CF 25/2020 Schválení koaliční smlouvy se STAN

[Frantisek.Navrkal]

... pokud vím, tak u STAN už může rozhodnout samotné předsednictvo, takže by to nevedlo k nějakému nepřijatelnému zdržení.

Nikoli u STAN o smlouvě hlasuje celostátní výbor (obdoba RV) a následně sněm (obdoba CF)

A ten jejich celostátní sněm se kvůli tomu teď někdy sejde? Nebo nějak jednají online jako my?

Prosím znovu @Mikulas.Ferjencik o vysvětlení.

[Mikulas.Ferjencik]

Nikoli u STAN o smlouvě hlasuje celostátní výbor (obdoba RV) a následně sněm (obdoba CF)

A ten jejich celostátní sněm se kvůli tomu teď někdy sejde? Nebo nějak jednají online jako my?

Prosím znovu @Mikulas.Ferjencik o vysvětlení.

Jejich celostátní výbor se k tomu sejde těsně před naším CF.

[Pavel.Moravec]

Tak po politicky korektnim vyvrazdeni postu zmizela i celkem podstatna informace pro CF do tohoto jednani - koalicni smlouva dnes zrejme neni v souladu s nasimi predpisy a tedy imho neschvalitelna (resp. jejim schvalenim bychom dopustili konflikt predpisu).
Pripravovany (prozatim necschvaleny) provadeci predpis se tomu pokousi vyhnout tim, ze se nad nase predpisy nadrazuje, s cimz trebas ja osobne nesouhlasim ( viewtopic.php?p=736970#p736970 ) - a mame dost malo casu na to tenhle neduh napravit, muselo by se tak stat pred schvalenim koalicni smlouvy.
Cili ergo kladivko mel byt provadeci predpis priradit do usneseni tohoto jednani a protoze neni, tak procesne nevidim jinou moznost nez hlasovat pro odroceni schvaleni koalicni smlouvy na jednani CF. Pletu se?

No nikde nemáš předpis, že koaliční smlouvy musí být v souladu s předpisy, a že pokud nejsou, tak nemohou být přijaty. Samozřejmě, kdyby takový stav trval dlouho, tak bude problém s reálným fungováním (např. s proplacením atd.), ale nestane se, že by tento konflikt činil nemožné přijmout smlouvu. A pokud už je v diskusi návrh předpisu pro provedení koalice, tak bych problém moc neviděl.

V čem bys, prosím, neviděl problém? Mně se třeba moc nelíbí, že je koaliční smlouva v rozporu s našimi předpisy a její přijetí může působit problém s reálným fungováním strany.

No ono to nezpůsobí problémy se stranickým fungováním, jako spíše s fungováním té koalice. Jinak důvod, proč je tu ten rozpor není ten, že by koaliční smlouva porušovala nějaká pirátské principy, ale spíš to, že naše předpisy moc nepočítají s variantou koalice takového rozsahu.

@Viktor.Derka A pokud koaliční smlouva není v souladu s předpisy, tak je platná i v rozsahu, kde je s předpisy v rozporu, anebo je v těchto bodech neplatná? Protože pokud by byla částečně neplatná, tak by CF mělo toto reflektovat a smlouvu neodsouhlasit, dokud nebude zajištěna platnost všech jejích bodů. V opačném případě bychom totiž STAN uváděli ve falešné očekávání platnosti smlouvy, která ale ze strany Pirátů bude částečně neplatná kvůli kolizi se stanovami.

Pro mě osobně je nesoulad se stanovami sám o sobě zásadním důvodem proti schválení smlouvy. A obdobně je zásadním důvodem proti stav, kdy by smlouva byla prováděcím předpisem postavena nad stanovy. Myslím, že by zde měl být citován Rosťův příspěvek z rozpravy k prováděcímu předpisu:

Koaliční smlouva sama o sobě není předpis. Pokud vznikne mezi ní a předpisy nějaký konflikt, který není možné vyřešit pomocí kolizních pravidel, tak akorát bude jen obtížně v praxi uskutečnitelná - v životě taky není kupní smlouva neplatná, protože kupec nemá peníze (akorát bude mít asi docela problém ji posléze splnit).

Jinak při své analýze jsem nezaznamenal, že by byl nějaký rozpor se stanovami. Navíc koaliční smlouva nebude mít přednost před stanovami, protože vnitřním předpisem není možné stanovit přednost před stanovami - to by musely stanovy samy stanovit přednost, což se neděje a ani nenavrhuje. Ta přednost se proto bude týkat pouze vnitřních předpsů zejm. CF a RV.

Mám dotaz. Znamená to, že toto ustanovení staví koaliční smlouvu nad rozhodnutí RV a CF?

Tedy například, pokud CF zaúkoluje naše reprezentanty např. v koaliční radě nějak jednat, a ten někdo usoudí, že je to v rozporu s koaliční smlouvou, může pokyn např. CF ignorovat a případně se přít u KK/RK, a může být shledáno, že měl právo pokyn CF neuposlechnout? (nebavíme se o pokynu protizákonném) Je taky otázka, zdá je to vůbec řešitelné před těmito orgány, když se vlastně předpisem rada vyjímá z pravomoci KK. Velmi volná, jalová úvaha. Budu rád, pokud se ve všem uvedeném mýlím.

Jako neřekl bych, že se staví koaliční smlouva nad předpisy, ale zavádí se pravidlo, že při kolizi dvou pravidel (jedno ve vnitřním předpisu, druhé v koaliční smlouvě) se použije pravidlo v koaliční smlouvě. V koaliční smlouvě nikde nestojí, že by se zakazovalo orgánům pirátů úkolovat reprezentanty, takže takový postup možný bude (v prováděcím předpisu se naopak výslovně předpokládají některé případy úkolování ze strany RV).

[Dalibor.Zahora]

Možná mi uniklo, ale řešil se tenhle aspekt nějak v analýze? (nesoulad se stanovami)

[Mikulas.Ferjencik]

Možná mi uniklo, ale řešil se tenhle aspekt nějak v analýze? (nesoulad se stanovami)

V té mojí ne, ale osobně jsem tam nějaký rozpor ani nezporoval.

[Vit.Fux]

Možná mi uniklo, ale řešil se tenhle aspekt nějak v analýze? (nesoulad se stanovami)

V té mojí ne, ale osobně jsem tam nějaký rozpor ani nezporoval.

Tak text smlouvy asi lze číst konformě se stanovami (popravdě jsem se na něj takto také nedíval - ono ostatně koaliční smlouva je politickou deklarací a právní závaznost je značně sporná). Bojím se ale, že problém nastane praxí. Kupříkladu nevím, nakolik si jsou všichni vědomi, že koaliční rada není orgánem strany a nemá oprávnění k rozhodování jménem Pirátů - což nelze zhojit, neboť oprávnění k jednání a rozhodování jménem strany musí být zakotveno ve Stanovách.
Takže pokud naši zástupci v koaliční radě si před každým rozhodnutím vyžádají schválení příslušným orgánem a tím se budou závazně řídit, tak ok ... ovšem pokud ne? (náprava pak nemusí být snadná - ona ta vyvolaná očekávání STAN a veřejnosti atd.)

[Viktor.Derka]

Možná mi uniklo, ale řešil se tenhle aspekt nějak v analýze? (nesoulad se stanovami)

V té mojí ne, ale osobně jsem tam nějaký rozpor ani nezporoval.

Tak text smlouvy asi lze číst konformě se stanovami (popravdě jsem se na něj takto také nedíval - ono ostatně koaliční smlouva je politickou deklarací a právní závaznost je značně sporná). Bojím se ale, že problém nastane praxí. Kupříkladu nevím, nakolik si jsou všichni vědomi, že koaliční rada není orgánem strany a nemá oprávnění k rozhodování jménem Pirátů - což nelze zhojit, neboť oprávnění k jednání a rozhodování jménem strany musí být zakotveno ve Stanovách.
Takže pokud naši zástupci v koaliční radě si před každým rozhodnutím vyžádají schválení příslušným orgánem a tím se budou závazně řídit, tak ok ... ovšem pokud ne? (náprava pak nemusí být snadná - ona ta vyvolaná očekávání STAN a veřejnosti atd.)

No částečně to lze obejít pomocí úpravy v čl. 14 odst. 3 stanov - tj. úpravou plné moci, což řeší § 15 návrhu prováděcího předpisu, minimálně co se týče uzavírání právního jednání. Rozhodování, v jehož rámci nedochází k právnímu jednání, imho problém není, protože to by ostatně tímto přístupem nemohl vnitrostranicky rozhodovat vůbec žádný orgán, který není výslovně zmíněný stanovami, byť takových orgánů máme tunu - KET, oblastní komise a odbory, právní tým atp. Pokud tedy koaliční orgány nějaký předpis označí za stranické orgány, měl by tento deficit být překonán.

Jinak ano, strukturně naše stanovy nechávají poměrně hodně prostoru představivosti, protože zrovna v otázce tvorby orgánů jsou neúplné (zatím - Milanův návrh novely by měl tyhle deficity snad překročit).

[kaze]

Slamastyka velika,ale aspon cf dopredu znama. tim spis to resit, az pokud koal.smlouva projde pres cf (muj nazor).

Edit: opacny pohled na vec nez strategie vyhrat volby: kdo bude vladnout v nasledujicim volebnim obdobi,tak to u volicu hodne odnese.po babisovi a covidu spalena zem. Soucasni piratsti poslanci uz nemaji nervy na dalsi 4 roky v opozici-pochopitelne. Ale pokud by se dalsi 4 roky ve vlade s ANO vytrapil jeste i Demoblok, to by meli pirati v dalsich volbach do ps teprve poradny volebni potencial.

[Jakub.Michalek]

Dotaz za oponenta a spoluautora bodů volebního programu, iniciovaných ještě před finalizací koaliční smlouvy:
- Jak budeme v aktuálním kontextu pokračovat v jejich přípravě?
- Neměli bychom nyní přednostně rozpracovávat ty v koaliční smlouvě výslovně citované, abychom vůči partnerovi předešli situacím "hele, co jsme našli v interní sdílené tabulce?"
- Jak přistoupíme k rozpracování bodů, které dodal STAN? V dopravě se konkrétně jedná o "Zajistíme víceleté financování údržby silnic 2. a 3. třídy kraji úpravou rozpočtového určení daní" a "Dohlédneme na větší bezpečnost v dopravě".

Nemáme proti nim zásadních námitek (snad kromě situace, kdy by poslední bod znamenal face-recognition kamery v režii akčních obcí). Jde o procedurální otázku, zda po schválení smlouvy neprodleně vytvořit pracovní skupinu s iniciátorem daného bodu, abychom dodrželi určitou štábní kulturu.

Ahoj, děkuji za dotaz.

Pokud jde o první otázku, koaliční smlouva předpokládá, že mohou být zřízeny odborné týmy k přípravě programu (bod 2.3.1 kodexu spolupráce). Podrobnosti však budou záležet na projednání na republikovém předsednictvu a na prováděcím předpisu v podmínkách strany. Nicméně mám říci svou představu jako člověka, který to dostal za úkol zastřešovat, tak v případě schválení koaliční smlouvy si sedneme v RP a domluvíme si teze pro další postup, přičemž vycházel bych z toho, že osvědčené věci z naší přípravy programu (lidi, resortní týmy, strukturu, procesy, šablony) se pokusíme v nějaké podobě přenést i do koaličních procesů, přičemž podrobnosti musí být výsledkem jednání s koaličním partnerem. Uvažuji o tom, že vznikne jeden koaliční programový tým a koaliční resortní týmy vždy vedené dvěma lidmi z obou koaličních stran. Úkolem (patrně uloženým koaliční radou) bude v návaznosti na koaliční smlouvu, zejména na programová východiska v ní uvedená, a na vstupy obou subjektů (zejména naši dosavadní práci na programu) vytvořit společný program koalice. Paralelně vedle toho pojede i příprava bodů, které budeme mít pouze my (bod 3.2 kodexu spolupráce). Jakmile bude návrh hotový a předběžně dohodnutý mezi oběma subjekty, bude u nás postoupen schválení republikovému výboru (viz § 6 navrhovaného prováděcího předpisu), následně ho naši zástupci na koaliční radě potvrdí (STAN bude mít vlastní schvalovací postup, který nám nepřísluší komentovat) a pokud bude mít podporu obou subjektů, půjde o koaliční program.

Pokud jde o další dvě otázky, nejsem si jist, zda zcela přesně rozumím druhému dotazu, klidně mě doplň nebo nasměruj. Nicméně teď je podstatné, že zatím nemáme koalici schválenou a jsou možné obě možnosti. Dosud tedy v rámci Pirátů jedeme primárně návrhy bodů, které vzešly z členské ankety a navazujícího usnesení RP, které body se mají prioritně připravit. Ty budou připomínkované v členské základně a předpokládám, že v drtivé většině je nabídneme koalici jako východisko k jednání o koaličním programu. V případě schválení koaliční smlouvy pak patrně dojde ke tvorbě společných týmů a rozpracování programových východisek do programu, přičemž z praktického pohledu to patrně skončí tak, že iniciativa v pracovních skupinách bude patrně vždy na té straně, která si to do společných východisek navrhla. Nevylučuje to, že si téma osvojí někdo jiný nebo že se příslušný tým dohodne na konkrétním specifickém způsobu zpracování. Strana, která si daný bod prosadila, bude patrně muset připravit podrobný návrh, který budou odborné týmy koalice projednávat. Předpokládám, že podobně jako uvnitř Pirátů vznikne nějaká koordinační struktura. Je také možné, že koaliční rada či programový tým určí priority pro zpracování společného programu (v rámci kompetence podle 2.3.2 kodexu spolupráce), to je věc, kterou budeme muset nejprve společně projednat, bude-li koalice schválena. Předpokládám, že i v rámci přípravy programu se budeme snažit, abychom měli dobré podkladové materiály a argumenty do jednání s koaličním partnerem již předem a dosavadní postup přípravy programu nám v tom dává poměrně velkou výhodu.

Věřím, že jsem představu tvorby společného programu trochu přiblížil a pokud by bylo potřeba ještě něco dovysvětlit, dejte mi vědět.

[Jakub.Michalek]

Ahoj, děkuji ještě za pár dalších dotazů, na které bych tu odpověděl, protože jsem se dané problematice věnoval.

Ještě dotaz, jak je to teda s tím kroužkováním? V té smlouvě ohledně toho jsou 2 body a to
5.1. Kandidát koalice je povinen:
5.1.2. zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování
a
7.2. Kampaň bude vedena čestně a poctivě, nebudou šířeny nepravdivé či zavádějící informace. Kampaň propaguje celostátního lídry, krajské lídry a kandidáty v čele kandidátní listiny za oba subjekty a přiměřeně také kandidáty na volitelných místech na kandidátní listině i ostatní kandidáty. Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.

Já z toho jsem pochopil, že se to týká pouze kandidátů, ale ostatní (starostové, zastupitelé, členové PKS, influenceři) co nejsou na kandidátce klidně vyzývat můžou, pokud to nebude v rámci kampaně.

Jednou z nejvýznamnějších obav Pirátů bylo, abychom jako strana v důsledku kroužkování lokálně známých osobností, kde stačí pouhých 5 % preferenčních hlasů, nepřišli o mandáty. Proto jsme do koaliční smlouvy zabudovali pojistky, které nás v tomto chrání.

Koaliční smlouva stanoví, že “nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování” (bod 7.2). Dále stanoví “Koaliční strany vyvinou veškeré přiměřené úsilí, aby koaliční strany a jimi nominovaní kandidáti svým povinnostem dostáli či v případě potřeby urychleně zjednali nápravu. Pokud jde o vážný problém, může koaliční rada rozhodnout o vyškrtnutí kandidáta, snížení jeho pořadí na kandidátní listině nebo jiném opatření kompenzujícím vzniklou újmu.” (bod 5.3). Volební kampaň je pak zákonem vymezena velmi široce a zahrnuje jakoukoliv propagaci či agitaci ve prospěch kandidáta, veřejná oznámení, akce atd. (viz § 16 zákona č. 247/1995 Sb.).

Z toho je patrné, že jde o závazek nejen kandidátů, ale koaliční strany jako celku. Pokud tedy nastane situace, kdy některá koaliční straně bude prostřednictvím některého svého člena realizovat kroužkovací kampaň, bude to druhou stranou logicky vnímáno jako jednání v rozporu s koaliční smlouvou a tato strana bude mít legitimní očekávání na koaliční radě požadovat, aby došlo k ukončení takového jednání a vedení dané strany to bude řešit. Takové jednání bude i v lidské rovině vnímáno jako neférové. Pokud půjde o vystoupení jiné osoby mimo koaliční stranu, těžko můžeme takovou osobu zavazovat vzájemnou dohodou.

Abychom snížili incentivy pro kroužkovací kampaně, které by nás mohly poškodit, nemá žádná koaliční strana žádné finanční incentivy k získání mandátu, protože finance mezi koaličními stranami se řídí celkovým počtem mandátů pro koalici (bod 6.2 finanční dohody). Také jsou avizovány nefinční kompenzace případné odchylky od dohodnutého poměru (bod 11.7 kodexu spolupráce).

Domnívám se, že taková úprava je zcela v souladu se zájmy Pirátů i STAN na dobrém fungování koalice.

Další dotaz:

Ke kodexu spolupráce:

V 7.2 je "Kampaň propaguje celostátního lídry". Má být "celostátní lídry"?

V 2.3.4 jsou "krajské vyjednávací týmy". K čemu mají sloužit?

To první je tisková chyba, za kterou se omlouváme, díky za upozornění, probereme se STAN možnosti formální opravy.

K druhému dotazu: Krajské vyjednávací týmy jsou příkladem týmu, který může koaliční rada zřídit k řešení záležitostí koalice. Úkoly takto zřízenému týmu ukládá koaliční rada, která na ně může i přenést část své působnosti (bod 2.3.4 kodexu spolupráce). Jde však o možnost, nikoliv povinnost, tedy koaliční rada nemusí takový institut vůbec využít a bude na jejím zvážení, zda to je v konkrétní věci vhodné. Lze uvažovat o tom, že krajské vyjednávací týmy budou např. řešit či předjednávat:
- podporu jiného lokálního subjektu (bod 8. kodexu spolupráce),
- vzájemně sporné záležitosti lokální povahy včetně výhrad na krajské úrovni (body 4.3, 4.4., 5.3 koaliční smlouvy),
- záležitosti týkající se kraje, které mají celostátní význam a jsou řešeny na centrální úrovni (např. krajsky specifická část volebního programu, pokud bude potřeba ji vytvořit, různé věci týkající se silniční či vodní dopravy, cestovního ruchu, transformace regionu apod.).

Další dotaz:

Také se pokusím téma trošku odvést jinam:

Jaké bude v celé této smlouvě postavení vnitrostranických orgánů? Budou například naši zástupci v koaliční řadě vázáni stanovisky RV? Bude moc případné překročení pravomocí postihovat rozhodčí komise? Bude mít ke všem materiálům přístup komise kontrolní?

Jak je uvedeno v úvodním příspěvku, koaliční smlouva neřeší postavení vnitřních orgánů každé z koaličních stran, protože je to jejím svrchovaným rozhodnutím, jak si nastaví své vnitřní mechanismy. Z pohledu koaliční smlouvy jednají strany svými statutárními orgány a prostřednictvím své účasti na činnosti útvarů koalice. Je věcí každého koaličního partnera, aby si upravil své vnitřní záležitosti podle svých potřeb. Koaliční smlouva pouze bere na vědomí, že takové vnitřní mechanismy mohou existovat (bod 1.2 kodexu spolupráce) a dále podle bodu 2.6 projev vůle na koaliční radě může podle vnitřních poměrů koaliční strany vyžadovat předchozí souhlas určitého orgánu této koaliční strany. V takovém případě se tato koaliční strana zavazuje informovat druhou koaliční stranu na vyžádání, o který orgán jde a v jakém termínu se projednání věci očekává.

Jakým způsobem bude věc vnitrostranicky upravena nenáleží k řešení vyjednávacímu týmu, nýbrž orgánům strany (celostátnímu fóru, republikovému výboru, republikovému předsednictvu). Za tímto účelem jsem připravil návrh prováděcího vnitřního předpisu, který je v připomínkování a vřele vás vybízím, abyste se do něho zapojili a přišli s nápady na zlepšení. Předpokládám, že bude v případě schválení koaliční smlouvy projednán republikovým předsednictvem a o jeho podobě rozhodnou příslušné orgány (kompetenci k úpravě takových vnitřních záležitostí má republikový výbor). Zástupci ve vyjednávacím týmu jsou z vnitrostranického právního pohledu vázáni vnitřními předpisy na základě svého členství ve straně a souhlasu se stanovami, z logiky navrhovaného nominačního postupu také vyplývá, že významný vliv jejich vyjednávací cíle bude mít republikové předsednictvo, které za stranu v rámci své exekutivní pravomoci nominuje zástupce Pirátů v koaliční radě a díky volbám celostátním fórem i pravomocem svěřeným stanovami má k tomu nejvyšší legitimitu. Také republikový výbor může uložit úkoly republikovému předsednictvu (ty jsou navrženy v doprovodném usnesení). Oprávnění kontrolní komise na přístup k dokumentům je zakotveno v § 18 odst. 3 organizačního řádu, přičemž režim nakládání s takto získanými dokumenty upravuje § 27 organizačního řádu.


K postavení koaliční smlouvy ve vztahu k vnitřním poměrům

Závěrem bych ještě rád uvedl jednu poznámku k tomu, zda je koaliční smlouva v souladu s našimi vnitřními předpisy. Předně je potřeba říci, že koaliční smlouva je návrh právního jednání dvou subjektů, mezi nimiž tím vzniká závazkový právní vztah, který reguluje práva a povinnosti těchto dvou subjektů. Nežije tedy v říši vnitřních aktů uvnitř strany, ale v říši práva České republiky a částečně rozhodně i v mimoprávní rovině politiky či morálky, protože z hlediska práva striktně řečeno platí volný výkon mandátu. Dále koaliční smlouva zřizuje postup, kterým se ke kandidatuře za koalici a dodržování koaliční smlouvy mohou přihlásit i další osoby, zejména kandidáti, takže tím se zakládá jejich vztah ke koalici s tím, že každý kandidát je nominován některým subjektem a může mít vedle toho i práva a povinnosti vyplývající z členství v tomto subjektu, pokud je člen, přičemž i tuto otázku je potřeba vyřešit způsobem, který ji postaví najisto.

Z hlediska vnitřních předpisů lze tedy posuzovat skutečnost, zda je projev vůle k zavázání se ke koaliční smlouvě v souladu s platnými vnitřními předpisy. Zde předpokládám žádný problém není, protože možnost vyslovení souhlasu s koaliční smlouvou odpovídá kompetencím celostátního fóra ve stanovách.

Pokud jde o obsahovou shodu, je situace složitější a souhlasím zde s tím, co napsal Viktor Derka. Možná by pomohlo, kdyby nositelé obavy uvedli konkrétní příklad. Je však na první pohled zřejmé, že koaliční smlouva upravuje fungování koalice, které dosud vnitřními předpisy téměř nijak upraveno není (s výjimkou stanovení kompetence k vyjednávání, kompetence ke schvalování apod.), tedy případný rozpor by se hledal poměrně těžko.

Obecně si však lze představit situaci, kdy koaliční smlouva předvídá jiný hmotněprávní režim, než dosud platil ve vnitřním předpise. Nelze však podle mého názoru obecně pohodlně držet tezi, že by každý dokument schvalovaný celostátním fórem musel být v souladu s předpisy, které schválil republikový výbor, a to z toho důvodu, že celostátní fórum v rozsahu své kompetence, do níž spadá i vyhrazené rozhodnutí o koaliční smlouvě, je nejvyšším orgánem a celostátní fórum ve své působnosti úkoluje a omezuje ostatní orgány, nikoliv naopak. Obecně pak platí několik zásad, tedy že stanovy lze měnit pouze zásadním návrhem na zasedání (s tím je návrh koaliční smlouvy v souladu, protože stanovy nemění). Zásadní návrhy mají přednost před prostými a rozhodnutí přijatá hierarchicky výše postavenými orgány mají přednost před ostatními, přičemž s výjimkou změny stanov neexistuje pro rozhodnutí o koalici žádný přísnější režim než je zásadní návrh schvalovaný celostátním fórem. Ze skutečnosti, že souhlas s koaliční smlouvou vyslovuje celostátní fórum, však nelze automaticky dovozovat, že by jiné orgány pozbyly práva ujednat a navenek projevit vůli koaliční smlouvu změnit. Je to podobné jako když o schválení smlouvy o vstupu ČR do EU rozhodli občané v referendu, tak to nebránilo tomu, aby později po schválení Parlamentem mohly být smlouvy měněny (např. Lisabonskou smlouvou). I zde se tedy zejména s ohledem na obavu, aby nebylo nutné schvalovat technickou změnu v dalším referendu, navrhuje v § 18 prováděcího předpisu, aby byl upraven obdobný režim, který již nyní platí podle § 22 odst. 5 volebního řádu (tedy kompetence republikového výboru ve věci volební spolupráce). To je i v souladu s rozhodnutím celostátního fóra, které požádalo, aby mu byla celostátní koaliční smlouva představena, což se stalo, dokonce s návhrhem o ní, ale také v souladu s výčtem vyhrazených rozhodnutí v § 45. Skutečnost, že je postup pro schválení a změny asymetrický, ještě sama o sobě žádný nesoulad nezakládá, protože jde o různá rozhodnutí a pro určité rozhodnutí může být více kompetentních orgánů, zejména pokud si celostátní fórum některou věc atrahuje.

Ze zásady hierarchie schvalovaných aktů by IMHO měly vycházet i další orgány při provádění koaliční smlouvy tak, aby celkové vnitřní poměry byly konzistentní. Pokud se tak nestane, vznikne nežádoucí stav, kdy má jednak strana povinnost ze zákona plnit svoje závazky navenek a na druhou stranu má vnitřní předpisy, které tomu brání, čímž vznikají interpretační otázky ohledně jednotlivých aktů a jejich následků. V takovém případě z hlediska českého práva vniknou následky jím předvídané, tj. povinnost plnit, povinnost členů orgánu jednat s nezbytnou loajalitou atd. Orgán strany jednající ve sporné situaci musí v konkrétní situaci vyložit rozhodné právo a podle toho jednat, přičemž v rámci své působnosti by měl usilovat o odstranění takového nežádoucího stavu mezi závazky strany a vnitřními poměry, aby jednal s nezbytnou loajalitou, tedy aby straně např. nevznikala újma v důsledku prodlení. Z hlediska vnitřních předpisů se pak postupuje podle rozhodného práva, primárně se přihlédne k zákonům, pak k vnitřním předpisům podle vymezení rozhodného práva v rozhodčím řádu, dojde k přezkumu dané interpretace, zda je v souladu s rozhodným právem, a lze případně také zkoumat další otázky podle rozhodčího řádu.

Samozřejmě nedává smysl schvalovat prováděcí předpis, dokud není zřejmé, že do koalice skutečně vstoupíme (tím by byly vnitřní předpisy zaneřáděny o eventualitu, která vůbec nemusí nastat a může i odporovat vůli celostátního fóra), takže zde podle mého soudu postupovalo republikové předsednictvo jediným možným způsobem.

Jak následně vnitrostranicky provést koaliční smlouvu je otázka, která může mít různá řešení, a to s ohledem na výše uvedený nežádoucí stav inkonzistence právních a vnitřních poměrů. Obecně se v případě států hovoří o monistickém či dualistickém režimu mezinárodních smluv, přičemž moderní česká ústavní tradice se kloní v podstatných oblastech spíše k monistickému režimu, který máme zakotven v čl. 1 odst. 2 a čl. 10 Ústavy (viz zde).

V řešeném případě jsem vycházel z toho, že koaliční smlouva předvídá v bodě 5.1.1 kodexu spolupráce, že každý kandidát se zavazuje dodržovat koaliční smlouvu, a to podpisem prohlášení kandidáta. Varianta monistická znamená koaliční smlouvu rovnou pojmout do vnitřních předpisů a už závazky kandidátů v ní uvedené ve vnitřních předpisech znovu samostatně neuvádět. Varianta dualistická, kterou v režimu mezinárodních smluv aplikují např. Spojené státy, znamená, že ke každému ustanovení koaliční smlouvy, které může ovlivnit kandidáta, člena či registrovaného příznivce, by musel být přijat samostatný prováděcí předpis, takže každý kandidát by pak byl zavázán vlastně dvakrát, jednak vnitrostranicky ke straně k textu vnitřního předpisu (v případě osob, které podléhají tomuto režimu), jednak vůči koalici prohlášením kandidáta. To se ale jeví jako nadbytečné, nepraktické a legislativně technicky nevhodné řešení, které má potenciál vyprodukovat více chyb než užitku.

Vyřešit vnitrostranický režim provádění koaliční smlouvy je přitom podstatné jednak pro ujištění koaličních partnerů, že smlouva bude plněna a že můžeme legitimně recipročně očekávat totéž od koaličního partnera, jednak pro schopnost průhledně nastavit pravidla a efektivně řešit vlastní problémy s využitím funkčních a zavedených vnitrostranických mechanismů. V návrhu jsem se přiklonil k monistickému režimu, protože je jednodušší, přehlednější, omezuje byrokracii a možnosti nesouladu mezi koaliční smlouvou a případným prováděcím rozhodnutím. Je zřejmé, jak už bylo řečeno, že prováděcí předpis, pokud bude jeho původcem republikový výbor, může regulovat pouze vzájemnou přednost aktů vydaných republikovým výborem, což ale není problém, protože celostátní fórum vydalo jen minimum předpisů a konflikt s koaliční smlouvou tam nehrozí. Přitom pokud jde o možný konflikt mezi různými předpisy republikového výboru navzájem, je zřejmé, že prováděcí předpis pro koaliční smlouvou musí mít přednost před ostatními předpisy republikového výboru, protože je konstruován jako výčet odchylek od nekoaličního režimu, kterého se typicky týkají stávající vnitřní předpisy (zásada lex specialis). Nejde tedy o nic převratného, ale o čistě logický důsledek pojetí prováděcího předpisu, aby co nejméně zapleveloval naše vnitřní předpisy.

Bude však na republikovém předsednictvu a republikovém předsednictvu jako navrhovateli, aby obdržené připomínky vyhodnotili a podle nich zvolili vhodný způsob úpravy.

Díky za dotazy a přeju vám hezký zbytek svátků.