Ezokraviny ve volebním autobusu

[Antonino.Milicia]

(Děkovací únava - stejné vyjádření po třetí už prostě dostane těch lajků méně.)

[Ivor.Kollar]

[quote=Andrej.Ramaseuski post_id=708862 time=1595695738 user_id=10671]
Balónek tím nenafouknes, bo nemá tlak
[/quote]

Na druhu stranu, keby sme toho vodiku vygenerovali dost, tak by ten autobus bol fakt bomba:) A medialny dopad by mohol byt tiez masivny.

[Antonino.Milicia]

[quote=Vojtech.Pikal post_id=708929 time=1595748919 user_id=1572]
(Děkovací únava - stejné vyjádření po třetí už prostě dostane těch lajků méně.)
[/quote]
Ale tady je to 1) vyjádření, 2) dotaz na vyjádření a 3) vysvětlení vyjádření. To děkování za Martinův dotaz IMHO nedává smysl. Z kontextu to vypadá, jako by dotaz Martina byl pochopen jako negace mého prvního vyjádření a za to sklidil vděk "odmítačů". Jenže jeho interpretace je zcela v tom původním i upřesněném významu. Takže to spíš čtu jako nekritickou práci s textem, což mne děsí a proto jsem to otevřel.

[Andrej.Ramaseuski]

Molekulární vodík v prvé řadě naprosto odkyselí organismus.

[Pavel.Stepanek]

Dobrá, i přes to, že jsem se do této diskuze nechtěl více zapojovat, nemohu si odpustit ještě jednu reakci.

Výzkumem molekulárního vodíku se zabývalo v minulosti vícero jedinců i vědeckých ústavů. Není to něco, co bych si vycucal z prstu nebo reklam, jak zde bylo naznačováno. Mezi tyto odborníky v Česku patří např. Mgr. Ilona Peřinová PhD. nebo MUDr. Zornitza Petrova Markantová (Lékařka, která pracuje v oblasti patologie stárnutí a spojuje znalosti tradiční medicíny s možnostmi moderních technologií. Absolventka 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.), z jejíchž textů převážně čerpám. Výzkumem v této oblasti se však zabývali především v Japonsku, konkrétně Dr. Hayashi Hidemitsu, M.D. a jeho institut pro výzkum vody, profesor Shirahato z Univerzity v Kjúšú (Laboratoř buněčné regulační technologie). Vlivem vodíku na lidský organismus se zabýval i biochemik Albert Szent-Gyoryi, nositel Nobelovy ceny, který kdysi prohlásil, že "palivem života je vodík, a ne kyslík, jak se obecně předpokládá". Za poslední roky tento výzkum, především v oblasti získávání stabilnějšího molekulárního vodíku, který vydrží ve vodě alespoň pár desítek minut, značně pokročil. Na poli lékařského výzkumu má v současné době vodík a jeho vliv na organismus také své pevné místo. Existuje dokonce Evropský institut pro terapii molekulárním vodíkem a svůj Institut molekulárního vodíku (MHI) mají i v USA, kde je spoustu článků s odkazy na odbornou literaturu, po které tu byla poptávka. Podobných mezinárodních institucí, plných "méně inteligentnějších ezomagorů" je ve světě více.

Vše začalo v roce 1992 v německém Nordenau, kde byla v břidlicové štole před hotelem Tommes objevena voda, po jejímž pití se lidé rychle zotavovali z různých nemocí. Lidé začali vodě říkat „Wunderwasser“ neboli zázračná voda. Teprve později se zjistilo, že je to proto, že obsahuje „aktivní vodík“ neboli je nasycena molekulami vodíku H. Výzkum, který se tím odstartoval, se zaměřuje především na silné antioxidační a protizánětlivé působení molekulárního vodíku, dále na jeho působení proti překyselení organismu a též směrem k jeho epigenetickým a signálním funkcím. Japonskými vědci bylo zjištěno, že se jeví jako nejúčinnější antioxidant, protože je schopný velmi rychle proniknout všemi biologickými membránami do všech tkání a buněk, včetně tkáně mozkové. Na rozdíl od mnoha jiných antioxidantů je schopen i difuze do všech buněčných struktur.

Vzhledem k velmi malé velikosti vodíku 0,24 nanometrů (0,24 biliontina metru) se šíří po celém těle v sekundách a proniká do všech tkání, buněk a buněčných složek. Tímto vodík poskytuje rychlou ochranu před poškozením volnými radikály a oxidativním stresem. Díky velikosti vodíkových molekul, může poskytnout ochranu jak uvnitř, tak i vně buněk. To zahrnuje buněčné membrány, vnitřní buněčné prostředí, mimobuněčnou tekutinu, plazmu, ostatní vnější povrchy buněk, orgánů a všech tkání, včetně tkáně mozkové, kam proniká přes krevně mozkovou bariéru. Vodík jako jeden z mála antioxidantů je schopen i difuze do cytosolu, k jaderné DNA a mitochondriím v našich buňkách, kde působí protektivně. Uvolněný molekulární vodík Real H2 zajišťuje zvýšení pufrové kapacity vnitřního prostředí a udržení optimálního pH.

O oxidativním stresu hovoříme v případě, když se kyslíkové a dusíkové volné radikály hromadí v těle a poškozují tak buňky a tkáně. Na druhou stranu je však oxidativní zátěž přítomna i při fyziologickém metabolismu. Intenzita oxidativního stresu se však může zvyšovat na nebezpečnou úroveň, pokud nemá tělo dostatek vlastních obranných mechanismů. Molekulární vodík pracuje jako selektivní antioxidant, který zlikviduje pouze nebezpečné radikály v jakékoli koncentraci, ale ty užitečné zachová. Neutralizuje v poměru jedna ku jedné hydroxylové radikály a peroxynitrity, které jsou zodpovědné za řadu těžkých nemocí jako např. rakovina, Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza. V roce 2011 Sanetaka Shirahata, et al., učinili významný objev a to, že vodíkové molekuly aktivují gen odpovědný za tvorbu antioxidačních enzymů jako je kataláza, glutation peroxydasa a hem oxygenasa, které jsou produkovány podle aktuálních potřeb buňky. Tyto enzymy likvidují obrovské množství všech volných radikálů neselektivně. Právě tento proces je považován za nejsilnější ochranu proti oxidativnímu stresu, který má úzkou souvislost s mnoha civilizačními onemocněními. Jejich výčet si odpustím.

Jak jsem konstatoval už v prvním svém příspěvku, nehodlám s touto věcí nadále ztrácet a čas a bavit se na úrovni odbornosti, kterou nikdo z nás nemá! Podle hesla "moudřejší ustoupí" koupenou lahev vrátím a nebude oficiální součástí autobusu. (nevylučuji, že si ji koupím pro osobní potřebu a vezmu si ji sebou - patřím totiž mezi ty hloupé ezomagory) To přesto, že mě názory kritiků nepřesvědčily. Působí na mě spíš jako dojmy a názory laických odborníků (někdy opravdu jen laiků), které nevyvážily v mých očích zdroje, z kterých čerpám já a které zde zveřejňuji.

Co mě zaskočilo a co mě velmi mrzí je agresivita, která celý podnět a diskuzi nejen zde, ale především na Zulipu provází, ruku v ruce s urážením a ponižováním opačného názorového spektra (ezomagoři, ezopíčoviny, poznámky o inteligenci atd.). Takový přístup rozhodně nepřispívá ke kultivaci vnitřního prostředí strany ani vzájemných vztahů, které tím trpí nejvíce. Krom toho se domnívám, že je v rozporu s komunikačním minimem. V mém světě řeším podobné věci na osobní úrovni a to nejlépe tak, že dotyčnému zavolám a o věci s ním promluvím (především znám-li se s dotyčným na osobní úrovni). Stejně tak to udělal např. Petr Tomáš ze Středních Čech a vysvětlil mi i vedlejší souvislosti, které dávají smysl a za jehož přístup moc děkuji. Dalo se to vyřešit za pár minut. Jen tenhle post mě stál minimálně hodinu a půl práce. Pokud takové věci řešit přes fórum, vyvaroval bych se pro příště slov jako "ezokravina", dokonce hned v názvu vlákna. Je to taková borůvka, která někomu překáží a místo aby ji jednoduše sebral, tak ji rozšlápne a rozmaže Kladu si tedy otázku, co bylo účelem - omezit možná rizika, nebo na sebe upozornit a udělat pár vln.

Použité a další zdroje:
OHSAWA I. et al. Hydrogen acts as a therapeutic antioxidant by selectively reducing cytotoxic oxygen radicals. Nat. Med. 2007.
HUANG CS. et al. Recent advances in hydrogen research as a therapeutic medical gas. Free Radic Res. 2010.
LeBaron TW.: Přednáška na lékařské konferenci AMMG. Las Vegas. Listopad 2015 www.molecularhydrogeninstitute.com/videos
SUN Xuejun, OHTA Shigeo, NAKAO Atsunori. Hydrogen Molecular Biology and Medicine. Switzerland: Springer, 2015.
SLEZÁK J. et al. Preventive and Therapeutic Application of Molecular Hydrogen in Situations With Excessive Production of Free Radicals. Physiol. Res. 2016.
GE L. et al. Molecular hydrogen: a preventive and therapeutic medical gas for various diseases. Oncotarget. 2017.
HU T. et al. Hydrogen Medicine Therapy: An Effective and Promising Novel Treatment for Multiple Organ Dysfunction Syndrome (MODS) Induced by Influenza and Other Viral Infections Diseases? SOJ Microbiol Infect Dis. 2017.
QIU P., LIU Y., ZHANG J. Recent Advances in Studies of Molecular Hydrogen against Sepsis. Int J Biol Sci. 2019.
LeBaron TW. et al. The Effects of 24-Week, High-Concentration Hydrogen-Rich Water on Body Composition, Blood Lipid Profiles and Inflammation Biomarkers in Men and Women with Metabolic Syndrome: A Randomized Controlled Trial. Diabetes Metab. Syndr. Obes. 2020.
SanetakaShirahata, TakekiHamasaki, KeisukeHaramaki, TakuroNakamura, MasumiAbe, HanxuYan, TomoyaKinjo, NoboruNakamichi, ShigeruKabayama, KiichiroTeruya., 2011.Anti-diabetes effect of watercontaining hydrogen molecule and Ptnanoparticles in BMC Proceedings 2011.
Kinji Ohno, Mikako Ito, Masatoshi Ichihara, Masafumi Ito, 2012 Molecular Hydrogen as an Emerging Therapeutic Medical Gas for Neurodegenerative and Other Diseases in Oxidative Medicine and cellular Longevity, Review Article , Hindawi publishing Corporation, Volume 2012.

[Antonino.Milicia]

Tak, ať v tom nejsi sám, tak zase naseru pár lidí...

O tomto vodíku nic nevím, tak tě v tomto nemohu přímo podpořit, ale aspoň poznamenám, že to tak prostě bývá, že aktuální pravda se bere za samozřejmé dogma a cokoliv nepochopitelného za nesmysl. Stejní lidé, co se vysmívají předkům, že věřili v placatost země apod., tak budou nenávidět cokoliv mimo jejich současný mentální a znalostí dvoreček. Stačilo by si představit podobnou nepředstavitelnost bakterie pro lidi v antice, letadla ve středověku apod. Pokora v nepoznané prostě není v běžné výbavě člověka. Ale zase se už neupaluje a nezavírá do blázinců.

Možná je to s tím vodíkem blbost, možná není. Upřímně, je mi to jedno a nemám kapacitu to zkoumat, zvlášť když tuším, že za tím bude spousta marketingu a prachů. Ale určitě je blbost kategoricky odmítat věc, jen protože neodpovídá mé aktuálně představě o světě, i když je zcela zřejmé, že svět za 100, 1000, 10 000 let rozbije většinu našich současných názorových pilířů.

[Adam.Jaros]

Dobrá, i přes to, že jsem se do této diskuze nechtěl více zapojovat, nemohu si odpustit ještě jednu reakci.

Výzkumem molekulárního vodíku se zabývalo v minulosti vícero jedinců i vědeckých ústavů. Není to něco, co bych si vycucal z prstu nebo reklam, jak zde bylo naznačováno. Mezi tyto odborníky v Česku patří např. Mgr. Ilona Peřinová PhD. nebo MUDr. Zornitza Petrova Markantová (Lékařka, která pracuje v oblasti patologie stárnutí a spojuje znalosti tradiční medicíny s možnostmi moderních technologií. Absolventka 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.), z jejíchž textů převážně čerpám. Výzkumem v této oblasti se však zabývali především v Japonsku, konkrétně Dr. Hayashi Hidemitsu, M.D. a jeho institut pro výzkum vody, profesor Shirahato z Univerzity v Kjúšú (Laboratoř buněčné regulační technologie). Vlivem vodíku na lidský organismus se zabýval i biochemik Albert Szent-Gyoryi, nositel Nobelovy ceny, který kdysi prohlásil, že "palivem života je vodík, a ne kyslík, jak se obecně předpokládá". Za poslední roky tento výzkum, především v oblasti získávání stabilnějšího molekulárního vodíku, který vydrží ve vodě alespoň pár desítek minut, značně pokročil. Na poli lékařského výzkumu má v současné době vodík a jeho vliv na organismus také své pevné místo. Existuje dokonce Evropský institut pro terapii molekulárním vodíkem a svůj Institut molekulárního vodíku (MHI) mají i v USA, kde je spoustu článků s odkazy na odbornou literaturu, po které tu byla poptávka. Podobných mezinárodních institucí, plných "méně inteligentnějších ezomagorů" je ve světě více.

Vše začalo v roce 1992 v německém Nordenau, kde byla v břidlicové štole před hotelem Tommes objevena voda, po jejímž pití se lidé rychle zotavovali z různých nemocí. Lidé začali vodě říkat „Wunderwasser“ neboli zázračná voda. Teprve později se zjistilo, že je to proto, že obsahuje „aktivní vodík“ neboli je nasycena molekulami vodíku H. Výzkum, který se tím odstartoval, se zaměřuje především na silné antioxidační a protizánětlivé působení molekulárního vodíku, dále na jeho působení proti překyselení organismu a též směrem k jeho epigenetickým a signálním funkcím. Japonskými vědci bylo zjištěno, že se jeví jako nejúčinnější antioxidant, protože je schopný velmi rychle proniknout všemi biologickými membránami do všech tkání a buněk, včetně tkáně mozkové. Na rozdíl od mnoha jiných antioxidantů je schopen i difuze do všech buněčných struktur.

Vzhledem k velmi malé velikosti vodíku 0,24 nanometrů (0,24 biliontina metru) se šíří po celém těle v sekundách a proniká do všech tkání, buněk a buněčných složek. Tímto vodík poskytuje rychlou ochranu před poškozením volnými radikály a oxidativním stresem. Díky velikosti vodíkových molekul, může poskytnout ochranu jak uvnitř, tak i vně buněk. To zahrnuje buněčné membrány, vnitřní buněčné prostředí, mimobuněčnou tekutinu, plazmu, ostatní vnější povrchy buněk, orgánů a všech tkání, včetně tkáně mozkové, kam proniká přes krevně mozkovou bariéru. Vodík jako jeden z mála antioxidantů je schopen i difuze do cytosolu, k jaderné DNA a mitochondriím v našich buňkách, kde působí protektivně. Uvolněný molekulární vodík Real H2 zajišťuje zvýšení pufrové kapacity vnitřního prostředí a udržení optimálního pH.

O oxidativním stresu hovoříme v případě, když se kyslíkové a dusíkové volné radikály hromadí v těle a poškozují tak buňky a tkáně. Na druhou stranu je však oxidativní zátěž přítomna i při fyziologickém metabolismu. Intenzita oxidativního stresu se však může zvyšovat na nebezpečnou úroveň, pokud nemá tělo dostatek vlastních obranných mechanismů. Molekulární vodík pracuje jako selektivní antioxidant, který zlikviduje pouze nebezpečné radikály v jakékoli koncentraci, ale ty užitečné zachová. Neutralizuje v poměru jedna ku jedné hydroxylové radikály a peroxynitrity, které jsou zodpovědné za řadu těžkých nemocí jako např. rakovina, Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza. V roce 2011 Sanetaka Shirahata, et al., učinili významný objev a to, že vodíkové molekuly aktivují gen odpovědný za tvorbu antioxidačních enzymů jako je kataláza, glutation peroxydasa a hem oxygenasa, které jsou produkovány podle aktuálních potřeb buňky. Tyto enzymy likvidují obrovské množství všech volných radikálů neselektivně. Právě tento proces je považován za nejsilnější ochranu proti oxidativnímu stresu, který má úzkou souvislost s mnoha civilizačními onemocněními. Jejich výčet si odpustím.

Jak jsem konstatoval už v prvním svém příspěvku, nehodlám s touto věcí nadále ztrácet a čas a bavit se na úrovni odbornosti, kterou nikdo z nás nemá! Podle hesla "moudřejší ustoupí" koupenou lahev vrátím a nebude oficiální součástí autobusu. (nevylučuji, že si ji koupím pro osobní potřebu a vezmu si ji sebou - patřím totiž mezi ty hloupé ezomagory) To přesto, že mě názory kritiků nepřesvědčily. Působí na mě spíš jako dojmy a názory laických odborníků (někdy opravdu jen laiků), které nevyvážily v mých očích zdroje, z kterých čerpám já a které zde zveřejňuji.

Co mě zaskočilo a co mě velmi mrzí je agresivita, která celý podnět a diskuzi nejen zde, ale především na Zulipu provází, ruku v ruce s urážením a ponižováním opačného názorového spektra (ezomagoři, ezopíčoviny, poznámky o inteligenci atd.). Takový přístup rozhodně nepřispívá ke kultivaci vnitřního prostředí strany ani vzájemných vztahů, které tím trpí nejvíce. Krom toho se domnívám, že je v rozporu s komunikačním minimem. V mém světě řeším podobné věci na osobní úrovni a to nejlépe tak, že dotyčnému zavolám a o věci s ním promluvím (především znám-li se s dotyčným na osobní úrovni). Stejně tak to udělal např. Petr Tomáš ze Středních Čech a vysvětlil mi i vedlejší souvislosti, které dávají smysl a za jehož přístup moc děkuji. Dalo se to vyřešit za pár minut. Jen tenhle post mě stál minimálně hodinu a půl práce. Pokud takové věci řešit přes fórum, vyvaroval bych se pro příště slov jako "ezokravina", dokonce hned v názvu vlákna. Je to taková borůvka, která někomu překáží a místo aby ji jednoduše sebral, tak ji rozšlápne a rozmaže Kladu si tedy otázku, co bylo účelem - omezit možná rizika, nebo na sebe upozornit a udělat pár vln.

Použité a další zdroje:
OHSAWA I. et al. Hydrogen acts as a therapeutic antioxidant by selectively reducing cytotoxic oxygen radicals. Nat. Med. 2007.
HUANG CS. et al. Recent advances in hydrogen research as a therapeutic medical gas. Free Radic Res. 2010.
LeBaron TW.: Přednáška na lékařské konferenci AMMG. Las Vegas. Listopad 2015 www.molecularhydrogeninstitute.com/videos
SUN Xuejun, OHTA Shigeo, NAKAO Atsunori. Hydrogen Molecular Biology and Medicine. Switzerland: Springer, 2015.
SLEZÁK J. et al. Preventive and Therapeutic Application of Molecular Hydrogen in Situations With Excessive Production of Free Radicals. Physiol. Res. 2016.
GE L. et al. Molecular hydrogen: a preventive and therapeutic medical gas for various diseases. Oncotarget. 2017.
HU T. et al. Hydrogen Medicine Therapy: An Effective and Promising Novel Treatment for Multiple Organ Dysfunction Syndrome (MODS) Induced by Influenza and Other Viral Infections Diseases? SOJ Microbiol Infect Dis. 2017.
QIU P., LIU Y., ZHANG J. Recent Advances in Studies of Molecular Hydrogen against Sepsis. Int J Biol Sci. 2019.
LeBaron TW. et al. The Effects of 24-Week, High-Concentration Hydrogen-Rich Water on Body Composition, Blood Lipid Profiles and Inflammation Biomarkers in Men and Women with Metabolic Syndrome: A Randomized Controlled Trial. Diabetes Metab. Syndr. Obes. 2020.
SanetakaShirahata, TakekiHamasaki, KeisukeHaramaki, TakuroNakamura, MasumiAbe, HanxuYan, TomoyaKinjo, NoboruNakamichi, ShigeruKabayama, KiichiroTeruya., 2011.Anti-diabetes effect of watercontaining hydrogen molecule and Ptnanoparticles in BMC Proceedings 2011.
Kinji Ohno, Mikako Ito, Masatoshi Ichihara, Masafumi Ito, 2012 Molecular Hydrogen as an Emerging Therapeutic Medical Gas for Neurodegenerative and Other Diseases in Oxidative Medicine and cellular Longevity, Review Article , Hindawi publishing Corporation, Volume 2012.

Poznamenám jen k tomu Evropskému institutu pro terapii molekulárním vodíkem - to není žádná mezinárodní organizace. Jak je patrno z webu - jde o projekt dvou lidí, z toho jednoho Čecha, bez jakýchkoli informací o právní formě dané instituce a jejím sídle. (Perličkou je, že ani v databázích ochranných známek nefiguruje žádná registrace ochranné známky "eimh".) V boardu "expertů" jsou pak výrobci těch zázračných lahví, podnikatel v lázeňství a lékaři bez jakékoli historie v oblasti medicínského výzkumu. Pokud sis neudělal ani tento základní 30vteřinový vetting, než jsi tuto "organizaci" uvedl jako argument, tak fakt nemá smysl jakýkoli pokus o hlubší debatu.

[Michal.Lupecka]

Vážně tu hodláš citovat z článku označeného "komerční sdělení"?
https://www.patriotmagazin.cz/molekular ... keho-vedce

[Vit.Jurasek]

Podle mě to chce trochu soudnosti a tím seznamem studií začít diskuzi na téma "Mám v rukách něco nestandardního a potenciálně zajímavého a chti to vzít na palubu pod naši vlajku; potřebuji oponenturu". Myslím, že je spousta lidí naštvaná jen protože se to dozvídají až z newsletteru.

A reálně - existence hezky znějících organizací a vznešených certifikací nic nedokazuje - my máme taky PPI a je to reálně jen skořápka, ve které je kolik reálně živých a nějakou moc třímajících stran?
Disclaimer: Nemyslím si, že by ve škatulce ezo byl jen bullshit, ale je hrozně těžké odfiltrovat lidi na škále od naprosto neexistující schopnosti statistiky po přímočaré zloděje zneužívající hezká jména, optimismus a nekonformismus.

[Vaclav.Zidek]

OK nejsem doktor, mám jen realtivně mírné znalosti chemie. A neposuzuji účinky na organismus. Šel jsem po stopě vlastností molekularního vodíků jako anorganické sloučeniny, jeho reaktivnost je nízká, protože má pevnou stabilní vazbu H-H. Zajímá mne tedy hlavně mechanismus rozbití této vazby v organismu, bez toho žádné chemické reakce prostě nebudou (víc nejsem schopen jakkoliv posoudit).