Martin.Jiranek píše: ↑05 lis 2020, 17:35
1. Uvedl jsi čtyři rozpory, ale u kolika z nich proběhla podrobná rozprava? Například u kultury vím, že ne. A jsem si jistý, že ani u některých dalších ne, prostě proto, že na podrobné rozbory nebyl čas či jinak nebyla možnost v současné epidemiologické situaci se sejít.
2. To, že Lukáš píše, že proběhla debata a ukázala hlubší rozpor, je určitě dobré vědět pro další debatu. Na druhou stranu debata ukázala rozpor, což však neznamená, že probíhala debata i o tom, jak tento rozbor zkusit vyřešit.
3. Ano, myslím, že u mnoha rozporů lze najít nějakou dohodu. Říkal to i v několika vysíláních i Ivan, že je jasná dohoda na tom, že odhaleným rozporům v programech se bude věnovat hodně energie. Buď aby se rozborem našla shoda, nebo aby se v případě neshody našla dohoda, jak k danému rozporu přistoupit. Dokážu si představit, že se v těch desítkách, stovkách témat objeví několik rozporů, u kterých nepůjde najít shodu. A dohodne se třeba řešení takové, že se dané téma před volbami nebude dávat do společného programu a po volbách ho pak každá strana bude prosazovat (ve vládě či opozici) a hledat pro něj podporu sama.
4. Takže jak píšu. Rozhodnutí o svém přístupu k možné koalici vzhledem k možným programovým rozporům si nechávám až po finálovém výstupu z jednání vyjednávacích týmů k programu koalice (pokud bude toto jednání odsouhlaseno).
Jenže taky si musíme říct, jak moc vážně berou jednotlivé strany svůj program. Piráti jsou pro mě absolutně výjimeční tím, že program je (má být) pro ně modla. Jasně, zjistili jsme, že vymáhání plnění programu je v praxi dost obtížné, ale pořád si myslím, že většina Pirátů si na programu zakládá a udělá maximum pro jeho prosazení. Důvod, proč jsem u jiných stran program
nikdy nečetl (vyjma teda STANu teď v našich tabulkách) je, že nevěřím tomu, že by ho ty strany braly moc vážně. Vždy pro mě bylo relevantnější rozhodování podle jejich skutečných činů, pokud podle slov, tak šlo o slova dlouhodobá během volebního období, a ve volební kampani jsem se zaměřoval spíš na to, jak působí fundovaně, konzistentně, jestli jim třeba něco ulítne...
Když teď půjdeme do vyjednávání se STAN stylem ,,tohle jsou rozpory, co s tím?", tak STANu nic nebrání nám slíbit, že dohodneme nějaký kompromis nebo že v něčem ustoupí. A pak ve sněmovně dají volné hlasování a co my s tím? Rozpustíme hlasy Pirátů sněmovnu? To asi těžko. Prostě se nám vysmějou, jak jsme byli naivní... V praxi vidím i Piráty, kterým řekneš, že porušují konkrétní body programu (nebo je neplní, ale někdy dochází ke stavu, kdy porušují), o obecných ideích typu ,,transparentnost", ,,zapojení veřejnosti", nemluvě - to je tak obecné, že se jde vždy na něco vymluvit, a tito Piráti na vyřčenou výtku mlčí. Pokud musí něco říct, tak se vymluví. Anebo řeknou, že tomu nerozumíš, nebo že to nesplnitelné. A je to.
A to jsou Piráti. A nevíme si s nima rady. A co když to bude člen STANu? Nebo STAN jako celek? Příště už s nima nepůjdeme? Nevidím šanci si tohle spolehlivě ošetřit.
Proto považuji programové neshody ve stěžejních bodech jako zásadní argument už v téhle fázi rozhodování. Zhojitelné dalším jednáním jsou podle mě jen velmi omezeně.
