zahajuji rozpravu ve věci https://redmine.pirati.cz/issues/33657
Nebudou-li zásadní připomínky, zahájil bych hlasování v pátek 4.12.2020.
Plné původní znění předběžné otázky
Vážená a milá rozhodčí komise,rád bych v obecné rovině ujasnil práva registrovaných příznivců na informace v rámci jednání Pirátské strany.
Ze stanov, čl. 4, bodu 3 vyplývají práva RegP účastnit se diskuzí v rámci Pirátské strany a podílet na výběru kandidátů pro volby do veřejných funkcí. Toto právo ovšem může být registrovanému příznivci fakticky kráceno několika způsoby:
fyzickým omezením přístupu na jednání (např. v případě online jednání)
poskytnutím informací nezbytných pro informovaný výběr pouze členům
Zárověň, je-li příznivec dle svého názoru krácen na těchto právech, je zde při použití standardních opravných prostředků (podání ke KK, členský podnět) nebezpečí z prodlení: jednání může být mezitím uzavřeno bez účasti vyloučených, a opravným prostředkem tedy fakticky nejde dosáhnout nápravy vadného stavu. Proto je myslím záhodno ujasnit také, jaký vztah má případná stížnost k již probíhajícímu jednání (viz otázka č.3)
Tudíž si dovolím položit ctěné RK tyto otázky:
1) V jakých případech vyplývá z uvedeného předpisu pro registrované příznivce stejné právo na účast v jednání/informace, jako pro členy?
2) Na čí straně leží "důkazní břemeno" v případě nejasnosti? Jsou tato práva příznivce automatická, pokud svolavatel jednání neprokáže důvody pro vyloučení, nebo je tomu naopak?
3) Pokud již jednání probíhá a registrovaný příznivec podá oficiální cestou (podatelna) stížnost na krácení svých práv:
- Má tato stížnost odkladný účinek na zahájení/ukončení jednání?
- Zakládá stížnost právo na účast v jednání/informace v předmětném jednání?
- Pokud je dodatečně prokázáno porušení práv RegP, stává se tím jednání a následné kroky částečně nebo úplně neplatné?
Jako modelový příklad uvádím jednání o předvolební koalici se STAN z října 2020:
https://redmine.pirati.cz/issues/33096 (omezení přístupu k jednání)
viewtopic.php?p=722143#p722143 (omezení přístupu k informacím, viz odkaz v příspěvku)
Návrh odpovědi:
1) Ze stanov, čl. 4, bodu 3 vyplývají práva RegP účastnit se diskuzí v rámci Pirátské strany a podílet na výběru kandidátů pro volby do veřejných funkcí. V jakých případech vyplývá z uvedeného předpisu pro registrované příznivce stejné právo na účast v jednání/informace, jako pro členy?
2) Na čí straně leží "důkazní břemeno" v případě nejasnosti? Jsou tato práva příznivce automatická, pokud svolavatel jednání neprokáže důvody pro vyloučení, nebo je tomu naopak?
3A) Pokud již jednání probíhá a registrovaný příznivec podá oficiální cestou (podatelna) stížnost na krácení svých práv:
- Má tato stížnost odkladný účinek na zahájení/ukončení jednání?
- Zakládá stížnost právo na účast v jednání/informace v předmětném jednání?
3B)- Pokud je dodatečně prokázáno porušení práv RegP, stává se tím jednání a následné kroky částečně nebo úplně neplatné?
2) Na čí straně leží "důkazní břemeno" v případě nejasnosti? Jsou tato práva příznivce automatická, pokud svolavatel jednání neprokáže důvody pro vyloučení, nebo je tomu naopak?
3A) Pokud již jednání probíhá a registrovaný příznivec podá oficiální cestou (podatelna) stížnost na krácení svých práv:
- Má tato stížnost odkladný účinek na zahájení/ukončení jednání?
- Zakládá stížnost právo na účast v jednání/informace v předmětném jednání?
3B)- Pokud je dodatečně prokázáno porušení práv RegP, stává se tím jednání a následné kroky částečně nebo úplně neplatné?
1) Registrovaní příznivci podle Stanov nemají práva stejná se členy, nýbrž přiměřená. Účast na jednání a přístup k informacím konkretizují příslušné jednací řády a vnitřní předpisy.
2) Stěžovatel v případě takového sporu musí prokázat, že došlo k zásahu do jeho práv. Je na orgánu, který je odpůrcem, aby prokázal, že šlo o zásah v souladu s rozhodným právem.
3A) Podání stížnosti nemá odkladný účinek a nezakládá práva v jednání. K dosažení uvedeného lze navrhnout předběžné opatření dle §12 RŘ.
3B) Podotázka se odkládá dle §11 odst. 3 JdŘ RK.
2) Stěžovatel v případě takového sporu musí prokázat, že došlo k zásahu do jeho práv. Je na orgánu, který je odpůrcem, aby prokázal, že šlo o zásah v souladu s rozhodným právem.
3A) Podání stížnosti nemá odkladný účinek a nezakládá práva v jednání. K dosažení uvedeného lze navrhnout předběžné opatření dle §12 RŘ.
3B) Podotázka se odkládá dle §11 odst. 3 JdŘ RK.
Odůvodnění:
1) V jakých případech vyplývá z uvedeného předpisu pro registrované příznivce stejné právo na účast v jednání/informace, jako pro členy?
Článek 4 Stanov, který upravuje základní práva a povinnosti registrovaných příznivců, nezavádí pro registrované příznivce práva stejná, jako jsou práva členů. Některé odchylky upravuje výslovně, v ostatním pak požaduje přiměřené použití ustanovení o členech. Přiměřené použití je takové, kdy jsou ustanovení o členech vztahována na registrované příznivce způsobem, který odpovídá jejich odlišnému postavení. Stanovy tak obecně nezavádějí pro RegP práva stejná, jaká jsou přiznána členům, nýbrž přiměřená.
Vedle práv pak je stejně potřeba nahlížet na povinnosti RegP, když je nepochybné, že se na ně přiměřeně vztahuje čl. 3 odst. 8 písm. (b) Stanov, tedy povinnost dodržovat ustanovení jednacích řádů a dalších vnitřních předpisů. Vnitřní předpisy a jednací řády pak vesměs odlišují normy vztahující se pouze na členy od norem vztahujících se i na RegP. Mohou zavést pro RegP v konkrétních záležitostech jak „stejnost práv“ se členy, tak i přiměřené odlišnosti.
Vzhledem k předmětu otázky, jímž je právo na účast v jednání, je třeba vedle Stanov zkoumat zejména Jednací řád celostátního fóra, případně další jednací řády.
Z JdŘ CF:
Z uvedených ustanovení je patrné, že pokud je RegP přítomen rozpravě, má právo v ní vystoupit. Přitom má právo být přítomen, pokud není jednání uzavřené, nebo to nevylučují kapacitní důvody. Právo RegP tedy zjevně není stejné, jako právo člena (který má garantován přístup), avšak nelze ho ani libovolně omezit.
S právem na vystoupení v rozpravě nepochybně souvisí přístup k podkladům jednání. Nicméně ani zde nelze uzavřít, že je stejný s právem členů. Lze si představit určité přiměřené omezení (v souladu se Stanovami, vnitřními předpisy a příslušným jednacím řádem), přičemž tato přiměřenost by musela být v konkrétním případě posuzována na základě stížnosti.
Právem registrovaných příznivců na účast na jednáních oblastních fór se rozhodčí komise zabývala v rámci předběžné otázky https://redmine.pirati.cz/issues/31233.
Z odpovědi na předběžnou otázku:
Oblastní fórum může důvodně a přiměřeně omezit možnost Pirátů nečlenů daného fóra a RegP vystoupit při některých jednáních daného fóra.
Nelze však zamezit vystoupení RegP v jednání fór oblastních sdružení, u nichž jsou registrováni, pokud se vybírají kandidáti pro volby do veřejných funkcí.
Z odůvodnění:
Podle názoru RK omezení vystoupení na jednání oblastního fóra není omezením členských práv, jak jsou uvedeny ve Stanovách. Právo svobodně se vyjadřovat nelze číst, jako právo vyjadřovat se kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv. Ani právo podílet se na projednávání vnitřních záležitostí strany není absolutní ve smyslu podílet se na projednávání čehokoliv. ...
... Z dikce čl. 3 odst. 7 písm. (a) pak plyne, že člen nemá ani neomezené právo přihlížet jednání všech orgánů strany – jinak by nebylo třeba zavádět jeho právo být informován o věcných usneseních orgánů strany, jež se ho přímo dotýkají (sic).
U registrovaných příznivců z čl. 4 odst. 3 Stanov plyne, že nelze vyloučit jejich vystupování při primárních volbách („při výběru kandidátů pro volby do veřejných funkcí“). Ovšem opět nemůže jít o právo absolutní – vůči všem orgánům (pak by bylo významnější než právo členů). S ohledem na přiměřené čtení čl. 3 odst. 7 písm. (e) tedy mají RegP právo vystupovat při primárních volbách v orgánech, jichž by byli členem, pokud by se jejich registrace považovala za členství. I uplatňování tohoto práva ale může být přiměřeně a důvodně regulováno.
...
Přes výše uvedené je třeba trvat na tom, že oblastní fóra (stejně jako ostatní orgány strany a všichni členové) musí dbát programových cílů a principů, k nimž patří mimo jiné transparentnost a inkluzivnost rozhodování (srovnej čl. 2 odst. 2 písm. (a) a (d) Stanov). Každé omezení účasti a vystupování tedy má být důvodné a přiměřené – což platí vůči členům, registrovaným příznivcům i veřejnosti obecně. ...
Předběžná otázka https://redmine.pirati.cz/issues/15539 řešila, jakými pravidly se řídí jednání oblastních fór, pokud nemají schválený jednací řád:
Z odpovědi RK:
KF nemá povinnost jednat přiměřeně Jednacímu řádu CF.
Pokud oblastní fóra nemají schválený jednací řád, jednají v mezích pravidel daných stanovami. Využívají Zásady týmové spolupráce, jako vzorový jednací řád, a vlastní zvyklosti. Od obojího je přípustné odchýlení odsouhlasením jiného postupu.
...
Z odůvodnění:
…
Stanovy zavádějí řadu pravidel pro jednání oblastních fór.
Obecně jednání fóra nesmí odporovat poslání a programovým cílům Pirátů. Musí být transparentní, demokratické a poskytovat maximální zapojení členům. Musí umožnit členům uplatňovat členská práva. K tomu je mj. nezbytná dostatečná otevřenost při svolávání jednání. Hlasy členů jsou rovné.
…
Stanovy dále obsahují i poměrně konkrétní normy regulující řádné oznámení, kvórum pro usnášení, přednost elektronického a korespondenčního hlasování, a požadavek tajného hlasování v primárních volbách a osobnostním hlasování, a také na žádost člena.
…
2) Na čí straně leží "důkazní břemeno" v případě nejasnosti? Jsou tato práva příznivce automatická, pokud svolavatel jednání neprokáže důvody pro vyloučení, nebo je tomu naopak?
Na úvod je možné konstatovat, že postavení RegP a člena není v této situaci odlišné.
Rozhodčí řád požaduje, aby stěžovatel tvrdil, jak bylo porušením předpisů přímo zasaženo do jeho práv (nebo byl porušen veřejný zájem) – viz §13 odst. 1 RŘ. Toto tvrzení je povinen podepřít vylíčením rozhodných skutkových okolností a označením důkazů. V souladu s běžnými soudními principy (zde zejména správního soudnictví) nese primárně důkazní břemeno ohledně prokázání narušení vlastních práv.
Následně je na odpůrci, aby buď vyvrátil předložená tvrzení a důkazy, nebo se uhájil průkazem, že k narušení práv došlo v souladu s předpisy. Odpůrce tedy nese důkazní břemeno ohledně oprávněnosti svého zásahu do stěžovatelových práv.
Pokud by na základě řízení došla RK k závěru, že odpůrce zasáhl do stěžovatelových práv, a přitom by odpůrce nebyl schopen prokázat, že se tak stalo v souladu s právem, bude stěžovatel úspěšný. Aby byl zásah v souladu s právem, musí být podložen Stanovami, vnitřními předpisy nebo jednacím řádem. Obecnou podmínkou úspěchu stěžovatele je ovšem postup v souladu s Rozhodčím řádem.
3A) Pokud již jednání probíhá a registrovaný příznivec podá oficiální cestou (podatelna) stížnost na krácení svých práv:
- Má tato stížnost odkladný účinek na zahájení/ukončení jednání?
- Zakládá stížnost právo na účast v jednání/informace v předmětném jednání?
V čl. 13 odst. 3 písm. (c) zavádějí Stanovy institut předběžného opatření, které dále v §12 rozvádí Rozhodčí řád. Z existence tohoto institutu i z běžných soudních zásad je dovozeno, že samo podání stížnosti nemá odkladný účinek. To má dle RŘ pouze odvolání proti rozhodčímu nálezu rozhodčí komise oblastního sdružení (viz §22 RŘ). Podobně z podání stížnosti nelze vyvozovat přímý dopad na práva stěžovatele. Není ovšem vyloučeno, aby odpůrce v souladu s právem své jednání změnil, případně přistoupil na smírné řešení.
Pro případ bezprostředně hrozícího či trvajícího závažného zásahu do práv stěžovatele lze proto v souladu s RŘ spojit podání stížnosti s návrhem na předběžné opatření, jímž mají být do vyřešení sporu dočasně upravena práva a povinnosti stran. Při takovém návrhu je navíc stěžovatel sproštěn povinnosti pokusit se předem o dosažení smíru s odpůrcem, byť smírné řešení zůstává nadále upřednostňovanou variantou řešení sporu. Rozhodčí komise návrh na předběžné opatření projednává přednostně a rozhoduje obvykle v řádu dnů.
3B) - Pokud je dodatečně prokázáno porušení práv RegP, stává se tím jednání a následné kroky částečně nebo úplně neplatné?
Na tuto otázku nemůže RK odpovědět, neboť jde o otázku na důsledek případného sporu. Proto ji v souladu s §11 odst. 3 JdŘ RK odkládá.
Obecně lze pouze sdělit, že tázané důsledky by buď řešil rozhodčí nález ve sporu (zejména na návrh některé ze stran), nebo by byly řešeny v samostatném řízení.
1) V jakých případech vyplývá z uvedeného předpisu pro registrované příznivce stejné právo na účast v jednání/informace, jako pro členy?
Článek 4 Stanov, který upravuje základní práva a povinnosti registrovaných příznivců, nezavádí pro registrované příznivce práva stejná, jako jsou práva členů. Některé odchylky upravuje výslovně, v ostatním pak požaduje přiměřené použití ustanovení o členech. Přiměřené použití je takové, kdy jsou ustanovení o členech vztahována na registrované příznivce způsobem, který odpovídá jejich odlišnému postavení. Stanovy tak obecně nezavádějí pro RegP práva stejná, jaká jsou přiznána členům, nýbrž přiměřená.
Vedle práv pak je stejně potřeba nahlížet na povinnosti RegP, když je nepochybné, že se na ně přiměřeně vztahuje čl. 3 odst. 8 písm. (b) Stanov, tedy povinnost dodržovat ustanovení jednacích řádů a dalších vnitřních předpisů. Vnitřní předpisy a jednací řády pak vesměs odlišují normy vztahující se pouze na členy od norem vztahujících se i na RegP. Mohou zavést pro RegP v konkrétních záležitostech jak „stejnost práv“ se členy, tak i přiměřené odlišnosti.
Vzhledem k předmětu otázky, jímž je právo na účast v jednání, je třeba vedle Stanov zkoumat zejména Jednací řád celostátního fóra, případně další jednací řády.
Z JdŘ CF:
§ 6 Přístup na jednání
(1) Na jednání má přístup člen strany a dále registrovaný příznivec vykonávající funkci volenou celostátním fórem. Jako host má na jednání přístup i kdokoliv jiný, pokud není jednání uzavřené a není to vyloučeno kapacitními důvody. Přístup na jednání lze omezit na základě pořádkového opatření a rozhodnutí rozhodčí komise.
(2) Na uzavřené jednání má host přístup jen se souhlasem předsedajícího. Jednání je uzavřené od schválení takového návrhu postupu. Pokud však bylo na žádost svoláno jako uzavřené, je uzavřené již od počátku. Po zahájení jednání a úvodním slovu navrhovatele je však třeba schválit návrh postupu, aby bylo jednání uzavřené.
(1) Na jednání má přístup člen strany a dále registrovaný příznivec vykonávající funkci volenou celostátním fórem. Jako host má na jednání přístup i kdokoliv jiný, pokud není jednání uzavřené a není to vyloučeno kapacitními důvody. Přístup na jednání lze omezit na základě pořádkového opatření a rozhodnutí rozhodčí komise.
(2) Na uzavřené jednání má host přístup jen se souhlasem předsedajícího. Jednání je uzavřené od schválení takového návrhu postupu. Pokud však bylo na žádost svoláno jako uzavřené, je uzavřené již od počátku. Po zahájení jednání a úvodním slovu navrhovatele je však třeba schválit návrh postupu, aby bylo jednání uzavřené.
§ 9 Rozprava
(1) Po zahájení jednání se koná k projednávaným návrhům rozprava. Cílem rozpravy je dosáhnout pokud možno všeobecné shody na přijímaném rozhodnutí, případně jeho zlepšení. V rozpravě může se svým projevem vystoupit každý přítomný člen a registrovaný příznivec. V rozpravě se uvádějí důvody pro a proti přijetí určitého rozhodnutí v projednávané věci a jeho předpokládané důsledky.
...
(1) Po zahájení jednání se koná k projednávaným návrhům rozprava. Cílem rozpravy je dosáhnout pokud možno všeobecné shody na přijímaném rozhodnutí, případně jeho zlepšení. V rozpravě může se svým projevem vystoupit každý přítomný člen a registrovaný příznivec. V rozpravě se uvádějí důvody pro a proti přijetí určitého rozhodnutí v projednávané věci a jeho předpokládané důsledky.
...
S právem na vystoupení v rozpravě nepochybně souvisí přístup k podkladům jednání. Nicméně ani zde nelze uzavřít, že je stejný s právem členů. Lze si představit určité přiměřené omezení (v souladu se Stanovami, vnitřními předpisy a příslušným jednacím řádem), přičemž tato přiměřenost by musela být v konkrétním případě posuzována na základě stížnosti.
Právem registrovaných příznivců na účast na jednáních oblastních fór se rozhodčí komise zabývala v rámci předběžné otázky https://redmine.pirati.cz/issues/31233.
Z odpovědi na předběžnou otázku:Oblastní fórum může důvodně a přiměřeně omezit možnost Pirátů nečlenů daného fóra a RegP vystoupit při některých jednáních daného fóra.
Nelze však zamezit vystoupení RegP v jednání fór oblastních sdružení, u nichž jsou registrováni, pokud se vybírají kandidáti pro volby do veřejných funkcí.
Z odůvodnění:
Podle názoru RK omezení vystoupení na jednání oblastního fóra není omezením členských práv, jak jsou uvedeny ve Stanovách. Právo svobodně se vyjadřovat nelze číst, jako právo vyjadřovat se kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv. Ani právo podílet se na projednávání vnitřních záležitostí strany není absolutní ve smyslu podílet se na projednávání čehokoliv. ...
... Z dikce čl. 3 odst. 7 písm. (a) pak plyne, že člen nemá ani neomezené právo přihlížet jednání všech orgánů strany – jinak by nebylo třeba zavádět jeho právo být informován o věcných usneseních orgánů strany, jež se ho přímo dotýkají (sic).
U registrovaných příznivců z čl. 4 odst. 3 Stanov plyne, že nelze vyloučit jejich vystupování při primárních volbách („při výběru kandidátů pro volby do veřejných funkcí“). Ovšem opět nemůže jít o právo absolutní – vůči všem orgánům (pak by bylo významnější než právo členů). S ohledem na přiměřené čtení čl. 3 odst. 7 písm. (e) tedy mají RegP právo vystupovat při primárních volbách v orgánech, jichž by byli členem, pokud by se jejich registrace považovala za členství. I uplatňování tohoto práva ale může být přiměřeně a důvodně regulováno.
...
Přes výše uvedené je třeba trvat na tom, že oblastní fóra (stejně jako ostatní orgány strany a všichni členové) musí dbát programových cílů a principů, k nimž patří mimo jiné transparentnost a inkluzivnost rozhodování (srovnej čl. 2 odst. 2 písm. (a) a (d) Stanov). Každé omezení účasti a vystupování tedy má být důvodné a přiměřené – což platí vůči členům, registrovaným příznivcům i veřejnosti obecně. ...
Předběžná otázka https://redmine.pirati.cz/issues/15539 řešila, jakými pravidly se řídí jednání oblastních fór, pokud nemají schválený jednací řád:
Z odpovědi RK:KF nemá povinnost jednat přiměřeně Jednacímu řádu CF.
Pokud oblastní fóra nemají schválený jednací řád, jednají v mezích pravidel daných stanovami. Využívají Zásady týmové spolupráce, jako vzorový jednací řád, a vlastní zvyklosti. Od obojího je přípustné odchýlení odsouhlasením jiného postupu.
...
Z odůvodnění:
…
Stanovy zavádějí řadu pravidel pro jednání oblastních fór.
Obecně jednání fóra nesmí odporovat poslání a programovým cílům Pirátů. Musí být transparentní, demokratické a poskytovat maximální zapojení členům. Musí umožnit členům uplatňovat členská práva. K tomu je mj. nezbytná dostatečná otevřenost při svolávání jednání. Hlasy členů jsou rovné.
…
Stanovy dále obsahují i poměrně konkrétní normy regulující řádné oznámení, kvórum pro usnášení, přednost elektronického a korespondenčního hlasování, a požadavek tajného hlasování v primárních volbách a osobnostním hlasování, a také na žádost člena.
…
2) Na čí straně leží "důkazní břemeno" v případě nejasnosti? Jsou tato práva příznivce automatická, pokud svolavatel jednání neprokáže důvody pro vyloučení, nebo je tomu naopak?
Na úvod je možné konstatovat, že postavení RegP a člena není v této situaci odlišné.
Rozhodčí řád požaduje, aby stěžovatel tvrdil, jak bylo porušením předpisů přímo zasaženo do jeho práv (nebo byl porušen veřejný zájem) – viz §13 odst. 1 RŘ. Toto tvrzení je povinen podepřít vylíčením rozhodných skutkových okolností a označením důkazů. V souladu s běžnými soudními principy (zde zejména správního soudnictví) nese primárně důkazní břemeno ohledně prokázání narušení vlastních práv.
Následně je na odpůrci, aby buď vyvrátil předložená tvrzení a důkazy, nebo se uhájil průkazem, že k narušení práv došlo v souladu s předpisy. Odpůrce tedy nese důkazní břemeno ohledně oprávněnosti svého zásahu do stěžovatelových práv.
Pokud by na základě řízení došla RK k závěru, že odpůrce zasáhl do stěžovatelových práv, a přitom by odpůrce nebyl schopen prokázat, že se tak stalo v souladu s právem, bude stěžovatel úspěšný. Aby byl zásah v souladu s právem, musí být podložen Stanovami, vnitřními předpisy nebo jednacím řádem. Obecnou podmínkou úspěchu stěžovatele je ovšem postup v souladu s Rozhodčím řádem.
3A) Pokud již jednání probíhá a registrovaný příznivec podá oficiální cestou (podatelna) stížnost na krácení svých práv:
- Má tato stížnost odkladný účinek na zahájení/ukončení jednání?
- Zakládá stížnost právo na účast v jednání/informace v předmětném jednání?
V čl. 13 odst. 3 písm. (c) zavádějí Stanovy institut předběžného opatření, které dále v §12 rozvádí Rozhodčí řád. Z existence tohoto institutu i z běžných soudních zásad je dovozeno, že samo podání stížnosti nemá odkladný účinek. To má dle RŘ pouze odvolání proti rozhodčímu nálezu rozhodčí komise oblastního sdružení (viz §22 RŘ). Podobně z podání stížnosti nelze vyvozovat přímý dopad na práva stěžovatele. Není ovšem vyloučeno, aby odpůrce v souladu s právem své jednání změnil, případně přistoupil na smírné řešení.
Pro případ bezprostředně hrozícího či trvajícího závažného zásahu do práv stěžovatele lze proto v souladu s RŘ spojit podání stížnosti s návrhem na předběžné opatření, jímž mají být do vyřešení sporu dočasně upravena práva a povinnosti stran. Při takovém návrhu je navíc stěžovatel sproštěn povinnosti pokusit se předem o dosažení smíru s odpůrcem, byť smírné řešení zůstává nadále upřednostňovanou variantou řešení sporu. Rozhodčí komise návrh na předběžné opatření projednává přednostně a rozhoduje obvykle v řádu dnů.
3B) - Pokud je dodatečně prokázáno porušení práv RegP, stává se tím jednání a následné kroky částečně nebo úplně neplatné?
Na tuto otázku nemůže RK odpovědět, neboť jde o otázku na důsledek případného sporu. Proto ji v souladu s §11 odst. 3 JdŘ RK odkládá.
Obecně lze pouze sdělit, že tázané důsledky by buď řešil rozhodčí nález ve sporu (zejména na návrh některé ze stran), nebo by byly řešeny v samostatném řízení.
