Fórum Pirátské strany

Jakub.Michalek píše: ↑02 led 2021, 02:42 Celostátní fórum také na několika místech výslovně stanoví, že některé předpisy mají vyšší právní sílu (např. schválené zásadním návrhem,

Prosím odkaz na předpis, který toto říká. Stanovy to AFAIK nejsou.

Jakub.Michalek píše: ↑02 led 2021, 02:42 .... Tím, že celostátní fórum jednorázově vysloví souhlas s některou smlouvou ještě neznamená, že si vyhrazuje působnost rozhodovat o jejích budoucích změnách a pokud tak nestanoví, nebrání ostatním orgánům vykonávat jejich pravomoc při následném životním cyklu smlouvy. ...

Pak by ale imho mělo usnesení znít jinak než navržené: (Například CF vyslovuje souhlas s uzavřením ... - ale to by, myslím, zase nesedělo na usnesení CF k souhlasu s jednáním: " ukládá ... předložit výsledný návrh koaliční smlouvy vzešlý z tohoto vyjednávání ke schválení celostátnímu fóru".)
Takto imho CF tuto pravomoc uchopilo (což může - je nejvyšší orgán) a koaliční smlouva bude schválena (nikoliv vysloven souhlas) jeho zásadním usnesením.
Ostatně by mi připadalo velmi sporné tvrdit, že CF takto vlastně vyslovuje souhlas s libovolným možným budoucím obsahem smlouvy, protože ponechává volnost v tom, jak může být změněn. Nebo tedy, prosím, otevřeně uveďme v jednacím vlákně (zastává-li to někdo), že schválenou smlouvu může následně klidně RP předělat (i bez souhlasu CF) - takže přít se o její znění je vlastně zbytečné.

Ještě dodám, že předložené pojetí má imho potenciál rozvrátit náš systém - budeme-li argumentovat, že cokoliv CF přijalo, pokud to nemá výslovně vyhrazeno, může následně změnit jiný oprávněný orgán. Obsah ustanovení CF jako nejvyššího orgánu by se tím značně vytratil (kupříkladu tedy asi klidně ignorujme výsledek mimořádného pořezkumu a rozhodněme totéž znovu stejně). Ostatně samo vyjádření vůle CF je imho závazné pro podřízené orgány a nevím, kde by RP bralo legitimitu provést změnu smlouvy, kterou CF schválilo právě tak, jak ji schválilo. RP je imho usnesením CF vázáno i jako pokynem nadřízeného orgánu a bez jeho souhlasu se od tohoto pokynu nemůže odchýlit.

Jakub.Michalek píše: ↑02 led 2021, 02:42

Marian.Babic píše: ↑31 pro 2020, 22:25 Já si dokonce myslím, že CF (nebo kterýkoliv jiný orgán) nemůže rozhodnout o tom, že jeden jeho předpis má přednost před jiným.

Samozřejmě může, a to dokonce ve více rovinách, jednak limitací - byť nepřímou - hypotéz norem v části upravujících jejich působnost (včetně vymezení na celý předpis) nebo stanovením zásady přednosti při konfliktu v interpretaci (v podstatě interpretační zásada lex specialis). Jak píše Viktor Derka, kolizní normy (interní i externí) jsou už mnoho staletí běžnou součástí normativních celků včetně vnitřních předpisů různých organizací. Celostátní fórum také na několika místech výslovně stanoví, že některé předpisy mají vyšší právní sílu (např. schválené zásadním návrhem, schválené hierarchicky výše postaveným kompetentním orgánem).

Nastavit kolizní normy pro případ střetu vnitrostranických předpisů by samozřejmě bylo v pořádku, ale jak už jsem psal jinde Viktorovi, říct že "tento předpis má přednost před všemi ostatními" není kolizní norma. Tím bychom koaliční smlouvě a prováděcímu předpisu přiznali statut jakéhosi "nadpředpisu" který by měl vyšší právní sílu než všechny ostatní vnitrostranické předpisy s výjimkou Stanov.

Jakub.Michalek píše: ↑02 led 2021, 02:42

Marian.Babic píše: ↑31 pro 2020, 22:25stejně jako nevím o tom, že by existoval zákon, který by říkal, že má přednost před jinými zákony

Příkladem jsou formulace "nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak", "správní řád se nepoužije", "občanský zákoník se nepoužije", mezinárodní právo soukromé atd. Specifický režim má i zákon o Ústavním soudu. Jde o naprosto běžný princip.

Prováděcí předpis ale zaručuje koaliční smlouvě jakousí generální přednost před všemi vnitrostanickými předpisy. To je úplně jiný princip než v případě tebou citovaných příkladů. Jasně, v zákonech se běžně objevují ustanovení, která určují, že na právní vztahy upravené předmětným zákonem se nepoužije úprava jiného (konkrétního) zákona. Nikdy jsem ale neviděl zákonné ustanovení, které by říkalo, že "pokud se ustanovení tohoto zákona dostane do rozporu s jakýmkoliv jiným zákonem, použije se tento zákon".

Ahoj, díky za dotazy, pokusím se zde na ně odpovědět.

Dan.Lestina píše:ii. Programový tým: pokud by měl přijímat či upravovat volební program, muselo by předpisem dojít k vyloučení pravomoci RV stanovit a měnit volební program pro sněmovní volby dle čl. 9 odst. 5 písm. g) stanov ve spojení s § 14 písm. c) a § 22 odst. 5 volebního řádu.

Koaliční smlouva počítá s tím, že příslušnost k přijetí programu bude mít koaliční rada, přičemž naši zástupci na koaliční radě tak učiní podle prováděcího předpisu až po souhlasu republikového výboru. Jde tedy o obdobný režim jako dnes. Podrobně jsem zamýšlený proces přípravy programu popsal zde. Finální rozhodnutí o postupu však bude na vyjednávacím týmu, případně pokynu RP, a na vyjednávání s koaličním partnerem.

Tohle je zcela ultimatni informace, ktera by mela zaznit pred hlasovanim v rozprave a byt soucasti usneseni CF. Spousta clenu se muze pri hlasovani domnivat, ze v pripade nejakeho rozporu jim nase predpisy poskytnou prostor k reseni, timhto z koalicni smlouvy delame druhe Stanovy.

Zaroven bych rad rekl, ze s tim nesouhlasim. Pokud je koalicni smlouva v rozporu s predpisy, tak ma byt tento rozpor vyresen pred schvalenim.

Koaliční smlouva upravuje záležitosti koalice, které naše předpisy vesměs neřeší. Dále stanoví povinnosti pro každou koaliční stranu jako celek, zatímco vnitřní předpisy typicky řeší pravomoci uvnitř strany a pravomoci jednotlivých orgánů. Pokud máš na mysli nějaký konkrétní problém, zkus ho prosím popsat, ať se nad ním můžeme zamyslet. Podrobněji jsem celou situaci popsal zde (tam jsem se věnoval i otázce hierarchie).

A ma to zde logiku.jinak si rv bude sam sobe schvalovat siri pravomoci rv vuci zastupcum piratu v koalicni rade.

Na tom, že RV si stanoví určité pravomoci, zejména dohledového charakteru, není nic špatného a je to zcela běžné a s tím byl RV konstruován. Pokud tím nevybočuje z principu dělby moci a nesnaží se tak nahrazovat činnost exekutivy, je taková situace zcela v pořádku. Republikový výbor má nepochybně pravomoc schvalovat program, odpovídá za kandidátní listiny a ukládá úkoly republikovému předsednictvu. To, zda je kandidátní listina koaliční či nikoliv, je jednou ze zákonných náležitostí kandidátní listiny (§ 31 odst. 1 zák. č. 247/1995 Sb.). Podle stanov je také republikový výbor oprávněn toto pověření k odpovědnosti za kandidátní listinu upřesnit čili pokud pro účely koalice upřesní, jak budou tyto pravomoci realizovány v koaličním uspořádání či jaké úkoly má republikové předsednictvu zajistit ve vztahu k zástupcům v koaličním uspořádání, a to zejména v záležitostech, kde má republikový výbor jinak samostatnou pravomoc, jde podle mého názoru o upřesnění, proti kterému nelze nic namítat.

Nevím zda to lze, ale i pokud ano, jsem zásadně proti - považuji za krajně nežádoucí, aby na úrovni předpisů schvalovaných CF existoval "předpis", který nemůže CF svým rozhodnutím změnit (nanejvýš zrušit).

Prováděcí předpis ani koaliční smlouva v navržené podobě nebudou na úrovni předpisů schvalovaných celostátním fórem, nýbrž je zjevné že budou v případě přijetí prováděcího předpisu schválené na úrovni republikového výboru a zakládají účinky pouze "dolů". Bude zde existovat usnesení o schválení koaliční smlouvy, které po podpisu založí práva a povinnost navenek. Z hlediska vnitřních předpisů však koaliční smlouva bude, pokud bude přijat monistický model podle návrhu, na základě prováděcího předpisu mezi předpisy republikového výboru, přičemž v důsledku vztahu speciality bude mít aplikační přednost. Celostátní fórum jistě může měnit vnitřní předpisy či ukládat úkoly k různým revizím na úrovní republikového výboru.

Pokud jde o smlouvy uzavřené podle právního řádu ČR, při nichž byla projevena vůle navenek, pak je třeba všechny úkony realizovat v souladu s právem České republiky, tedy smlouvy lze měnit pouze se souhlasem obou partnerů, pokud zákon nestanoví něco jiného (§ 3 odst. 2 písm. d) obč. zák.). Kdyby se náhodou objevila zejména technická potřeba smlouvu novelizovat, což teď neočekávám, ale navždy vyloučit to nelze a můžeme tím získat výhodnější postavení, navrhuje se již takovou změnu neschvalovat na celostátním fóru, ale postačí souhlas republikového výboru, což je vlastně základní model. Tedy republikový výbor bude tak jako tak vždy rozhodovat o tom, jak bude vypadat implementace koaliční smlouvy v rámci vnitřních předpisů.

Doplním, že pokud by koaliční smlouva měla charakter vnitrostranického předpisu, podléhala by kontrole přezkumných orgánů strany. Ve chvíli, kdy by měla mít jakési nadřazené postavení nad předpisy CF, bylo by imho namístě iniciovat její přezkum, který by měl posoudit jestli takové nadřazení není v rozporu se Stanovami.

Kontrole přezkumných orgánů probíhá proces jednání na celostátním fóru i zda jsou splněny náležitosti pro rozhodnutí potřebné pro podpis koaliční smlouvy. Příslušné předpoklady přezkumu jsou upraveny v jednacím řádu. Koaliční smlouva se stane vnitřním předpisem až v okamžiku, kdy jako taková bude schválena nejen navenek, ale i dovnitř rozhodnutím republikového výboru nebo celostátního fóra. I takové rozhodnutí je přezkoumatelné z hlediska jeho účinků dovnitř. Nápravu účinků navenek upravují příslušné právní předpisy a § 29 odst. 5 organizačního řádu. Pravomoc přezkumných orgánů tudíž zůstává zachována, nicméně takové rozhodnutí má účinky pouze dovnitř a z hlediska právního řádu ČR samo o sobě bez dalšího právního jednání statutárního orgánu nezpůsobuje změnu právních poměrů.

§18 musí podle Stanov ke změně smlouvy požadovat schválení zásadním usnesením CF imho (viz čl. 6 odst. 5 Stanov). Kdo ho může schválit je věc jiná. Jde o příkaz vůči členům koaliční rady. Nevidím ve Stanovách oprávnění RV úkolovat koaliční radu a nejde imho ani o upřesnění předpisu CF (kterého?). CF by asi takový předpis přijmout mohlo, byť je otázkou, jestli to odpovídá současnému oprávnění dle Stanov (CF přijímá předpisy k úpravě vnitrostranických poměrů - což teda činnost koaliční rady moc není).

Navrhované znění § 18 se týká změny koaliční smlouvy, kterou mohou provést pouze statutární orgány obou koaličních partnerů, jde tedy o samostatné právní jednání. Vůbec se netýká členů koaliční rady, kteří jsou prostě osobami pověřenými jednat ve společném zájmu. Statutárním orgánem strany je republikové předsednictvo a republikový výbor je oprávněn ho úkolovat a navíc vykonává dohled nad kandidátní listinou a hospodařením, takže pokud je hlavním smyslem koalice shoda na kandidátní listině a hospodaření se společnými prostředky, jistě je republikový výbor oprávněn republikové předsednictvo úkolovat (čl. 9 odst. 5 písm. f) stanov) či v tomto případě dokonce stanovit předpoklad, který obdobně jako ve volebním řádu vyžaduje dohoda o volební spolupráci.

§1 už působnost předpisu jako provedení koaliční smlouvy je divná - RV nemá takové oprávnění, a nejspíše ani CF, neboť smlouva je vnějším aktem nikoliv vnitřním předpisem. Předpis by měl spíše "překlopit" znění smlouvy do předpisu (udělat z ní předpis) a být schválen jako zásadní návrh CF.

Republikový výbor má pravomoc vydat volební řád v rámci jeho dohledu nad kandidátní listinou (čl. 6 odst. 1 věta první, čl. 9 odst. 5 písm. i) stanov) a také volební řád vydal, jeho platnost nikdy nebyla zpochybněna a svědčí mu presumpce správnosti (čl. 6 odst. 1 stanov). Pokud současný volební řád upravuje podmínky kandidatury, což je nepochybně současně i rozhodnutí o další, zejména odborné záležitost (čl. 9 odst. 1 stanov), může samostatným předpisem obdobné úrovně (s aplikační předností) upravit speciální podmínky pro koaliční režim. To, zda má být předpis "překlopen" (čemuž se odborně v nauce o recepci mezinárodního práva říká transformace) či pojat odkazem (inkorporace), jak je typické pro monistický model, je na delší odbornou diskusi. Domnívám se, že převažují spíše argumenty pro inkorporaci, protože nedochází ke zbytečné duplicitě, přičemž účinek i schvalovací procesy jsou obdobné.

§3 - delegace členů koaliční rady ze strany RP - podle mne docela sporné - rozhodně postrádám pojistky (např. možnost odvolání ze strany RV)

Zastoupení v určitém exekutivním orgánu navenek je typicky exekutivní záležitost, za kterou nese republikové předsednictvo odpovědnost vůči členské základně, a z hlediska dělby moci nedává smysl dávat republikovému výboru smysl významně do této exekutivní pravomoci zasahovat a tedy i štěpit tuto jednoznačnou odpovědnost. Republikový výbor jistě může takové rozhodnutí projednat a vyjádřit se k němu, případně též schválit politický úkol v dané věci, nicméně možnost odvolání není pojistkou, ale přesunem odpovědnosti k orgánu, do jehož gesce daná záležitost systematicky nenáleží, takže by i s odkazem na narušení principu dělby moci bylo takové rozhodnutí zpochybnitelné, pročež kumulací takových pravomocí u republikového výboru by exekutivní pravomoc republikového předsednictva a jeho odpovědnost vůči členské základně mohly být vyprázdněny.

§5 - mluví se o navrhování za Piráty, ale nevidím zákaz členům koaliční rady aceptovat případně jiné řešení, než odsouhlasené RV

Celá kapitola je nazvaná "Předpoklady projevu vůle na koaliční radě", přičemž podle § 4 "Tato část upravuje předpoklady projevu vůle zástupců Pirátů na jednání koaliční rady nebo jiném
jednání, kde se přijímá rozhodnutí podle koaliční smlouvy." Z toho je patrné, že jde o výčet předpokladů pro projev vůle na koaliční radě.

§6 - oprávnění schvalovat program je ve světle Stanov imho sporné (je třeba vidět, že koaliční rada není orgánem strany a její členové nemají ze Stanov žádné oprávnění k samostatnému rozhodování jménem strany) - měli by pouze hlasovat v souladu s předchozím schválením RV či CF (možná je to tak myšleno, ale formulace působí trochu jinak)

Schvalovat programové dokumenty Pirátů je svěřeno (nikoliv výlučně) republikovému výboru v čl. 9 odst. 5 písm. g) stanov. Schvalovat programové dokumenty koalice je podle koaliční smlouvy a návrhu prováděcího předpisu svěřeno koaliční radě na základě předchozího souhlasu republikového výboru. Formulace § 6 odst. 1 návrhu prováděcího předpisu "Zástupci Pirátů na koaliční radě schvalují program koalice po předchozím souhlasu republikového výboru." a její zařazení pod citovaný § 4 (předpoklady projevu vůle zástupců Pirátů) podle mě nevyvolává žádné pochybnosti. Prosím případně o vysvětlení, jak to bylo myšleno.

§7 - podobně je dle Stanov vyloučeno, aby koaliční rada schvalovala pravidla hospodaření účinná pro Piráty - to náleží RV (a orgán nemůže svoji odpovědnost danou Stanovami přepustit někomu jinému - tím méně neformálnímu uskupení zástupců Pirátů a STAN = koaliční radě)

Stanovy upravují hospodaření s majetkem Pirátů. Okamžikem složení vkladu ovšem přestává jít o výlučný majetek Pirátů, ale jde o majetek koaliční, tedy ve spoluvlastnictví, které je určeno poměrem vkladů a pravidly pro jeho cíl a vypořádání, přičemž správa majetku náleží osobám určeným podle koaliční smlouvy podle pravidel pro správu vydaných na jejím základě. Podle bodu 1.3 finanční dohody se finanční dohoda uzavírá podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o sdružení majetku. Použije se tedy režim sdružení majetku, k němuž mají práva oba spoluvlastníci. Nastíněné řešení vychází z rozboru, který zpracovali naši legislativci na moje zadání.

Z hlediska férovosti vyjednávání by nebylo vyvážené a průchodné, aby jeden spoluvlastník druhému vnutil pravidla pro hospodaření se společným majetkem, čili bude nezbytné zde najít dohodu, která díky nastíněnému mechanismu bude vycházet z našich současných pravidel. K prováděcímu předpisu je přiložen návrh úkolu, aby "republikové předsednictvo zajistilo, aby při vyjednávní návrhu pravidel hospodaření zástupci Pirátů na koaliční radě vycházeli z pravidel hospodaření Pirátů a pravidel hospodaření STAN a dojednaný návrh projednali před projevem souhlasu v koaliční radě na jednání republikového výboru."

§9 odpovídá tomu, co má schvalovat RV - jak jsem zaznamenal, existují i názory, že jde o vyhrazenou pravomoc RV a CF do ní nemůže podle Stanov zasahovat (čímž bychom byli skutečně u dvou předpisů) - osobně zatím pro tento názor nevidím pádný důvod, ale rozumím mu

Ustanovení § 9 upravuje rozpočtovou změnu, k níž dojde v okamžiku ustavení příslušných týmů. Toto ustanovení je zcela nezbytné, aby strana schválivší svůj vklad byla schopna do částky 33 milionů započítat i peníze vyhrazené na volby krajskými sdruženími, což je částka podle očekávání převyšující 10 mil. Kč. Ve svém provedení jde o změnu rozpočtu, k níž je příslušný republikový výbor (čl. 15 odst. 3 stanov). Ustanovení je jednorázové. Vzhledem k tomu, že se nenavrhuje, aby ho schvalovalo celostátní fórum, protože jde o rozpočtovou materii, považuji další rozbory ze zbytné.

§10 - obdobně §5 a §6 - "vyjít z nominací" je poněkud slabá formulace imho - mají jimi být vázáni (nemají oprávnění k samostatnému rozhodování jménem strany)

Ustanovení nyní zní: "Při sestavování odborných týmů koalice a vládního týmu vyjdou zástupci Pirátů na koaliční radě z funkcí a nominací v rámci Pirátů." Chápu obavu, že na rozdíl od předchozích ustanoveních je tam uveden stav uvnitř Pirátů jen jako východisko, nicméně z hlediska dostatečného prostoru pro vyjednání co nejlepšího řešení pro Piráty to považuji za správné. Jednak pozice mohou být odlišné od těch, které máme zavedeny uvnitř strany, jednak bude možné angažovat na některou pozici i nestraníka, pokud se na tom zástupci shodnou. Jednak také není možné a účelné, aby každý člověk vykonávající odbornou funkci u Pirátů vykonával tutéž funkci pro koalici, už kvůli tomu, že některé odborné funkce budou nominovány v gesci koaličního partnera. Půjde tedy o poměrně náročnou dohodu a k jejímu zdárnému uzavření je podle mých zkušeností potřeba, abychom si příliš nesvazovali ruce, jinak můžeme snadno dojít do situace, která pro nás bude méně výhodná.

Pokud jde o tvrzení, že zástupci nemají "oprávnění k samostatnému rozhodování jménem strany", pak je třeba uvést, že nikdo nic takového ani netvrdí, neboť jednají jménem obou koaličních stran jako spoluvlastníků jako třetí osoby, což zákon při správě majetku society předvídá.

§11-§14 - podobně jako §9

Rozpočtová pravidla jsou schvalována republikovým výborem (čl. 9 odst. 5 písm. c) stanov). Asi není vyloučeno, aby některý parametr schválilo i celostátní fórum, ale jde spíš o akademickou diskusi. Vzhledem k tomu, že se nenavrhuje, aby ho schvalovalo celostátní fórum, protože jde o rozpočtovou materii, považuji další rozbory ze zbytné.

§15 považuji za chybný a těžko akceptovatelný - předseda má svá oprávnění a odpovědnost - těžko přikazovat, komu má dát plnou moc - aby se tímto ustanovením zhojilo u členů koaliční rady chybějící oprávnění ze Stanov je blízko obcházení Stanov

Citovaný § 15 umožňuje vystavit plnou moc k jednání jménem strany. Je tomu tak proto, že podle § 2731 odst. 1 obč. zák. správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu. Podle bodu 3.2 finanční dohody "Vzhledem k tomu, že koalice nemá právní osobnost, stranou příslušných závazkových vztahů musí být jedna ze stran, nebo jimi zřízená právnická osoba. U závazku učiněného na společný účet se uvede údaj o koalici." Obecně je tedy správa založena na spoluvlastnictví s dohodnutými pravidly správy, nicméně je třeba i řešení některých specifických záležitostí jako jsou určité právní vztahy, které je obecně či prakticky možné realizovat pouze pod hlavičkou jedné právnické osoby (např. smlouvy o běžném účtu u FIO banky, zaměstnaneckých vztahů apod.). Očekávám, že koaliční rada k tomuto schválí detaily, pokud koalice vznikne. Finanční prostředky budou podle koaliční smlouvy na bankovním účtu Pirátů. Přesto bude možná nutné vystavit plnou moc hlavnímu manažerovi i k jednání s dalšími stranami. Citovaná ustanovení umožňují pověřit správou konkrétní osobu (např. hlavního manažera), následně se použijí ustanovení o spoluvlastnictví, resp. příkazu (§ 2719, § 1135, § 2439 obč. zák.), podle něhož "Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc.".

Toto je i v souladu s našimi vnitřními předpisy. Podle § 30-31 organizačního řádu "Vnitřní předpis stanoví, kdo vedle statutárního orgánu stranu právně zastupuje. (...) Potvrzením zmocnění je plná moc, která se vystavuje jako osvědčení. Osvědčení dokládá oprávnění osoby jednat jménem strany, případně její oprávnění takovým jednáním pověřit svého zástupce nebo jinou osobu. Osvědčení obsahuje aspoň identifikaci zástupce, rozsah zástupčího oprávnění, jméno osoby, která osvědčení vystavila, a potvrzení o poučení o vnitřních předpisech. Osvědčení vystavuje vedoucí týmu a v případě potřeby vedoucí kanceláře nebo předseda strany." Aktuální vnitřní předpisy tedy obsahují zcela stejnou úpravu, která v praxi nikdy nečinila potíže. Je proto jistě záhodno, aby byla jasně rozvržena kompetence k vyhotovení příslušných listin o zástupčím oprávnění.

§16 je ve skutečnosti obdobou §2 - zavádí fikci, že uskupení vznikající mimo bázi našich předpisů (týmy koalice) se budou považovat za Pirátské týmy - navíc pouze pro naplnění účelu koalice - v kombinaci s OŘ jde o potenciálně velmi nebezpečný stav, přičemž je sporné, zda činnost těchto týmů bude podléhat přezkumným orgánům (jde o naplnění účelu koalice?) - osobně si myslím, že tato konstrukce je rozpornější než § 2

Piráti koaliční smlouvou přebírají určité role spojené se správou bankovního účtu koalice (bod 3.3 finanční dohody) a dále proplácením výdajů učiněných v souladu s koaliční smlouvou (bod 3.6.1 a následující). Prováděcí předpis pak počítá s tím, že s příslušnost hospodařit s prostředky na kampaň přejde na centrální koaliční volební štáb, respektive krajské volební štáby, což nám umožní uplatnit krajské náklady na vrub našeho závazku k úhradě 33 mil. Kč na kampaň, a o nakládání s těmito prostředky a s vkladem STAN bude rozhodovat příslušný orgán koalice. Aby bylo možné tuto změnu provést, je potřeba aspoň pro účely § 8 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel a § 16 odst. 3 písm. a) pravidel hospodaření vhodné přiznat společným týmům zřízeným koalicí způsobilost jako týmům, kde to je vzhledem k naplnění cílů koalice potřeba. Finanční dohoda počítá s tím, že "Kontrola hospodaření se společným majetkem bude zajištěna auditorem, kterého potvrdí koaliční rada po projednání s kontrolními orgány obou stran. Zjištěné nedostatky budou řešeny volebním štábem" (bod 3.9).

§17 pak dodává tečku, když naší KK přikazuje předávat některé věci koaliční radě - jednak předání by bylo v rozporu s čl. 13 Stanov (má předat RK), možná i s ochranou důvěrných informací, druhak koaliční rada není orgánem strany a z pohledu našich Stanov nemá příslušnost - jak to tedy číst?

§ 17 návrhu prováděcího předpisu stanoví: "Zjistí-li kontrolní komise, že došlo porušení koaliční smlouvy, k jehož řešení je podle koaliční smlouvy příslušná koaliční rada, informuje zástupce Pirátů v koaliční radě." Koaliční rada podle kodexu spolupráce "potvrzuje kandidátní listiny obsazené koaličními stranami podle postupu dohodnutého v koaliční smlouvě" (bod 2.3.8), pokud jde o vážný problém, může koaliční rada rozhodnout o vyškrtnutí kandidáta, snížení jeho pořadí na kandidátní listině nebo jiném opatření kompenzujícím vzniklou újmu (bod 5.3; viz k tomu § 5 odst. 3 prováděcího předpisu, kde je předvídáno řešení na RV), podle bodu 12. kodexu spolupráce mají být řešeny spory včetně možného projednání na koaliční radě (eskalované z krajů), má být vedeno smírčí řízení a předvídá se postup pro řešení případů podezření z neetického jednání. V praxi může docházet k celé řadě porušení koaliční smlouvy, např. nominace nedůvěryhodných osob (bod 4.3), návrh skokana (bod 4.4.), porušení povinností kandidáta (bod 5.1) včetně zákazu kroužkovací kampaně, porušení pravidel kampaně (bod 7.2), porušení pravidel pro hospodaření, samozřejmě porušení závazku hlasovat. Některé z nich může kontrolní komise zjistit, ale vzhledem k tomu, že nemusí být dána její působnost (např. ve vztahu k nominantům STAN či třetím osobám), je nezbytné stanovit mechanismus, kterým se naši zástupci dozvědí tyto informace, aby na mě mohli reagovat, protože pouze skrze tento mechanismus lze vzájemné spory řešit (těžko zajistit, aby přezkumné orgány jedné strany kontrolovaly členy druhé). Nejde o narušení předávání stížností rozhodčí komisi, protože takový proces je možný jen tam, kde se stížnost podává a je dána personální působnost vnitřních předpisů.

Celostátní fórum také na několika místech výslovně stanoví, že některé předpisy mají vyšší právní sílu (např. schválené zásadním návrhem,
Prosím odkaz na předpis, který toto říká. Stanovy to AFAIK nejsou.

Podle čl. 6 odst. 2 stanov: Při posuzování platnosti předpisů vydaných různými kompetentními orgány se uplatní zásada hierarchie.
Podle čl. 6 odst. 5 stanov: Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem. Stanovy lze měnit pouze na základě zásadního návrhu na zasedání.

Pak by ale imho mělo usnesení znít jinak než navržené:
Celostátní fórum České pirátské strany schvaluje předloženou koaliční smlouvu pro volby do poslanecké sněmovny konané v roce 2021 mezi Českou pirátskou stranou a hnutím Starostové a nezávislí.
koalicni-smlouva-pirati-a-starostove.pdf
(Například CF vyslovuje souhlas s uzavřením ... - ale to by, myslím, zase nesedělo na usnesení CF k souhlasu s jednáním: " ukládá ... předložit výsledný návrh koaliční smlouvy vzešlý z tohoto vyjednávání ke schválení celostátnímu fóru".)
Takto imho CF tuto pravomoc uchopilo (což může - je nejvyšší orgán) a koaliční smlouva bude schválena (nikoliv vysloven souhlas) jeho zásadním usnesením.
Ostatně by mi připadalo velmi sporné tvrdit, že CF takto vlastně vyslovuje souhlas s libovolným možným budoucím obsahem smlouvy, protože ponechává volnost v tom, jak může být změněn. Nebo tedy, prosím, otevřeně uveďme v jednacím vlákně (zastává-li to někdo), že schválenou smlouvu může následně klidně RP předělat (i bez souhlasu CF) - takže přít se o její znění je vlastně zbytečné.

Ještě dodám, že předložené pojetí má imho potenciál rozvrátit náš systém - budeme-li argumentovat, že cokoliv CF přijalo, pokud to nemá výslovně vyhrazeno, může následně změnit jiný oprávněný orgán. Obsah ustanovení CF jako nejvyššího orgánu by se tím značně vytratil (kupříkladu tedy asi klidně ignorujme výsledek mimořádného pořezkumu a rozhodněme totéž znovu stejně). Ostatně samo vyjádření vůle CF je imho závazné pro podřízené orgány a nevím, kde by RP bralo legitimitu provést změnu smlouvy, kterou CF schválilo právě tak, jak ji schválilo. RP je imho usnesením CF vázáno i jako pokynem nadřízeného orgánu a bez jeho souhlasu se od tohoto pokynu nemůže odchýlit.

Tyto obavy nesdílím, nicméně je mi to celkem jedno. Jak jsem řekl, nepočítám s tím, že by se koaliční smlouva měla upravovat, protože je napsaná přiměřeně volně. Nicméně pokud by se měla měnit, určitě to nejde udělat jen tak hala bala, ale podle navrženého schématu by nejprve muselo proběhnout další vyjednávání se STAN a následně by změnu musel schválit republikový výbor. Proto předpokládám, že případné změny by byly spíše méně významné. Celostátní fórum uložilo předložit výsledný návrh koaliční smlouvy vzešlý z tohoto vyjednávání ke schválení celostátnímu fóru v referendu jako zásadní návrh do jednoho měsíce od schválení tohoto usnesení. Z toho tedy nijak nevyplývá, že by bylo vyhrazeno veškeré rozhodování o všech koaličních smlouvách či že by každý dodatek musel jít nutně ke schválení celostátnímu fóru. Proto je vhodné tuto otázku postavit najisto a v prováděcím předpise příslušnost ke změnovému postupu jednoznačně určit. Celostátní fórum svým hlasováním o schválení nevyjadřuje "souhlas s libovolným možným budoucím obsahem smlouvy", ale pouze s tím, který je mu předložen. Přitom i v naší legislativě je například odlišen souhlas zastupitelstva se stanovami zakládané obchodní společnosti, ale jejich změnu může provést i rada, jak jsem citoval u vstupu do Evropské unie rozhodovali o smlouvách nejprve občané, po vstupu už jen Parlament, u obchodních společností zakládací listinu také podepíšou všichni společníci a její další změny provádí už valná hromada. Ten odlišný proces u zakládající události a změn není sám o sobě vyloučen ani není v právu netypický, naopak při důvodné odlišnosti může být vhodný.

Pokud by republikový výbor odsouhlasil změnu, se kterou by se CF neztotožňovalo, lze podat návrh na mimořádný přezkum. Přít se o znění koaliční smlouvy je rozhodně zbytečné, protože text je již dojednán, takže pře se má v tento okamžik spíš vést o to, zda máme do koalice vstoupit či nikoliv za vyjednaných podmínek, které jsou podle mě výjimečně dobré. Není pochyb o tom, že určitý orgán může znovu přijmout stejné rozhodnutí stejným způsobem i po mimořádném přezkumu a z hlediska práva je to irelevantní - jde o otázku čistě politickou. Může totiž být významně jiná situace, např. některé věci mohou být ještě nevydiskutované a při druhém schvalování již mohou být prodiskutované. Pokud se dobře pamatuji, bylo takto kdysi napadeno mimořádným přezkumem rozhodnutí republikového výboru, že se založí datová schránka strany, toto rozhodnutí bylo zrušeno (zejména procedurálním výhradám) a následně republikový výbor schválil obsahově stejné rozhodnutí. Ale je to už mnoho let, tak mě kdyžtak opravte. To, co jsem chtěl říci je, že tento rozměr je politický, nikoliv právní (ostatně sám mluvíš o legitimitě). Nepochybuji o tom, že kdyby se objevily nové průzkumy a STAN by šel hodně dolů, mohli bychom zkusit vyjednat úpravy koaliční smlouvy v náš prospěch a pokud by na to STAN přistoupil, jistě by bylo možné takovou změnu schválit i bez souhlasu celostátního fóra.

Nastavit kolizní normy pro případ střetu vnitrostranických předpisů by samozřejmě bylo v pořádku, ale jak už jsem psal jinde Viktorovi, říct že "tento předpis má přednost před všemi ostatními" není kolizní norma. Tím bychom koaliční smlouvě a prováděcímu předpisu přiznali statut jakéhosi "nadpředpisu" který by měl vyšší právní sílu než všechny ostatní vnitrostranické předpisy s výjimkou Stanov.

Nikoliv, dle hierarchie podle mého soudu může mít při schválení republikovým výborem pouze stejnou sílu jako ostatní předpisy republikového výboru, přičemž mezi nimi bude mít aplikační přednost.

Prováděcí předpis ale zaručuje koaliční smlouvě jakousí generální přednost před všemi vnitrostanickými předpisy. To je úplně jiný princip než v případě tebou citovaných příkladů. Jasně, v zákonech se běžně objevují ustanovení, která určují, že na právní vztahy upravené předmětným zákonem se nepoužije úprava jiného (konkrétního) zákona. Nikdy jsem ale neviděl zákonné ustanovení, které by říkalo, že "pokud se ustanovení tohoto zákona dostane do rozporu s jakýmkoliv jiným zákonem, použije se tento zákon".

V mezinárodním právu skutečně platí pravidlo, že stát se nemůže dovolávat svých zákonů jako důvodu, proč porušuje mezinárodní právo. Stejně tak v rámci právního řádu ČR bychom asi neuspěli s argumentem, že jsme si schválili vnitřní předpis, který nám neumožňuje dodržet platnou smlouvu. Taky bychom opravdu nechtěli, aby se tak vymlouval náš koaliční partner.

Z toho logicky vyplývá snaha obě tyto roviny sladit, přičemž jak jsem shoda zmínil, vycházeli jsme ze zásady inkoporační, kdy bude smlouva pojata do vnitřního řádu obdobně jako vnitřní předpis s aplikační předností. Z povahy věci vyplývá, že koaliční smlouva i prováděcí předpis jsou speciální ke zbytku a jde pouze o to, jak tuto specialitu formulovat. Jsou samozřejmě i zákony, které více méně vyjadřují totéž, např. § 1 odst. 3 zák. 218/2003 Sb.: "Pokud tento zákon nestanoví jinak, užije se na toho, kdo v době spáchání činu nepřekročil osmnáctý rok věku, obecných právních předpisů." To je vlastně velmi podobné tomu, co máme aktuálně v návrhu "Stanoví-li vnitřní předpis něco jiného než koaliční smlouva nebo tento prováděcí předpis, použije se koaliční smlouva nebo prováděcí předpis." Obdobně tomu soukromé subjekty, pokud dávají dohromady nějaké složitější podmínky, stanoví, který z mnoha podepisovaných dokumentů má přednost.

Můžeme o této otázce dále diskutovat, tato druhá věta v předpise ani nemusí být, protože stejně se bude při výkladu postupovat podle zásady lex specialis, ale pro čtenáře, který není obeznámen s výkladovými metodami, to může být užitečné.

Ahoj všichni,
dovoluji si vás pozvat na úterý 5. 1. 2020 od 18.00 18:30 hodin na setkání, kde bychom probrali zajímavé části z návrhu prováděcího předpisu.
Setkání se vzhledem k epidemiologické situaci uskuteční online na Jitsi pod tímto odkazem: https://jitsi.pirati.cz/provadeci-predpis
Během zítřka bych se ještě podíval na komentáře přímo v dokumentu a zkusil připravit osnovu pro setkání.

@Jakub.Michalek zaver je,ze trvas na schvaleni celeho predpisu republikovym vyborem?nebo pristupujes na vyklad @Viktor.Derka o nutnosti rozdeleni provadeciho predpisu na 2 casti- jedna cast schvaleni rv,druha cast schvaleni cf?

Jakub.Michalek píše: ↑04 led 2021, 01:26

Nevím zda to lze, ale i pokud ano, jsem zásadně proti - považuji za krajně nežádoucí, aby na úrovni předpisů schvalovaných CF existoval "předpis", který nemůže CF svým rozhodnutím změnit (nanejvýš zrušit).

Prováděcí předpis ani koaliční smlouva v navržené podobě nebudou na úrovni předpisů schvalovaných celostátním fórem, nýbrž je zjevné že budou v případě přijetí prováděcího předpisu schválené na úrovni republikového výboru a zakládají účinky pouze "dolů". Bude zde existovat usnesení o schválení koaliční smlouvy, které po podpisu založí práva a povinnost navenek. Z hlediska vnitřních předpisů však koaliční smlouva bude, pokud bude přijat monistický model podle návrhu, na základě prováděcího předpisu mezi předpisy republikového výboru, přičemž v důsledku vztahu speciality bude mít aplikační přednost. Celostátní fórum jistě může měnit vnitřní předpisy či ukládat úkoly k různým revizím na úrovní republikového výboru.

Vycházel jsem z interpretace, která zde zazněla, že schválení celého prováděcího předpisu pouze republikovým výborem je mimo kompetence RV.
Nicméně míjíš podstatu mé výhrady. Ta je v tom, že každý náš vnitřní předpis může jeho původce ze své iniciativy a čistě z vlastní vůle změnit. Pokud by byla koaliční smlouva postavena na úroveň vnitřního předpisu (a dokonce "upřednostňovaného"), přestalo by to platit, protože tu lze změnit jen dohodou obou stran. A vzhledem k tomu, jak narychlo (ve srovnání s našimi předpisy) vznikala, si nedělám iluze, že v ní nejsou žádné díry (pevně doufám, že pokud jsou, tak jen neúmyslné). Čili pokud nějakou díru objevíme, bude jen na libovůli koaličního partnera, zda nám ji dovolí opravit. A já prostě považuji za nežádoucí mít mezi našimi předpisy takový, který nemůžeme sami opravit.

Celostátní fórum také na několika místech výslovně stanoví, že některé předpisy mají vyšší právní sílu (např. schválené zásadním návrhem,

Prosím odkaz na předpis, který toto říká. Stanovy to AFAIK nejsou.

Podle čl. 6 odst. 2 stanov: Při posuzování platnosti předpisů vydaných různými kompetentními orgány se uplatní zásada hierarchie.
Podle čl. 6 odst. 5 stanov: Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem. Stanovy lze měnit pouze na základě zásadního návrhu na zasedání.

Promiň, Jakube, ale to, že "Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem." nijak nezakládá vyšší právní sílu takto přijatých předpisů oproti předpisům přijatým "nezásadně". Pouze to říká, že je obtížnější je změnit.
Stanovy jsou vnitřním předpisem nejvyšší právní síly ze zákona.

Ahoj, kvůli zařazení jiné neodkladné události jsem nucen o půl hodiny posunout termín setkání, takže se sejdeme 5. 1. 2020 od 18:30 hodin.

kaze píše: ↑04 led 2021, 09:47 @Jakub.Michalek zaver je,ze trvas na schvaleni celeho predpisu republikovym vyborem?nebo pristupujes na vyklad @Viktor.Derka o nutnosti rozdeleni provadeciho predpisu na 2 casti- jedna cast schvaleni rv,druha cast schvaleni cf?

Uf, já na ničem netrvám ani na nic nepřistupuju, ale zaujal mě styl tohoto příspěvku. Prostě jsem podrobně popsal, jak se na to dívám, v některých věcech je více variant a můžeme si to osobně probrat. V tomto konkrétním příkladě můžou fungovat obě varianty, jen ta s dělením předpisu bude o něco náročnější, nicméně dá návrhu o něco málo větší váhu, byť IMHO v rovině přepdisů celostátního fóra je pravděpodobnost sporu minimální a i když v případě schválení koaliční smlouvy bude to hlavní rozhodnuto a zbytek je jen implementace, jejíž zajištění je spíš než cokoliv jiného v našem zájmu.

Nicméně míjíš podstatu mé výhrady. Ta je v tom, že každý náš vnitřní předpis může jeho původce ze své iniciativy a čistě z vlastní vůle změnit. Pokud by byla koaliční smlouva postavena na úroveň vnitřního předpisu (a dokonce "upřednostňovaného"), přestalo by to platit, protože tu lze změnit jen dohodou obou stran. A vzhledem k tomu, jak narychlo (ve srovnání s našimi předpisy) vznikala, si nedělám iluze, že v ní nejsou žádné díry (pevně doufám, že pokud jsou, tak jen neúmyslné). Čili pokud nějakou díru objevíme, bude jen na libovůli koaličního partnera, zda nám ji dovolí opravit. A já prostě považuji za nežádoucí mít mezi našimi předpisy takový, který nemůžeme sami opravit.

Vnitřní předpisy mohou mít libovolný obsah, ale pokud nejsou v souladu se stanovami a právním řádem, mohou být zrušeny příslušnými orgány nebo z tohoto nesouladu vznikají odpovědnostní právní vztahy, o čemž už jsem psal ve svém předchozím příspěvku. Součástí právního řádu je i povinnost dodržovat smlouvy. Pokud tedy máme uzavřené smlouvy, je naší zodpovědností, abychom si jako strana nastavili vnitřní předpisy tak, aby umožňovaly plnění těchto smluv (např. ve vztahu k zaměstnancům, dodavatelům, partnerům apod.). Pokud by právo připustilo, že někdo odmítá plnit svůj závazek, protože má vnitřní předpis, že s tím musí souhlasit Pepíček a Pepíčkovi se do toho nechce, byl by to skutečně holubník; nelze se vymlouvat na něco, za co si osoba odpovídá sama. A ano, smlouvy skutečně nelze měnit jednostranně, nicméně pokud nám nějaká povinnost vznikne, může nám podle mého soudu akorát uškodit, pokud prováděcí předpis mít nebudeme. Může se totiž stát, že někdo udělá vylomeninu, nám vznikne podle koaliční smlouvy povinnost to řešit a odpovědnost za škodu, ale vnitrostranicky nebudeme mít žádný právní titul, abychom to řešili s konkrétním člověkem. Hrozí tedy, že na to strana doplatí, protože nebude moci vyvozovat odpovědnost u konkrétních osob, pokud nebude koaliční smlouva recipována vůbec.

Mimochodem ujišťuji tě, že zpracování návrhu koaliční smlouvy jsme věnovali mimořádnou péči, což se věřím promítlo i do toho, že jsme na žádné obsahové problémy dosud nenarazili.

Pokud by se opravdu zcela hypoteticky zjistilo, že je tam část, u které není vhodné, aby byla recipována, může inkorporace do vnitřních předpisů proběhnout s výhradou, ale o ničem takovém nevím. Pokud by se zjistilo, že tam je díra, tedy že smlouva něco neřeší, není třeba ani změna smlouvy, lze to samozřejmě zcela jednoduše řešit tím, že patřičná věc se do vnitřních předpisů výslovně doplní, takže v tom žádný problém nevidím. Nicméně můžeme to detailně probrat na tom setkání, aby s tím všichni byli v pohodě.

Promiň, Jakube, ale to, že "Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem." nijak nezakládá vyšší právní sílu takto přijatých předpisů oproti předpisům přijatým "nezásadně". Pouze to říká, že je obtížnější je změnit.
Stanovy jsou vnitřním předpisem nejvyšší právní síly ze zákona.

Ta věta říká, že zásadní návrh lze měnit jen zásadním návrhem, tedy nelze ho měnit návrhem, který není zásadní. Měněním pak nerozumíme pouze formální označení, že se něco mění, ale též materiální, kdy akty neschválené kvalifikovanou většinou nebo neoznačené zkrátka nejsou způsobilé změnit obsah aktů schválených zásadním návrhem. Není to žádná novinka, obdobně to formuluje Ústava ČR, která v čl. 9 odst. 1 stanoví, že "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony," přičemž tato věta se vykládá široce, že pojímá celý ústavní pořádek. V případě stanov je podmínka ještě kvalifikovanější, neboť se vyžaduje změna na zasedání; tedy souhlasím s tebou, že stanovy mají mezi vnitřními předpisy nejvyšší právní sílu.

Jakub.Michalek píše: ↑04 led 2021, 18:08

Promiň, Jakube, ale to, že "Přijaté zásadní návrhy lze měnit jen dalším zásadním návrhem." nijak nezakládá vyšší právní sílu takto přijatých předpisů oproti předpisům přijatým "nezásadně". Pouze to říká, že je obtížnější je změnit.
Stanovy jsou vnitřním předpisem nejvyšší právní síly ze zákona.

Ta věta říká, že zásadní návrh lze měnit jen zásadním návrhem, tedy nelze ho měnit návrhem, který není zásadní. Měněním pak nerozumíme pouze formální označení, že se něco mění, ale též materiální, kdy akty neschválené kvalifikovanou většinou nebo neoznačené zkrátka nejsou způsobilé změnit obsah aktů schválených zásadním návrhem. Není to žádná novinka, obdobně to formuluje Ústava ČR, která v čl. 9 odst. 1 stanoví, že "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony," přičemž tato věta se vykládá široce, že pojímá celý ústavní pořádek. V případě stanov je podmínka ještě kvalifikovanější, neboť se vyžaduje změna na zasedání; tedy souhlasím s tebou, že stanovy mají mezi vnitřními předpisy nejvyšší právní sílu.

Tak já to zkusím napsat ještě jinak, trochu "příkladově".
Dejme tomu, že je schválen předpis A, standardně jako nezásadní návrh.
O rok později je schválen předpis B, jako zásadní návrh.
O další rok později se zjistí, že v nějaké okrajové situaci, která dřív nikoho nenapadla, jsou ty předpisy v rozporu.
V této chvíli nám nic neurčuje, že předpis B je vyšší právní síly. Nic. Žádná věta ve stanovách.
Jediné, co víme, je, že máme dva předpisy v rozporu, tedy že musíme některý z nich změnit, aby v rozporu nebyly, a že pokud budeme chtít změnit předpis B, bude to obtížnější, protože ho lze změnit pouze zásadním návrhem. Ale to je všechno, nic víc nám stanovy nepřikazují.