Fórum Pirátské strany

MirekS píše: ↑09 říj 2020, 13:50
kolemjdouci píše: ↑09 říj 2020, 00:55 ...
Promiň, ale to zpětné přepočítávání, které uvádíš je nesmysl. Ta poznámka v tabulce je ilustrativní. Akorát říkala, že při minimu požadovaných hodin jich žadatel o starobní důchod musí mít 15 000 (což s největší pravděpodobností nebude za 40 let a taky to v tomto případě nebylo napsáno). Dosáhnout minima požadovaných odpracovaných hodin lze přeci variantně podle toho, jak "extenzivně" žadatel o starobní důchod pracoval. V dalších případech šlo jenom o vyjádření počtu odpracovaných hodin za 40 let, kdyby žadatel o starobní důchod pracoval 30h/t, 40h/t nebo 50h/t. Samozřejmě, že např. 60 000 odpracovaných hodin lze získat i jiným způsobem např. 60 000 / 2 500 = 24, tedy za 24 let při práci 50h/t.

Co se týče příplatků za přesčas při 40h/t, resp. 50h/t, ty se přece započítávají do výše mzdy. Znamenalo by to přeci, že žadatel o starobní důchod, který pracoval více jak 30h/t, by přeci nemohl pracovat jenom za minimální mzdu, neboť jeho mzda musí obsahovat přesčasové příplatky. Ale dobře, aby to nemátlo, tak jsem to v tabulce zohlednil.

Jasně, pro ilustrativní výpočet důchodu to podstatné není. Myslel jsem to tak, že se zachová výše mzdy a promítne se to pouze na přepočtený počet hodin, ale už to nech klidně tak, protože to podstatné sdělení na tom obrázku je.
Ano můj návrh nabízí více možností jak dosáhnout na vyšší důchod.

MirekS píše: ↑09 říj 2020, 13:50
kolemjdouci píše: ↑09 říj 2020, 00:55 No, možná tě zmátl ten přepočet NZP pro současné důchody. To by bylo velmi velkorysé, aby penzisté měli 2x NZP + důchod.
Ne, co mě zmátlo je Tvá kalkulace potřeby celkového počtu NZP pro důchodce tj. 8 000 000 (při jejich počtu 3 000 000). Z toho jsem usoudil, že na 1 důchodce připadají alespoň 2 NZP.

Ano, přesně to jsem myslel, jen jsem se možná nepřesně vyjádřil.

MirekS píše: ↑09 říj 2020, 13:50 Vypadalo by to potom takto:
NavrhDuchod.png
Souhlasíš?

kolemjdouci píše: ↑09 říj 2020, 00:55 ...
Souhlas, ať žije varianta 3).

Jinak souhlasím, dobrá práce.

MirekS píše: ↑09 říj 2020, 16:08
Robert.Magni píše: ↑09 říj 2020, 14:11 Pozor,firmy běžně kombinují HPP s např. DPČ ,tudíž snadno můžeš mít klidně 60h/týdně aniž bys měl nárok na přesčasový příplatek.
Další možnost je více úvazků naráz.... A to vůbec nezminuju běžnou praxi fixlování s docházkou a další české vychytávky.
S DPP a DPČ @kolemjdouci ve své reformě nepočítá, zákonně by je zřejmě zakázal. Ano úvazků může být více naráz. No kdyby měl 2 úvazky po 8h/den, tak by zřejmě podle @kolemjdouci měl 2 příplatky za přesčas, ale jen za 4h/den, nikoliv 10h/den. Kdyby měl např. úvazky 6h/den + 2h/den + 1h/den, tak by podle mě na přesčasové příplatky nedosáhl. Ale na to nechť reaguje @kolemjdouci, jak toto má ve své reformě ošetřené.

Fixlování a další vychytávky se pohybují minimálně na hraně zákona, ne-li za ní. S tím se nedá nic moc dělat, než kontrolovat, kontrolovat a zase kontrolovat. Počítá-li @kolemjdouci se zjednodušením příslušných zákonů (včetně zákoníku práce), pak by kontrola mohla proběhnout rychleji než dnes.

Co se příplatků týče pří více pracovních poměrech, tak nejjednodušší varianta, která se nabízí je, že první pracovní poměr bude tak jak je v návrhu a každý další pracovní poměr pouze se 100% příplatkem, tak nebude docházet k obcházení příplatku, a také si firmy nebudou muset předávat mezi sebou počty odpracovaný hodin svých zaměstnanců.

Nyní je to zbytečně komplikované a zaměstnavatelé často zkouší i když ví, že na něco podle zákoníku práce nemají právo, zdali to náhodou přes zaměstnance projde a když to projde získá na tom zaměstnavatel a když ne, tak v nejlepším případě se zaměstnavatel maximálně omluví a úmyslnou chybu napraví. Takže, díky zjednodušení se dá předpokládat, že bude každému jasnější na co má a nemá právo a povede to ke kultivaci pracovního trhu. Ano, některé změny se bezesporu dotknou i zákoníku práce, ale to bych přenechal někomu povolanějšímu, minimálně, co se právní stránky týče.

MirekS píše: ↑07 říj 2020, 07:25 Teď se přesuňme na makroúroveň...

Pokusím se o zpřesnění. Vycházel jsem ze "Státní rozpočet v kostce - 2020"
https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/v ... 2020-38000
0) Sociální dávky pro rok 2020 jsou odhadovány na 651,3 miliard.
Jasné, tato celá částka je alokována ze starého systému pro ten nový.
1) Sleva na poplatníka - zrušení 150 miliard.
Jasné.
2) Sleva na dítě - zrušení 40 miliard.
Jasné.
3) Úspora na státních zaměstnancích a prostorách pro ně 40 miliard.
Díky zjednodušení systému a digitalizaci ubudou zaměstnanci na finančních úřadech, správě sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a zaměstnanci obcí tzv. výběrčí různých poplatků a dále také úspora na pracovní místa (prostory pro státní zaměstnance, energie ap.) a příjmy, které vzniknou, když úředníci nastoupí do soukromého sektoru. Zrušení Úřadů práce do toho nepočítám, jelikož tyto náklady jsou jako kompenzace na náhrady za zdravotní pojištění. Další úspora se kterou jsem nepočítal vzhledem k zavedení 30 hodinové pracovní doby je ve školství, tedy úspora na budovách škol. Stačilo by cca poloviční množství budov, protože studium by probíhalo ráno pro skřivany a odpoledne pro sovy. Došlo by tak i k mírnému snížení počtu vyučovacích hodin a úspoře na platech učitelů. Ve skutečnosti může být úspora i daleko vyšší. Například by mohlo dojít ke snížení kriminality a nehodovosti, a tím i k možnému snížení počtu policistů.
4) Vyšší zdanění práce (v součtu se základním příjmem ve výsledku nižší) 40 miliard.
Odstranění stropu pro sociální pojištění a základní sazba zdanění zaměstnanců 50% namísto cca 48,5% bez daňových slev.
5) Sjednocení DPH 40 miliard.
Namísto 10%, 15% a 21% sazeb jedna sazba 20% - vyšší výběr cca o 350 Kč/měsíc na osobu.
6) Vyšší daň z nemovitosti - poplatky 70 miliard.
Příjem obcí se nyní neskládá pouze z daní z nemovitosti, takže ostatní výdaje na chod obcí by zůstaly ve státním rozpočtu a celkový příjmový efekt může být ještě větší než 70 miliard, ale nějaké snížení se promítne ve zrušení dani z příjmu u pronájmu.
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/u ... obci-36369
7) Daň z příjmu právnických osob + odpočty DPH 100 miliard.
+ Zvýšení sazby DPPO z 19% na 20% => 182 miliard => zvýšení o 1% => přibližně 10 miliard
- zrušení zdanění příjmu 15% u obchodních firem => Daň z příjmů vybíraná srážkou § 36 => 28 miliard
+ příjem na DPH ze zakoupeného zboží pro vlastní fungování firmy a zdanění zisku 20% ze zakoupeného zboží => DPH - nadměrný odpočet a vracení daně 334 miliard => z toho nejnižší možný obrat při 21% sazbě DPH => 1590 miliard => zdaněný zisk 1590*0,2 = 318 miliard + DPH za zakoupené zboží do firmy, ale značná část by se poté odečetla v případě prodeje firmy, takže s touto položkou spíše nepočítám, a navíc odhaduji, že se mohou investice do firem díky snaze o lepší hospodárnost o něco snížit
- DPH na nákup do firem z 21% na 20% => 1590/1,21 = 1314 => (1590-1314)/21 = 13 miliard => 1%
Celkem 10 - 28 + 318 -13 = 287 miliard.
Tady jsem se zřejmě minul odhadu. Příjmy by byly asi 3x vyšší. viz Příloha č.1 https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/d ... -a-c-38924
8) OSVČ 50 miliard.
Nejvyšší příjem odhaduji že bude dělat vyšší zdanění u OSVČ, kteří využívají švarcsystém, což odhaduji na 30-40 miliard a dále pak nepřiznaný příjem 10-20 miliard.
9) Lepší výběr daní a ostatní úspory 20 miliard.
Karuselové podvody, fiktivní faktury, práce načerno ap., takže celkový výběr může být i násobně vyšší.
10) Pronájmy, prodej firem a zdanění dividend 0 miliard.
Může být i mírně záporný.
No a když se to všechno sečte, tak rezerva činní ještě více, než jsem měl v původním odhad a to zhruba o 400-500 miliard. Kde je prosím chyba?

Rozdělil bych makroekonomický pohled na 2 části, a to na financování důchodů z důchodového pojištění a na financování NZP a ostatních sociálních dávek z daní.

K financování důchodů z důchodového pojištění
Vyjdu z toho, co je nám známo:
Odhadované příjmy ze sociálního pojištění činí cca 585 mld. Kč (ve skutečnosti 586,5 mld. Kč) - zde jde podle mě o souhrn důchodového a nemocenského pojištění a pojištění na podporu politiky zaměstnanosti. Jelikož nejsou prezentována čísla za jednotlivá tato pojištění, pomohu si berličkou, že důchodové pojištění z oněch 585 mld. Kč může činit min. 560 mld. Kč (poslední známé reálné číslo vybraného důchodového pojištění z roku 2018). V současnosti toto číslo představuje 28% vyměřovacího základu, tzn. že by vyměřovací základ měl činit 560 / 28 x 100 = 2 bil. Kč. Vyjdeme-li z toho, že @kolemjdouci by snížil procentní sazbu důchodového pojištění na 20%, pak vybrané důchodové pojištění by činilo 2 000 mld. Kč x 0,2 = 400 mld. Kč (první omyl @kolemjdouci, že by vyšel z alokace předpokládaných výdajů na sociální dávky ve výši cca 650 mld. Kč)). @kolemjdouci, bohužel neuvádí, kolik by činila celková potřeba na výplaty důchodů (bez NZP) podle nového systému. Vycházeje z poslední známé statistiky počtu starobních důchodců (rok 2019) ve výši 2 415 tisíc osob a z režijních nákladů systému odhadovaných na 12 mld. Kč (max. 3%), by mohl při vyrovnané bilanci činit průměrný důchod (400 mld. - 12 mld.) / 2 415 tisíc / 12 = 13 388 Kč/měsíc bez NZP, což se dá říci, že je dostatečné.

K financování NZP z daní
Začněme předpokladem vybrané DzPFO ve výši cca 175 mld. Kč při 15% zdanění. Znamená to že při novém návrhu 20% zdanění FO by DzPFO činila 175 mld. Kč / 0,15 x 0,2 = cca 233 mld Kč, tj. rozdíl 58 mld. Kč.
Orientačně je počet výdělečně činných cca 5,3 mil. osob. Činí-li sleva na poplatníka 24 840 Kč, pak dodatečný příjem DzPFO z titulu jejího zrušení by byl 5,3 mil x 24 840 x 0,2 = cca 26 mld. Kč, kde koeficient 0,2 značí navrhované zdanění ve výši 20% (nikoliv 150 mld. Kč, jak předpokládá @kolemjdouci).
Co se týče slevy na děti, upřímně řečeno nevím, jak to jinak odhadnout, než že každý druhý daňový poplatník uplatňuje tuto slevu v průměru na 2 děti. Znamenalo by to pak dodatečný příjem DzPFO z titulu jejího zrušení 2,65 mil. x 33 608 x 0,2 = cca 18 mld. Kč (nikoliv 40 mld. Kč, jak předpokládá @kolemjdouci).
Zvýšením sazby DzPPO z 19% na 20% očekávám přínos 127 mld. Kč / 0,19 x 0,2 = cca 134 mld. Kč, tedy přírůstek 7 mld. (nikoliv 10 mld. Kč, jak uvádí @kolemjdouci).
Pro ostatní případy navýšení daní nemám argumenty, neboť jsem se nedostal k podloženým datům.
Výtku bych měl k propočtům @kolemjdouci navýšení daní bez indexace koeficientem 0,675 z titulu současně platného RUD anebo návrh změny RUD.

Co se týče kalkulace předpokládaných financí na NZP, došel jsem k jiným závěrům:
Obyvatel ČR cca 10,5 mil. => 10,5 mil. NZP, počet invalidních důchodců cca 426 tisíc => s rezervou 0,5 mil. NZP. Nedokáži argumentovat proti odhadu 0,5 mil. NZP na péči. Celková potřeba NZP tak dle mně činí 11,5 mil. NZP, což představuje 11,5 mil. x 5 000 Kč/měsíc x 12 = 690 mld. Kč, nikoliv odhad @kolemjdouci ve výši 16 mil. NZP x 5 000 x 12 = 960 mld. Kč. Dále je však nutno přičíst náklady na @kolemjdouci reformou nezrušené dávky minimálně ve výši 650 mld. Kč - 585 mld. Kč = 65 mld. Kč. Tedy celkově by šlo o 755 mld. Kč, na které by bylo třeba najít finanční zdroje (ovšem po odpočtu vlivu RUD, tj. dnes 755 mld. Kč / 0,675 = cca 1 120 mld. Kč).

Nejsem ekonom, ale bylo by možné NZP financovat emisí peněz rovnou občanům a ne přes soukromé banky? Alespoň třeba částečně. I stát by to mohl pojmout jako "spoření" na důchod.

Keram píše: ↑11 říj 2020, 10:23 Nejsem ekonom, ale bylo by možné NZP financovat emisí peněz rovnou občanům a ne přes soukromé banky? Alespoň třeba částečně. I stát by to mohl pojmout jako "spoření" na důchod.

Tomu dotazu moc nerozumím, pokud vím, tak nikdo nechce NZP financovat přes soukromé banky.

MirekS píše: ↑11 říj 2020, 02:35 Rozdělil bych makroekonomický pohled na 2 části, a to na financování důchodů z důchodového pojištění a na financování NZP a ostatních sociálních dávek z daní.

K financování důchodů z důchodového pojištění
Vyjdu z toho, co je nám známo:
Odhadované příjmy ze sociálního pojištění činí cca 585 mld. Kč (ve skutečnosti 586,5 mld. Kč) - zde jde podle mě o souhrn důchodového a nemocenského pojištění a pojištění na podporu politiky zaměstnanosti. Jelikož nejsou prezentována čísla za jednotlivá tato pojištění, pomohu si berličkou, že důchodové pojištění z oněch 585 mld. Kč může činit min. 560 mld. Kč (poslední známé reálné číslo vybraného důchodového pojištění z roku 2018). V současnosti toto číslo představuje 28% vyměřovacího základu, tzn. že by vyměřovací základ měl činit 560 / 28 x 100 = 2 bil. Kč. Vyjdeme-li z toho, že @kolemjdouci by snížil procentní sazbu důchodového pojištění na 20%, pak vybrané důchodové pojištění by činilo 2 000 mld. Kč x 0,2 = 400 mld. Kč (první omyl @kolemjdouci, že by vyšel z alokace předpokládaných výdajů na sociální dávky ve výši cca 650 mld. Kč)). @kolemjdouci, bohužel neuvádí, kolik by činila celková potřeba na výplaty důchodů (bez NZP) podle nového systému. Vycházeje z poslední známé statistiky počtu starobních důchodců (rok 2019) ve výši 2 415 tisíc osob a z režijních nákladů systému odhadovaných na 12 mld. Kč (max. 3%), by mohl při vyrovnané bilanci činit průměrný důchod (400 mld. - 12 mld.) / 2 415 tisíc / 12 = 13 388 Kč/měsíc bez NZP, což se dá říci, že je dostatečné.

K financování NZP z daní
Začněme předpokladem vybrané DzPFO ve výši cca 175 mld. Kč při 15% zdanění. Znamená to že při novém návrhu 20% zdanění FO by DzPFO činila 175 mld. Kč / 0,15 x 0,2 = cca 233 mld Kč, tj. rozdíl 58 mld. Kč.
Orientačně je počet výdělečně činných cca 5,3 mil. osob. Činí-li sleva na poplatníka 24 840 Kč, pak dodatečný příjem DzPFO z titulu jejího zrušení by byl 5,3 mil x 24 840 x 0,2 = cca 26 mld. Kč, kde koeficient 0,2 značí navrhované zdanění ve výši 20% (nikoliv 150 mld. Kč, jak předpokládá @kolemjdouci).
Co se týče slevy na děti, upřímně řečeno nevím, jak to jinak odhadnout, než že každý druhý daňový poplatník uplatňuje tuto slevu v průměru na 2 děti. Znamenalo by to pak dodatečný příjem DzPFO z titulu jejího zrušení 2,65 mil. x 33 608 x 0,2 = cca 18 mld. Kč (nikoliv 40 mld. Kč, jak předpokládá @kolemjdouci).
Zvýšením sazby DzPPO z 19% na 20% očekávám přínos 127 mld. Kč / 0,19 x 0,2 = cca 134 mld. Kč, tedy přírůstek 7 mld. (nikoliv 10 mld. Kč, jak uvádí @kolemjdouci).
Pro ostatní případy navýšení daní nemám argumenty, neboť jsem se nedostal k podloženým datům.
Výtku bych měl k propočtům @kolemjdouci navýšení daní bez indexace koeficientem 0,675 z titulu současně platného RUD anebo návrh změny RUD.

Co se týče kalkulace předpokládaných financí na NZP, došel jsem k jiným závěrům:
Obyvatel ČR cca 10,5 mil. => 10,5 mil. NZP, počet invalidních důchodců cca 426 tisíc => s rezervou 0,5 mil. NZP. Nedokáži argumentovat proti odhadu 0,5 mil. NZP na péči. Celková potřeba NZP tak dle mně činí 11,5 mil. NZP, což představuje 11,5 mil. x 5 000 Kč/měsíc x 12 = 690 mld. Kč, nikoliv odhad @kolemjdouci ve výši 16 mil. NZP x 5 000 x 12 = 960 mld. Kč. Dále je však nutno přičíst náklady na @kolemjdouci reformou nezrušené dávky minimálně ve výši 650 mld. Kč - 585 mld. Kč = 65 mld. Kč. Tedy celkově by šlo o 755 mld. Kč, na které by bylo třeba najít finanční zdroje (ovšem po odpočtu vlivu RUD, tj. dnes 755 mld. Kč / 0,675 = cca 1 120 mld. Kč).

Celkově mi přijde, že vycházíš ze starých dat, porovnáváš neporovnatelné a některé zásadní věci, které zmiňuji, ti tam chybí. Zkus to prosím projít po jednotlivých bodech, které uvádím v předchozím příspěvku, aby bylo patrnější, kde je případná chyba a následně pak uveď jaké by bylo podle tebe celkové saldo po zavedení mého návrhu.
Konkrétně, co se mi moc nezdá:
- přijde mi zbytečné, aby se rozpočet rozděloval na více částí, protože když je někde peněz nedostatek, tak se to odněkud přelije, kde je zase naopak přebytek
- s tím souvisí alokovaná částka na sociální dávky, protože není teď podstatné, že se prostředky nevyberou ze sociálního pojištění, ale podstatné je o kolik to bude stát celkem navíc a jakým způsobem to tedy ovlivní celkový rozpočet
- co se týče slev na dani, tak když se cca 190 miliard nevybere a pak místo toho se vybere, ale pak následně zase rozdá v podobě NZP, tak pak nechápu, proč tam máš koeficient 0,2, který je určený úplně k něčemu jinému
- změna sazby DPPO z 19% na 20%, tady uvádíš výpočtem na základě zastaralých dat, jelikož výnosy z DPPO za minulý rok je cca 183 miliard, což pak dělá necelých 10 miliard jak uvádím
- invalidní důchodci se počítají do celkového počtu vyplácených důchodů

Hlavní použitá data:
1) Příloha č. 1 - Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2019: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/d ... -a-c-38924
2) Pouze orientačně, je to z roku 2016 a již byla zvýšena sleva na děti a zvýšily se mzdy + další slevy, které kompenzují horší odhad slevy na poplatníka https://www.hrad.cz/file/edee/2019/09/06-100045-5.png

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40
Keram píše: ↑11 říj 2020, 10:23 Nejsem ekonom, ale bylo by možné NZP financovat emisí peněz rovnou občanům a ne přes soukromé banky? Alespoň třeba částečně. I stát by to mohl pojmout jako "spoření" na důchod.
Tomu dotazu moc nerozumím, pokud vím, tak nikdo nechce NZP financovat přes soukromé banky.

Vy chcete financovat NZP z normálních daní ne?
Můj laický pohled je ten, že ČNB by nové emise peněz do oběhu dávala právě formou NZP, místo teď, kdy půjčuje soukromému sektoru na "úrok" peníze.
Asi by to byla velká změna současného systému, zajímalo by mě, jestli by to tak alespoň teoreticky bylo možné.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 Celkově mi přijde, že vycházíš ze starých dat, porovnáváš neporovnatelné a některé zásadní věci, které zmiňuji, ti tam chybí.

Snažil jsem se vycházet z posledně dostupných dat - nejstarší použitá data jsou z roku 2019.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - přijde mi zbytečné, aby se rozpočet rozděloval na více částí, protože když je někde peněz nedostatek, tak se to odněkud přelije, kde je zase naopak přebytek

Mně to zbytečné nepřijde, ba naopak, aby státní rozpočet nebyl připravován ve stylu "jak pejsek s kočičkou upekli dort", je třeba neustále porovnávat souhrn vybraného důchodového pojištění vůči souhrnu vyplácených důchodů (bez NZP) a podle toho v případě potřeby upravovat procentní sazbu důchodového pojištění. Mělo by platit, že souhrn vyplacených důchodů tvoří maximálně 97% souhrnu vybraného důchodového pojištění a max. 3% tvoří režijní náklady na důchodový systém. Překročí-li souhrn vyplacených důchodů oněch 97%, pak by primárně mělo být čerpáno z vytvořených rezerv z minulých let, nejsou-li žádné rezervy, pak z dluhu a zároveň s tím by mělo dojít ke zvýšení sazby důchodového pojištění. Naopak nedosáhne-li souhrn vyplacených důchodů 97%, použije se rozdílová částka na tvorbu rezerv systému a v případě že rezervy dosáhnou určité výše (např. 10% souhrnu vybraného důchodového pojištění) procentní sazba důchodového pojištění se sníží. Důchodový systém by tak měl být důsledně oddělen od výběru a použití daní.

Jestliže by nedošlo k oddělení důchodového systému, pak nechápu význam existence důchodového pojistného (či sociálního pojištění vůbec). V takovém případě by šlo o jakousi důchodovou (sociální) daň.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - s tím souvisí alokovaná částka na sociální dávky, protože není teď podstatné, že se prostředky nevyberou ze sociálního pojištění, ale podstatné je o kolik to bude stát celkem navíc a jakým způsobem to tedy ovlivní celkový rozpočet

Sociální pojištění je i dnes zdrojem pro důchody, nemocenskou a podporu zaměstnanosti. I dnes podle mě jsou ostatní sociální dávky financovány z daní. Na Tvé reformě se mi líbí, že to může zprůhlednit, ze kterých finančních zdrojů je čerpáno. Jsou-li tu tedy definovány finanční zdroje, neměly by být smíchávány dohromady (ve státním rozpočtu), ale naopak by měly být důsledně odděleny a upravovány dle potřeb aktuálního financování.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - co se týče slev na dani, tak když se cca 190 miliard nevybere a pak místo toho se vybere, ale pak následně zase rozdá v podobě NZP, tak pak nechápu, proč tam máš koeficient 0,2, který je určený úplně k něčemu jinému

Máš pravdu, zde jsem se dopustil chyby. Zrušení slevy na poplatníka by činilo 5,3 mil x 24 840 Kč = cca 130 mld. Kč místo Tebou uváděných 150 mld. Kč. U slev na dítě by to zhruba bylo 2,65 mil. x 33 608 Kč = cca 90 mld. Kč místo Tebou uváděných 40 mld. Kč.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - změna sazby DPPO z 19% na 20%, tady uvádíš výpočtem na základě zastaralých dat, jelikož výnosy z DPPO za minulý rok je cca 183 miliard, což pak dělá necelých 10 miliard jak uvádím

Docela by mě zajímal zdroj, ze kterého jsi čerpal oněch 183 mld. vybrané DzPPO za rok 2019. Tady jsi se podle mě sekl Ty. V přehledech MF ČR se za rok 2019 předpokládal výběr 124,4 mld. Kč, skutečnost pak byla 123,5 mld. Kč. Vyšel jsem z předpokladu plnění za rok 2020 ve výši 127,6 mld. Kč.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - invalidní důchodci se počítají do celkového počtu vyplácených důchodů

Dovolil jsem si invalidní důchodce uvést zvlášť právě proto, že nad rámec výplaty NZP pro každého občana získávají "statickou dávku" ve výši 0,5 NZP - I. stupeň invalidity, 1 NZP - II. stupeň invalidity, 1,5 NZP - III. stupeň invalidity, jak je uvedeno v příslušné tabulce Tvé reformy. Nebo je to jinak?

Hlavní použitá data:
- Daň z příjmů 2020 (slevy na dani)
- MF - Státní rozpočet 2020 v kostce
- ČSSZ - Důchodci v okresech a krajích 2019

Keram píše: ↑11 říj 2020, 10:23 Vy chcete financovat NZP z normálních daní ne?
Můj laický pohled je ten, že ČNB by nové emise peněz do oběhu dávala právě formou NZP, místo teď, kdy půjčuje soukromému sektoru na "úrok" peníze.
Asi by to byla velká změna současného systému, zajímalo by mě, jestli by to tak alespoň teoreticky bylo možné.

Ano, ale po určitých optimalizacích a jiných úpravách, pokud se chceš dozvědět více, tak doporučuji celé pročíst.

MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26
kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 Celkově mi přijde, že vycházíš ze starých dat, porovnáváš neporovnatelné a některé zásadní věci, které zmiňuji, ti tam chybí.
Snažil jsem se vycházet z posledně dostupných dat - nejstarší použitá data jsou z roku 2019.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - přijde mi zbytečné, aby se rozpočet rozděloval na více částí, protože když je někde peněz nedostatek, tak se to odněkud přelije, kde je zase naopak přebytek
Mně to zbytečné nepřijde, ba naopak, aby státní rozpočet nebyl připravován ve stylu "jak pejsek s kočičkou upekli dort", je třeba neustále porovnávat souhrn vybraného důchodového pojištění vůči souhrnu vyplácených důchodů (bez NZP) a podle toho v případě potřeby upravovat procentní sazbu důchodového pojištění. Mělo by platit, že souhrn vyplacených důchodů tvoří maximálně 97% souhrnu vybraného důchodového pojištění a max. 3% tvoří režijní náklady na důchodový systém. Překročí-li souhrn vyplacených důchodů oněch 97%, pak by primárně mělo být čerpáno z vytvořených rezerv z minulých let, nejsou-li žádné rezervy, pak z dluhu a zároveň s tím by mělo dojít ke zvýšení sazby důchodového pojištění. Naopak nedosáhne-li souhrn vyplacených důchodů 97%, použije se rozdílová částka na tvorbu rezerv systému a v případě že rezervy dosáhnou určité výše (např. 10% souhrnu vybraného důchodového pojištění) procentní sazba důchodového pojištění se sníží. Důchodový systém by tak měl být důsledně oddělen od výběru a použití daní.

Jestliže by nedošlo k oddělení důchodového systému, pak nechápu význam existence důchodového pojistného (či sociálního pojištění vůbec). V takovém případě by šlo o jakousi důchodovou (sociální) daň.

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - s tím souvisí alokovaná částka na sociální dávky, protože není teď podstatné, že se prostředky nevyberou ze sociálního pojištění, ale podstatné je o kolik to bude stát celkem navíc a jakým způsobem to tedy ovlivní celkový rozpočet
Sociální pojištění je i dnes zdrojem pro důchody, nemocenskou a podporu zaměstnanosti. I dnes podle mě jsou ostatní sociální dávky financovány z daní. Na Tvé reformě se mi líbí, že to může zprůhlednit, ze kterých finančních zdrojů je čerpáno. Jsou-li tu tedy definovány finanční zdroje, neměly by být smíchávány dohromady (ve státním rozpočtu), ale naopak by měly být důsledně odděleny a upravovány dle potřeb aktuálního financování.

Souhlasím, potom samozřejmě aby to bylo rozděleno a šlo z toho vyvozovat pádné důsledky, ale teď pro zjednodušení abychom se dobrali k nějakému výsledku, co se celkové výše salda týče, tak to nepovažuji za podstatné.

MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26
kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - co se týče slev na dani, tak když se cca 190 miliard nevybere a pak místo toho se vybere, ale pak následně zase rozdá v podobě NZP, tak pak nechápu, proč tam máš koeficient 0,2, který je určený úplně k něčemu jinému
Máš pravdu, zde jsem se dopustil chyby. Zrušení slevy na poplatníka by činilo 5,3 mil x 24 840 Kč = cca 130 mld. Kč místo Tebou uváděných 150 mld. Kč. U slev na dítě by to zhruba bylo 2,65 mil. x 33 608 Kč = cca 90 mld. Kč místo Tebou uváděných 40 mld. Kč.

Předpokládám, že u tohoto vycházíš z "Daň z příjmů 2020 (slevy na dani)" nebo odhadem? Můžeš prosím přiložit odkaz na "Daň z příjmů 2020 (slevy na dani)" nějak se mi to nepovedlo najít. Jinak já jsem se to pokusil zčásti určit odhadem a mám tam nějakou rezervu jak jsem psal výše:

2) Pouze orientačně, je to z roku 2016 a již byla zvýšena sleva na děti a zvýšily se mzdy + další slevy, které kompenzují horší odhad slevy na poplatníka https://www.hrad.cz/file/edee/2019/09/06-100045-5.png

MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26
kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - změna sazby DPPO z 19% na 20%, tady uvádíš výpočtem na základě zastaralých dat, jelikož výnosy z DPPO za minulý rok je cca 183 miliard, což pak dělá necelých 10 miliard jak uvádím
Docela by mě zajímal zdroj, ze kterého jsi čerpal oněch 183 mld. vybrané DzPPO za rok 2019. Tady jsi se podle mě sekl Ty. V přehledech MF ČR se za rok 2019 předpokládal výběr 124,4 mld. Kč, skutečnost pak byla 123,5 mld. Kč. Vyšel jsem z předpokladu plnění za rok 2020 ve výši 127,6 mld. Kč.

Viz

1) Příloha č. 1 - Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2019: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/d ... -a-c-38924

, kde se konkrétně píše "Celkový celostátní výnos DPPO za rok 2019 dosáhl 182898 mil.Kč...", tak si říkám zdali těch tvých 123,5 mld. Kč není náhodou za tři čtvrtletí, protože i například v tomto článku poněkud staršího data uvádí vyšší čísla, ale můžu se i já mýlit. https://www.irozhlas.cz/ekonomika/vyber ... 130915_jgr

kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - invalidní důchodci se počítají do celkového počtu vyplácených důchodů
MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26 Dovolil jsem si invalidní důchodce uvést zvlášť právě proto, že nad rámec výplaty NZP pro každého občana získávají "statickou dávku" ve výši 0,5 NZP - I. stupeň invalidity, 1 NZP - II. stupeň invalidity, 1,5 NZP - III. stupeň invalidity, jak je uvedeno v příslušné tabulce Tvé reformy. Nebo je to jinak?

Vycházel jsem z průměrné výše invalidních důchodů, takže celkový dopad na rozpočet by to mělo mít zanedbatelný viz trochu starší údaje, ale po již uskutečněných valorizacích to bude více méně sedět a mimo to je s tím počítáno již v ekvivalentu penzí 5 milionů NZP viz PDF.
https://www.finance.cz/515054-kdy-a-kol ... ni-duchod/

kolemjdouci píše: ↑14 říj 2020, 01:13
MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26
kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - co se týče slev na dani, tak když se cca 190 miliard nevybere a pak místo toho se vybere, ale pak následně zase rozdá v podobě NZP, tak pak nechápu, proč tam máš koeficient 0,2, který je určený úplně k něčemu jinému
Máš pravdu, zde jsem se dopustil chyby. Zrušení slevy na poplatníka by činilo 5,3 mil x 24 840 Kč = cca 130 mld. Kč místo Tebou uváděných 150 mld. Kč. U slev na dítě by to zhruba bylo 2,65 mil. x 33 608 Kč = cca 90 mld. Kč místo Tebou uváděných 40 mld. Kč.
Předpokládám, že u tohoto vycházíš z "Daň z příjmů 2020 (slevy na dani)" nebo odhadem? Můžeš prosím přiložit odkaz na "Daň z příjmů 2020 (slevy na dani)" nějak se mi to nepovedlo najít. Jinak já jsem se to pokusil zčásti určit odhadem a mám tam nějakou rezervu jak jsem psal výše:
2) Pouze orientačně, je to z roku 2016 a již byla zvýšena sleva na děti a zvýšily se mzdy + další slevy, které kompenzují horší odhad slevy na poplatníka https://www.hrad.cz/file/edee/2019/09/06-100045-5.png

Vycházím ze zákona o DzPFO platného pro rok 2020 - sleva na poplatníka 24 840 Kč, resp. sleva na 1. dítě 15 204 Kč, sleva na 2. dítě 19 404 Kč a z celkového počtu pojištěnců + OSVČ (hlavní činnost) - zdroj ČSSZ, resp. vycházím z toho, že na rodinu vychází v průměru 2 děti (ve skutečnosti je to o něco méně). Ale zde to je velice hrubý odhad (2,65 mil.) - navíc neumím počítat, neboť 15 204 + 19 404 = 34 608 a ne 33 608, jak jsem uváděl. Tedy by šlo nadneseně o úsporu 2,65 mil. x 34 608 = cca 90 mld. Kč.

kolemjdouci píše: ↑14 říj 2020, 01:13
MirekS píše: ↑13 říj 2020, 22:26
kolemjdouci píše: ↑13 říj 2020, 15:40 - změna sazby DPPO z 19% na 20%, tady uvádíš výpočtem na základě zastaralých dat, jelikož výnosy z DPPO za minulý rok je cca 183 miliard, což pak dělá necelých 10 miliard jak uvádím
Docela by mě zajímal zdroj, ze kterého jsi čerpal oněch 183 mld. vybrané DzPPO za rok 2019. Tady jsi se podle mě sekl Ty. V přehledech MF ČR se za rok 2019 předpokládal výběr 124,4 mld. Kč, skutečnost pak byla 123,5 mld. Kč. Vyšel jsem z předpokladu plnění za rok 2020 ve výši 127,6 mld. Kč.
Viz
1) Příloha č. 1 - Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2019: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/d ... -a-c-38924
, kde se konkrétně píše "Celkový celostátní výnos DPPO za rok 2019 dosáhl 182898 mil.Kč...", tak si říkám zdali těch tvých 123,5 mld. Kč není náhodou za tři čtvrtletí, protože i například v tomto článku poněkud staršího data uvádí vyšší čísla, ale můžu se i já mýlit. https://www.irozhlas.cz/ekonomika/vyber ... 130915_jgr

irozhlas.cz neberu za primární zdroj. Zprávu o činnosti finanční správy ano, ale hlavní je pro mě https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/s ... 2019-39631, viz. příloha C. Už chápu, v čem je rozdíl mezi námi použitými čísly. Ty jsi vyšel z celkového výběru DPPO před rozdělením RUD, já po jeho rozdělení, tedy 123,5 mld. Kč = 183 mld. Kč - 32,5% (odtékající do obecních a krajských rozpočtů). Takže beru zpět to, co jsem napsal o vlivu RUD a v příštím příspěvku se pokusím na věc podívat krok po kroku znovu.

MirekS píše: ↑14 říj 2020, 04:58
Vycházím ze zákona o DzPFO platného pro rok 2020 - sleva na poplatníka 24 840 Kč, resp. sleva na 1. dítě 15 204 Kč, sleva na 2. dítě 19 404 Kč a z celkového počtu pojištěnců + OSVČ (hlavní činnost) - zdroj ČSSZ, resp. vycházím z toho, že na rodinu vychází v průměru 2 děti (ve skutečnosti je to o něco méně). Ale zde to je velice hrubý odhad (2,65 mil.) - navíc neumím počítat, neboť 15 204 + 19 404 = 34 608 a ne 33 608, jak jsem uváděl. Tedy by šlo nadneseně o úsporu 2,65 mil. x 34 608 = cca 90 mld. Kč.

Jako celkový počet osob, které mají slevu na poplatníka jsem odhadl na 6 milionů, ještě ti co mají příjem pouze z pronájmů nebo z jiného kapitálového majetku a sleva na manželku. Potom mi to vycházelo na těch 150 miliard s tím, že nějakou další rezervu tvoří ještě další slevy na daních.
Slevu na děti jsem počítal z celkového počtu osob do 19 let, což je asi 2,1 milionu a počtu studujících na vysokých a vyšší odborných školách, což je cca 0,3 milionu celkem tedy: 2,4 milionu*(34 608/2) = 41,5 miliard.

MirekS píše: ↑14 říj 2020, 04:58
irozhlas.cz neberu za primární zdroj. Zprávu o činnosti finanční správy ano, ale hlavní je pro mě https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/s ... 2019-39631, viz. příloha C. Už chápu, v čem je rozdíl mezi námi použitými čísly. Ty jsi vyšel z celkového výběru DPPO před rozdělením RUD, já po jeho rozdělení, tedy 123,5 mld. Kč = 183 mld. Kč - 32,5% (odtékající do obecních a krajských rozpočtů). Takže beru zpět to, co jsem napsal o vlivu RUD a v příštím příspěvku se pokusím na věc podívat krok po kroku znovu.

Dobře, teď už to dává smysl a bude se těšit.

Fórum Pirátské strany

Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem

Re: Komplexní daňová reforma se základním nepodmíněným příjmem