 249 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od petrchalus »

Janek.Wagner píše: 14 led 2021, 01:12
petrchalus píše: 03 led 2021, 15:27 To, co je slibováno, je velká podpora školám v tom, aby dobře uměly naplňovat cíle vzdělávání a RVP, která mnoho let zaostává, a i pěkné myšlenky v RVP se neprojevily v praxi. Ta podpora je zásadní a možná by měla přijít dřív než revize RVP aby se vidělo, co je chyba jen nedostatku podpory a teprve pak, co je třeba změnit v RVP.
Tyto sliby slyšíme od vzniku RVP a nikdy se nenaplnily. Plánované periodické revize RVP se nikdy nekonaly (dnes měl být už třetí). První revizi RVP zastavil ministr Dobeš a začal s cílenou likvidací kurikulárního ústavu. Ministryně Valachová se revize bála a věnovala se nepovedené podpoře inkluze a Plaga revize opět zastavil a kurikulární ústav více méně zařízl. Tvorba kurikula by měl být kontinuální proces se silnou zpětnou vazbou, která stále chybí a je nahražena populistickými výkřiky o 50% redukci učiva v RVP. Přitom po ní volající pseudoexperti ani netuší, že učivo v RVP není závazné.

Dnešní patová situace je v podstatě způsobena hrou o peníze z dalšího operačního programu. Nic víc, nic míň.
Tak ta podpora co měla přicházet kontinuálně posledních 10 let na dotažení zavedení RVP souvisí i s penězi, školství nebylo prioritou a na jeho rozvoj jde peněz málo a jen z evropských peněz, a i ty se pak přesměrovaly do roztříštěných projektů ve školství, kde se to někomu hodilo víc.
Tito uživatelé poděkovali autorovi petrchalus za příspěvky (celkem 2):
Pavel.Nazarsky, Janek.Wagner
Uživatelský avatar
Pavel.Nazarsky
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 251
Registrován: 23 črc 2014, 12:24
Profese: učitel
Bydliště: Hybernská 1012/30, Praha 1 - Nové Město
Dal poděkování: 440 poděkování
Dostal poděkování: 461 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Pavel.Nazarsky »

Janek.Wagner píše: 14 led 2021, 12:36
RomanRous píše: 14 led 2021, 08:48 A co třeba VÍC než jen citace a článek? Co třeba začít systematicky diskutovat o té kýžené strategii 2030+ ... to, co jsem zatím četl, nedokážu KONKRÉTNĚ (implementací a kontrolou opatření v konkrétních školách) uchopit. Možná to nejde, možná chybí příklady, možná chybí osvěta ...
Přiznám se, že jsem vůči Strategii 2030+ velmi skeptický, samozřejmě na základě zkušeností se zpackanou realizací předchozích strategií 2020 a digitálního vzdělávání. Paralelní Plagova destrukce již probíhající přípravy revize RVP je podle mne trestuhodná. Ale nová vláda bude potřebovat na podzim maximální podporu, jinak dojde k prohloubení krize, i díky koronakrizi.

Pirátský program pro vzdělávání, který jsme před lety připravovali, byl poměrně stručný, vizionářský a i dostatečně ambiciózní, je škoda, že se na parlamentní půdě příliš neprosazuje a k jeho konkretizaci chybí vůle. Zapomnělo se, že vzdělávání se primárně buduje v rodině, v mateřských a základních školách, a je třeba o změnách diskutovat především s odborníky z praxe.

BTW první reakce na publikaci na https://www.pedagogicke.info/2021/01/pa ... ladni.html a na sociálních sítích jsou pozitivní:

Štefan Ámos Klíma: A o tom mluvím léta. Spěch, neupevnění učiva a hned přelet na další a další učivo. To je základní problém celého našeho školství. Děkuji pane kolego, že jste to také pojmenoval.

Jana Vopalecká: Vaše vize se mi líbí. Sama mám zrovna páťáky a ten posun ve zralosti vidím. Jen nevím, jak by bylo možné sestavit rozvrh. Snad by musely být v danou hodinu stejné předměty, aby bylo možné zařazovat děti podle levelu. Na 1. stupni by to šlo.

Veronika Mikysková: taky mám podobný plán v hlavě už roky, ale začala bych až na druhém stupni. S tím, že na začátku šesté třídy rozrazovaci test. Část žáků by potom ještě v šesté třídě mohla upevnovat učivo prvního stupně a někteří by rovnou postoupili dal. Kdyby se systém osvědčil, mohl by se postupně přenášet do nižších ročníku.
Klidně by se mohlo pilotne začít třeba až v osmé a deváté třídě, kde už opravdu velká většina žáků nezvládá abstraktní algebru a místo toho by mohli upevnovat zlomky, procenta, úhly, (vztazeno i na jiné předměty) . Prostě věci více využitelné v praktickém živote.
Janku, moc ti děkuju za zveřejnění.
Zrovna zkouším pokusně sestavit rozvrh pro svou školu. Vycházím z praxe, že kupř. trojkař je v předmětu minimálně dva roky pozadu. V dalším školním roce už možná bude čtyřkař. Pokouším se podle posledních vysvědčení určit, kolik žáků by podle nového modelu pokračovalo v jednotlivých předmětech v konkrétních levelech. Poslední slovo, v jakém levelu by skutečně pokračovali, by samozřejmě měli mít žáci a jejich rodiče. Muselo by se garantovat. že splnění nižšího levelu bude odpovídat automaticky třeba dvojce nebo trojce v tom ročníku, kam by jinak chodili. Tím by to zůstalo stejné, žáky ani rodiče by to nijak neponižovalo, naopak by měli šanci učivo pochopit a možná i trochu dohnat. Současná praxe doučování je přece nesmírná zátěž pro učitele, ale hlavně pro ty děti samy. Toho času zbytečně stráveného v běžné hodině, a pak odpoledne, kdy už chce mít každý čas pro sebe, něco dohánět!
Zatím mi to vychází tak, že vyšších ročníků (levelů) ubylo, ve vyšších levelech nejsou třeba v Matematice 2 paralelní třídy, ale jedna. V 8. a 9. dokonce s polovičním počtem žáků. Tady by snad bylo možné uvažovat o sloučení. Tihle žáci jsou v podstatě na gymnaziální úrovni, jen pokračují na normální ZŠ. Naopak přibylo tříd pro nižší levely. Ale je to v součtu stejná množina žáků i učitelů se stejnými úvazky. Učitelé daných předmětů by prostě jen učili namísto dvou šestých tříd třídy tři nebo čtyři. Ale není to tak lehké dát to dohromady jako celek. Když mám vyjít ze zažité struktury pevně daného rozvrhu hodin i přestávek. Možná si budu muset vypomoct dalším dělením předmětu (třeba v matice na geometrii a algebru), nebo naopak sloučit výchovy do širších celků, ale možná to klapne i tak. Dám vědět:)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Pavel.Nazarsky za příspěvky (celkem 2):
Janek.Wagner, Vit.Fux
ok_Sauron
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 58
Registrován: 19 úno 2020, 11:04
Profese: metodik
Dostal poděkování: 17 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od ok_Sauron »

Dobrý den

Moc děkuji za tento Váš příspěvek. Narazil jsem na něj ve chvíli, kdy jsem se chystal sepsat velmi podobný. Také se domnívám, že výukové skupiny založené na úrovní žáků, nikoliv věku, by byly významným přínosem. Zároveň souhlasím, že jde čistě o organizační záležitost nevyžadující žádné dodatečné finanční prostředky. Je tedy možné přistoupit k této změně prakticky okamžitě. Pokud byste tuto myšlenku chtěl posunout blíže k obecné praxi, rád Vám budu nápomocen. Navrhuji připravit skutečně praktický "manuál" přechodu k úrovňovým skupinám, který bychom mohli předložit školám, zřizovatelům i rodičům. Zároveň se domnívám, že jde o jednoduchý, praktický a proveditelný bod pro pirátský program.

Budu velmi rád, pokud se ozvete a tento nápad nezapadne.

Děkuji
Tito uživatelé poděkovali autorovi ok_Sauron za příspěvky (celkem 3):
Pavel.Nazarsky, Vaclav.Fortik, Vit.Fux
Uživatelský avatar
Pavel.Nazarsky
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 251
Registrován: 23 črc 2014, 12:24
Profese: učitel
Bydliště: Hybernská 1012/30, Praha 1 - Nové Město
Dal poděkování: 440 poděkování
Dostal poděkování: 461 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Pavel.Nazarsky »

ok_Sauron píše: 23 led 2021, 11:15 Dobrý den

Moc děkuji za tento Váš příspěvek. Narazil jsem na něj ve chvíli, kdy jsem se chystal sepsat velmi podobný. Také se domnívám, že výukové skupiny založené na úrovní žáků, nikoliv věku, by byly významným přínosem. Zároveň souhlasím, že jde čistě o organizační záležitost nevyžadující žádné dodatečné finanční prostředky. Je tedy možné přistoupit k této změně prakticky okamžitě. Pokud byste tuto myšlenku chtěl posunout blíže k obecné praxi, rád Vám budu nápomocen. Navrhuji připravit skutečně praktický "manuál" přechodu k úrovňovým skupinám, který bychom mohli předložit školám, zřizovatelům i rodičům. Zároveň se domnívám, že jde o jednoduchý, praktický a proveditelný bod pro pirátský program.

Budu velmi rád, pokud se ozvete a tento nápad nezapadne.

Děkuji
Super. Vaše slova jsou přímo balzám na mou duši. A ozýváte se právě akorát. Také zrovna připravuji manuál. Hodně mi pomáhá manželka, šťourá mi do toho tam, kde to není zas tak úplně jasné. Podle prospěchu v pololetí zkouším sestavit rozvrh. Pro začátek uvažuji o rozdělení klasických hodin na teoretickou a praktickou část. Ta praktická (procvičovací) část se zdá být bez problému volitelná - podle zájmu žáků a jejich rodičů, po konzultaci s učitelem. Kdo bud chtít pokračovat klasicky, zvolí si praktickou část ve svém ročníku, a nic se pro něj nezmění. Kdo ale bude chtít procvičovat učivo v nižších nebo naopak vyšších levelech, bude mít možnost zapsat se do volitelné praktické části tam. S tím souvisí i metodika hodnocení žáků (na klasické škole to nejde dost dobře naráz zrušit). Uvažuji tak, že výsledná známka z předmětu by vycházela z výsledků povinné teoretické a volitelné praktické části. Nejlepší bude příklad z praxe. Tak třeba v 5. třídě se ve druhém pololetí bere písemné dělení dvojciferným číslem. Jsou žáci, a není jich málo, kteří to naprosto nezvládají, protože chybí dovednost základních početních úkonů. Ve čtvrtletní práci je proto jen pár takových příkladů (pro jedničkáře), zbylé příklady jsou méně náročné, a jsou tam i cvičení, které mohou zvládnout i vyloženě slabí žáci. Výsledná známka tedy není pětka, ale aspoň čtyřka. Podobně koncipované jsou i SCIO testy pro 5.třidy. Jsem přesvědčený o tom, že by i slabší žáci dosahovali lepších výsledků, kdyby namísto promarněných hodin v 5. třídě, když se procvičuje třeba ono zmíněné dělení, procvičovali pamětné sčítání do sta, malou násobilku, slovní úlohy s malými čísly, a postupně i písemné počítání atd. Toto jsem si ověřil v praxi. Je to sice dost náročné, protože učíte v podstatě malotřídku, ale účinné. Ten nový systém by ulehčil práci učitelům i žákům.
Jan.Halasz
Člen KS Moravskoslezský kraj
Příspěvky: 51
Registrován: 09 pro 2020, 15:02
Profese: účetní, lektor
Bydliště: Bílovec
Dal poděkování: 162 poděkování
Dostal poděkování: 51 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Jan.Halasz »

Dobrý den všem,
se zájmem jsem si přečetl úvodní příspěvek i celou diskusi. Líbí se mi, že se zde potkává jak pohled vizionářský, tak pohled praktický. Domnívám se, že pro jakýkoliv projekt většího rozsahu (kterým reforma školství bezesporu je), jsou potřeba oba tyto aspekty. Pokud jeden z aspektů pokulhává, tak máme buď krásné vize, u nichž však neumíme změřit, zda k něčemu jsou, nebo naopak máme dokonale změřený systém, který se však neposouvá.

Měl bych k tomu tyto otázky:
  • Jak by vypadal přechod ze současného do nového systému? Bude to náhlý přechod z roku na rok nebo bude možné to dělat nějak postupně, třeba nejprve jeden předmět, pak další, ... ?
  • Jak dlouho by musel fungovat nějaký pilotní projekt, abychom mohli vyhodnotit, zda daný způsob organizace výuky přináší požadovaný užitek? A jak tento užitek budeme měřit? Jak poznáme, že nový způsob je lepší než stávající systém?
  • Bude možné mezi jednotlivými levely přecházet i během roku (pololetí)? Bude možné přeskakovat levely? Vracet se do nižšího levelu?
  • Jak budou předměty uspořádány v rozvrhu? Bude se například ve stejnou hodinu učit jeden předmět ve všech levelech? Tedy třeba 8-9 je hodina matematiky a žáci se rozprchnou každý do své úrovnostní třídy?
  • Jaký vliv bude mít způsob výuky podle úrovní na sociální vztahy žáků? Pro mě byl třeba třídní kolektiv něco, o co jsem se mohl opřít a často jsem se do školy těšil na kamarády ze třídy, se kterými jsme pak chodili i ven atd. Nedovedu si představit (nezažil jsem to), že bych byl v tolika různých interakcích (třeba co předmět to jiná skupina)
Protože jsem zde nový, připojím ještě své krátké představení. Více než 20 let se zabývám vzděláváním dospělých. Byl jsem zapojen do různých projektů od měkkých dovedností (například prezentační dovednosti) až po vedení kurzu počítačových dovedností pro seniory. Byl jsem také zapojen do projektů Pedagogové proti drogám a StreetLaw - právo pro každý den. Mám tři děti na vysoké škole, takže jsem si s nimi prošel celý vzdělávací systém.

Pokud budu moci, rád se do přípravy reformy školství zapojím.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jan.Halasz za příspěvky (celkem 2):
Pavel.Nazarsky, Vit.Fux
Uživatelský avatar
Pavel.Nazarsky
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 251
Registrován: 23 črc 2014, 12:24
Profese: učitel
Bydliště: Hybernská 1012/30, Praha 1 - Nové Město
Dal poděkování: 440 poděkování
Dostal poděkování: 461 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Pavel.Nazarsky »

jhalasz píše: 28 led 2021, 08:47 Dobrý den všem,
se zájmem jsem si přečetl úvodní příspěvek i celou diskusi. Líbí se mi, že se zde potkává jak pohled vizionářský, tak pohled praktický. Domnívám se, že pro jakýkoliv projekt většího rozsahu (kterým reforma školství bezesporu je), jsou potřeba oba tyto aspekty. Pokud jeden z aspektů pokulhává, tak máme buď krásné vize, u nichž však neumíme změřit, zda k něčemu jsou, nebo naopak máme dokonale změřený systém, který se však neposouvá.

Měl bych k tomu tyto otázky:
  • Jak by vypadal přechod ze současného do nového systému? Bude to náhlý přechod z roku na rok nebo bude možné to dělat nějak postupně, třeba nejprve jeden předmět, pak další, ... ?
  • Jak dlouho by musel fungovat nějaký pilotní projekt, abychom mohli vyhodnotit, zda daný způsob organizace výuky přináší požadovaný užitek? A jak tento užitek budeme měřit? Jak poznáme, že nový způsob je lepší než stávající systém?
  • Bude možné mezi jednotlivými levely přecházet i během roku (pololetí)? Bude možné přeskakovat levely? Vracet se do nižšího levelu?
  • Jak budou předměty uspořádány v rozvrhu? Bude se například ve stejnou hodinu učit jeden předmět ve všech levelech? Tedy třeba 8-9 je hodina matematiky a žáci se rozprchnou každý do své úrovnostní třídy?
  • Jaký vliv bude mít způsob výuky podle úrovní na sociální vztahy žáků? Pro mě byl třeba třídní kolektiv něco, o co jsem se mohl opřít a často jsem se do školy těšil na kamarády ze třídy, se kterými jsme pak chodili i ven atd. Nedovedu si představit (nezažil jsem to), že bych byl v tolika různých interakcích (třeba co předmět to jiná skupina)
Protože jsem zde nový, připojím ještě své krátké představení. Více než 20 let se zabývám vzděláváním dospělých. Byl jsem zapojen do různých projektů od měkkých dovedností (například prezentační dovednosti) až po vedení kurzu počítačových dovedností pro seniory. Byl jsem také zapojen do projektů Pedagogové proti drogám a StreetLaw - právo pro každý den. Mám tři děti na vysoké škole, takže jsem si s nimi prošel celý vzdělávací systém.

Pokud budu moci, rád se do přípravy reformy školství zapojím.
Super. Přesně tyhle otázky si teď klademe. Každá pomoc je vítaná. Domlouváme si termín první schůzky na Jitsi. Dám vědět. Jestli se naše parta rozroste, budeme si muset dělat schůzky podle Doodle. Těším se. Pavel.
marenamat
Příznivec Pirátů – Středočeský kraj
Příspěvky: 33
Registrován: 29 led 2020, 13:43
Profese: programátorka a amatérská právnička
Dal poděkování: 6 poděkování
Dostal poděkování: 29 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od marenamat »

Čau lidi™,

to, co navrhuje @Pavel.Nazarsky , veskrze podporuju. Máme to veskrze sumarizované takto:
  1. Neúspěch v jednom předmětu nesmí znamenat propadnutí ve všech; jednostranný talent nesmí být zbytečně blokován podrobnou výukou v jiných předmětech.
  2. Žák nechť si může zvolit, které obory chce probrat do hloubky a které pouze přehledově. Přehledové verze očekávaných výstupů RVP projdou drastickými škrty s důrazem na využitelnost daných informací v běžném životě, zatímco očekávané výstupy hluboké verze RVP budou počítat se zájmem žáka a významně vyšší časovou dotací než dnes.
  3. Zejména základní školy budou v rámci RVP podporovat kontakt žáků z různých oborů mezi sebou a v ideálním případě i jejich spolupráci a vzájemné sdílení znalostí a zkušeností.
  4. Střední škola předem deklaruje, které obory požaduje od žáků na hluboké úrovni v rámci přijímacího řízení, ideálně konzervativně –.aby se to co nejméně měnilo.
  5. Jednou z oborových větví bude umění, které bude možné plnit i externě například na ZUŠ.
  6. Další oborová větev bude prakticko-fyzická, ve které žák (zájemce) upevní manuální zručnost a fyzickou zdatnost (dílny, sport apod.).
  7. Zruší se víceletá gymnázia, neboť plní především segregační roli, a RVP pro gymnázia budou počítat s podstatně výraznější oborovou diferenciací – dokážu si představit i úplné zrušení všeobecného gymnázia ve prospěch (např.) více druhů oborově zaměřených škol.
  8. Zruší se povinné předměty u maturity, žák SŠ bude maturovat výhradně z profilových předmětů. (Zejména povinná maturitní čeština je dnes velký gatekeeper u technických oborů.) Náhradou lze zavést kontrolní testy na konci deváté třídy po vzoru britských GCSE.
  9. Přechod bude vypadat tak, že žáci (třeba) v době zavedení od páté třídy výš pokračují dle původních plánů, zatímco mladší přejdou do nového systému. Stejně to bude tak, že první cca tři ročniky budou diferencované spíš minimálně.
Je to do značné míry návrat k tomu, co tady fungovalo (a dobře fungovalo) od roku 1869 cca do začátku II. sv. války. Akorát to reflektuje vývoj vědy, který od té doby uběhl. Pilotní projekt tedy běžel s drobnými změnami déle než 60 let a přežil i pád mocnářství. Navíc velmi podobný systém funguje třeba ve Velké Británii. Testovat to na malém vzorku zkouší české svobodné školy, ale na konci ZŠ stejně stojí unifikované požadavky pro vstup na SŠ, takže se s tím moc nedá pracovat.

Historicky – už v roce 1945 začalo docházet k významným změnám a v roce 1948 to bolševik finálně celé smetl a nahradil jednotnou školou. Základním principem jednotné školy nebyla desegregace, tedy aby se žáci ze všech sociálních skupin učili ve stejné budově, ale především aby se všichni učili totéž, neboť bolševik se domníval, že buržoazie znemožňuje dělnické třídě přístup ke kvalitnímu vzdělávání tím, že je segreguje na obecné školy, zatímco buržoazie se učí na reálkách a gymnáziích vznešené vědy. Tož si bolševik pro plošné osnovy vybral reálku, nacpal to všem a pak se snažil 40 let zařídit, aby to dělnické děti aspoň nějak prolezly.

Po roce 1989 jsme s tím udělali ledacos – vyhodili jsme politickou část osnov, zrušili dílny, přidali nádech informatiky, koupili interaktivní tabule a zřídili víceletá gymnázia jako segregační platformu pro základkové jedničkáře. Jednu věc jsme ale neudělali, a to návrat k individualizaci výstupů. Přitom o tom věděli už v padesátých letech, že unifikace osnov byla megablbost. České školství se i třicet let po revoluci stále snaží z žáků vytvořit unifikované deváťáky, důraz se klade na to, co žákům nejde (viz bod o propadání) a pak se divíme, že kariérnímu poradci v devítce žák nedokáže během deseti minut odpovědět, co ho baví. Bodejť by ho něco bavilo, když posledních devět let strávil primárně učením se toho, co mu nejde.

Pojďme se tedy vráttt k modelu, který veskrze fungoval, spravit jeho tehdejší chyby (zejména prostupnost a dostupnost) a modernizovat jej. Pracovně tomu říkáme "jdu, kam chcuumím". Nedělám na tom sama, spolupracuje nás víc, ale jenom já jsem na tomhle fóru.
Tito uživatelé poděkovali autorovi marenamat za příspěvky (celkem 3):
RomanRous, Pavel.Nazarsky, Vit.Fux

Prosazujeme úrovňové vzdělávání ve školách. Žáci mají absolvovat výuku, která odpovídá jejich individuálním znalostem a dovednostem, ne vnucené tempo.

Jan.Halasz
Člen KS Moravskoslezský kraj
Příspěvky: 51
Registrován: 09 pro 2020, 15:02
Profese: účetní, lektor
Bydliště: Bílovec
Dal poděkování: 162 poděkování
Dostal poděkování: 51 poděkování

Re: Je naše základní školství reformovatelné?

Příspěvek od Jan.Halasz »

Děkuji za shrnutí. Je zde na fóru prostor pro připomínky nebo je to "hotová věc"?
Odpovědět

Zpět na „Školství“