Fórum Pirátské strany

Antonino píše: ↑19 říj 2020, 17:05
Přesto se zeptám, pokud to dilema pro ODS bude stát (a ono tak bude stát): s Piráty nebo s ANO, tak si opravdu na 100% vyberou Piráty?
(...)
Mně připadá že pokud se něco podstatně nezmění, tak vládní koalice ANO a ODS je z mnoha důvodů to nejlogičtější a skoro nevyhnutelné spojení.

Ahoj,
vím, že nejsem Mikuláš ani Radek, ale než se k tomu dostanou, přihodím bez dovolení svůj pohled.
Striktní odpověď na Tvoji otázku je "NE".
Ale Nate Silver nás učí dělat spíš probabilistické předpovědi, takže lepší odpověď je
"ne, ale bude to někde mezi 60 a 90 procenty podle aktuálního kontextu".

Jinak Tvůj popis je celkem přesný, ale míjí jednu věc. Že politici (i vrcholoví) jsou lidi. To je zjištění, který mě od mýho nástupu do Sněmovny překvapuje asi nejvíc. Jak moc tam rozhodujou ty uplně obyčejný emoce jako zášť, sympatie atd. Skutečná poslanecká sněmovna (s malym "p", protože kterákoli) je mnohem blíž Výměně manželek než Hře o trůny. V tom je Mikulášův argument o nevraživosti zcela legit.

Druhá věc, kterou opomíjíš, je způsob, jakým se ODS dostala na současný čísla: třemi roky absolutního odmítání Andreje Babiše. Stačí se podívat, jak vypadala jejich zářijová kampaň. Jestli si ODS odnesla nějaký poučení z minulejch let, kdy spadla na dno, je to to, že ukázat svejm voličům, že jim zase lhali, můžou vždycky až přespříští volební období. :->

Takže tak černě bych to neviděl. Sázka na to, že úspěšná stojednička současný opozice (SPD neni opozice) povede taky k vládě současný opozice, má velmi nízkej kurz (tj. je celkem jistá).

Ondrej.Kalis píše: ↑21 říj 2020, 10:24 Chápu, že pro mnoho Pirátů je STAN strana, kterou by klidně uvažovali volit. Pro mě by zase byli zcela volitelnou stranou Zelení a umím si představit koalici s nimi asi mnohem líp než se STANem.

Já Stranu Zelených pozoruji od jejího vzniku v roce 1989 a ne, s nimi si koalici představit neumím. U nich je životní prostředí na prvním místě a to ideologicky, bez ohledu na fyzikální zákony a bez ohledu na potřeby společnosti. U nich je ŽP dokonce před problémem důchodů, osobní dopravy (jakékoliv, individuální i veřejné), národní bezpečnosti, atd.

Z dálky to vypadá, že v Praze není ani tak problémem Praha Sobě, jako spíš Pospíšil Sobě. To je ten rozvratný element, který staví koaliční partnery proti sobě, kdykoliv se mu to politicky hodí.

Jiri.Kaderavek píše: ↑21 říj 2020, 12:14 ... v povolební koalici s konzervativci téměř úplné vymazání našich hlavních priorit

Můžeš jmenovat alespoň jednu naši hlavní prioritu, u které se obáváš, že bude vymazána?

A pokud budeš RV vybrán jako oponent, mohl by ses zeptat, zda by STAN byli ochotni podporovat změnu volebního systému a zrušení D'Klause D'Hondta?

Petr.Vileta píše: ↑21 říj 2020, 14:58

Ondrej.Kalis píše: ↑21 říj 2020, 10:24 Chápu, že pro mnoho Pirátů je STAN strana, kterou by klidně uvažovali volit. Pro mě by zase byli zcela volitelnou stranou Zelení a umím si představit koalici s nimi asi mnohem líp než se STANem.

Já Stranu Zelených pozoruji od jejího vzniku v roce 1989 a ne, s nimi si koalici představit neumím. U nich je životní prostředí na prvním místě a to ideologicky, bez ohledu na fyzikální zákony a bez ohledu na potřeby společnosti. U nich je ŽP dokonce před problémem důchodů, osobní dopravy (jakékoliv, individuální i veřejné), národní bezpečnosti, atd.

Ano, předpokládal jsem, že zrovna pro tebe by byli Zelení nepřijatelní asi podobně jako pro mě STAN. Ale upřímně si myslím, že z hlediska klíčových priorit i zásad fungování bychom se s dnešními Zelenými shodli mnohem víc než se STANem a analýza by možná vyšla ještě líp. A to jsem chtěl říct.

Osobně jsem nikdy Zelené nesledoval, ani mě nenapadlo je volit. Ale shodou náhod mám teď kamaráda (a člena SPVHD), který je aktivní u Zelených, takže tu stranu začínám vnímat úplně jinak. Ale jistě, hodně to je o stavu, kdy jsme my dva na jedné názorové vlně, a jiní členové obou stran by mohli mít zcela odlišný pohled (navíc si myslím, že Dan stejně měl bejt Pirát a on si asi o mně taky myslí, že jsem se minul stranou ). Podobně jako když si Ivan rozumí s Rakušanem.

Která hlavní priorita může být vymazána? Rovné manželství? Dekriminalizace návykových látek? Reforma autorského práva? Například. Koukni do porovnání programů na neshody.

Ondrej.Kalis píše: ↑21 říj 2020, 16:02 Která hlavní priorita může být vymazána? Rovné manželství? Dekriminalizace návykových látek? Reforma autorského práva? Například. Koukni do porovnání programů na neshody.

No kdybychom uměli nějakou anketu s prioritním hlasováním (hodnotit jednotlivé body v rozsahu otázky 0 až počet otázek), tak by možná bylo zajímavé takovou ankety udělat. Docela by mě zajímalo, kdyby se odhodlalo hlasovat alespoň 2/3 členů, jak by si vedlo rovné manželství, autorský zákon a třeba exekuce nebo energetika. V téhle chvíli si netrofám ani odhadnout, co je pro nás jako stranu č. 1, co č.2 a co č. 127

Petr.Vileta píše: ↑21 říj 2020, 15:10 A pokud budeš RV vybrán jako oponent, mohl by ses zeptat, zda by STAN byli ochotni podporovat změnu volebního systému a zrušení D'Klause D'Hondta?

Se omlouvám, ale vzhledem k tomu, že to není poprvé, co z řad soudruhů Pirátů slyším volání po zrušení d'Hondta, tak to musím zdůraznit a pro jistotu ještě zopakovat:

D'Hondt není problém!

D'Hondt není problém!

D'Hondt není problém!

Tedy, alespoň zdaleka ne hlavní prolbém. Ukažme si názorně, proč. Vezměme hlasy ze sněmovních voleb z roku 2017 pro celou ČR a na základě nich rozdělme 200 mandátů prostou d'Hondtovou metodou. Dostáváme následující výsledek:

strana (podíl hlasů): počet mandátů
agrofert (29,65%): 61
ods (11,32%): 23
piráti (10,80%): 22
okamurovci (10,65%): 22
ksčm (7,77%): 16
čssd (7,28%): 15
kdučsl (5,80%): 12
top09 (5,31%): 11
stan (5,18%): 10
svobodní (1,57%): 3
sz (1,47%): 3
rozumní (0,72%): 1
realisté (0,71%): 1
... a na zbylé prstíčky se nedostalo (první pod čarou SPO s 0,36 % hlasů).

Jak je vidno, počet získaných mandátů vynásobený přirozenou „cenou“ mandátu, tedy 0,5 %, se od nabraných procent neliší o víc než stejných 0,5 % u žádné strany kromě Agrofertu, jenž by dostal k tomuto ještě jeden jediný mandát jako bonus. Čili kromě onoho jednoho mandátu a možných posunů max. o jeden mandát už o moc více proporční být nelze, pokud nebudeme dělit stranám neceločíselné mandáty.
Přitom ve skutečnosti získal Agrofert nikoliv 61 (kolik by podle d'Hondta použitého na všechny hlasy měl získat), nýbrž 78 mandátů! Důvody jsou dva:

• 5% uzavírací klausule.
• Velký počet malých volebních obvodů, kde v každém se d'Hondtova metoda uplatní zvlášť. A pak například místo „malého bonusu pro vítěze“ takovýchto „malých bonusů“ vítěz získá až 14, což už je dohromady pěkný balík. A naopak malí se nedostanou.

Co z toho plyne? Nežádejme „zrušení d'Hondta“, nýbrž

• zrušení uzavírací klausule,
• rozdělení mandátů mezi stranami na základě všech hlasů v celé ČR.

Jakou konkrétní metodou se následně rozdělí výsledek mezi kraji, není zas tak podstatné, stejně jako použije-li se místo d'Hondta třeba Schulze (to by byl příjemný bonus, avšak oproti výše uvedenému vcelku nepodstatný).

Mimochodem – že se volebnímu systému do PS PČR přezdívá d'Klaus, plyne právě z toho, že to d'Hondtova metoda není.

Zapomněl jsem na něco? Aha,
d'Hondt není problém!

Dan.Lestina píše: ↑15 říj 2020, 21:34

Petr.Daubner píše: ↑15 říj 2020, 21:19 Počítat možné preference koalice tak, že prostě sečtete preference obou stran, to přece nejde.

Už možná tuším, na co Petr naráží - na přílohu 6c, která se pak opakuje v hlavním textu na str. 21 a v příloze 6b na str. 40, že?
Tam to skutečně vypadá, že se nereflektuje ta správná metodika "sčítání" hlasů pro jednotlivé strany v koalici, jako v příloze 1a a 1b.
Ale těžko říct, ta metoda, jak se k těm číslům došlo, tam není, nebo jí nevidím. @Ivan.Bartos @Bara.Soukupova @Petr.Fojtik, pomůžete, prosím?

Tabulka, která modeluje odhady možných zisků mandátů počítá s několika scénáři, od těch střízlivých po optimističtější, které logicky předpokládají atraktivizaci nových voličů. Základním východiskem jsou dlouhodobé trendy preferencí obou stran, kdy se Piráti pohybují kolem 15% a STAN kolem 6% (spíše lehce pod) viz mandáty.cz. Byť má toto východisko své mezery, tak nám přijde pro následné modely relevantní.

Pro samostatný postup Pirátů jsme uvažovali v intencích střízlivého výsledku (15%) a optimistického (17%). Samozřejmě lze uvažovat i o velmi optimistickém scénáři někde na úrovni 20%+, což by znamenalo zisk určitě přes 40 mandátů. Na druhou stranu mi přijde fér pracovat i s variantou neoptimistickou a velmi neoptimistickou 12%, resp 10%-, které mohou za určitých okolností reálně hrozit (a není to zdaleka jen potenciální odmítnutí společného postupu). Když navíc odstraníme Kantar, dostáváme se u Pirátů určitě někde k 14%, spíše pod. Pořád je to určitá hra s čísly, pro kterou je ale potřeba stanovit základní východisko a to bylo stanoveno právě na úrovni 15% a 6%, které vlastně může být v případě Pirátu už mírně optimistické.

Ano, následně jsme udělali prostý součet pro případnou koalici a ten se následně navyšoval v obdobných intencích “optimistický” výsledek (23%), “velmi optimistický” výsledek (26%). Osobně se domnívám, že potenciální koalice nemůže z hlediska volební strategie a mediálního vyznění mít menší volební cíl než zisk 25% hlasů. Pokud je cílem Pirátů být součástí příští vlády (a to jsem z Pirátské strategie pochopil, že je), může být další otázkou jaké postavení a jakou roli - juniorní vs. seniorní - by ve vládě měli Piráti mít (od toho se pak logicky odvíjí debaty ohledně programu a jeho prosazování, ale to je úplně jiná debata, která je řešena v jiném streamu) a není to jen a pouze o tom, zda máme/nemáme předsedu vlády. Předvolební koalice by dle mého osobního názoru měla cílit na seniorní roli a proto mluvím o stanovení cíle 25%, v analýze jsme tedy vytyčili 26%. Ano, je to optimistický cíl, ale v kontextu dnešní politické reality a za předpokladu dobrého fungování koalice, cíl dosažitelný (můj osobní názor). Samozřejmě, že lze pracovat u střízlivého odhadu (21%) s odpadlíky u Pirátů (např. 10%) u STAN (20%), což by znamenalo výsledek někde na úrovni 18-19%. Na druhou stranu počítáme i s výše zmíněnou atraktivizací nových voličů danou pouhým vytvořením koalice (ano, možná je to odvážné) a proto se vracíme k původnímu číslu 21%. Byť je to spekulativní a bez dat, tak si nemyslím, že to je s ohledem na současnou politickou situaci (včetně společenské poptávky po koalicích) úplně mimo realitu.

Co se týče přepočtu na mandáty, tak jsme ve společné variantě vždy počítali s vyšším číslem pro zisk jednoho (dvou, tří atd.) mandátu než v případě samostatného postupu. Jako příklad uvedu např. SČK, kde jsme počítali pro zisk prvního mandátu u samostatného postupu 3,2% a u společného postupu 3,5% nebo Pardubický kraj 6,4% vs. 7,3%. Tento postup byl zvolen z toho důvodu, že lze očekávat vytvoření “konzervativního” bloku. Teoreticky tady mohou být potenciálně tři subjekty, které budou aspirovat na 20-30% a malých stran nad 5% tolik nebude. Je jistě otázkou, jak v tomto kontextu dopadne dnešní levice zastoupena ve vládě. V zásadě platí, že čím více koalic (tím méně stran), tak číslo nutné pro zisk mandátu bude vyšší. Když by se nevytvořil “konzervativní” blok (což spíše nepředpokládám), tak je to pro nás výhodnější. Samozřejmě to platí i naopak, na to nelze zapomínat (viz obrázek na str. 22 hlavní analýzy).

Poznámka. Mluvíme zde o potenciálních modelech, která v politické praxi nebudou nikdy dokonalé. ČSSD měla v říjnu 2016 v průzkumech necelých 20%.

Petr.Vileta píše: ↑21 říj 2020, 17:08

Ondrej.Kalis píše: ↑21 říj 2020, 16:02 Která hlavní priorita může být vymazána? Rovné manželství? Dekriminalizace návykových látek? Reforma autorského práva? Například. Koukni do porovnání programů na neshody.

No kdybychom uměli nějakou anketu s prioritním hlasováním (hodnotit jednotlivé body v rozsahu otázky 0 až počet otázek), tak by možná bylo zajímavé takovou ankety udělat. Docela by mě zajímalo, kdyby se odhodlalo hlasovat alespoň 2/3 členů, jak by si vedlo rovné manželství, autorský zákon a třeba exekuce nebo energetika. V téhle chvíli si netrofám ani odhadnout, co je pro nás jako stranu č. 1, co č.2 a co č. 127

Ono v těch prioritách je taky hodně důležitý, abysme tam protlačili i témata, který jsou čistě pirátský a jsou hned vidět
To je typicky ta legalizace a rovné manželství
autorský zákon a exekuce jsou naše témata, ale už jsou vidět hůř
energetika není naše téma (když se řekne legislativa v energetice málokdo si představí piráty) a je málo vidět.
Protože tím, že prosadíme pirátské témata, nejenom prosadíme náš program, ale pomůžeme si i do dalších voleb, protože tenhle úspěch nám nikdo nevezme.

V analýze se uvádí, a to hned v úvodu, jaké jsou hlavní cíle pro 4 roky. První bod zní:

"Zachováme jednotu a principy, na kterých jsme vznikli. Dostaneme do veřejných funkcí kompetentní a čestné lidi a odstavíme staré i nové zkorumpované struktury."

Asi jste si všimli, že předvolební koalice je téma, které stranu nespojuje, ale štěpí. Tudíž hned porušujeme první hlavní cíl - jednotu. Další slovo "principy". STAN je hnutí řízené centrálně direktivně, Piráti nikoliv. Tudíž tu je snaha o sloučení dvou celků, které jsou ve své podstatě odlišné. To, že neklapla STANu předvolební koalice v roce 2017 nám budiž výstrahou. A to KDU není strana, která by se svým řízením od STAN lišila.

K samotné analýze, za kterou děkuji všem, kteří se na ní podíleli, mám ale zásadní výhradu. Je tendenční. Ukážu na pár příkladech níže.

Ve streamu 1 je uvedeno "Vše probíhalo skrz internetový dotazník na online reprezentativním vzorku populace (internet využívá zhruba 83 % všech voličů)." Chápu, proč se šlo přes internet. Nicméně když řekneme, že internet používá 83 % uživatelů, zdaleka to neznamená, že s ním umí základní operace (ať už ovládání internetového bankovnictví, užívání datových schránek a jen prosté vyhledávání). Takže ten termín "reprezentativní" je třeba brát se značnou rezervou. Dále se v analýze uvádí, že "Byly vybrány dva obdobné vzorky, každý čítal 1200 respondentů. Jeden vzorek byl dotazován na možnou kandidaturu Pirátů a STAN samostatně, druhý na kandidaturu Pirátů a STAN v koalici." Ok, ale ve studii se pracuje s druhým vzorkem. Na to ale už nemalá část přispěvatelů upozornila.

Teď ty příklady tendečních tvrzení:

- na straně 5 se uvádí, že: přibližně 60 % z našich potenciálních voličů zvažuje, že dají hlas Pirátům nebo Starostům. Graf ukazuje 56 %.

- na straně 6 se uvádí, že: Z průzkumu vyplývá, že by koalici podpořila drtivá většina voličů z pevného jádra. Podle mě pojem drtivá většina je nad 85 %. Nicméně koalici by podpořilo 8 z 11 % jader voličů Pirátů a STAN - tedy 72 % jáder obou stran. Ano, je to většina, ale rozhodně ne drtivá.

- Ve streamu 2, se na straně 8 říká, že: "V rámci aktuálního volebního období deklarovalo pouze 11 zástupců z 52, že se STAN vůbec nespolupracují. Z těch, kteří spolupracují, hodnotí 50 % spolupráci jako dobrou, 29 % jako špatnou, zbytek buď jako neutrální (19 %), nebo kvalitu spolupráce nedokázal vyhodnotit." To vlastně znamená, že 50 % oslovených zástupců PKS říká,že spolupráci se STAN hodnotí spíše negativně, negativně, nebyla spolupráce či neutrální a 50 % ji vnímá jako dobrou.

- Ve streamu 3:
- na straně 11 lze z uvedených dat vyčíst následující. Máme 14 krajů (včetně Prahy), pouze ve 4 nejsou výhrady ve vztahu k personální rovině v hnutí STAN, ve 3 krajích je taková spolupráce problém a v 7 (vč. Prahy) má PKS výhrady ke spolupráci se STAN. Tzn. v 71 % mají naše PKS výhrady ke STAN ohledně daného kritéria.
- Na straně 12, Kofliktnost - je to 7/7 (tedy 50/50 jako ve streamu 2 v návaznosti na spolupráci se STAN. Dále transparentnost - 5/14 se PKS vyjádřila , že je pro ně spolupráce se STAN problém, jelikož postrádají informace o vnitřním fungování a rozhodování u STAN a vytýkají netransparentnost v jednání a ve zbylých 9 PKS toto vnímají s výhradami. Tzn. 0 % PKS je s tímto kritériem u STAN v pohodě. Dále předvídatelnost (konzistence v chování, nečitelné rozhodování) - u 3/14 PKS je toto u STAN vnímáno bez výhrad, u 8/14 je to vnímáno jako problém, u zbylých 3/14 vnímáno s výhradami. Tzn. pro 78 % PKS je předvídatelnost STAN nedobrá (když budu trošku něžný).

Celkově dle mého není tento stream objektivně okomentován. Přitom výsledky jsou dosti kritické. Resp. výsledky ze streamu 3 budou řešeny formou "Kodexu dobré spolupráce mezi Piráty a STAN" a "Zásadami plnění programových priorit". Good luck RP. Doslova se uvádí, že: "Vzhledem k tomu, že dimenze transparentnosti byla vyhodnocena jako problematická (a v menší míře také dimenze předvídatelnosti), tak určitá míra narovnání tohoto vnímání (podobně jako personální záležitosti) může být důležitá." Když se podívám na předvídatelnost, tak pro 11/14 PKS je ve vztahu ke STAN vnímána jako problematická či s výhradami. Tedy ve velké míře, nikoliv v menší míře. Transparentnost byla správně vyhodnocena jako problematická a to navíc bez jediné dobré praxe!!! (vykřičníky používám zřídka, ale tady to bez nich nelze).

- Ve streamu 4 se na straně 14 v případě kroužkování uvádí i tzv. protiskokových metod uvádí: "Dále se dohodnout, že nebudou vedeny kampaně na jméno a na kroužkování a tuto dohodu důsledně vynucovat." Jak? To mě velmi zajímá. A jistě nebudu sám.

- Stream 5 Programová shoda (přílohy 5a, 5b) se uvádí doslova "Slabou stránkou je metodická nejednotnost, např. v podobě resumé či hodnocení. Současně v rámci
zvolené míry decentralizovaného zpracování nelze srovnávat priority napříč resorty. Na obou stranách dále byl problém, že některá témata nejsou vydiskutována, a tedy i různí politici dané strany a různé týmy mohou mít různé názory (např. u nás je účast veřejnosti hodnocena odlišně mezi RT Veřejná správa a Životní prostředí). Absenci stanoviska na jedné straně pak RT hodnotily (přes metodický pokyn k neutrálnímu hodnocení, pokud nemají jiné vodítko) různě, od zásadního rozporu, přes neutrální, až po shodu. Dále považuji za vhodné upozornit na jev, který se mohl do hodnocení nevědomky promítnout, a totiž že příznivci spolupráce (lidé, kteří ji nyní vnímají spíše jako příležitost) mohou a priori vidět spíše shody a hodnocení nadsazovat a oponenti spolupráce (lidé, kteří ji nyní vnímají spíše jako hrozbu) zase naopak vidí spíše neshody a hodnocení mohou podstřelit (problém tzv. konfirmačního zkreslení). To měla vyvážit dvojí validace, nicméně čas na oponenturu uvnitř strany a mimo resort byl relativně krátký, takže nebyla důkladně neprovedena v rozsahu, ve kterém by byla potřeba." Jako chápu, ale tohle je pro spoustu lidí dost podstatné, protože... No protože v hned 2. hlavním cíli Pirátské strategie je uvedeno "...Prosadíme co největší část programu Pirátů." Ano, do voleb je ještě daleko, dá se na tom pracovat. Ale chceme tedy jít do chomoutu se STAN už teď, když tohle by mělo být uděláno hlavně před tím, než do toho chomoutu půjdeme? Just asking.

- Stream 6, výpočet mandátů - v Jčk, Plk, Kvk, Úsk, Pbk, Vys, Olk - jestli se dívám dobře, spolupráce nemá moc význam, pokud koalice nepřejde přes 26 % (pro Jčk ani v případě, kdy koalice bude mít více než 26 %). Jestli se pletu, opravte mě. Dost to totiž vypadá, že min. v těchto krajích budou naši lidi makat, ale užitek pro ně 0,00nic. Ok, zkušenosti se taky počítají.

- Stream 7 - SWOT. Silné stránky jsou jasně identifikovány... jen se opomíjí zkušenosti na úrovni krajů (Proč? Protože viz výše?). Ve slabých stránkách jsou rozpory na regionální úrovni, zbývající programové rozpory a odlišné standardy v transparentnosti - za mě jednoznačně hrozby, nikoliv slabé stránky. V hrozbách mi naopak chybí menší důvěrychodnot Pirátů u stávajících voličů z toho důvodu, že budeme muset slevit z našich priorit a témat, které nás dělají Piráty. Namátkou uvedu za mě ty neshody - autorský zákon, kumulace funkcí /spravedlnost/, možnost volby /školství/, návykové chování, rovné manžeství.

Rozumím tomu, že si Ivan s Vítkem rozumí. Rozumím tomu, že Babiš je zlo a je třeba se ho zbavit. A na vymetení toho Augiášova chléva bude třeba hodně sil (ty Piráti ještě mají) a rukou. Ale abych si těch hodně sil neubrali právě už tou předvolební koalicí, jelikož jak jsem uvedl výše, není situace se STAN zdaleka tak idylická. A na závěr si tedy ještě znovu postesknu, že v médiích je tato koalice prezentovaná jako již téměř dokonaná a je tím nepřímo na členy Pirátů vyvíjen nemalý nátlak, aby nakonec na tento sňatek kývli. Piráti už fungují 11 let. Myslím, že by byla velká škoda, kdybychom byli stranou na jedno použití - tedy na odstavení Babiše. Máme na víc, zůstaňme proto takoví, jací dosud jsme.

Ještě bych měl pár výhrad např. ke kroužkování, ale to už zmínilo spousty předřečníků. Jen prosím, nezapomeňte pro samou analýzu i mrknout, kdo hnutí STAN nyní tvoří, kdo jej zastupuje ve volených funkcích. To jen abyste věděli, s kým budete muset spolupracovat.

Těm, kdo dočetl až sem, děkuji za pozornost.

Petr.Fojtik píše: ↑21 říj 2020, 18:16 Samozřejmě, že lze pracovat u střízlivého odhadu (21%) s odpadlíky u Pirátů (např. 10%) u STAN (20%), což by znamenalo výsledek někde na úrovni 18-19%. Na druhou stranu počítáme i s výše zmíněnou atraktivizací nových voličů danou pouhým vytvořením koalice (ano, možná je to odvážné) a proto se vracíme k původnímu číslu 21%. Byť je to spekulativní a bez dat, tak si nemyslím, že to je s ohledem na současnou politickou situaci (včetně společenské poptávky po koalicích) úplně mimo realitu.

Taky nemyslím, že je to úplně mimo realitu, ale je to skutečně spekulativní a bez dat Myslím, že ty interpretace "z analýzy vyšlo, že budeme mít xy mandátů", které okolo tohoto materiálu slýcháme, jsou lehce za pomyslnou hranou...

Jinak snažím se nějaký model vymyslet z těch dat od Behavia. Bohužel ten jednoduchý způsob nejde udělat. (Protože se Behavio neptalo na klíčovou otázku: koho chtějí lidé volit přednostně, jako se to dělá jinde. Pokud zadám, že všechny strany, které člověk zvažuje, bude volit se stejnou pravděpodobností, hodí to samostatnému STANu nesmyslně moc, protože to je druhá volba pro kde koho. A to, kolikátá volba to pro koho je, je přesně to, co v těch datech přímo bohužel není. Půjde to částečně zrekonstruovat z toho emočního hodnocení jednotlivých stran, ale ještě tam nejsem.)