Fórum Pirátské strany

Ahoj,

na ČRo jsem se doslechl (viz zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/proticov ... de-8387372), že je v plánu podat poslanecký/senátorský návrh na zrušení usnesení k vyhlášení nouzového stavu. Takový postup moc nemá smysl, protože ÚS již dříve výslovně označil takové usnesení za akt vládnutí, který není z jeho strany sám o sobě přezkoumatelný (viz zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/uscr/pl-us-8-20-2), takže se na danou věc vztáhnou závěry ÚS z řízení o návrhu na zrušení amnestie (viz zde: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=pl-4-13), kde ÚS vyjádřil svou chybějící působnost v obdobném smyslu. Citovat mohu ještě poklausovsku sebe (viz zde: https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/3.DI ... 5_2020.pdf).

Ping @Ondrej.Dostal

Ahoj,

Pl.ÚS 8/20 je mi dobře známý, už z jarních debat o možnostech právního přezkumu. Kdybych si myslel, že to úspěšně žalovat nejde, tak bych to neříkal do rádia. A taky by nešlo o první věc, o které všichni říkali, že není možná, dokud jsem ji u soudu nevyhrál 😎

Proč si myslím, že je nastíněný postup možný a správný, je nutno dovodit i z vedlejších okolností, které zde byly na jaře, a těm, které jsou zde teď. Připomeňme, že podstatou 8/20 byla série podání "od Šumavy k Tatrám" jednoho kolegy advokáta, kdy toto mělo být patrně prostě odmítnuto Ústavním soudem bez dalšího pro absenci aktivní legitimace, jak ostatně i někteří ústavní soudci píší. Místo toho se rozběhla velmi zajímavá debata, která je vidět i v dissentech. Každopádně, i většina pléna konstatovala:
"27. Absence soudní kontroly vyhlášení nouzového stavu není absolutní a lze si představit okolnosti, za kterých by sám Ústavní soud mohl (a měl) posoudit, zejména na základě návrhu politické menšiny, zda byl nouzový stav řádně vyhlášen, zda měl zamýšlené ústavněprávní účinky, a následně i rozhodnout o zákonnosti či ústavnosti navazujících realizačních aktů, a to s odkazem na čl. 1 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 Ústavy, případně i na čl. 10 a 10a Ústavy. Akt vyhlášení nouzového stavu by Ústavní soud mohl zrušit, byl-li by v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenal-li by změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu."

"Politickou menšinu" zde možná mít budeme (možná z PSP, možná ze Senátu). S nimi jsem připraven položit Ústavnímu soudu podobnou otázku, kterou napsal soudce Suchánek v dissentu bod 6: "Jistěže není jen teď a tady. Lze si představit řadu situací, kdy vláda zjevně překročí svou pravomoc při vyhlášení nouzového stavu nebo ji dokonce zneužije: Např. vyhlásí nouzový stav z jiných důvodů, než jí umožňuje čl. 5 odst. 1 ÚZB, nebo jej vyhlásí z důvodu, který čl. 5 odst. 2 ÚZB výslovně zakazuje (stávka na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů), nebo jej vyhlásí na dobu delší než 30 dnů, nebo omezí práva nikoli "v souladu s Listinou základních práv a svobod", nebo omezí taková, která zvláštní zákon nestanoví (viz čl. 6 odst. 1 ÚZB). Nebude-li však (vládní) většina v Poslanecké sněmovně schopna či ochotna toto rozhodnutí vlády zrušit, co si pak počít s takovým "aktem vládnutí politického charakteru"? Nebude-li obsahovat přímo konkrétní krizová opatření a bude-li proto jeho zrušení Ústavním soudem v zásadě vyloučeno (stěží jej lze prohlásit za nicotný), bude už při suspendování jiných základních práv zbývat jen právo občanů na odpor ve smyslu čl. 23 Listiny?"

A zeptám se na to i kvůli těm občanům, kteří již dnes ten odpor víceméně ve smyslu čl.23 kladou. Neboť jaká jiná ochrana je jim dána? Co může udělat drobný podnikatel, když si jeden normalizační komunista (Babiš) vyhlásí nouzový stav umožnující omezit naprosto jakákoliv práva, následně tentýž normalizační komunista vydá na základě toho krizové opatření likvidující podnikání, a pak si to celé vždy s dalším normalizačním komunistou (Filipem) prodlouží víceméně na neurčito? Jsou skutečně základní práva z Listiny každého podnikatele v rukou těchto komunistů, soudně proti tomu nemůžou vůbec nic dělat (ani u správních soudů, ani u Ústavního), skrz své poslance také ne (v PSP mají menšinu) a skrz senátory už vůbec ne (Senát je z kontroly zásahů do základních práv skrz NS zcela vyřazen)?

Za svou právnickou kariéru jsem vždy kladl otázky soudu tak, abych je zjednodušil na jejich podstatu. Nyní je touto podstatou otázka: "jak jsou chráněna moje základní práva, pokud se vláda rozhodne vyhlásit nouzový stav"? Přiznávám, že si nejsem jist, co za odpověď z ÚS vypadne, ale jsem pevně přesvědčen, že nebude znít "vůbec nijak, hoď si mašli nebo si stěžuj v lampárně". Do toho davu s vidlemi bych si pak totiž šel stoupnout i já.

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 18:40 Ahoj,

Pl.ÚS 8/20 je mi dobře známý, už z jarních debat o možnostech právního přezkumu. Kdybych si myslel, že to úspěšně žalovat nejde, tak bych to neříkal do rádia. A taky by nešlo o první věc, o které všichni říkali, že není možná, dokud jsem ji u soudu nevyhrál 😎

Proč si myslím, že je nastíněný postup možný a správný, je nutno dovodit i z vedlejších okolností, které zde byly na jaře, a těm, které jsou zde teď. Připomeňme, že podstatou 8/20 byla série podání "od Šumavy k Tatrám" jednoho kolegy advokáta, kdy toto mělo být patrně prostě odmítnuto Ústavním soudem bez dalšího pro absenci aktivní legitimace, jak ostatně i někteří ústavní soudci píší. Místo toho se rozběhla velmi zajímavá debata, která je vidět i v dissentech. Každopádně, i většina pléna konstatovala:
"27. Absence soudní kontroly vyhlášení nouzového stavu není absolutní a lze si představit okolnosti, za kterých by sám Ústavní soud mohl (a měl) posoudit, zejména na základě návrhu politické menšiny, zda byl nouzový stav řádně vyhlášen, zda měl zamýšlené ústavněprávní účinky, a následně i rozhodnout o zákonnosti či ústavnosti navazujících realizačních aktů, a to s odkazem na čl. 1 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 Ústavy, případně i na čl. 10 a 10a Ústavy. Akt vyhlášení nouzového stavu by Ústavní soud mohl zrušit, byl-li by v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenal-li by změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu."

Tak to je ostatně stejné "pootevření dvířek přezkumu, jako v rozhodnutí o amnestii prezidenta republiky, ovšem tak extrémní situaci nyní téměř s jistotou nemáme, aby nouzový stav zasahoval do 9/2.

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 18:40 "Politickou menšinu" zde možná mít budeme (možná z PSP, možná ze Senátu). S nimi jsem připraven položit Ústavnímu soudu podobnou otázku, kterou napsal soudce Suchánek v dissentu bod 6: "Jistěže není jen teď a tady. Lze si představit řadu situací, kdy vláda zjevně překročí svou pravomoc při vyhlášení nouzového stavu nebo ji dokonce zneužije: Např. vyhlásí nouzový stav z jiných důvodů, než jí umožňuje čl. 5 odst. 1 ÚZB, nebo jej vyhlásí z důvodu, který čl. 5 odst. 2 ÚZB výslovně zakazuje (stávka na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů), nebo jej vyhlásí na dobu delší než 30 dnů, nebo omezí práva nikoli "v souladu s Listinou základních práv a svobod", nebo omezí taková, která zvláštní zákon nestanoví (viz čl. 6 odst. 1 ÚZB). Nebude-li však (vládní) většina v Poslanecké sněmovně schopna či ochotna toto rozhodnutí vlády zrušit, co si pak počít s takovým "aktem vládnutí politického charakteru"? Nebude-li obsahovat přímo konkrétní krizová opatření a bude-li proto jeho zrušení Ústavním soudem v zásadě vyloučeno (stěží jej lze prohlásit za nicotný), bude už při suspendování jiných základních práv zbývat jen právo občanů na odpor ve smyslu čl. 23 Listiny?"

No představit si tyto situace lze, a většina z uvedeného by nejspíš i byla na otevření možnosti přezkumu dle majority, ovšem opět máme ten problém, že tuto situaci tu nyní nemáme. Ten závěr ÚS, že se něco přezkoumávat může, a něco ne, není moc důsledný, ale pokud by jej nyní ÚS chtěl převrátit, tak musí jít proti víceméně setrvalé judikatuře. Konečná pasáž Suchánkovy úvahy je také trefná, ovšem ta spíš cílí na přehodnocení vnímání samotných krizových opatření, tj. nepovažovat to jednou za "jiný právní předpis", podruhé za "právní předpis sui generis" a potřetí za nouzový zákon (byť v tom plesá můj vnitřní Schmitt).

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 18:40 A zeptám se na to i kvůli těm občanům, kteří již dnes ten odpor víceméně ve smyslu čl.23 kladou. Neboť jaká jiná ochrana je jim dána? Co může udělat drobný podnikatel, když si jeden normalizační komunista (Babiš) vyhlásí nouzový stav umožnující omezit naprosto jakákoliv práva, následně tentýž normalizační komunista vydá na základě toho krizové opatření likvidující podnikání, a pak si to celé vždy s dalším normalizačním komunistou (Filipem) prodlouží víceméně na neurčito? Jsou skutečně základní práva z Listiny každého podnikatele v rukou těchto komunistů, soudně proti tomu nemůžou vůbec nic dělat (ani u správních soudů, ani u Ústavního), skrz své poslance také ne (v PSP mají menšinu) a skrz senátory už vůbec ne (Senát je z kontroly zásahů do základních práv skrz NS zcela vyřazen)?

No naopak právě oním odporem se k soudu mohou dostat poměrně rychle. Vždyť ÚS ve všech odmítačkách říkal, že jim chybí individualizovaný zásah - tj. porušit úmyslně opatření, o němž jsem přesvědčen, že je nezákonné/protiústavní s tím, že se pokusím "prožalovat" až k ÚS, je vlastně jediná možná strategie. Byť nevím, co všechno máte v plánu poslat k soudu, ale pokud by šlo o samotné vyhlášení nouzového stavu, tak to nemusí nutně těmto osobám pomoci - podnikateli může být jedno, zda jeho právo podnikat je omezeno usnesením XY/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, nebo usnesením YX/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu a přijetí krizového opatření. Nemluvě o tom, že druhý jmenovaný postup je z praktického hlediska utopie, protože stanovit konkrétní omezení v samotném aktu o vyhlášení mimořádného stavu je možné v případě povodně, která má předvídatelný průběh, ne v případě epidemie, kde se pružně vyvíjí situace a kde, mají-li být opatření přijatá proporcionálně, musí být opatření pravidelně aktualizována. Taktéž z hlediska interpretace nemusí pojem "současně" nutně znamenat, že musí být opatření a usnesení o vyhlášení v jednom společném usnesení (a potom ona současnost zachována bude). Toto je nejspíše i postoj ÚS, když ve výše uvedeném rozhodnutí od sebe odlišuje obtížněji přezkoumatelné vyhlášení nouzového stavu a naopak bez dalšího přezkoumatelné krizové opatření, a to byť by oboje bylo součástí téhož usnesení. Zákonný text je sice hrubě ne zcela jednoznačný, ale to je holt tím, že ÚZB je totální paskvil, který by to chtělo kompletně předělat - s čímž ale nic neudělá ÚS...

Jako mně dává smysl napadnout u ÚS konkrétní krizové opatření, ale napadat samotné vyhlášení nouzového stavu bude s maximální jistotou neúspěšné.

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 18:40 Co může udělat drobný podnikatel, když si jeden normalizační komunista (Babiš) vyhlásí nouzový stav umožnující omezit naprosto jakákoliv práva, následně tentýž normalizační komunista vydá na základě toho krizové opatření likvidující podnikání, a pak si to celé vždy s dalším normalizačním komunistou (Filipem) prodlouží víceméně na neurčito?

kdo drží v ps většinu není podstatné, smutné ano. za současné špatné epidemiologické situace nelze tvrdit, že si nouzový stav prodlužují na neurčito (v létě za dobré epidemiologické situace byla pauza).

Viktor.Derka píše: ↑21 pro 2020, 19:53 napadat samotné vyhlášení nouzového stavu bude s maximální jistotou neúspěšné.

myslíš, že vláda při vyhlášení nouzového stavu dodržela čl. 6 odst. 1 ÚZB? Pokud @Ondrej.Dostal ve 20 minutách radiožurnálu řekne, že ne, tak zpozorňuji.

Milí kolegové, řekl bych, nechte se překvapit. Stejně jako moje jarní žaloba, ani toto podání nebude jednostupňové, ale vícerozměrné, půjdu jak po usnesení o nouzáku, tak i po některých opatřeních, a hned z několika důvodů. Případný oponent bude muset překonat hned několik schůdků-testů, přičemž bude stačit, pokud zakopne na jediném. A stejně jako na jaře, ani zde není jisté, na kterém to bude. Zde je dokonce možné, že překročí všechny a přesto nepůjde o marnou snahu, protože u nálezů Ústavního soudu jsou vysoce právně relevantní i odůvodnění. Zde upozorňuji, že současná situace má více dimenzí - politickou, společenskou, ekonomickou aj. - a ta právně procesní je vůči nim spíše méně významná. Nicméně, aby vláda plně obstála, musel by soud dojít k poměrně extrémnímu názoru, že vláda může za krize, kterou si sama pojmenuje, činit po dlouhé měsíce úplně všechno, poslanci si mohou jednou za 14dnů zahlasovat, senátoři ani to ne, občané a podniky nemohou vůbec nic a soudy neposkytují základním právům ochranu.

Mým úkolem je, aby podání k ÚS nebylo frivolous litigation, což nebude, protože stávající stav vykazuje několik daností.

Zaprvé, jak @kaze správně upozornil, máme zde Čl. 6 odst. 1) ÚZB: "Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon."
Za prokázané považuji, že nouzový stav nebyl vyhlášen ani s uvedením důvodů (formálně, ani usnesení, ani krizová opatření neobsahují žádná odůvodnění; nemají je ani věcně - troufnu si zahrát o to, že důvod "protože COVID" používaný shodně pro zákaz nočního vycházení a zákaz prodeje nápojů v hospodách není dost). Vláda taktéž nevymezila konkrétní práva, do kterých bude zasahováno, tím méně v souladu Listinou (zákaz svévole atd.atd.atd.) a v jakém rozsahu; to lze empiricky dokázat tím, že až budou zítra poslanci rozhodovat o prodloužení NS, budou houbeles vědět, jestli o tři dny později ještě budou moci jet na lyže.

Zadruhé, pokud zde bude sněmovní většina pro nouzák, tak sněmovní menšina a senát by se mohly klidně spakovat a jít domů, a to na blíže neurčenou dobu - respektive na dobu určenou nějak takto "dokud si Babiš&Filip&Hamáček myslí, že zde máme epidemii (celkem bez ohledu na to, zda ji skutečně máme nebo ne)". Za jiných okolností by si, ne příliš ad absurdum, jiná politická většina mohla odsouhlasit "napořád" nouzový stav, protože zde máme vlnu migrantů, nebo jánevím protože nějaký anarchista zapálit Reichst..pardon Parlament. Rozdíl proti současné situaci je jen v míře, nikoliv v podstatě. Jestli Ústavní soud vyloží ÚZB tak, že je to OK a že se s tím nedá nic procesně dělat, then be my guest.

Toto a mnoho dalšího dostane soud k zodpovězení a koneckonců, můj úkol nebude napsat učebnici ústavního práva, dokonce ani ten nález ne, na to se s pokorou zeptám soudu, iura novit curia. Mým úkolem (nadto skoro určitě se špičkovým advokátem kolegů od STAN či jiné strany, protože nejspíš to dají senátoři) bude popsat stav, označit namítané důvody protiústavnosti a na konec napsat, co navrhuji, aby soud udělal. A vysvětlit občanům, co je dle navrhovatelů v nepořádku. Ten poslední úkol bude mimořádně snadný - už teď mě tím občané spontánně bombardují a požadují, abychom něco dělali - cokoliv, somebody do something, byli jsme vzděláni a někteří dokonce zvoleni. Právě teď pingnul mail od dalšího podnikatelského svazu😀

Právo je živý nástroj... Hezký večer OndraD.

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 22:59 Zadruhé, pokud zde bude sněmovní většina pro nouzák, tak sněmovní menšina a senát by se mohly klidně spakovat a jít domů, a to na blíže neurčenou dobu - respektive na dobu určenou nějak takto "dokud si Babiš&Filip&Hamáček myslí, že zde máme epidemii (celkem bez ohledu na to, zda ji skutečně máme nebo ne)". Za jiných okolností by si, ne příliš ad absurdum, jiná politická většina mohla odsouhlasit "napořád" nouzový stav, protože zde máme vlnu migrantů, nebo jánevím protože nějaký anarchista zapálit Reichst..pardon Parlament. Rozdíl proti současné situaci je jen v míře, nikoliv v podstatě. Jestli Ústavní soud vyloží ÚZB tak, že je to OK a že se s tím nedá nic procesně dělat, then be my guest.

Nemam dostatecnou predstavivost,jak muze ustavni soud vylozit, kdy se epidemie dostava do momentu, ve kterem vlade vyprsela "nezbytne nutna doba" pro trvani nouzoveho stavu.

@kaze Trvání nouzového stavu není vázáno na trvání epidemie - jde o dvě různé věci.
Epidemie je public health event, jehož začátek a konec je medicínsky definován určitými parametry šíření nemoci; zpravidla to deklaruje WHO, ale to nemá vliv na žádná práva a povinnosti.
Nouzový stav je právní event, který vláda dle čl.5 a 6 ÚZB může či nemusí spustit podle toho, zda se domnívá, že jsou pro to důvody. Nekryje se časově s epidemií - epidemický stav WHO je tu většinu 2020, kdežto nouzák chvíli byl, chvíli zas nebyl.
Hypotetický případ: Ústavní soud IMHO musí mít možnost zrušit nouzový stav, pokud by vláda s pomocí parlamentní většiny "přetahovala" nouzový stav nad dobu, kdy trvá přiměřenost jeho omezení a zákazů. Modelově, je léto, předvolební čas, vláda udělala nějaké šílené průšvihy nebo nás prodala východní mocnosti, chystají se obrovské demonstrace pro její odstoupení a na podporu opozice. Vláda se sněmovní podporou KSČM pod průhlednou záminkou stále teoreticky přítomného COVIDu nařídí nouzák, v něm lockdown a politickou změnu zmaří či oslabí. Toto IMHO musí mít ÚS možnost přezkoumat.

kaze píše: ↑21 pro 2020, 21:07

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 18:40 Co může udělat drobný podnikatel, když si jeden normalizační komunista (Babiš) vyhlásí nouzový stav umožnující omezit naprosto jakákoliv práva, následně tentýž normalizační komunista vydá na základě toho krizové opatření likvidující podnikání, a pak si to celé vždy s dalším normalizačním komunistou (Filipem) prodlouží víceméně na neurčito?

kdo drží v ps většinu není podstatné, smutné ano. za současné špatné epidemiologické situace nelze tvrdit, že si nouzový stav prodlužují na neurčito (v létě za dobré epidemiologické situace byla pauza).

Neplatí, že by se dala omezit úplně jakákoliv práva - je nutné se držet mantinelů daných zákonem, tj. v tomto případě krizovým zákonem (a proto má smysl napad jednotlivá krizová opatření, že jsou v rozporu s ústavou, popř. přijatá bez zákonného zmocnění). Krizový zákon také počítá s jistou variantou kompenzace, byť tam bych moc optimistický nebyl, protože zákon zjevně dosud příliš nepočítal s tím, že by mohl být aplikován na pandemii - a je trochu jiné kafe odškodňovat osoby, které utrpěly újmu např. v důsledku boje s povodněmi (např. v důsledku zrekvírování jejich movitého majetku), než odškodňovat mnohaměsíční ušlý zisk. Ale to uvidíme, jak se s tím soud popere (byť osobně v tomto moc optimistický nejsem). Teoreticky by namísto náhrady měly nastoupit běžící kompenzace, o jejichž dostatečnosti ovšem víme své.

Nouzový stav také není (minimálně formálně) vyhlášen zcela na neurčito, ale vždy se musí prodlužovat o max 30 dní. Zde lze spatřit jistou mezeru v ústavním zákoně o bezpečnosti, protože evidentně se nouzový stav nekoncipoval tak, že by se měl opakovaně prodlužovat - zcela z něj proto vypadá Senát (ačkoli vládní opatření mu celkem zjevně zasahují do působnosti), který by minimálně v případě opakovaných prodloužení nějaké slovo ve věci mít měl (ostatně stav ohrožení státu i válečný stav s participací Senátu počítají). Je tedy pravda, že ono neprodloužení je spíše ve světě hvězd, protože nelze moc počítat s tím, že by koaliční většina v Poslanecké sněmovně někdy odmítla prodloužit nouzový stav proti vůli "své" vlády.

kaze píše: ↑21 pro 2020, 21:07

Viktor.Derka píše: ↑21 pro 2020, 19:53 napadat samotné vyhlášení nouzového stavu bude s maximální jistotou neúspěšné.

myslíš, že vláda při vyhlášení nouzového stavu dodržela čl. 6 odst. 1 ÚZB? Pokud @Ondrej.Dostal ve 20 minutách radiožurnálu řekne, že ne, tak zpozorňuji.

Ano, dle mé vlastní reflexe dostupné literatury (něco uvádím výše) i judikatury (výše uvádím klíčové usnesení Pl. ÚS 8/20) postupovala vláda v souladu s ústavou a daný čl. dodržen byl. Je nutné vyvházet z toho, že opět legislativním paskvilem je vlastně i ústavní zákon o bezpečnosti, a že také (podobně jako krizový zákon) moc nepočítal s potýkáním se s pandemií. Zatímco u povodní, jejižch průběh je víceméně předvídatelný, a proto je možné hned na počátku určit, co se omezuje (tak tomu ostatně bylo v případě našich dřívějších mimořádných stavů). Toto v případě pandemie možné není - resp. je, pokud by se hned na začátku řeklo, že se omezuje úplně všechno (což by ale tuplem bylo protiústavní, protože by takový postup zcela rezignoval na přiměřenost dle čl. 4 Listiny). Pokud tedy chceme opatření, která věrně odráží aktuální potřebnost v souladu s epidemickou situací, je jedinou variantou, že se budou omezení za běhu upravovat. Tento závěr je jinak konzistentní s postojem komentářové literatury, viz komentář. P. Uhla (viz Langášek, Tomáš; Herc, Tomáš; Mlsna, Petr (2015): Ústava České republiky ;. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky : komentář. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer): .

Pokud tedy vláda neví, jaká bude ve všech okamžicích nouzového stavu epidemická situace, mohla by na začátku jen vyhlásit, která práva by tak jako mohla omezit, ovšem takový výčet již máme v krizovém zákoně, a asi není úplně nutné, aby byl zde duplikován.

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 22:59
Mým úkolem je, aby podání k ÚS nebylo frivolous litigation, což nebude, protože stávající stav vykazuje několik daností.

Zaprvé, jak @kaze správně upozornil, máme zde Čl. 6 odst. 1) ÚZB: "Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon."
Za prokázané považuji, že nouzový stav nebyl vyhlášen ani s uvedením důvodů (formálně, ani usnesení, ani krizová opatření neobsahují žádná odůvodnění; nemají je ani věcně - troufnu si zahrát o to, že důvod "protože COVID" používaný shodně pro zákaz nočního vycházení a zákaz prodeje nápojů v hospodách není dost). Vláda taktéž nevymezila konkrétní práva, do kterých bude zasahováno, tím méně v souladu Listinou (zákaz svévole atd.atd.atd.) a v jakém rozsahu; to lze empiricky dokázat tím, že až budou zítra poslanci rozhodovat o prodloužení NS, budou houbeles vědět, jestli o tři dny později ještě budou moci jet na lyže.

Marné odůvodnění je zajímavá argumentace, ovšem nejspíše to stále nepřekoná to, že chybějící náležité odůvodnění je zejm. politický důvod pro zrušení/odmítnutí vydat souhlas s prodloužením nouzového stavu ze strany Poslanecké sněmovny. Pokud vyjdeme ze závěrů rozhodnutí k amnestii či usnesení 8/20, tak by toto byl důvod pro zásah ÚS až v momentu, kdy by se např. nouzový stav udržoval samoúčelně v zájmu posílení exekutivy bez jakékoliv vazby na nějakou existující mimořádnou situaci (což aspoň prozatím nemáme).

Ondrej.Dostal píše: ↑21 pro 2020, 22:59 Zadruhé, pokud zde bude sněmovní většina pro nouzák, tak sněmovní menšina a senát by se mohly klidně spakovat a jít domů, a to na blíže neurčenou dobu - respektive na dobu určenou nějak takto "dokud si Babiš&Filip&Hamáček myslí, že zde máme epidemii (celkem bez ohledu na to, zda ji skutečně máme nebo ne)". Za jiných okolností by si, ne příliš ad absurdum, jiná politická většina mohla odsouhlasit "napořád" nouzový stav, protože zde máme vlnu migrantů, nebo jánevím protože nějaký anarchista zapálit Reichst..pardon Parlament. Rozdíl proti současné situaci je jen v míře, nikoliv v podstatě. Jestli Ústavní soud vyloží ÚZB tak, že je to OK a že se s tím nedá nic procesně dělat, then be my guest.

Souhlasím, ovšem to je strukturní problém ústavního zákona o bezpečnosti, který může napravit pouze ústavodárce. Pokud by mělo jít o skutečně permanentní nouzový stav bez ohledu na aktuální situaci, tak by tento argument byl samozřejmě dobře použitelný - ostatně ÚS sdělil, že ve chvíli, kdy by se zasahovalo do materiální jádra ústavy, tak může přezkoumávat i jinak nepřezkoumatelnou amnestii či usnesení o vyhlášení nouzového stavu, ovšem to tady úplně nemáme.

No budu zvědav na znění návrhu i na odůvodnění, ale co se tak na to koukám, tak poměrně dost odpovědí je (dle mého názoru) možné nalézt již v nyní existujících rozhodnutích a podávat proto jen kvůli těmto otázkám návrh k ÚS vnímám za nadbytečné. Doporučoval bych proto se více zaměřit na otázku ústavnosti samotných krizových opatření, kde to není předem rozhodnutý boj.

Pane kolego, tohle je všechno hezké. Ale občané nás vybavili zdarma právnickým vzděláním, abychom v situacích jako je tato konali a chránili ústavnost. A parlamentní politiky za tímto účelem občané vybavili právem dávat podněty k ústavnímu soudu. Tak bychom, jedni i druzí, měli konat, už tak jsme s tím tři měsíce v prodlení.
Jako legitimní postoj bych vnímal, kdybyste řekl, že s postupem Babišovy vlády ve věci vyhlášení NS souhlasíte, že je věcně v pořádku, že nenarušuje dělbu moci ani nezasahuje nevhodně do základních práv a svobod. A takový názor respektuji i u poslanců či senátorů, pokud ho zastávají a řeknou to narovinu.
Pokud ale považuji toto vyhlášení NS za narušující dělbu moci a otevírající cestu k svévolným zásahům do základních práv (což považuji), tak musím najít cestu, jak to právně napadnout; zbytek jsou technikálie, se kterými si nějak u soudu poradíme, nebo taky ne, a mám vyzkoušeno, že občany to v podstatě nezajímá, to je naše řemeslo. A pokud poslanec či senátor kritizuje situaci vzniklou za NS, tak ho musí 1) odmítnout prodloužit, a 2) napadnout u ÚS, je-li přehlasován. Kdo kritizuje, ale pak svých ústavou daných pravomocí nevyužije, tak bude po ovčáčkovsku označen za "fíkus" a lidi půjdou volit nějakou průbojnější stranu.
Napadat jednotlivá opatření sice jde, ale vláda je ruší a znovu vydává tak často, že se z ústavního přezkumu snadno vyvleče. Nutno je jít už po tom zmocnění, "bianko šeku" (tento termín už převzali i u ODS resp. trojkoalice). Nemůžeme čekat na změnu ústavního zákona o bezpečnosti republiky. Konat musíme tady a teď.
A všimněte si, že i do tohoto jdu svým jménem, neschovávám se za žádnou stranu či spolek. Takže jestli to mám ústavněprávně či politicky blbě, ztrapním se leda já. Po 20letech jsem se s tím rizikem naučil žít. Vám kolegiálně doporučuji totéž, je to docela legrace, semtam se něco povede a člověk pak má tak nějak pocit, že nestudoval zbytečně