Návrh změny Stanov - organizační novela

[Vit.Fux]

Vážené Pirátky, vážení Piráti,

Obracím se na vás s členským podnětem na novelizaci Stanov. Navržené úpravy včetně podrobného zdůvodnění naleznete v přiloženém souboru.

stanovy-organizacni_novela-v8.pdf

(99.23 KiB) Staženo 126 x

Návrh byl připomínkován v několika neformálních pracovních skupinách. RV byl návrh předložen i oficiálně.
Domnívám se, že navržené úpravy jsou do velké míry potřebné. Dodatečně reflektují změnu právního kontextu, ke které došlo účinností nového občanského zákoníku. Zároveň by měly pomoci právně vyřešit některé nešvary, které vznikly praxí.
Případné dotazy a připomínky provázejte, prosím, konkrétním odkazem na diskutované ustanovení.


Obecné odůvodnění navržených okruhů úprav

A) Jasné stanovení všeobecné působnosti CF

V kontextu provedené rekodifikace občanského zákoníku je důležité neponechat ve Stanovách pochybnosti o tom, že CF je orgánem oprávněným jednat prakticky o čemkoliv, co se týká chodu strany. (čl. 8 odst. 1)
Nově se specifikuje oprávnění CF k přijímání předpisů tak, aby bylo co nejširší. Zároveň se vkládá nové ustanovení, které určuje působnost CF tam, kde ji Stanovy výslovně neřeší. Tím se tzv. zbytková působnost přenáší z RP (kterému ji jinak poskytuje občanský zákoník) na CF. (čl. 8 odst. 6)


B) Rozšíření působnosti RV a jeho oprávnění k tvorbě předpisů

Republikový výbor podle dosavadního znění Stanov mohl pouze upřesňovat předpisy přijaté CF. Toto oprávnění bylo poměrně úzké, neboť v kontextu českého práva znamená pouze „dopřesnění“ povinností a práv již obsažených v předpisech CF, nikoliv stanovení nových. RV však historicky přijímal předpisy neodpovídající tomuto úzkému oprávnění, jejichž platnost tak lze zpochybnit. Přinejmenším některé části Organizačního řádu, Rozhodčího řádu, nebo Volebního řádu tak schválil mimo své oprávnění. Problém se ovšem dotýká i závaznosti PCP, potažmo dalších předpisů RV a části vyhlášek odborů (viz níže ad E).
Některé uvedené předpisy obsahují také části, u nichž je sporný soulad se Stanovami. Nejeví se vhodné v kontextu zažité praxe nutit nyní CF, aby uvedené předpisy (a další v budoucnu) upravilo, projednalo a schválilo. Udělat to může, ale neměla by to být jediná cesta. Proto je navrženo upravit znění Stanov tak, aby RV skutečně bylo plnohodnotným orgánem „moci zákonodárné“. Svoje oprávnění k tvorbě předpisů by však Měl RV realizovat pouze na základě zásadního návrhu. V tomto smyslu je navržena novela čl. 9 odst. 1, provázená zpětným schválením již existujících předpisů RV, jako předpisů přijatých oprávněně – čl. 17 odst. 2. Ke zrušení jsou v této souvislosti navržena nadále nepotřebná ustanovení opravňující RV ke schvalování statutů komisí a odborů a rozhodování v dalších záležitostech, neboť jsou nahrazeny obecnějším čl. 9 odst. 1.


C) Úprava přezkumných orgánů a posílení kontroly „zákonnosti“ předpisů

V čl. 10 odst. 3 je navrženo upřesnit, že právo RP k účasti na jednáních orgánů se nevztahuje na porady při rozhodování přezkumných orgánů. Dále se navrhuje vypustit část čl. 13 odst. 3, který lze vykládat jako omezení oprávnění RK k řešení stranických sporů pouze na určité typy.
Významné je zavedení nového oprávnění RK k rušení předpisů za určitých okolností i bez návrhu KK, a to z důvodu udržení souladu pirátského práva se Stanovami a zákonem – čl. 13 odst. 3 písm. (g). Jde o jistou obdobu ochrany „zákonnosti“, jejíž dosavadní nepřítomnost mohla přispět k nahromadění problematických předpisů, jak popsáno výše, a která posílí existující pojistky právnosti.


D) Upřesnění vzniku oblastních sdružení a rekodifikace jejich orgánů

Vznik organizačních jednotek (jimiž jsou u nás oblastní sdružení) by měly jasně určovat Stanovy. Dosud platný čl. 17 odst. 1 není vhodně systematicky zařazený a neodpovídá na některé základní otázky spojené se vznikem MS a KS. Proto se navrhuje jeho zrušení a nahrazení obdobným čl. 5 odst. 3, který se snaží o stručné vepsání současné praxe (na základě Organizačního řádu) do Stanov. V čl. 5 odst. 3 písm. (c) pak výslovně zavádí možnost převzít působnost podřízeného předsednictva (což OŘ sice stanovil, ale bez opory ve Stanovách), avšak pouze na základě předpisu CF (neboť jde o zásadní zásah do samosprávy, a předpis RV se tak nezdá dostatečným podkladem).

Orgány oblastních sdružení se v čl. 5 odst. 4 písm. (c) rozšiřují o oblastní komise a oblastní odbory. Přitom se upravuje čl. 11 (Komise – první věty odst. 1 a 2) a čl. 12 (Odbory – první věty odst. 1 a 2) tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje i na tyto oblastní komise a oblastní odbory. Zároveň bylo třeba upravit čl. 8 odst. 3 písm. (c), aby se výlučná působnost CF se vztahovala pouze na republikové komise a odbory, nikoliv i oblastní.
Oprávnění ke zřízení oblastní rozhodčí komise se z čl. 17 odst. 2 přemisťuje vhodněji do čl. 7 (Oblastní sdružení) odst. 8 a mírně se upřesňuje, aby bylo jisté, že oblastní RK jsou oprávněny pouze k řešení sporů, a při tom postupují obdobně jako republiková RK. Pro ujištění, že oprávnění dle čl. 13 Stanov se týkají pouze rozhodčí (případně kontrolní) komise, nikoliv oblastních komisí, je navržena úprava názvu tohoto článku na „Přezkumné orgány na republikové úrovni“.

Vedle uvedeného se navrhuje stanovit, který z orgánů oblastních sdružení je oprávněn k vydávání oblastních předpisů. Proto se v čl. 7 odst. 4 tato pravomoc přiznává výslovně oblastním fórům. Tím je nutné řešit současné oblastní předpisy schválené předsednictvy, u nichž navržený čl. 17 odst. 3 poskytuje roční lhůtu na nové schválení oblastním fórem, jinak ztratí platnost.


E) Úprava odborů a kodifikace vyhlášek

Současná úprava odborů neposkytuje těmto orgánům ve Stanovách žádná oprávnění. To v současném zákonném kontextu znamená, že je nemají. K naplňování svěřených úkolů je přitom alespoň základní oprávnění třeba. Navržená úprava čl. 12 odst 2 tak svěřuje odborům oprávnění přijímat individuální rozhodnutí, přičemž základ a rozsah tohoto oprávnění upraví předpis CF nebo RV. Současná nepodložená praxe udělování napomenutí či banů, jmenování hodnotících komisí, udělování oprávnění v rámci fóra atd. tak bude mít právní základ ve Stanovách.

Dále je řešena problematika vyhlášek, které v současnosti nemají oporu ve Stanovách, a proto je nelze považovat za závazný předpis. Nově by vyhlášky kodifikoval čl. 12 odst. 3, a to obdobně ústavní úpravě vyhlášek ministerstev ČR. Nadále nebude přípustné, aby vedoucí odboru vyhláškou stanovil jakákoliv nová práva a povinnosti – bude oprávněn pouze k jejich upřesnění, pokud ho k tomu zmocní konkrétní předpis CF nebo RV. Vyhlášky podléhají dozoru RV, který může být realizován jejich změnou či zrušením (čl. 9 odst. 5 písm. (j)). Výše uvedené rozšíření oprávnění RV (viz ad B) pak také umožňuje zahrnout normy obsažené ve vyhláškách do předpisu RV (zejména pokud by neodpovídaly tomu, co vyhlášky mohou stanovit).
V dané souvislosti se v čl. 17 odst. 4 řeší osud dosavadních vyhlášek. Do konce roku 2021 se jim přiznává postavení předpisu RV, čímž vzniká prostor pro jejich nové vydání odborem, případně nahrazení předpisem RV či CF. Poté ztratí platnost. RV se přiznává zvláštní oprávnění v průběhu roku 2021 případně konkrétní vyhlášky prohlásit za vyhlášky podle novely Stanov a tím nahradit jejich vyhlášení odborem.


F) Rekodifikace komisí

Navržená úprava č. 11 odst. 2 předpokládá poskytnutí obdobného oprávnění k individuálnímu rozhodování, jak diskutováno výše u odborů. Navržená rekodifikace je však mnohem širší a sleduje výrazné rozšíření možných modifikací komisí tak, aby mohly plnit širokou škálu úkolů. Důvodem je současný stav existence „oprávněných týmů“, které mají zdánlivě svěřené různé pravomoci, přičemž zákon požaduje, aby vůli strany a rozhodování jejím jménem konaly její orgány. Navržené řešení by mělo umožnit, kde je to potřeba, změnit současné „oprávněné týmy“ na komise a tím dostát zákonným požadavkům. Kromě toho tak dojde k jasnému odlišení ostatních týmů, které žádným oprávněním jménem strany nedisponují, a mohou proto fungovat mnohem neformálněji, hejnově.
Nově by mělo být umožněno, aby i RegP mohli hlasovat s hlasem rozhodovacím, stanoví-li tak předpis, případně být ve vedení komisí (čl. 4 odst. 3). Zruší se omezení maximálního počtu členů komise (čl. 11 odst. 1). Přípustných bude více místopředsedů a vedení komisí bude moci být ustaveno i jinak, než vnitřní volbou (např. volbou CF či RV - čl. 11 odst. 3). Samotné obsazení komisí bude CF moci určit jiným způsobem než volbou CF (např. volbou RV – čl. 8 odst. 3 písm. (d)). Bude možné, aby na základě předpisu se komise případně vnitřně členily na specializované útvary/senáty a nerozhodovaly tedy o všem všemi členy (čl. 6 odst. 4).
Všechny výše uvedené modifikace však jsou pouze otevřením možností ve Stanovách, jejichž užití je podmíněno přijetím předpisu nebo alespoň svolením fóra.
Navrhuje se vypuštění duplicitních ustanovení čl. 11 odstavců 4, 5 a 6.


EDIT: Opraven vložený soubor (byl prázdný). Omlouvám se.

[Vojtech.Pikal]

Změny v článku 12 (2) přiloženého souboru jsou nějaké nesrozumitelné.
Proč je v článku 12 (1) "místně"?
(Neměli by vyhlášky vydávat jen celostátní odbory? - Když lze odbory zřídit jen na základě celostátních předpisů.)

Celkově návrh vnímám jako pozitivní, je vskutku o dost užší, než nad jakými všemi změnami se uvažovalo. Občas mě to mrzí.

Díky za odvedenou práci.

[Vit.Fux]

Uvažovalo se o více změnách, ale některé byly vyjmuty, protože nejsou zásadní pro výše zmíněné důvody novelizace. A mohlo by dojít k nějakým filozofickým zásekům, což by mohlo ohrozit schválení téhle důležité novely. Ale myslím že se s nimi počítá pro další změny, které by mohly být navrženy na schválení během letního CF.

Děkuji Milanovi a všem kdo se na tom podíleli.

[Milan.Dadourek]

Změny v článku 12 (2) přiloženého souboru jsou nějaké nesrozumitelné.

Asi bych potřeboval přesněji, v čem jsou nesrozumitelné. Mám za to, že jde o vydiskutované znění (mj. byl požadavek právě na oprávnění pouze předpisem od CF nebo RV, ne nižším). Ale třeba něco nevidím, jak to čtu pořád dokola.

Proč je v článku 12 (1) "místně"?

Nevím, jestli to pomáhá. Nezbytné to asi není. Jen to upřesňuje, že pražskou komisi fakt nemůže zřídit vysočinské fórum.
(e to tochu opatrnost vyvolaná judikaturou předchozí RK, která zavedla, že příslušný je vlastně vertikálně každý nadřízený orgán. (Vzpomeň spor o oprávnění RP rušit registraci příznivce.) Takže se trochu bojím dalších kreativních výkladů.

(Neměli by vyhlášky vydávat jen celostátní odbory? - Když lze odbory zřídit jen na základě celostátních předpisů.)

Oblastní odbor může zřídit oblastní fórum (viz čl. 12/1 ve spojení se současným čl. 7/4/c). Ale pouze na základě celostátních předpisů mohou mít oprávnění k rozhodování a k tvorbě vyhlášek (jde o kompromis z poslední pracovní skupiny - myslím, že diskutovaný mezi mnou, tebou a Rosťou - já bych vyhlášky klidně vůbec nezaváděl ). Tudíž nevidím nutnost zakazovat, aby CF či RV mohly zmocnit k vydávání vyhlášek i oblastní odbory, budou-li cítit potřebu.

[Vojtech.Pikal]

Ad změny v článku 12 (2) - hleděl jsem na nějakou jinou verzi, zřejmě.

ostatní - ok

(Říkám si, jestli neumožňujeme oblastnímu odboru vydat vyhlášku, která nebude v souladu s vyhláškou nadřízeného odboru, ale tak nějak nečekám, že by se to stalo.)

[Milan.Dadourek]

...
(Říkám si, jestli neumožňujeme oblastnímu odboru vydat vyhlášku, která nebude v souladu s vyhláškou nadřízeného odboru, ale tak nějak nečekám, že by se to stalo.)

(Hierarchie předpisů dle čl. 6 odst. 2 zůstává. Vyhláška oblastního odboru by nebyla účinná tam, kde by byla v rozporu s vyhláškou odboru na republikové úrovni, imho.)

[Frantisek.Navrkal]

Oceňuji iniciativu. Se záměrem souhlasím, ale měl bych tam několik spíše formulačních připomínek. Třeba v čl. 6 odst. 4 je IMO špatně, že tam zmizela obecná zásada, že pokud není hlasování řádně oznámeno, hlasují orgány většinou všech svých členů. Asi by to šlo dovodit, ale fakt bych to tam rád zachoval. Navrhoval bych to takto:

(4) Orgány se usnášení většinou svých členů. V řádně oznámeném hlasování se usnášejí většinou přítomných, jinak většinou všech členů. Stanoví-li tak předpis nebo na jeho základě a v jeho mezích jednací řád dané komise, mohou se komise usnášet odlišným způsobem. Odstranitelná vadnost právního aktu zakládá jeho neplatnost, pouze pokud lze předpokládat, že by odstranění vadnosti vedlo k jinému výsledku.

Nedáme si k tomu někdy mumble nebo tak?

[Jan.Hamal.Dvorak]

Oceňuji iniciativu. Se záměrem souhlasím, ale měl bych tam několik spíše formulačních připomínek. Třeba v čl. 6 odst. 4 je IMO špatně, že tam zmizela obecná zásada, že pokud není hlasování řádně oznámeno, hlasují orgány většinou všech svých členů. Asi by to šlo dovodit, ale fakt bych to tam rád zachoval. Navrhoval bych to takto:

(4) Orgány se usnášení většinou svých členů. V řádně oznámeném hlasování se usnášejí většinou přítomných, jinak většinou všech členů. Stanoví-li tak předpis nebo na jeho základě a v jeho mezích jednací řád dané komise, mohou se komise usnášet odlišným způsobem. Odstranitelná vadnost právního aktu zakládá jeho neplatnost, pouze pokud lze předpokládat, že by odstranění vadnosti vedlo k jinému výsledku.

Nedáme si k tomu někdy mumble nebo tak?

To je imho nedorozumnění.
Původní znění: V řádně oznámeném hlasování a na řádně oznámeném zasedání se orgány usnášejí většinou
přítomných, jinak většinou všech členů.
Nové znění je podle mne naopak ještě jasnější: Orgány se usnášení většinou svých členů. (Můžu doplnit slovo "všech", jestli to je nejasné.) V řádně oznámeném hlasování se usnášejí většinou přítomných, komise případně jinak, ...
... Pak následuje popis okolností, kdy je přípustné, aby se rozhodovaly pouze většinou přítomných - čili popis výjimky (řádné oznámení hlasování, případně předpis).

Tebou navržená formulace: "Orgány se usnášení většinou svých členů. V řádně oznámeném hlasování se usnášejí většinou přítomných, jinak většinou všech členů." říká dvakrát za sebou totéž. Usnášejí se většinou všech, pokud není splněna podmínka řádného oznámení.

[Petr.Vileta]

Původní znění: V řádně oznámeném hlasování a na řádně oznámeném zasedání se orgány usnášejí většinou
přítomných, jinak většinou všech členů.
Nové znění je podle mne naopak ještě jasnější: Orgány se usnášení většinou svých členů. (Můžu doplnit slovo "všech", jestli to je nejasné.) V řádně oznámeném hlasování se usnášejí většinou přítomných, komise případně jinak, ...
... Pak následuje popis okolností, kdy je přípustné, aby se rozhodovaly pouze většinou přítomných - čili popis výjimky

Mě tedy to původní znění přišlo srozumitelnější. Sice začíná jako by od konce, ale pro mě je jasnější.

Jen bych uvítal někde, kdekoliv, jednoznačnou definici, kdo je přítomen při elektronickém hlasování. Dosud se to vždycky nějak vykládalo, ale přesná a jasná definice, pokud vím, nikde není.

[Vojtech.Pikal]

V jednacím řádu CF jasně je, že přítomen hlasování(jakéhokoliv) je ten, kdo odevzdá hlas. - https://wiki.pirati.cz/rules/jdr#hlasovani

Je to dostatečně jasná definice?