Analýza možných postupů pro volby 2021

[libor.dusek]

Ahoj, chtěl jsem se dneska pustit do čtení analýzy. Protože jsem ale hned na první straně nalezl sousloví "drtivá většina", provedl jsem napřed zběžnou analýzu, zda není text manipulativní.
V základním dokumentu analýzy, který má 27 stran, jsou obsažena tato manipulativní sousloví:
12x mělo by se
4x drtivá většina
16x je třeba

To mi připadá na nestrannou analýzu hodně. Šlo by to opravit?
(na jiná manipulativní sousloví jsem si nevzpomněl a tím pádem jsem je nehledal, možná najdete i jiná)

Použít pro 95 % termín drtivá většina mi vůbec nepřijde manipulativní. V čem vidíš problém?

[Martin.Kakona]

Je to stejne, jako kdybys do protokolu z mereni napsal "srouby byly utazeny vsi silou". Jaka to je tedy vetsina? Kvalifikovana? A ta ostatni slovni spojeni?

[Petr.Vileta]

Já se tedy ve vyjadřování raději vyhýbám výrazům, které bych neodborně označil za velkohubé nebo křiklavé. Místo drtivá většina použiju převážná většina, skoro všichni, atd. Ovšem jsou lidé, kteří prostě mají v oblibě takový způsob vyjadřování, aby to ostatní šokovalo, provokovalo. Ve vyjadřování přehánějí, ať už záměrně s cílem manipulovat, nebo podvědomě, protože prostě mají takovou náturu, aby na ně ostatní koukali "s otevřenou pusou". Neštěstí je, když takovýto šokokér a přeháněč, sepíše materiál, který má být věcným rozborem, analýzou. Jestli jsi četl Švejka, tak si zkus představit, že by analýzu sepsal hostinský Palivec ("Palivec byl známý sprosťák, každé jeho druhé slovo bylo prdel nebo hovno.").
No a ktěm neurčitostem typu "mělo by se", tak on externí analytik těžko může napsat "RV by měl, RP musí, CF rozhodne, když třeba nezná naši strukturu a rozhodovací mechanismy, nebo některé kompetence ještě nejou definovány, protože jsme je dosud nepotřebovali (nebyli jsme v koalicích, např.).
Zkus tedy ignorovat křiklavost, přehánivost a provokativnost použitých sousloví a hodnoť celá tvrzení, nejlépe po odstavcích.

[Petr.Vileta]

Je to stejne, jako kdybys do protokolu z mereni napsal "srouby byly utazeny vsi silou". Jaka to je tedy vetsina? Kvalifikovana? A ta ostatni slovni spojeni?

většina 95 % zřejmě pro tebe musí být popsána jako "pětadevádesáti procentní většina" Já bych použil označení převážná většina, naprostá většina, téměř všichni, atd.

A ano, pokud provedu 50 měření, kde k povolení šroubu budu 40x potřebovat sílu 100 kN, ale pro 10 šroubů budu potřebovat sílu 300 kN, tak byly "utaženy vší silou", případně "utaženy jako kráva" Nesmíš prostě být za všech okolností tak moc exaktní a umět číst i obecnou češtinu, i když je v analýze nebo posudku. Když totiž přednášku nebo text neproložíš sem tam nějakou obecnější formulací nebo vtípkem, posluchači či čtenáři u toho budou usínat. To je zase dokázáno z oboru psychologie.

[Petr.Vileta]

ODS, lidovci a TOP 09 se dohodli na koalici proti Babišovi. V úterý podepíší memorandum

Tahle zpráva mi dneska udělala velkou radost. Původně jsem přemýšlel, jestli tu budu nebo nebudu za sebe psát. Jde o vlastní hodnocení, ne analýzu.

Osobně jsem si prošel celou analýzu a to v jednom i druhém vlákně, viděl jsem zatím všechna vysílání a zatímco předtím jsem byl proti koalici, nyní jsem jí více nakloněn. Důvodem vlastně ani nejsou ta čísla jako taková. V politice se myslím je třeba vnímat několik rovin.

1. ideová (program, odborné zázemí atd.)
Zde děkuji za zpracování analýzy rezortním týmům (zvláště rezortu doprava), znovu mi to připomnělo proč jsem u Pirátů. Vnímám tam některé rozpory s věcmi s kterými Piráti vůbec vznikli. Proto bude pro mě zásadní v druhém kole hlasování (pokud bude), aby se tyto rozpory předjednaly (zvlášť když u nich nemá STAN někde vlastní stanovisko). S tímto se dá nadále pracovat.

2. Morální (vnitřní fungování, etika, vlastní ambice)
Zde jsou klíčové zkušenosti našich lidí a ty jsou vesměs pozitivní až na jedince. Zde problém nevidím, na PSP úrovni se to dá mnohem lépe pohlídat než na lokálních a upřímně i my máme lidi, kteří neumí jednat slušně a s respektem (bez arg. faulů) i na vrchních patrech politiky. S tímto se dá nadále taky pracovat.

3. Vyjednávací (síla vyjednavací pozice, vztahy mezi lidmi, podpora voličů, vnější vlivy)
Zde podle mě leží zásadní argumenty proč pokračovat ve vyjednávaní se STANem. ODS půjde do koalice s KDU a TOP (což dělá konzervativní blok a pro nás příležitost jim převzít poslední liberální voliče. Reálně tu jsou tři strany, které budou bojovat o premiéra. ANO, Piráti a ODS. Fakta:
1. Žádná z těchto stran nepostaví koalici sama o sobě.
2. Každá bude chtít premiéra.
Tedy důležité je mít lepší mandát, než bude mít ODS, abychom měli lepší vyjednávací pozici. A já osobně nechci aby Babiše nahradil premiér Fiala ať budeme nebo nebudeme ve vládě. Pokud ODS půjde s TOP a KDU, Piráti sami nevyhrajou. ODS zatím úkazala, že je schopnější než my mobilizovat své voliče k volbám jak do EU, tak do krajů. Ačkoliv má celkově menší preference byla zatím úspěšnější nebo stejně úspěšná. V jedné analýze, kterou nyní nevím kde bych našel jsme využili v krajských volbách 60% potenciálu, ODS 80%. S touto části, pokud koalici zavrhneme, už se nadále pracovat dát nebude a nám nezbyde než se koukat na premiéra Babiše nebo Fialu nebo někoho jiného než nás.

[Mikulas.Ferjencik]

Ahoj,

jelikož se zde diskutuje vehementněji, než v oficiálním jednacím vlákně, dovolím si přijít sem s otázkou, zdali hlavní předkladatelé, tedy RP (@Ivan.Bartos, @Radek.Holomcik, @Martin.Kucera, @Olga.Richterova a @Vojtech.Pikal), zpracovatel @Jakub.Michalek a zodpovědné osoby za streamy (nejvýrazněji asi @Mikulas.Ferjencik) počítají s odpovídáním i tam? Vůbec toto neberte jako kritiku nebo popostrkování, uvědomuji si vaši časovou vytíženost, ostatně, prožívám ji též. Jen se chci ujistit, že je to to správné vlákno, kde se otázkám budou autoři věnovat, a že se to nebude řešit pouze ve streamech (s ohledem na to, že zde vidím, že se bude na 22 dotazů ze streamů ještě odpovídat). Adekvátně bych tomu kdyžtak přizpůsobila publikaci svých dotazů, které jsou zatím pouze v jednacím vlákně, a myslím si, že tato informace pomůže i ostatním.

(Radečku, vím o tvém příslibu ve vlákně a nemusíš tedy reagovat zde; jen jsem tě nechtěla vynechávat z výčtu členů RP. .))

Děkuji vám!

Pokusím se odpovídat v obou vláknech, nicméně jsem extrémně vytížen sněmovní agendou + ještě dávám dost času a energie do videokonferencí, takže nemohu garantovat, že odpovím všechno písemně. Otázky, které považujete za zásadní prosím odkázat do soukromé zprávy, dám jim vyšší prioritu.

[Martin.Stanek]

Použít pro 95 % termín drtivá většina mi vůbec nepřijde manipulativní. V čem vidíš problém?

No ja jsem udelal pouze analyzu na manipulativni vyrazy a jeste pouze castecnou a jesne mi vyplinulo, ze je text manipulativni. Ale dobre, donutil jsem se precist tohle konkretni spojeni, ktere uvadis.

Oznaceni pro drtiva vetsina se v kontextu pouziva pro 68 % (dobra volba) eventualne pro 39 % ( ) a 56 % ( )
Neni mi jasne, proc jsou v tabulce vzdy tri sloupecky a co oznacuji.
Kazdopadne bych 68 % ani 39 % neoznacil slovy drtiva vetsina a vubec bych zadne takove soudy k procentum v objektivni analyze nepridaval. Pokud by se dokument nejmenoval analyza, ale treba "Proc my poslanci (az na jednoho) chceme koalici se STAN". Tak bych s tim nemel problem.

Dale je konkretne spojeni drtiva vetsina pouzito ve spojeni "hodnocení této spolupráce bylo v drtivé většině pozitivní". Jaka byla otazka? Kolik to bylo procent? Proc tam ta veta vubec je?

Takze, muze byt prosim zpracovana oponentura? Lepe by samozrejme bylo, kdyby tento text vubec nevznikl, ale stalo se.

[Ludek.Blaha]

V dokumentu je uvedena SWOT analyza. Prosim o vysvetleni, co bylo v teto analyze povazovano za Vnitrni vlivy a co za Vnejsi vlivy. Bez teto informace se neda vyhodnotit, zda je SWOT analyza vypracovana spravne.

Otazku pokladam proto, protoze si nedokazu predstavit, jakym myslenkovym postupem se "Větší šance vyhrát volby kvůli D’Hondtově metodě" dostalo do vnitrnich vlivu. Domnivam se, ze toto nejsme schopni pred volbami ovlivnit a jedna se tedy spise o objektivni hrozbu. Dale jsem analyzu nestudoval, protoze vidim rozpor hned v prvni polozce.

Dik.

[Martin.Stanek]

...
V základním dokumentu analýzy, který má 27 stran, jsou obsažena tato manipulativní sousloví:
12x mělo by se
4x drtivá většina
16x je třeba
...

... Protoze se jedna o text, ktery podle meho nazoru neni objektivni, chci pozadat, zda by k nemu mohla byt vypracovana oponentura a ta predlozena clenum v tomto vlaknu....

Po prohlédnutí těch dokumentů si myslím, že oponentura (review) je klíčem ke zvýšení jejich hodnoty jako podkladu pro vytvoření názoru. V současném stavu trpí nedostatky, které při takovém rozsahu brání posouzení objektivnosti obsahu a stěžují čerpat z obsahu informace. Věřím, že kdyby oponentura (ve smyslu profík / zasvěcený, který není autorem, se vyjádří k výstupu jiného profíka), proběhla a byla zapracována, mělo by CF výrazně stravitelnější dokument, který by vzbuzoval méně pochyb, dotazů a diskuzí.
Nepochybuju o dobré vůli tvůrců, děkuju za úsilí mnoha lidí, které to muselo stát. Chápu, že se to tvořilo vlastními silami, v krátkém čase a že je to nejspíš poprvé v takové rozsáhlé záležitosti. Nicméně možná by šlo udělat něco s tou současnou "analýzou" a pokud ne, tak aspoň příště? Předpokládám, že toto není poslední dokument, který v této záležitosti máme.
Není-li kapacita dobrovolnicky, šlo by zaplatit za technické / editorské práce? Aspoň těch veřejných částí?

Oponenturu zmiňoval (co jsem si všiml) Jiří Rezek, Jiří Kadeřávek, Martin Kakona výše a další třeba na Zulipu.
Má-li dle slov Ivana Bartoše dojít k oponentuře na fóru, což mi nepřijde efektivní, tak si dovolím několik návrhů na úpravy, z nichž část by šlo snad provést s tím, co už je. Nejde tolik o oponenturu obsahovou, spíš formální. Věřím, že by se dalo ty informace lépe zpřístupnit i těm, co nemají tolik času, a taky by to případným oponentům dovolilo se více soustředit na obsah resp. informace v něm, zda byly metody v pohodě atd...

• Chtělo by to jeden strukturovaný dokument (pdf), místo roztříštění do 10-20 současných. Vzhledem k neveřejným přílohám jeden celkový pro členy a jeden s vyjmutými částmi veřejně. Je-li to nutné nebo jako bonus poskytnout tabulky (pro použité tabulky a grafy) v tabulkových souborech (xls apod).
• Na začátek dát obsah vč. linků na části.
• U každé kapitoly (v seznamu a/nebo pod nadpisem) celý příslušný autorský tým (zkratka "a kol" nedělá dobrotu). Jsou li tam "odstavce", které psal jeden člověk, tak to napsat u nadpisu toho odstavce, že to nepsal celý tým té kapitoly.
• V úvodu by pak mělo být co to je za dokument, proč vzniknnul, kdo byl tým analytiků, tým editorů, kdo řídil ty týmy - aby bylo zřejmé, kdo co dělal a kdo co nedělal, kdo za co odpovídá. Leccos z toho se lze dozvědět na různých místech fóra, mělo by to ale být v úvodu toho dokumentu.. Také které části byly vytvořeny za spolupráce s Behaviem (a dalšími soukromými subjekty), které části jsou placené, které dobrovolnické, kolik stály ty placené. Nejde tolik o peníze, spíš info, které umožní zhodnotit množství a kvalifikaci práce v tom dokumentu.
• Na více úrovních dokumentu ohlídat, že po striktně neutrálním úvodu pro orientaci čtenáře bude následovat v tomto pořadí
  • metodika zisku dat byť jen stručně nebo odkazem ven na tu metodiku, nemusí být nutně rozepsána v dokumentu
  • výsledky z použití té metodiky: typicky tabulka nebo graf s velmi stručným popisem, co zobrazuje, bez interpretace.
  • interpretace těch výsledků autorem (nejspíš odpovědným za stream, ale nevím....): "Míra shody v resortu xy, která je vidět v tabulce 5.2 a grafu 5.8, je podle mě nevjyšší, jakou si v realitě dneška můžeme přát".
• U každé tabulky a grafu jedinečné číslo v celkovém dokumentu, ať se na to dá odkázat, ať se o tom můžeme jasně bavit jinak než "ty čísla v té tabulce nahoře na straně 5 dokumentu 6a Analýza bla bla bla"

Když to shrnu, pomohlo by, kdyby bylo vždy jasné kdo konkrétně to zhotovil, o jaká a jak získaná data se opírá, a kdyby čtenář mezi příslušnými částmi dokumentu přecházet 1) moc nepotřeboval a 2) pohodlně mohl.

Jiná věc, způsob vyjadřování. Je to sice i o stylu každého, ale má to své hranice, nedůslednost může být na škodu důvěryhodnosti dokumentu:

Použít pro 95 % termín drtivá většina mi vůbec nepřijde manipulativní. V čem vidíš problém?

Problém je v tom, že v analýze, resp. v popisu výsledků, nemají co dělat taková slova. Zabarvená, zkreslující, vyjadřující názor. Ta patří do interpretace výsledků, tam může autor psát co chce, čtenář si z toho odnese jestli má třeba autor tendeci přehánět, nebo zkreslovat nebo se striktně držet údajů, o kterých mluví. Pro důvěryhodnost analýzy je vhodnější nechat na čtenářovi ať posoudí, zda 95 % je většina nedostatečná, dostatečná, běžná, vzácná, drtivá a nebo jaká. Hlavně aby čtenář měl ta vstupní čísla jednoduše dostupná a uspořádaná, aby se v nich sám mohl zorientovata a udělat si na ně názor.
Větu "Na přímý dotaz jen 4 % respondentů odpověděla, že..." nejspíš psal taky Mikuláš (je to ve stejné části). Bez ohledu na to, co 4% respondentů odpověděla, je slovo "jen" problematický, tedy pokud se má jednat o "analytický podklad" a ne o "názor". Takových střípků je tam plno. Je vlastně možné, že si jen nerozumíme v tom, co to vlastně je nebo má být za dokument. V této podobě to jako objektivní podklad jde použít jen ve velmi omezeném pojetí. Jasně, nemůže to být úplně objektivní a neturální. Ale co jde, je jasně rozlišit ty objektivní a subjektivní části a dát si pozor, aby bylo pro čtenáře zřetelné k jaké subjektivitě a do jaké míry kde může docházet. Problém tohodle dokumentu je právě v nejasně odlišeném mixování výsledků analýzy s jejich interpretací. A to by určitě pořádná oponentura vyčistila

[Antonino.Milicia]

V dokumentu je uvedena SWOT analyza. Prosim o vysvetleni, co bylo v teto analyze povazovano za Vnitrni vlivy a co za Vnejsi vlivy. Bez teto informace se neda vyhodnotit, zda je SWOT analyza vypracovana spravne.

Otazku pokladam proto, protoze si nedokazu predstavit, jakym myslenkovym postupem se "Větší šance vyhrát volby kvůli D’Hondtově metodě" dostalo do vnitrnich vlivu. Domnivam se, ze toto nejsme schopni pred volbami ovlivnit a jedna se tedy spise o objektivni hrozbu. Dale jsem analyzu nestudoval, protoze vidim rozpor hned v prvni polozce.

Dik.

Jo, tohle je častá metodologická chyba u SWOT, kdy se vnitřní a vnější věci motají. Ale zase buďme trošku tolerantní, neřešme, jestli je to ve správný škatulce, ale jestli je to fakticky OK. Vidím jiné mnohem významnější rezervy. Rovněž bych nenazval floskule, které výše cituješ, rovnou za manipulaci. To je taky dost přehnané. Věci (a ani té kritice) neprospěje zakopání ve slovíčkaření.