Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Toto fórum slouží k orientačním průzkumům mezi členy.

Moderátor: Odbor - administrativni

Pravidla fóra
V tomto fóru se zjišťují pomocí anket názory členů na nějakou oblast (např. pokud přijde dotaz zvenku). Odpovídat na otázky zde mohou pouze členové strany.
Chcete-li vyvolat jednání nebo hlasování celostátního fóra, použijte Členské podněty.
Odpovědět

Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

ANO
128
69%
NE
46
25%
Nevím
11
6%
 
Celkem hlasujících: 185 - Celkem hlasů: 185

Yossi
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 1109
Registrován: 06 říj 2013, 14:52
Profese: advokát a insolvenční správce
Dal poděkování: 710 poděkování
Dostal poděkování: 953 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Yossi »

Vojtech.Pikal píše:
23 kvě 2020, 10:40
Ivo.Vasicek píše:
22 kvě 2020, 20:18
Kdyby byly.....
Zlatý standart je pohádka, nikdy to nefungovalo, a ani fungovat nemůže. Pojmy jako spravedlnost do ekonomie nepatří. Řízení objemu peněz je základní rolí každé centrální banky, není to žádná porucha je to základní vlastnost měnového systému. Žádná centrální banka nemění hodnotu žádného produktu, ani krávy. "Natisknutí" miliardy korun je tak malý objem, že se to neprojeví vůbec nijak. Naivní je představa, že větší objem peněz automaticky vede k inflaci. Inflace nastává v případě, že je na trhu větší poptávka než nabídka. Podstatou měnového systému je, že běžný účastník směny nedostane žádné peníze navíc"zadarmo", ale musí si je půjčit a taky i s úroky vrátit. Čím více je dlužníků, tím je měna pevnější, protože ti dlužníci musí sehnat příslušné peníze na platbu splátek a úroků - tím vyvolávají poptávku po příslušné měně - a musí za ni své produkty, či reálné hodnoty prodat, aby měl na splátky.
Nad tímhle jsem nedávno začal uvažovat, jestli takovéto nastavení monetárně-ekonomického systému nutně nevede k tomu, že
a) vynucuje neustálou potřebu růstu, spotřeby a expanze, který nutně vede nadměrné spotřebě (no planet B)
b) mění systém z principu hry s nenulovým součtem, kdy na dobrovolné otevřené směně získají oba zúčastnění (win-win) na systém, kde nutně aby někdo vydělal, někdo jiný se musí zadlužit/prodělat (lose-lose-win)

což oboje nejsou zrovna pozitivní důsledky. Ale asi bych si měl nejdřív dost přečíst, než to bude víc než jen pocit.
Má někdo nějaké doporučení?
K čemu přečíst? Protože v první řadě je ten popis monetárního systému z pera Iva zcela mimo jakékoli uznávané ekonomické směry. Takže pokud si chceš přečíst úvahy, které ten monetární systém vidí jako Ivo, tak to moc nebudou relevantní ekonomické studie, články a data, tam sloužit nemůžu a spíše zkus neozdrojovaná YT videa.

Pokud jde o téma degrowthu - z podporovatelů třeba Dietrich Vollrath https://www.amazon.com/Fully-Grown-Stag ... oks&sr=1-1 a z kritiků třeba Noah Smith, kterej o tom debatuje i se zdroji na TW - thread zde: https://twitter.com/Noahpinion/status/1 ... 0773073920 nebo zde https://www.bloomberg.com/opinion/artic ... mic-growth

Pokud jde o problematiku morálnosti dobrovolné směny a současného kapitalistického systému, dobrý výkop je Michael J. Sandel: What Money Can't Buy: The Moral Limits of Markets (dostupný i v češtině). Další začátečnická knížka je Alvin Elliot Roth - Who Gets What and Why (ta se prodává v překladu v levných knichá za 60 korun!), zabývá se tím, že trhy nevznikají sami od sebe a tím pádem si nesou různá dědictví od svých tvůrců. A pak vyšší dívčí v podobě Eric A. Posner a E. Glen Weyl: Radical Markets: Uprooting Capitalism and Democracy for a Just Society - kde z pozice levicových libertariánů přesvědčivým způsobem popisují ohrožení svobodné směny instituty, jakými je např. vlastnictví nemovitostí.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Yossi za příspěvky (celkem 3):
jan.zavadil, Pavel.Moravec, Roman.Moravek
We are all heroes: You and Boo and I. Hamsters and rangers everywhere! Rejoice!

Nikezeus
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 343
Registrován: 23 bře 2017, 10:12
Profese: Logistika
Dal poděkování: 62 poděkování
Dostal poděkování: 219 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Nikezeus »

Petr.Vileta píše:
22 kvě 2020, 15:04
Takže když si dva důchodci šetří z důchodů a občasných přivýdělků (noční vrátný) na nové auto, protože to staré půjde každou chvíli do šrotu, tak jim krize a ČNB ty úspory znehodnotí, aby nahodila ekonomiku? Jak se nahazuje ekonomika tím, že lidem znehodnotím úspory? Já tedy když přijdu o nějaké peníze, tak tím víc šetřím.

A jak se s tou samou krizí poradí v Německu, Francii, Itálii a na Slovensku, kde mají euro?

Fakt to nějak nechápu, poč je to Euro takové zlo. :?
Konkrenceschopnost na zahranicnich trzich se zvysuje snizenim vstupu,jako prumyslovy stat, exportujeme defacto v nasich produktech lidskou praci, ktera neni zrovna zanedbatelny naklad.
Ale samozrejme lze misto znehodnoceni koruny rici lidem v podnicich hele jsme na tom blbe, snizime vam platy o 200Euro/20%. Treba to spolecnost ustoji bez masivnich stavek a demonstraci.

Kdyz pominu emocionalne podbarveny argument o lidech v duchodovem veku, tak obecne nikdo nastesti nenuti obcany drzte uspory v korunach na sporicim uctu, lze pouzit inevstice do nemovitosti/nemovitostnic fondu, do zlata , podilovych listu, akcii, i cizich men.

Mozna skoda, ze tenkrat po revoluci se panu Komarkovi nepodarilo politicky/ekonomicky prosadit heslo koruna jako marka, aby lide videli jak dlouho to ekonomika ustoji.

Termin zlo bych urcite nepouzil, spise nevidim duvod se vzdavat relativne efektivniho nastroje menove politiky na urovni statu. Myslel jsem ze Pirati nemaji radi centralizaci moci,
Navic to co pises hrozi porad, akorat se o tom nebude rozhodovat v Praze, ale v Bruselu. Riziku znehodnoceni uspor pres nastroje menove politiky se ve vysledku nevyhnes.
Naposledy upravil(a) Nikezeus dne 23 kvě 2020, 11:40, celkem upraveno 2 x.

Roman.Moravek
Místní předsednictvo
Příspěvky: 55
Registrován: 27 lis 2018, 01:16
Profese: Ekonom
Bydliště: Dolní Břežany
Dal poděkování: 344 poděkování
Dostal poděkování: 87 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Roman.Moravek »

Podíval jsem se na stránky ministerstva financí, a myslím, že jsou tam docela dobře popsány výhody a rizika přijetí eura.
Autorem docela dobrého, krátkého a přehledného shrnutí s kterým souhlasím je prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc.
Jsou to informace, které nám všem mohou pomoci při rozhodování, proto si dovolím je zde sdílet.

Výhody a rizika eura
1. Výhody pro spotřebitele
2. Výhody pro podniky
3. Makroekonomické přínosy
4. Náklady a rizika

Spolu s politickým významem eura při sjednocování Evropy přináší tato měna též četné ekonomické efekty. A to pro oba dva hlavní ekonomické sektory, jimiž jsou podniky a domácnosti. Spojena je též s důležitými makroekonomickými přínosy, které převažují nad makroekonomickými náklady.

1. Výhody pro spotřebitele

Pro občany eurozóny se používání eura stalo každodenní rutinní záležitostí. Na příkladech ze zahraničí si proto můžeme snadno ověřit, že tato měna se v běžném životě domácností osvědčila a nezavdává důvod k nespokojenosti. Její přínosy jsou reálné, byť ne vždy snadno měřitelné.

SNADNÁ CENOVÁ POROVNATELNOST
Jednotná měna vyjadřuje ceny zboží a služeb doma a v zahraničí ve stejné měnové jednotce, což spotřebitelům umožňuje tyto ceny snadno porovnávat a nakupovat tam, kde jsou ceny výhodnější. Odpadá nepohodlné přepočítávání z jedné měny na druhou pomocí neustále se měnících kurzů, což usnadňuje orientaci v cenách. Tuto výhodu ocení zejména ti spotřebitelé, kteří nakupují v zahraničí prostřednictvím internetu.
Snazší porovnatelnost cen zvyšuje konkurenční tlak na výrobce, což spotřebitelům přináší dlouhodobé výhody v podobě nižších cen, vyšší kvality a pestřejší nabídky zboží a služeb.

POHODLNĚJŠÍ A LEVNĚJŠÍ CESTOVÁNÍ
Při služební cestě do zahraničí nebo na dovolenou již nebude nutné pokaždé měnit peníze. To uspoří nejen čas při hledání směnárny s nejvýhodnějším kurzem, ale i poplatky za výměnu peněz. Levnější bude i placení pomocí platebních karet, jelikož banky si nebudou účtovat poplatky za konverzi měn. Pohodlnější bude i nakupování, neboť čeští občasné budou dobře obeznámeni s eurovými bankovkami a mincemi z každodenního používání, takže odpadne riziko, že v cizí zemi budou napáleni podvodníky vnucujícími falešné oběživo.
Euro je navíc světová měna, známá a přijímaná daleko za hranicemi eurozóny. S eurem v peněžence lze prakticky procestovat celý svět, což se nedá říci o české koruně.

UCHOVÁVÁNÍ HODNOTY ÚSPOR
O stabilitu eura se stará Evropská centrální banka, což je vysoce důvěryhodná instituce, která se může prokázat přesvědčivými výsledky v boji s inflací. Čeští občané se proto nemusejí obávat, že by po zavedení eura kvůli nadměrnému cenovému růstu přicházeli o kupní sílu svých úspor, stejně jako hodnotu jejich úspor chránila česká koruna.
Členství v eurozóně rozšiřuje paletu nástrojů pro bezpečnější umisťování úspor. Na rozsáhlém území eurozóny lze investovat bez podstupování kurzového rizika, jemuž jsou jinak vystaveni všichni ti, kdo převádějí výnosy svých cizoměnových investic do národní měny. S eurem se mnohé dřívější cizoměnové investice stanou investicemi v domácí měně

2. Výhody pro podniky

Podnikový sektor může být považován za největšího příjemce trvalých výhod ze zavedení eura jako zákonné měny v české ekonomice. Zejména podniky s vysokým podílem zahraničně obchodních aktivit budou moci vyčíslovat nezanedbatelné úspory. Zvýší to stabilitu podnikání, které nebude zatěžováno často nepředvídatelnými kurzovými pohyby. Prostředí kurzové stability je hodnota, které si podnikový sektor cení více, než dočasných stimulačních efektů kurzových změn.

ODSTRANĚNÍ KURZOVÉHO RIZIKA
Obchoduje-li firma se zahraničím, musí ve svém finančním plánování a rozhodování zvažovat dopady změn měnového kurzu. Čím delší je plánovací horizont, tím více nejistoty do současných rozhodnutí vnášejí nepředvídatelné výkyvy měnového kurzu, což staví podniky před nemalá rizika. Proti kurzovým rizikům se podniky mohou částečně zajišťovat u bankovních institucí, což je ale spojeno s dodatečnými náklady. V nevýhodě jsou malé firmy, které se obtížněji orientují v nabídce vhodných zajišťovacích nástrojů. Po zavedení eura tyto komplikace odpadnou, čímž se český podnikový sektor zbaví jedné konkurenční nevýhody oproti podnikům ze zemí eurozóny.
Zavedení eura samozřejmě neodstraní kurzové riziko vůči dolaru, který představuje neméně důležitou měnu v českém zahraničním obchodu. Lze nicméně očekávat, že zajišťování dolarového kurzového rizika bude levnější, neboť trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar.

SNÍŽENÍ TRANSAKČNÍCH NÁKLADŮ
Přichází-li firma v obchodních vztazích často do styku se zahraniční měnou, vede si obvykle u své banky devizový účet. Používání tohoto účtu pro zahraniční platby bývá však dražší ve srovnání s poplatky za transakce v domácí měně. Po zavedení eura již nebude nutné tyto otázky řešit, neboť česká ekonomika se stane součástí rozsáhlého teritoria s jednotnou měnou. Euro je navíc významná regionální měna, používaná v obchodních vztazích na území ekonomicky a geograficky spjatém s eurozónou. S eurem jako domácí měnou se tedy dá obchodovat rovněž daleko za hranicemi eurozóny.
Zájem na zavedení eura mají zahraniční firmy, které podnikají na území České republiky nebo zamýšlejí zde podnikat. Jim jednotná měna spoří nemalé prostředky tím, že odpadá potřeba vedení dvojího účetnictví v českých korunách a eurech. Přehlednější se také stávají přeshraniční fúze mezi českými a zahraničními podnikatelskými subjekty.
Členství v eurozóně umožní plně realizovat výhody ze zapojení do Jednotného eurového platebního prostoru, označovaného zkratkou SEPA (Single Euro Payment Area). Tento projekt si klade za cíl provádět přeshraniční platební převody v eurech stejně snadno, bezpečně a za stejnou cenu jako je tomu u domácích plateb.

NIŽŠÍ ÚROKOVÉ SAZBY
Odstranění kurzového rizika po vstupu do eurozóny vedlo u některých členských zemí, jejichž měny byly zatíženy devalvační historií, k výraznému poklesu úrokových sazeb, což přispělo ke zlevnění podnikových úvěrů. V české ekonomice bude tento efekt méně významný vzhledem ke skutečnosti, že česká koruna si dlouhodobě udržovala pověst stabilní a důvěryhodné měny.
Poučný byl však vývoj během krizového období, v jehož průběhu se opětovně rozevřel vějíř úrokových sazeb. Z velké části k tomu došlo kvůli potížím vlád při obsluze svého dluhu. Rizikové přirážky za nadměrnou výši vládního dluhu byly pak přeneseny do vyšších sazeb u úvěrů poskytovaných podnikům. Tuto negativní vazbu mezi potížemi vládních financí a výpůjčními náklady podniků chce v eurozóně přetnout ambiciózní projekt bankovní unie.

3. Makroekonomické přínosy

Vstup české ekonomiky do hospodářské a měnové unie bude spojen s řadou významných makroekonomických důsledků. Některé z nich jsou jednoznačným přínosem pro makroekonomickou stabilitu české ekonomiky, jiné se mohou jevit jako nevýhodné kvůli tomu, že ochuzují paletu nástrojů makroekonomické stabilizační politiky. Celková bilance kladů a záporů však musí brát v úvahu i argumenty, které relativizují faktický význam zdánlivě omezujících podmínek. Budoucí rozhodnutí české vlády o přistoupení k HMU lze interpretovat způsobem, že v komplikované bilanci přínosů a nákladů převládlo přesvědčení o převažujících přínosech pro dlouhodobou stabilitu české ekonomiky.

SPOLUROZHODOVÁNÍ O MĚNOVÉ POLITICE EUROZÓNY
Se vstupem do eurozóny se Česká republika bude moci podílet na měnové politice tohoto integračního uskupení. Guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB, která rozhoduje o nastavení měnově-politických úrokových sazeb a o všech dalších náležitostech souvisejících s plněním základních úkolů Eurosystému. Jeho úkolem však nebude hájit zájmy české ekonomiky, ale rozhodovat v zájmu eurozóny jako celku.

ZVÝŠENÝ TLAK NA ROZPOČTOVOU KÁZEŇ
Česká republika bude jako člen eurozóny vystavena vyššímu tlaku na rozpočtovou kázeň. Požadavky na obezřetné rozpočtové chování tvoří obsah Paktu stability a růstu, jehož pravidla byla v návaznosti na analýzu příčin krizového období posílena. V krajním případě by česká vláda mohla být vystavena peněžitým sankcím, pokud by hospodařila s nadměrnými rozpočtovými deficity a neusilovala by o plnění nápravných opatření.
Mít zdravé veřejné finance je však ve vlastním zájmu české ekonomiky, neboť jsou předpokladem dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu a vysoké zaměstnanosti. Pouze s konsolidovanými veřejnými financemi lze čelit soudobým výzvám, které přinášejí stárnutí populace, klimatické změny či sílící globalizace finančních trhů.

OCHRANA PŘED KURZOVÝMI KRIZEMI
Globální ekonomika nového milénia se vyznačuje téměř absolutní liberalizací kapitálových toků. Na jedné straně to přináší výhody efektivní alokace kapitálu v celosvětovém měřítku, na druhé straně je ale světová ekonomika více náchylná ke vzniku a rychlému šíření finančních turbulencí. Česká republika má v tomto ohledu nepříjemné zkušenosti z roku 1997, ve kterém se česká koruna dostala pod silný tlak zahraniční i domácí spekulace. To jen dokladuje zranitelnost malých a otevřených ekonomik vůči příležitostné nestabilitě finančních trhů. Členství v eurozóně bude chránit českou ekonomiku před rozvratnými kurzovými krizemi z jednoho prostého důvodu, že po zániku české koruny nebude možné proti této měně spekulovat.
Krizové období v eurozóně nicméně přineslo svědectví, že k rozvratnému chování finančních trhů může docházet i z jiných než kurzových důvodů. Např. kvůli strukturální strnulosti, zanedbávání makroekonomických nerovnováh nebo v reakci na neudržitelný stav veřejných financí. Přineslo též řadu praktických příkladů přelévání nákazy, které dokladují vysokou provázanost evropských ekonomik. Tato skutečnost zvyšuje odpovědnost české vlády za obezřetnou makroekonomickou politiku, aby svým dílem přispívala k celkové stabilitě eurozóny.

4. Náklady a rizika

Ekonomická debata o přínosech a nákladech jednotné evropské měny je bohatá na zdůrazňování řady rizik. Některá z nich mají reálný základ a musí jim být věnována maximální pozornost, aby se nezviditelnila. Jiná rizika je nutno analyzovat v širších souvislostech, které do určité míry relativizují jejich závažnost. Důsledné objasnění a posouzení všech těchto rizik tvoří nedílnou součást zodpovědného rozhodnutí o zavedení eura jako zákonné měny v České republice.

ZTRÁTA SAMOSTATNÉ MĚNOVÉ POLITIKY
Se vstupem do eurozóny a zánikem české koruny zanikne pravomoc České národní banky provádět autonomní měnovou politiku. Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku. To se může jevit jako významné ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky.
Vysoká obchodní i finanční propojenost české ekonomiky s eurozónou současně ale klade jistá omezení na autonomní rozhodování o domácích úrokových sazbách. Základním limitujícím faktorem je ohled na úrokový diferenciál v prostředí dokonalé mobility kapitálových toků.
Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly povzbuzovat příliv krátkodobého kapitálu, který by působil na zhodnocování kurzu a tím podvazoval exportní expanzi.
Příliš vysoké české sazby oproti sazbám v eurozóně by mohly pobízet k přijímání zahraničních úvěrů, což by následně mohlo ohrožovat domácnosti a firmy, které si nezajistily splácení cizoměnových úvěrů proti nepříznivému kurzovému vývoji.
Příliš nízké české sazby oproti sazbám v eurozóně by lákaly k vypůjčování české koruny k nejrůznějším spekulačním účelům na světových trzích (tzv. obchody carry trades).

ZAPOJENÍ DO EVROPSKÉHO STABILIZAČNÍHO MECHANISMU
Krizové období v eurozóně podnítilo významné změny v jejím institucionálním uspořádání. Jednou z nich je i vznik Evropského stabilizačního mechanismu, určeného ke spolufinancování nápravných programů v zemích eurozóny postižených vážnými makroekonomickými poruchami.
Pro Českou republiku bude zapojení do tohoto mechanismu po vstupu do eurozóny spojeno s nemalými náklady. Pro ilustraci, pokud by se hypoteticky ČR stala členem ESM v r. 2012, musela by během pěti let splatit v hotovosti kapitál ve výši cca 32 mld. Kč a přislíbit kapitál na vyžádání ve výši dalších cca 250 mld. Kč. Po dvanácti letech od vstupu do ESM by konečný závazek ČR (splacený a přislíbený kapitál) mohl dosáhnout v úhrnu cca 350 mld. Kč.
V členství ESM však nelze spatřovat jen vynaložení nákladů. Ustavení tohoto záchranného mechanismu je nutné vnímat v kontextu mnoha dalších institucionálních změn, jež zesilují tlak na obezřetné chování členských zemí eurozóny a snižují pravděpodobnost výskytu krizových situací. Vzniku mimořádných situací však nelze nikdy zabránit. Proto existence kapitálově silného záchranného mechanismu, schopného k okamžitému nasazení při zvládání poruch ohrožujících stabilitu eurozóny, představuje významný příspěvek k posílení institucionálních základů společné evropské měny.

RIZIKO VNÍMANÉ INFLACE
Obyvatelé některých států eurozóny získali pocit, že zavedení eura způsobilo zvýšení inflace. Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek (v restauracích, u kadeřníka, v tržnicích, za drobné opravy aj.), jejichž podíl na celkových spotřebitelských výdajích byl omezený. U jiných druhů zboží naopak ceny stagnovaly či dokonce klesly, takže celkový dopad na statisticky vykazovanou inflaci byl minimální. V některých případech cenový růst nesouvisel se zavedením eura, ačkoliv byl této události mnohými spotřebiteli připisován.
Uvedenému riziku, že lidé se budou obávat eura kvůli zdražování, je třeba věnovat maximální pozornost. Proto také Národní plán zavedení eura v ČR zdůrazňuje princip cenové neutrality při přechodu na euro. Počítá s řadou opatření, která by měla čelit riziku vnímané inflace. Například obchodníci budou mít povinnost uvádět na cenovkách současně ceny v korunách i eurech, počítá se s častějším sledováním cenového vývoje u vybraných položek každodenní spotřeby, vhodnou formou budou zveřejňovány případy zneužití zavedení eura k neodůvodněnému zvýšení cen.

JEDNORÁZOVÉ NÁKLADY NA ZAVEDENÍ EURA
Přechod na používání eura v české ekonomice si od podnikového sektoru vyžádá vynaložení nemalých nákladů. Bude potřeba upravit nejrůznější informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Jedná se však vesměs o jednorázové náklady, zatímco výhody dané používáním eura budou trvalé. Včasná a důkladná příprava umožní náklady související s přijetím eura minimalizovat.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Roman.Moravek za příspěvky (celkem 7):
Frantisek.Navrkal, Petr.Vileta, MMMonz, Mikulas.Peksa, jan.zavadil, Martin.Stanek, Adam.Zemek

Antonino
Příznivec Pirátů – Jihomoravský kraj
Příspěvky: 1211
Registrován: 04 pro 2018, 19:58
Profese: manažer & lektor
Dal poděkování: 1158 poděkování
Dostal poděkování: 1358 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Antonino »

Vojtech.Pikal píše:
23 kvě 2020, 10:40
Má někdo nějaké doporučení?
https://www.grada.cz/ekonomicke-bubliny-10522/
Docela krátké, dobře napsané, s širším kontextem, s českými reáliemi, na konci shrnutí
Antonino Milicia "Když se dva perou, Babiš se směje"

MirekS
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 194
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 46 poděkování
Dostal poděkování: 116 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od MirekS »

Trochu jiný přístup k odpovědi na v titulu položenou otázku:

Současná podpora přijetí EUR by byla planá, ne-li kontraproduktivní, když dle poslední dostupné Konvergenční zprávy EK z 23.5.2018 (Konvergenční zprávu EK vydává zpravidla jednou za dva roky) ČR nesplňuje podmínky přijetí EUR, a to v těchto bodech:
  • Právní předpisy v ČR nejsou zcela slučitelné s povinností souladu dle článku 131 SFEU - to se týká zejména zákona o ČNB. Nezaznamenal jsem, že by v nedávné novele zákona o ČNB byl udělán pokrok ve směru splnění povinnosti souladu. Nezaznamenal jsem, že by Piráti vyvíjeli nějakou snahu v tomto směru.
  • ČR nesplňuje ani kritérium cenové stability - průměrná míra inflace v ČR je vyšší než referenční hodnota EU. Nezaznamenal jsem v tomto směru kritický hlas Pirátů na adresu ČNB.
  • ČR nesplňuje ani kritérium směnného kurzu - neúčastí v ERM II. Nezaznamenal jsem v tomto směru úsilí Pirátů o vstup do zmíněného systému.
Kromě toho od 1.3.2017 je neobsazen post Národního koordinátora pro zavedení EUR a aktivita Národní koordinační skupiny usnula na mrtvém bodu. Nezaznamenal jsem v tomto směru žádnou kritiku Pirátů tohoto stavu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi MirekS za příspěvky (celkem 3):
jan.zavadil, Vojtech.Pikal, Vit.Jurasek
Miroslav Štěpánek (alias MirekS)

Uživatelský avatar
Pavel.Moravec
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 2594
Registrován: 27 dub 2011, 17:25
Profese: IT
Bydliště: Brno Kohoutovice
Dal poděkování: 11223 poděkování
Dostal poděkování: 5230 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Pavel.Moravec »

MirekS píše:
24 kvě 2020, 08:01
Trochu jiný přístup k odpovědi na v titulu položenou otázku:

Současná podpora přijetí EUR by byla planá, ne-li kontraproduktivní, když dle poslední dostupné Konvergenční zprávy EK z 23.5.2018 (Konvergenční zprávu EK vydává zpravidla jednou za dva roky) ČR nesplňuje podmínky přijetí EUR, a to v těchto bodech:
  • Právní předpisy v ČR nejsou zcela slučitelné s povinností souladu dle článku 131 SFEU - to se týká zejména zákona o ČNB. Nezaznamenal jsem, že by v nedávné novele zákona o ČNB byl udělán pokrok ve směru splnění povinnosti souladu. Nezaznamenal jsem, že by Piráti vyvíjeli nějakou snahu v tomto směru.
  • ČR nesplňuje ani kritérium cenové stability - průměrná míra inflace v ČR je vyšší než referenční hodnota EU. Nezaznamenal jsem v tomto směru kritický hlas Pirátů na adresu ČNB.
  • ČR nesplňuje ani kritérium směnného kurzu - neúčastí v ERM II. Nezaznamenal jsem v tomto směru úsilí Pirátů o vstup do zmíněného systému.
Kromě toho od 1.3.2017 je neobsazen post Národního koordinátora pro zavedení EUR a aktivita Národní koordinační skupiny usnula na mrtvém bodu. Nezaznamenal jsem v tomto směru žádnou kritiku Pirátů tohoto stavu.
Dobré znát konkrétní věci bránící v přijmutí eura. Jenom očekávat aktivitu opoziční strany s menšinovým názorem v těchto bodech je trochu mimo, ne? Toto musí tlačit vláda..

Novela zákona o ČNB: jo, toto Piráti můžou navrhnout. Vedle asi padesáti dalších potřebných změn které navrhujeme OFFTOPICbyť toto je trochu argumentační faul. A čekat, že Babiš to zamítne protože <zde nějaký výstup z generátoru výmluvy>. Ale předložit to lze.

Cenová stabilita: afaik to je jen nový, aktuální problém, ne? A opět za řešení je zodpovědná vláda, resp. ČNB, která to má v gesci a vláda jí jen může pomáhat či házet klacky pod nohy mírou populistického rozhazování předvolebních úplatků. Na druhou stranu, uvidíme co s inflací u nás a jinde v Evropě udělají ekonomické dopady koronakrize.

Neúčast v ERM II - naopak účast v ERM II je jisté "předschválení" eura. A opět něco, co jedna opoziční strana prosazující menšinový názor společnosti nemůže a ani by neměla prosazovat. Opět toto má tlačit vláda - vysvětlit výhody eura na změnu veřejného mínění, domluvit se na spolupráci s ČNB a alespoň mít plán vstupu do ERM II.

Národní koordinátor pro zavedení eura: jo, to se dá určitě kritizovat. V přístupových smlouvách jsme se zavázali euro přijmout, máme pro to legislativně vytvořenou pozici, tak proč je neobsazená?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Pavel.Moravec za příspěvek:
Roman.Moravek
Bývalý správce @PiratiJMK i @PiratePartyCZ, bývalý člen KK.

Uživatelský avatar
jan.zavadil
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 298
Registrován: 04 lis 2017, 17:54
Profese: Product Manager
Bydliště: Praha 10
Dal poděkování: 1223 poděkování
Dostal poděkování: 581 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od jan.zavadil »

Nikezeus píše:
23 kvě 2020, 11:30
...
Pokud není 15-20% podhodnocení měny dostatečné a mzdy na úrovni 35% procent našeho největšího obchodního partnera a souseda jsou "vysoké", a "jsme drazí", musíme si položit otázku, jestli toto je nějaká schůdná cesta pro 21. století.

Pocit, že v době, kdy se většina nejrůznějšího zboží vyrábí v zemích jako Čína, Vietnam, Malajsie, Thajsko, je pro středoevropskou zemi cestou konkurovat mzdovým dumpingem, skutečně nesdílím a s prominutím, pokládám ho za naprosto zcestný a iracionální. To je důvod, proč tu jsou ty montovny bez přidané hodnoty a nekonečná logistická centra na zabetonované orné půdě.
Tito uživatelé poděkovali autorovi jan.zavadil za příspěvek:
Vit.Jurasek

Nikezeus
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 343
Registrován: 23 bře 2017, 10:12
Profese: Logistika
Dal poděkování: 62 poděkování
Dostal poděkování: 219 poděkování

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Nikezeus »

jan.zavadil píše:
24 kvě 2020, 09:29

Pokud není 15-20% podhodnocení měny dostatečné a mzdy na úrovni 35% procent našeho největšího obchodního partnera a souseda jsou "vysoké", a "jsme drazí", musíme si položit otázku, jestli toto je nějaká schůdná cesta pro 21. století.

Pocit, že v době, kdy se většina nejrůznějšího zboží vyrábí v zemích jako Čína, Vietnam, Malajsie, Thajsko, je pro středoevropskou zemi cestou konkurovat mzdovým dumpingem, skutečně nesdílím a s prominutím, pokládám ho za naprosto zcestný a iracionální. To je důvod, proč tu jsou ty montovny bez přidané hodnoty a nekonečná logistická centra na zabetonované orné půdě.
Spise si polozte otazku co dorovnani udajneho podhodnoceni udela s nasi ekonomikou, rozpoctem a inflaci.

Vetsina evropskych statu je preregulovana, takze neni divu,ze se vyroba stehuje do racionalnejsich zemi. Na armade lidi s prevazne humanitnim vzdelanim , regulatoru,zamestnancu neziskoveho sektoru moc hi-tech ekonomiku stavet nelze. A citlivost tercialniho sektoru hezky proverila posledni pandemie. Obavam se , ze dalsi blouzneni o X te prumyslove revoluci. zelenych ekonomikach, svetlych bezuhlikatych zitrcich bude znamenat dalsi fiskalni zahul evropskym rozpoctum.

Uživatelský avatar
Ivo.Vasicek
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 6898
Registrován: 02 úno 2010, 22:50
Profese: manažer
Bydliště: 69615 Čejkovice, Bílovická
Dal poděkování: 10725 poděkování
Dostal poděkování: 11210 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od Ivo.Vasicek »

Petr.Vileta píše:
22 kvě 2020, 15:04
Takže když si dva důchodci šetří z důchodů a občasných přivýdělků (noční vrátný) na nové auto, protože to staré půjde každou chvíli do šrotu, tak jim krize a ČNB ty úspory znehodnotí, aby nahodila ekonomiku? Jak se nahazuje ekonomika tím, že lidem znehodnotím úspory? Já tedy když přijdu o nějaké peníze, tak tím víc šetřím.
A jak se s tou samou krizí poradí v Německu, Francii, Itálii a na Slovensku, kde mají euro?
Fakt to nějak nechápu, poč je to Euro takové zlo. :?
V roce 2000 byl kurs 1EUR = 36,790Kč
Nyní je kurs 1EUR = 27,210 Kč
Pokud si tehdy někdo uložil 37000,-Kč, nyní za ně dostane 1370 EUR. Pokud to tehdy směnil a uložil 1000EUR, které by tehdy za 37000,-Kč dostal, má dnes jen 27000,-Kč.
Které úspory byly více znehodnoceny?
Což je odpověď jak si asi zase s tou samou krizí poradí.
"Skutečná svoboda slova je právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet"(George Orwell)

Uživatelský avatar
jan.zavadil
Příznivec Pirátů – Praha
Příspěvky: 298
Registrován: 04 lis 2017, 17:54
Profese: Product Manager
Bydliště: Praha 10
Dal poděkování: 1223 poděkování
Dostal poděkování: 581 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

Příspěvek od jan.zavadil »

Nikezeus píše:
24 kvě 2020, 10:19
Spise si polozte otazku co dorovnani udajneho podhodnoceni udela s nasi ekonomikou, rozpoctem a inflaci.

Vetsina evropskych statu je preregulovana, takze neni divu,ze se vyroba stehuje do racionalnejsich zemi. Na armade lidi s prevazne humanitnim vzdelanim , regulatoru,zamestnancu neziskoveho sektoru moc hi-tech ekonomiku stavet nelze. A citlivost tercialniho sektoru hezky proverila posledni pandemie. Obavam se , ze dalsi blouzneni o X te prumyslove revoluci. zelenych ekonomikach, svetlych bezuhlikatych zitrcich bude znamenat dalsi fiskalni zahul evropskym ekonomikam.
Opakuješ zaběhlá klišé, které ale nemají věcnou podstatu.

Dorovnání podhodnocení? Nevím, jak přesně se to u měny s plovoucím kurzem dělá. To podhodnocení je důsledkem a) světové ekonomické nálady, b) extenzivních zásahů ČNB, která je nezávislá, c) návazných toků způsobených spekulanty. Nemá fundament v hospodářské situaci ČR s dlouhodobě extrémně nízkou nezaměstnaností, relativně robustním růstem, nízkým zadlužením státu.
Pokud jde o inflaci, depreciace koruny je pro-inflační jev, nikoliv protiinflační.

Pokud jde o orientaci na výrobu v zemích s nízkými mzdami a nízkou úrovní legislativních omezení např. dětské práce, bezpečnosti práce, v zemích, kde minimálně část výroby stojí na extrémním přetěžování zaměstnanců a velmi necitlivém zacházení s nimi, tak si nedovedu představit, jaký přesně by byl mechanismus, abychom byli více "konkurenceschopní", než tyto ekonomiky. Možná zlepšení v podobě zjednodušení daňové a odvodové legislativy a snížení byrokratických omezení např. ve stavebnictví, jsou jistě pozitivní a nikdo proti nim neřekl půl slova, ovšem samy o sobě k něčemu takovému nestačí. Změna tedy musí být strukturální, pokud jde o orientaci naší ekonomiky, k pokročilé technologii s vysokou přidanou hodnotou, kde jsou vyšší než např. vietnamské mzdy akceptovatelné a taky naprosto běžné.

Je-li Tvým návrhem zrušení norem, vyhlášení masivních daňových úlev, snížení mezd, ignoraci bezpečnosti práce, tak se obávám, že to skutečně k nějakému Průmyslu 4.0 nepovede.

Postesk nad strukturou absolventů resp. humanitním vzděláním - to už vybočuje jak z práva svobodné volby vzdělání a zaměstnání, tak to ignoruje existující statistiky zaměstnanosti a to i té po oborech vzdělání.
Pokud některé firmy pociťují nedostatek kvalifikované pracovní síly, tak je třeba se zamyslet nad podmínkami, jaké zaměstnancům poskytují. Budou-li tyto podmínky dlouhodobě zásadně výhodnější, než podmínky pro např. absolventy humanitních oborů, tak přirozeně nastane i strukturální změna v poptávaném vzdělání. Počáteční impulz ale musí vzejít od zaměstnavatelů, pokud si to skutečně přejí, vyžaduje to jejich investice a náležité změny v jejich ekonomické a podnikatelské strategii. Těmto zaměstnavatelům by samozřejmě přechod na EURO usnadnil život, protože by jim zásadně snížil transakční náklady a rizika.
Tito uživatelé poděkovali autorovi jan.zavadil za příspěvek:
Roman.Moravek

Odpovědět

Zpět na „Zjišťování názorů členů“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host