Návrh změny Stanov - organizační novela

[Petr.Vileta]

Nechci vám do toho vnášet další zmatek, ale ne tak dávno se řešilo, že by volby do orgánů měly probíhat s určitým předstihem, aby se předešlo situacím, kdy 31. prosince končí PKS mandát, ale volby budou ukončeny až někdy 10. ledna následujícího roku. Někdo to prostě zapomněl vyhlásit včas. No a došlo se nějak k tomu, že se volí nové PKS, nebo vedoucí odboru, kterým/kterému začne mandát až těm předchozím skončí, nebo ke konkrétnímu datu v budoucnosti.

[MarianB]

Ahoj,

děkuji moc @Milan.Dadourek za kvalitní zpracování a rád bych se na pár věcí zeptal:

Svoje oprávnění k tvorbě předpisů by však Měl RV realizovat pouze na základě zásadního návrhu

Mluví se zde o zásadním návrhu, ale současné stanovy ani navržená úprava tento pojem neobsahují. Předpokládá se tedy, že si to RV upraví ve svém jednacím řádu, ale pokud tak neučiní, může tato oprávnění realizovat prostou většinou?

Nově by mělo být umožněno, aby i RegP mohli hlasovat s hlasem rozhodovacím, stanoví-li tak předpis, případně být ve vedení komisí (čl. 4 odst. 3).

Proč? V čem je stávající stav nedostačující? Předpisem se myslí jak předpis CF, tak předpis RV?

c) zřizuje a ruší komise a odbory na republikové úrovni,
d) volí a odvolává členy komise a vedoucího odboru na republikové úrovni, u komisí na republikové úrovni může určit jiný způsob jejich obsazení,

Zde vidím dva problémy. Záměrem je řešit "oprávněné týmy", ale zřízení oprávněného týmu by muselo schvalovat CF, což by jej mohlo nadměrně zatěžovat. Na druhé straně, brání něco tomu, aby CF předpisem změnilo způsob obsazování RK a KK? To nyní může udělat pouze změnou stanov, tedy zásadním návrhem na zasedání. Nově by to šlo prostou většinou, což považuji za docela nebezpečné.

(8) Oblastní sdružení mohou zřídit vlastní rozhodčí orgán s oblastní působností, který rozhoduje spory v první instanci, nestanoví-li nadřízený předpis jinak. Při rozhodování sporů postupuje obdobně dle příslušných ustanovení čl. 13. V odvolacích řízeních rozhoduje rozhodčí orgán nadřízené oblasti nebo rozhodčí komise na republikové úrovni.

Jak se určí, který rozhodčí orgán je místně příslušný, pokud jsou mezi účastníky členové z různých MS, přičemž někde rozhodčí orgán může existovat na úrovni MS, někde na úrovni KS a někde vůbec?

[Petr.Vileta]

Jak se určí, který rozhodčí orgán je místně příslušný, pokud jsou mezi účastníky členové z různých MS, přičemž někde rozhodčí orgán může existovat na úrovni MS, někde na úrovni KS a někde vůbec?

Selským rozumem? Ve sporu dvou MS bude rozhodovat krajská RK, pokud existuje. Pokud ne, tak celorepubliková. Ve sporu uvnitř jednoho MS bude rozhodovat místní RK pokud existuje, pokud ne, ale existuje krajská RK, pak ta. Pokud ne, pak celorepubliková.

A ještě si přihřeju polívčičku. Měnit Stanovy dosud můžeme pouze na zasedání, jenže ta potvora Covid-19 nám do toho hází vidle. Měli bychom to konečně změnit, aby i Stanovy šlo měnit jednáním na fóru a hlasováním na Heliosu. Třeba jen maximálně jednou do roka, ale aby to šlo.

[Milan.Dadourek]

...

Svoje oprávnění k tvorbě předpisů by však Měl RV realizovat pouze na základě zásadního návrhu

Mluví se zde o zásadním návrhu, ale současné stanovy ani navržená úprava tento pojem neobsahují. Předpokládá se tedy, že si to RV upraví ve svém jednacím řádu, ale pokud tak neučiní, může tato oprávnění realizovat prostou většinou?

Pojem upravují Stanovy v čl. 6 odst. 5.

Nově by mělo být umožněno, aby i RegP mohli hlasovat s hlasem rozhodovacím, stanoví-li tak předpis, případně být ve vedení komisí (čl. 4 odst. 3).

Proč? V čem je stávající stav nedostačující? Předpisem se myslí jak předpis CF, tak předpis RV?

Protože komise by ideálně měly nahradit týmy tam, kde se od nich očekává nějaké rozhodování (protože to má ze zákona dělat orgán) a u některých komisí se může tato pružnost projevit jako žádoucí - např. u zastupitelských klubů, pokud si mají spravovat vlastní rozpočet apod. Může jít o takový předpis, který je schopný působit vůči danému orgánu - tedy primárně CF nebo RV, ale v mezích vyšších předpisů se nevylučuje ani předpis KF, který by pro určitou komisi třeba RegP udělil rozhodovací hlas. Jde pouze o otevření možnosti - v reálu nemusí být využita.

c) zřizuje a ruší komise a odbory na republikové úrovni,
d) volí a odvolává členy komise a vedoucího odboru na republikové úrovni, u komisí na republikové úrovni může určit jiný způsob jejich obsazení,

Zde vidím dva problémy. Záměrem je řešit "oprávněné týmy", ale zřízení oprávněného týmu by muselo schvalovat CF, což by jej mohlo nadměrně zatěžovat. Na druhé straně, brání něco tomu, aby CF předpisem změnilo způsob obsazování RK a KK? To nyní může udělat pouze změnou stanov, tedy zásadním návrhem na zasedání. Nově by to šlo prostou většinou, což považuji za docela nebezpečné.

Myslím si, že je správné, aby orgány na republikové úrovni zřizovalo pouze CF. Může to provést hromadně novelizací ZřKO, třeba.
Ohledně KK a RK skutečně takovou možnost bude CF mít, ale osobně to za nebezpečné nepovažuji. Nyní je prostou většinou může i předčasně odvolat, což mám za rizikovější.

(8) Oblastní sdružení mohou zřídit vlastní rozhodčí orgán s oblastní působností, který rozhoduje spory v první instanci, nestanoví-li nadřízený předpis jinak. Při rozhodování sporů postupuje obdobně dle příslušných ustanovení čl. 13. V odvolacích řízeních rozhoduje rozhodčí orgán nadřízené oblasti nebo rozhodčí komise na republikové úrovni.

Jak se určí, který rozhodčí orgán je místně příslušný, pokud jsou mezi účastníky členové z různých MS, přičemž někde rozhodčí orgán může existovat na úrovni MS, někde na úrovni KS a někde vůbec?

Podotýkám, že jde o současný stav - v tomto není změna (viz nynější čl. 17 odst. 2). Působnost se nyní určuje podle §22 RŘ. I bez tohoto ustanovení by ji však bylo možné odvodit podle principů běžných v soudnictví.

[MarianB]

Ahoj, zpracoval jsem oponenturu k návrhu na změnu stanov zveřejněného dne 8. 11. 2020 v členském podnětu Milana Daďourka.
Stanovy jsou naším nejvýznamnějším dokumentem, proto bychom se měli opravdu dobře soustředit na navržené změny a důkladně je projednat.

Návrh jde podle mého názoru správným směrem, zejména ve snaze upřesnit zejména kompetenční ustanovení stanov.

Návrh obsahuje z mého pohledu řadu zlepšení, z nichž bych jmenoval např.:
- Změny čl. 4 – posílení možnosti registrovaných příznivců podílet se na vedení orgánů
- Změny čl. 6 – umožnění vnitřní diferenciace orgánů jako jsou rozhodčí komise – to je navýsost žádoucí,
- Změny v čl. 7 odst. 4 – výslovné stanovení oprávnění oblastních sdružení vydávat vlastní předpisy
- Změny v čl. 8 odst. 5 písm. d) – možnost určit jiný způsob obsazení, nicméně neodůvodněně restriktivně pouze ke komisi.

V některých ohledech by však mohl být návrh podle mého názoru důslednější v kodifikaci existujícího stavu tak, aby stanovy převzaly již zažitou organizaci provedenou zejména předpisy celostátního fóra a republikového výboru (např. zřízení kanceláře, omezená úprava neslučitelnosti, fungování rozhodčích a kontrolních orgánů včetně krajských, možnost vydávání pravidel, podřízenost odborů republikovému předsednictvu s výjimkou výlučné pravomoci).

K návrhu předkládám také o něco málo progresivnější, přesto stále konzervativní doplnění, v tom smyslu, že navrhuji umožnit celostátnímu fóru přijmout odchylnou úpravu bez nutnosti změny stanov (např. u specifik mimořádného přezkumu, kde je k diskusi, zda je žádoucí, aby rozhodnutí rozhodčí komise byla přezkoumatelná celostátním fórem, neboť to je v podstatě politický tlak na rozhodnutí, které by mělo být nepolitické a odborné, možnost upravit běh lhůt či stanovit podmínky, případně u určení způsobu obsazení odborů, kde u konkrétního odboru mohou být důvody, proč místo obsadit jiným způsobem) případně danou záležitost přesněji upravit s ohledem na dosavadní praxi (přezkumné orgány), zejména stanovit povinné zřizování kontrolní komise na úrovni kraje, protože se výrazně zvýšily prostředky, se kterými kraje hospodaří a není vhodné, aby všechny krajské záležitosti řešila celostátní kontrolní komise, která je už dnes přetížena.

Moje výhrady směřují k těmto záležitostem:
a) Nejasně je vysvětlen přesun tzv. zbytkové pravomoci na celostátní fórum bez odpovídajícího doprovodného komentáře ve vztahu k pravomocem republikového předsednictva.
b) Navrhované rozšíření pravomoci rozhodčí komise, která by mohla bez řádného řízení jen v rámci předběžné otázky rušit vnitřní předpisy, je vychýlením z principu dělby moci a sebeomezení orgánů soudního typu, které by měly jednat vždy na základě návrhu a hájit spravedlivý proces pro všechny účastníky řízení, aby mohli své zájmy v řízení uplatnit, což u odpovědi na předběžnou otázku není možné.
c) Bylo by vhodnější, aby navrhovatel návrh nejprve předložil k připomínkování členskou základnou, protože by se v řadě ohledů dal zlepšit, případně aby byla pro tento účel sestavena reprezentativní skupina podle doporučení republikového výboru.

Pokud bude zájem, můžeme se nad návrhy i sejít a prodiskutovat je na jitsi, zda bychom zvládli najít shodu nad výsledným zněním.
Nevylučuji, že by mohlo být užitečné se také sejít k diskusi nad širším záměrem novelizace stanov, zejména s cílem vyladit naše působení v návaznosti na velký úspěch v krajích a na předpokládanou šanci vládního angažmá, kde bude nutné, abychom měli všechny procesy dokonale odladěné.

Podrobné návrhy a připomínky naleznete zde:

stanovy-organizacni_novela-v8 (1).docx

(47.62 KiB) Staženo 40 x

stanovy-organizacni_novela-v8 (1).pdf

(773.93 KiB) Staženo 58 x

[MarianB]

C) Úprava přezkumných orgánů a posílení kontroly „zákonnosti“ předpisů

Významné je zavedení nového oprávnění RK k rušení předpisů za určitých okolností i bez návrhu KK, a to z důvodu udržení souladu pirátského práva se Stanovami a zákonem – čl. 13 odst. 3 písm. (g). Jde o jistou obdobu ochrany „zákonnosti“, jejíž dosavadní nepřítomnost mohla přispět k nahromadění problematických předpisů, jak popsáno výše, a která posílí existující pojistky právnosti.

Já jsem to zatím nestihl prostudovat celé, takže ke zbytku se ještě dostanu později, ale s tímhle bych byl velmi opatrný a navrhuji to ještě promyslet. Oprávněním rušit předpisy získá RK zásadní pravomoc, která může vychýlit vnitrostranickou dělbu moci (mimochodem stanovy nedefinují pojem "předpis" a může vzniknout spor jestli není RK oprávněna rušit i části stanov - toto by chtělo upřesnit).

Podotýkám, že v rámci dělby moci ve státě disponuje pravomocí rušit zákony pouze ústavní soud, u něhož je nastavený jednak specifický způsob výběru soudců a také přísnější podmínky pro výkon funkce. U nás se může stát členem RK kterýkoliv člen strany a v souvislosti s navrhovanou úpravou čl. 11 stanov by se plnohodnotným členem s hlasovacím právem mohl stát dokonce i RegP (ano vím, je to limitováno předpisem). Proces volby členů RK je stejný jako u všech ostatních orgánů, přičemž jak ukazuje i aktuálně probíhající dovolba, zájem ze strany kandidátů i voličů není nikterak oslnivý. V současnosti sice máme velmi kvalitně obsazenou RK, ale ne vždy tomu tak bylo a v budoucnu to opět může být jinak. Stanovy by měly být postaveny tak, aby stranu chránily před případnými excesy všech orgánů, včetně RK, což navrhovaná změna imho negarantuje.

Osobně nejsem úplně přesvědčený o tom, jestli RK pravomoc rušit předpisy skutečně potřebuje a zda by nepostačovalo například řešení, kdy by RK mohla navrhnout CF zrušení předpisu, s tím že do rozhodnutí CF by RK mohla pozastavit jeho účinnost. Pokud dospějete k závěru, že chcete dát RK možnost předpisy rušit, pak bych ve stanovách rád viděl alespoň nějakou ochranu před potenciálním zneuživáním/nadužíváním takové pravomoci - napadá mě například nutnost přijímání takového rozhodnutí nějakou kvalifikovanou většinou.

[Milan.Dadourek]

... Oprávněním rušit předpisy získá RK zásadní pravomoc, která může vychýlit vnitrostranickou dělbu moci (mimochodem stanovy nedefinují pojem "předpis" a může vzniknout spor jestli není RK oprávněna rušit i části stanov - toto by chtělo upřesnit).
...
... Osobně nejsem úplně přesvědčený o tom, jestli RK pravomoc rušit předpisy skutečně potřebuje a zda by nepostačovalo například řešení, kdy by RK mohla navrhnout CF zrušení předpisu, s tím že do rozhodnutí CF by RK mohla pozastavit jeho účinnost. Pokud dospějete k závěru, že chcete dát RK možnost předpisy rušit, pak bych ve stanovách rád viděl alespoň nějakou ochranu před potenciálním zneuživáním/nadužíváním takové pravomoci - napadá mě například nutnost přijímání takového rozhodnutí nějakou kvalifikovanou většinou.

Souhlasím do určité míry. Co mě k návrhu vede:
(a) RK už má pravomoc rušit předpisy (čl. 13 odst. 3 písm. (d) stanov) - dokonce má pravomoc širší. Tato pravomoc je vázána na podání stížnosti. V minulosti však KK neplnila úlohu dozorce "právnosti" předpisů a nahromadila se nám tu celá řada předpisů přijatých buď neoprávněným orgánem (typicky RŘ, části OŘ, části VŘ) nebo obsahující části, které odporují stanovám, což značně ztěžuje jejich uživatelskou interpretaci (opět části OŘ, ale pravděpodobně i JdŘ CF a dalších). RK je nucena potýkat se s výkladem těchto předpisů v rámci předběžných otázek. Postupně dochází k tomu, že při této činnosti je nedostatečné jednoduše respektovat presumpci správnosti (čl. 6 odst. 1 stanov). Takovým postupem by totiž mohla utvrzovat tazatele v užívání vadných předpisů, tedy podporovat protiprávní stav, což by byl absurdní důsledek činnosti přezkumného orgánu.
Při odchýlení od aplikace presumpce správnosti v předběžných otázkách však může dojít k velmi nepřehlednému stavu: RK má za to, že některé předpisy nejsou v pořádku. Má o tom dát vědět tazateli, nebo má hrát sfingu a tvářit se, že je vše ok? Zároveň tazatel sám je vázán presumpcí správnosti, což RK musí zohledňovat. Ale RK nemůže učinit nic pro nápravu. Bude tím narůstat zmatečnost našeho práva. Vedle toho by se RK mohla dostávat do podezření z podjatosti, neboť při případném následném řízení o platnosti předpisu bude podezírána z předpojatosti s ohledem na již dříve odpovězenou předběžnou otázku ...
Nebo má snad RK nedůstojně potichu tazatelům radit, aby podali stížnost?
(b) Samotný institut předběžné otázky tím nabývá nepředpokládaných rysů. Vykládat vadný předpis? A řešení předběžných otázek v těchto případech naopak oslabuje spravedlnost procesu i odpovědi - leda by RK uspořádala obdobu řízení (máme snahu konzultovat v těchto případech orgán, který předpis schválil - obvykle RV - u CF je otázka, jak by mělo být zahrnuto) ... ovšem bez možnosti na jeho základě nějak rozhodnout.
(c) Začlenění CF do rozhodování o platnosti předpisu bych považoval za chybné. CF je hlavní zákonodárný sbor a toto by učinilo konec oddělení moci i nezávislému právnímu názoru RK.
(d) Rušení se předpokládá samozřejmě opět formou řízení - obdobné řízení o stížnosti. Lze to ve stanovách specifikovat, ale nemám rád mnohomluvnost na této úrovni. Je zřejmé, že proces bude moci ošetřit předpis CF nebo RV. Vedle toho existují drsnější pojistky - odvolání nebo mimořádný přezkum (celkem používaný).

...
Moje výhrady směřují k těmto záležitostem:
...
b) Navrhované rozšíření pravomoci rozhodčí komise, která by mohla bez řádného řízení jen v rámci předběžné otázky rušit vnitřní předpisy, je vychýlením z principu dělby moci a sebeomezení orgánů soudního typu, které by měly jednat vždy na základě návrhu a hájit spravedlivý proces pro všechny účastníky řízení, aby mohli své zájmy v řízení uplatnit, což u odpovědi na předběžnou otázku není možné.
...

Jen rychle k souvisejícímu od Jakuba (kterému díky a určitě se k jeho příspěvku vyjádřím šířeji):
Nepředpokládám, že by se to dělo "bez řádného řízení". podle současného JdŘ by celkem jistě došlo k iniciaci řízení obdobného řízení o stížnosti - pouze by spouštěčem byla nalezená pochybnost o "právnosti" řešeného předpisu. Navržené znění proces neřeší, ale může (má) být ošetřen předpisem CF nebo RV.

.........................
Možná by pomohla úprava: "g) může z vlastní iniciativy zrušit předpis zahájit řízení o zrušení předpisu nebo jeho části pro rozpor se Stanovami nebo zákonem, pokud k tomu shledá důvod při řízení o stížnosti nebo při řešení předběžné otázky."

Ještě podotknu, že v rámci českého práva také lze řešit podobné otázky na základě vnitřní iniciativy soudní soustavy - kdy obecný soud dává podnět soudu ústavnímu. U nás ovšem máme (naštěstí) skromější struktury.

[Vojtech.Pikal]

S editačním konfliktem.

Jako okrajový člen finální zpracovatelské skupiny návrhu děkuji za oponenturu.

Na úvod poznamenám, že v původním návrhu byly i věci odvážnější, ale protože byl problém se domluvit na podrobnostech a tlačil nás čas, toto je nějaké redukované nekontroverzní minimum.

Děkuji za formální připomínky z dokumentu, které si sem dovolím vykopírovat;

K návrhu mám několik připomínek z terminologického hlediska:

• - Doporučuji v rámci stanov mluvit spíš o „vnitřních předpisech“ než „předpisech“, kde hrozí nejasnost.
• - Doporučuji psát „stanovy“ s malým písmenem na začátku v souladu s pravidly pravopisu a zažitou praxí.
• - Doporučuji mluvit nikoliv o „republikové“ úrovni, nýbrž o „celostátní“ úrovni, viz nadpis nad § 9 v organizačním řádu, doporučuji toto promítnout do celého návrhu novely (např. čl. 8 odst. 5 písm. c) stanov a násl.).
• - Neopravený nedostatek ohledně „právní moci“ a „předsedajícího“ v mimořádném přezkumu.

Jelikož tuším, že navrhovatel veškeré navržené doplnění a změny nezahrne, nezbývá, než doporučit založit členský podnět pro alternativní návrh.

Začleněné Jakubem navržen úpravy článku 14. musím jen doporučit.

[Jan.Bednarik]

RK má prakticky pravomoc rušit neplatné části předpisů už teď. A to v odpovědích na předběžné otázky na výklad předpisů, které při aplikaci působí silou přesvědčivosti. Takže pokud RK v rámci odpovědi například řekne, že část nějakého předpisu je v rozporu se Stanovami, tak se tím ta část předpisu stává neplatnou.

Je pak na původci předpisu, aby ten neplatný stav dal do pořádku. Tím že neplatnou část předpisu zruší, nebo pokud je to možné, upraví tak, aby byla v souladu se Stanovami a zákony. Nicméně do té doby to tam zůstává a je to jen matoucí pro běžné čtenáře těch předpisů. Proto dává smysl, aby v nějakých případech mohla RK ty neplatné části zrušit a vyjmout. Zjednoduší to ten proces nápravy neplatného stavu. A třeba v případě, kdy nějaký neplatný předpis přijal orgán, který k tomu nebyl oprávněn, dává smysl, aby ho RK rovnou zrušila celý.

[MarianB]

(a) RK už má pravomoc rušit předpisy (čl. 13 odst. 3 písm. (d) stanov) - dokonce má pravomoc širší.

Hele já bych nesouhlasil. Podle mně citované ustanovení neumožňuje rušit předpisy. Vycházím jednak z formulace "rozhoduje o platnosti" ale také z demonstrativního výčtu ("mj. zamítnutí přihlášky nebo žádosti o přestup"), které nasvědčují tomu, že toto ustanovení je zamýšleno pouze k přezkumu individuálních právních aktů. Nebo mě @Jakub.Michalek jako autor vyvede z omylu?

Mimochodem, stalo se už někdy v minulosti že RK nějaký předpis zrušila?