Můžu se zeptat jaký je postoj brněnských pirátských zastupitelů a zastupitelského klubu k návrhu nového územního plánu od KAM?
Konkrétně mi jde o zeleň na plochách bydlení.
Pro plochy bydlení jsou nově stanoveny závazné podmínky pro zastoupení zeleně v těchto plochách následovně:
Nepovažuji plošné zastoupení zeleně v rozsahu 30 % pro disponibilní pozemky stavebního záměru a pro plochu současně za dostatečné. Přece jenom představme si na mapě tři čtverečky z 10. Článek 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která tvoří součást ústavního pořádku ČR (dále jako Listina), garantuje právo na příznivé životní prostředí, 30 % ploch zeleně pro nové stavební záměry není „rozumným kompromisem“, jak se vyjadřuje pan ředitel KAM p.o., naopak je podle mě v rozporu s garancí tohoto základního práva. Chápu, že v Brně je nutné buď v rámci „zahušťování“ výstavby na disponibilních plochách anebo rozšiřováním výstavby do extravilánu rozšiřovat plochy bydlení, zvlášť když cena nemovitostí raketově roste a míra urbanizace v ČR narůstá a lidé se stěhují ve větší míře do měst. Pokud nemáme dopadnout jako města v Africe či Latinské Americe obklopené slumy, musíme stavět. Zároveň však můžeme přijmout model města Vídně, kde je pro nové stavební záměry vyžadováno 50 % ploch zeleně. Pokud nechceme být i nadále chudými příbuznými Vídeňanů, přijměme progresivní úpravu, zvláště s ohledem na probíhající změny klimatu, kdy vegetace a speciálně stromy a ostatní dřeviny hrají mimořádně prospěšnou úlohu při zadržování vody v krajině, snižování prašnosti, hluku, poskytování stínu, regulaci teploty jak v létě, tak v zimě, jako refugium a potrava pro hmyz, ptáky a živočichy. Zvláště probíhající změny klimatu, ale i obecně přirozená touha naplňovat fyziologické potřeby lidského těla, které je v zeleni a při zpěvu ptáků a ostatních zvucích přírody uklidňováno, a naopak v ryze městském „betonově-asfaltovém“ prostředí bez adekvátní zeleně stresováno (což dokazují i vědecké výzkumy) ukazují nutnost přijmout pro nové stavební záměry 50 % ploch plnohodnotné zeleně, jinak se územní plán dostává do rozporu se základními lidskými právy a cíli a úkoly územního plánování podle § 18 a 19 z. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů.Část textová – výrok, závazná textová část 6.3.3.1 PLOCHY BYDLENÍ – B
Plochy bydlení – ZASTOUPENÍ ZELENĚ V PLOCHÁCH BYDLENÍ
ZASTOUPENÍ ZELENĚ V PLOCHÁCH BYDLENÍ
Minimální plošné zastoupení zeleně v plochách bydlení je stanoveno v rozsahu 30 % pro disponibilní
pozemky stavebního záměru a pro plochu současně. Takto stanovené minimální plošné zastoupení zeleně na terénu není třeba dodržet v následujících odůvodněných případech:
•v případě přiměřené kompenzace zeleně na střešní konstrukci s funkčními vegetačními úpravami
charakteru zeleně na konstrukci intenzivní, která plně nahrazuje funkci zeleně na rostlém terénu
a která umožňuje růst bylinných i dřevinných vegetačních prvků, nebo
•u záměrů ve stávající husté kompaktní zástavbě na základě individuálního vyhodnocení, zda
navrhované řešení výrazně nenaruší podíl zastavěných a nezastavěných pozemků v ploše, nebo
•pokud by v důsledku uvedeného požadavku v území vznikala urbanisticky nelogická řešení v území
(např. zástavba nároží v blokové zástavbě, nerovnoměrná či jinak problematická parcelace), nebo
•pokud je množství zeleně přiměřeně kompenzováno na okolních veřejných prostranstvích.
Co se týče výjimek z tohoto rozsahu, tak zde je nutné podotknout, že „zeleň na střešní konstrukci s funkčními vegetačními úpravami charakteru zeleně na konstrukci intenzivní, která plně nahrazuje funkci zeleně na rostlém terénu a která umožňuje růst bylinných i dřevinných vegetačních prvků“ nemůže ze své podstaty nahradit plnohodnotnou městskou zeleň, proto by měla být započtena maximálně do 10 % z celkové vyžadované plochy zeleně (protože určitou pozitivní roli plní).
Naopak by mělo být vyžadováno, že u všech nových výstaveb budov s plochou střechou (do určitého náklonu) bude povinnost vybudovat extenzivní tj. bezúdržbovou zelenou střechu, protože i ta hraje roli klimatizační jednotky (změna teploty na uliční úrovni až o 1 stupeň Celsia), refugia a potravy pro hmyz atp. Opět se můžeme inspirovat švýcarskou Bazilejí, kde je tato povinnost zakotvena v právně závazných dokumentech.
Ostatní podmínky, zejm. „pokud je množství zeleně přiměřeně kompenzováno na okolních veřejných prostranstvích“ považuji za příliš vágní a dávající prostor ke zneužití správního uvážení stavebních úřadů. Tlak komerčních developerů je značný a lze očekávat snahy vybudovat za co nejmenší náklady co nejvíce bytů na co nejmenší ploše bez ohledu na kvalitu bydlení. Navíc, pokud stavební úřad nebude mít oporu v územním plánu, kde bude jasně stanovená regulace, bude muset investorovi a jeho záměrům vyhovět. Navrhuji podmínky maximálně zpřísnit či vypustit. Jakákoliv úprava v územně plánovacích podkladech je nedostatečná, protože tyto dokumenty jsou právně nezávazné. Po návštěvě Manily na Filipínách vím, jak vypadá město bez zeleně, kde žádné územní plánování nefunguje a město se stává rájem "developerů". Takže upřímně, z toho že nový ÚP má být "nabídkový" a "flexibilní" mám trošku obavy.
Pro nové stavby by měla být dále vyžadována podmínka, aby konstrukce těchto budov předpokládala a počítala s umístěním fotovoltaických panelů, což je v souladu se závazky Brna z Paktu starostů a primátorů formulované v SECAP.
Na konec bych chtěl jen podotknout, že pokud nové byty nemají být jen investicí pro majitele, ale má se garantovat základní právo na dostupné bydlení ve světle čl. 30 Listiny, bude nutné, aby samo město přijala roli developera a zahájilo rozsáhlejší výstavbu městských a sociálních bytů ve své vlastní režii (zase jako ve Vídni).
V Praze na inspirací Vídní v tomto ohledu mimo jiné stavěli kampaň:
https://youtu.be/JiIGSwOXaMQ
Jste ochotni se za zeleň v koalici poprat?
Díky za váš čas a názor