Měli by Piráti začít podporovat přijetí Eura?

[Vit.Fux]

Vím, že to nebude jednoduchá debata, ale myslím, že bychom si měli říct, jak si stojíme. Posledních pár měsíců jsem na výboru pro Hospodářství a měnu sledoval, jak se tvoří makroekonomická politika evropského kontinentu – ať už jde běžné provozní záležitosti nebo koronavirovou obnovu. Z pohledu českého Piráta chybí často základní vstupy “co vlastně chceme”. Protože změny poptávky v Německu a dalších zemích hýbou i českou ekonomikou, hodně se tu rozhoduje “o nás bez nás”. Pokud už se o nás ví, jsme chápáni jako levná montovna kdesi na Východě. Opakovaná politika zlevňování koruny způsobila, že jsme si vybudovali “levnou ekonomiku". Umíme konkurovat jen tak, že si neustále srážíme platy. Slabá koruna nám umožňuje vyhnout se skutečným reformám, digitalizaci, ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Umožňuje nám přežívat se špatnou správou.

Bezprostřední motivace to řešit je tato prognóza kurzu CZK/EUR od České národní banky.



Po březnovém nárazu, kdy korunu ztratila cca 10 % své hodnoty vůči únoru, nepracuje ČNB s vizí návratu k původním hodnotám. Fakticky to znamená, že čeští střadatelé, kteří šetřili na zahraniční dovolenou nebo nový notebook přišli o 10 % svých úspor. Čeští zaměstnanci, kteří vydělávají v korunách, ztratili oproti svým německým, rakouským a slovenským kolegům 10 % výplat.

Jak ukazují data z jiných zemí, tohle zdražování je samo o sobě podstatně horší, než vše, co bývá zmiňováno v souvislosti s přijetím €. V roce přijetí eura rostou ceny kvůli přijetí max. 0,3 %.

Dalo by se říci, že je to přirozeným důsledkem toho, že česká ekonomika je malá a nevztahují se na ni záchranné mechanismy eurozóny. Nemyslím si, že podobné věci by byly fér a byl bych rád, aby se směnný kurz mezi Českem a zbytkem Evropy stabilizoval.



Očekávám některé běžné protiargumenty, takže si na ně dovolím předem reagovat

Ale slabší koruna podpoří export….

Určitě pomůže firmám, které fungují třeba na principu “pokácím české stromy, dřevo vyvezu do Německa, mzdu dělníkům vyplatím v korunách”. Horší to má firma “za eura/dolary nakoupím elektroniku, kterou prodám za koruny českým zákazníků, z rozdílů zaplatím nájem a platy” - ta musí okamžitě zdražovat a doufat, že si její zákazníci budou zboží i přesto kupovat, jinak ji podobný šok položí.

Firmy se proti tomu zajišťují nákupem cenných papírů typu “v prosinci si od vás budu moci koupit 1000 € za cenu 25 korun/€”. To je sice zajistí, ale představuje to pro ně dodatečný náklad, protože banky podobné cenné papíry nevydávají z dobrého srdce a část peněz si nechávají. Toto "pojištění" při tom musí platit i když jej nevyužívají.

Přijetí eura by pro firmy znamenalo, že se nebudou muset pojišťovat vůči kurzovém riziku. To přispěje k vyšší stabilitě podnikatelského prostředí a k úspoře prostředků za případná pojištění. Tuzemské firmy budou moci lépe odhadnout budoucí toky příjmů a výdajů. Ostatně, spousta českých firem už de facto euro přijala a obchodují mezi sebou právě v eurech, aby se těmto problémům vyhnuly.

Kdyby € nebylo pro firmy výhodné, proč by Svaz průmyslu a dopravy podporoval jeho přijetí?

Stávající kurz je nevýhodný, přijměme euro, až se vyrovnají platy s Německem

Na kurzu a „síle“ koruny pro přijetí eura ve skutečnosti příliš nezáleží – a už vůbec ne pro výši našich platů. Že bychom měli s přijetím eura počkat, až bude koruna silnější, je oblíbený mýtus těch, kteří ve skutečnosti nechtějí euro přijmout vůbec.

Výše našich platů je totiž přímo odvozená od konkurenceschopnosti naší ekonomiky, nezávisle na aktuálním kurzu koruny. Ve zdravém růstu mezd nám tak silnější kurz koruny nijak pomoct nemůže: pokud bude naše ekonomika konkurenceschopná a bude vytvářet více přidané hodnoty, porostou nám mzdy stejným tempem s korunou i s eurem. Mimochodem, od r. 2010 vzrostla průměrná mzda v ČR o 300 eur, přičemž vliv kurzu koruny k tomu přispěl pouhými 3 eury, tedy pouhým jedním procentem!

Nemohli bychom si pomoct, kdybychom korunu uměle posílili? Pak bychom přece stejný plat v korunách převedli na více eur! Nemohli – protože by to znamenalo, že je cena naší pracovní síly vyšší, než by odpovídalo její hodnotě. V důsledku by se snížila naše konkurenceschopnost, došlo by k recesi a zvýšila by se nezaměstnanost.

Budeme muset platit dluhy za Řecko!

I po 12 letech od vypuknutí finanční krize tvoří řecký dluh zhruba 175 % tamního HDP, zcela zjevně ho tedy ostatní státy eurozóny nesplatily. Jakto?

Během finanční krize totiž státy eurozóny s vysokými dluhy dostaly od ostatních pouze jakési překlenovací úvěry, aby se nezhroutily. Fungovalo to tak, že Německo a další země si půjčily od investorů za nizký úrok (protože jim investoři na trzích věřili) a půjčili Řekům za vyšší úrok. Ve skutečnosti se jim to dokonce vyplatilo. Tímhle trikem samotné Německo na řecké dluhové krizi vydělalo 2,9 miliardy € (cca 80 miliard korun. v dnešních cenách)

Až padne Itálie, nikdo jí nepomůže!

Řada lidí by asi navrhovala, aby krachující stát eurozónu opustil, znehodnotil svojí měnu a tím i dluh. Takový stát má ovšem problém jako každý jiný dlužník – chybí mu peníze na “běžnou údržbu” (ne úplně placení složenek, nýbrž výplaty policistů, zdravotníků, učitelů atd.). Ať už zvolí jakékoli dlouhodobé řešení svých dluhů,nutně potřebuje překlenovací půjčku, aby vůbec nepřestal fungovat.

Eurozóna se z let 2008 – 2010 poučila a vznikl tzv. Evropský Stabilizační Mechanismus (ESM). Stručně řečeno jde o fond, do kterého státy v dobách klidu uloží peníze. Pokud se v krizi dostanou do potíží a chybí jim peníze, berou se odtamtud.

Skutečnost, že Česko, jako ne-eurový stát nemá k ESM, přístup zhoršuje výhled ČR v případě krize. Je totiž jasné, že pokud se do platební neschopnosti dostane ČR, jedinou cestou pro vládu je převzít kontrolu nad ČNB a začít zběsile tisknout koruny (nebo možná prodat zemi ve výprodeji Číně, otázka je, co je horší….).

Euro přinese zdražování a zpomalí ekonomiku!

V praxi jsem ještě nezaznamenal, že by nějaká země vstupu do eurozóny litovala. Spíše naopak, eurozóna se aktivně rozrůstá, v současnosti se do ERM II připravuje vstoupit Chorvatsko a Bulharsko. Slovensko, které euro přijalo před více než 10 lety, od té doby významně ekonomicky rostlo. Rozdíl mezi českým a slovenským HDP se snížil z 21% v roce 2008 na 13,8% v roce 2017.

Když budeme mít korunu, můžeme si půjčovat levněji!

No, opak je pravdou. Na stole je novela nařízení o kapitálové přiměřenosti, přičemž vlády ČR, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska žádají Komisi, aby s jejich státními dluhopisy denominovanými v € banky eurozóny zacházely stejně jako s dluhopisy států eurozóny. Stručně řečeno, státy mimo eurozónu by rády měly možnost půjčit si eura za stejných podmínek, jako státy eurozóny, nicméně díky rizikovým přirážkám je to pro ně dražší.

Mít dluh v cizí měně je obecně rizikové. Pokud se měna, ve které máte vyděláváte, prudce propadne, může dluh snadno stát nesplatitelným. Zároveň, proč by Vám někdo měl půjčovat v měně malého státu, která se při nějakém spekulačním poryvu snadno propadne (a tím případný věřitel přijde o majetek)?

Nutno podotknout, že státní dluh ČR je momentálně asi 1 800 000 000 000 Kč. Rozdíl pouhé 1 % p. a. v úrocích státních dluhopisů tedy představuje pro stát výdaj zhruba 18 miliard korun ročně. Vyplatí se tedy zapracovat na tom, aby si stát půjčoval co nejlevněji.

[Pavel.Moravec]

Hlavně by piráti měli šířit osvětu o euru, jinak je to celé k ničemu.

[Pavel.Moravec]

Miki, díky za otevření debaty o euru. Jsem pro, abychom šířili osvětu o tom, proč bychom měli přijmout euro a mít už konečně datum k přechodu na jednotnou evropskou měnu.

Zároveň je nutné vysvětlovat, že není pravdou, že Slováci přechod nezvládli, a že díky evropské měně krachují či si na něj stěžují. Mám takový pocit, že toto šíří hlavně Češi, ale z výzkumů (a to několika různých) vychází, že Slováci naopak euro vítají, a že jsou s ním spokojení.

[MarianB]

Miki, díky, je na čase se o tom bavit a ten prapor zvednout.

Lidé si neuvědomují, že i to zdražování, které se odehrává před našima očima je daní za korunu. Nicméně, spoustu lidí ještě cítí jakousi nostalgii za korunou, je to pro ně symbol suverenity. Otázka je, nakolik se o překrývá s naší voličskou skupinou. Myslím, že Piráti v tomto nejsou úplně vyhraněni a nebál bych se objednat si u Behavia průzkum v naší cílovce. Podle mého by tam nebyl problém začít se stavět jednoznačně na stranu Eura. Já v něm vnímám více výhod než záporů. A popravdě si myslím, že jsme docela pracovití a tvrdá měna by nám slušela. Tedy tvrdší měna (myslím Euro, nikoliv bitcoin )

EDIT: Jinak, já naší slavné ČNB už nevěřím. Jejich machinace s kurzem znemožňují nějak predikovatelně investovat do cenných papírů na korunové bázi, já se stejně musím pohybovat v dolarovém světě, protože křivky kurzů jakéhokoli na BCP nekotovaného cenného papíru jsou díky ČNB jeden velký chaos a je to nepoužitelné. Také to podle mého brání našim občanům v investování do zahraničních cenných papírů, což je skvělý způsob diverzifikace aktiv a pojistka proti ekonomickým dobrodružstvím českých vlád.

[Vit.Fux]

Dovolím si ještě pro pořádek připomenout naše aktuální stanovisko k Euru, které považuji za kvalitní odrazový můstek pro další diskusi.

Nicméně už uplynula nějaká doba a měli bychom se posunout. I vzhledem k aktuálnímu vývoji je nejvyšší čas téma přijetí Eura zvednout, než to udělají jiní (oni už to tedy někteří dělají). A je to potřeba dřív než v programu pro volby 2021. Myslím, že je vhodná doba se k tomu postavit proaktivně a představit pirátský plán včetně konkrétních kroků (protože budoucnost řešíme teď). Rozhodně bych byl nerad, aby případná pirátská vláda pokračovala ve strkání hlavy do písku jako ty předchozí.

[Jan.Zavadil]

Osobně nemám vůbec rád ankety, které v prvním postu vysvětlují, jak správně odpovědět na anketní otázku, občas i dost tendenčně.

Určitě pomůže firmám, které fungují třeba na principu “pokácím české stromy, dřevo vyvezu do Německa, mzdu dělníkům vyplatím v korunách”. Horší to má firma “za eura/dolary nakoupím elektroniku, kterou prodám za koruny českým zákazníků, z rozdílů zaplatím nájem a platy” - ta musí okamžitě zdražovat a doufat, že si její zákazníci budou zboží i přesto kupovat, jinak ji podobný šok položí.

(zní to, jako kdyby jediná výroba s přidanou hodnotou spočívala v prodeji prvotních surovin).

Osobně jsem Euru spíše nakloněn, ale je fakt potřeba začít nejdřív s tou veřejnou diskusí, než si to dáme do programu. Je fajn, že to dává smysl, ale dokud ten smysl nejsme schopni vysvětlit lidem, necpal bych se do toho.

A jen upřesním, ta veřejná diskuse rozhodně nemá vypadat ve stylu Pulse of Europe, tj. valit na lidi hromady materiálů ve stylu "podívejte, jak je Euro hrozně výhodný, rozhodně byste měli souhlasit s jeho přijetím", měla by to být opravdu diskuse, ne monolog (neboť pozoruju, že tenhle styl monologu lidi naopak zabejčí na pozicích, kde jsou).

[Vit.Fux]

Nechcete dát diskusi k tomudle na zasedání CFka?

Diskuse je o tom, jestli se vzdát nástrojů monetární politiky národní banky za cenu stabilnějšího kursu. Já osobně jsem spíše nakloněn se nástrojů na řízení měny nezbavovat, ale není to úplně vyhraněná a neměnná pozice a myslím, že by bylo velmi vhodné dát na toto téma komplexní celostranickou diskusi.

[Jan.Zavadil]

Považuju za trochu našťastné, že se anketa tváří jako zjišťování názorů, ale úvodní příspěvek je natolik jednostranný, že jde spíš o přesvědčování členské základny (nic proti tomu). Pokusím se představit i protiargumenty.

Na úvod bych řekl že nejsem nějaký vášnivý odpůrce Eura, můj postoj je spíš, že nemáme na jeho přijetí tlačit. Současně vnímám několik velkých strukturálních problémů eurozóny.

Ten základní ekonomický argument proti Euru je, že eurozóna není měnově optimální oblast. Jižní a severní státy by potřebovaly jiný kurz i vývoj kurzu. Takže Euro Německu dlouhodobě zlevňuje export a Itálii, Řecku a Španělsku ho prodražuje. Výsledkem je ekonomická prosperita (doprovázená ovšem stagnací reálných mezd) v Německu a vysoká nezaměstnanost a rozpočtové deficity v jižních státech. Řecko na euro tvrdě doplatilo a hrozí, že něj tvrdě doplatí i Itálie.

Druhý hlavní problém který s eurem mám, je spíš filosofický. Považuju současné bankovnictví způsob emise peněz a především běžně aplikovaný proncip privatizace zisků a socializace ztrát za dost nešťastně nastavený a v eurozóně bude ještě daleko těžší s tím něco dělat. Doporučuju zabývat se třeba otázkami vlivu kvantitativního uvolňování na nerovnost ve společnosti.

Třetí podstatná věc je, že v tuhle chvíli je kurz koruny vůči Euru tak špatný, že bychom jeho rychlým přijetím ožebračili naše občany. Důležitější než otázka jestli euro přijímat nebo ne, je otázka za jakých podmínek máme euro přijmout.

Za mě jsou to 3 základní věci:

1) Vyřešit otázku jižních států eurozóny - nepovažuju za únosné, aby čeští důchodci platili italské dluhy, takovýhle příběh nás má potenciál dostat z Evropské unie, což si rozhodně nepřeju.
2) Aspoň trochu dohnat eurozónu kurzem, věřím tomu, že koruna bude schopná časem prolomit třeba Tomem Martínkem zmiňovanou hranici 22 korun za euro. Potom už by mi vstup začal dávat smysl
3) Je potřeba přesvědčit i veřejnost, že přijetí eura dává smysl, to se v posledních letech nedaří.

Mám za to, že náš programový dokument k Euru (který jsem nepsal) - https://www.pirati.cz/program/temata/euro/ - je stále platný a rozhodně nebyly splněny jím vyjmenované podmínky.

Proto tenhle podnět nepodporuju. Díky za zvážení těchto argumentů.

P.S. Co si pomatuju z výzkumů, tak naši příznivci jsou v otázce eura silně rozdělení, nepřijde mi úplně rozumné tohle téma zvedat a dál zmenšovat náš potenciál u voličů ANO. Jedině pokud dokážeme uloupnout část elektorátu ANO máme šanci, že tu příště bude lepší vláda. Euro je další fronta kulturní války bez většího praktického významu - při současném rozložení sil v parlamentu je euro u ledu - a podle mě nedává smysl zvedat prapor jeho přijetí, byť se tomu za splnění výše zmíněných podmínek nebráním.

[Vit.Fux]

Tady může být váš přispěvek. Cena dohodou

[Vit.Fux]

Po skusenostiach s zavedenim EURa na Slovensku som skor za.

Obavy o zruseni konkurencieschopnosti sa nepotvrdili. (ale uvidi sa, co to spravi pocas recesie). Zjednodusilo to kopu veci, hlavne pri cestovani a robeni zahranicneho obchodu. A to nie len v ramci EU, ale celkovo. Odstranilo to kopu z problemov, s ktorymi ceske firmy este stale musia pocitat (kurzove riziko, zmenarne/kurzy, ucty v roznych menach, atd). Okrem ineho je to aj pomerne elegantne riesenie podvodnych zmenarni, resp. redukcia objemu ich "podnikania" na zlomok. Nie ze by na Slovensku teraz neboli zmenarne, ale ich potreba je minimalna. A vlastne sa ukazalo, kolko ludi robilo zbytocnu pracu, ktoru sme sami vytvorili regulaciami. Dost sa hovorilo o zdrazovani. To sa mi osobne tazko posudzuje, povedal by som ze k istemu zdrazeniu skutocne doslo, ale nerovnomernemu.

Zaroven mam o epsilon vacsiu doveru v europske institucie nez v CNB, ale uznavam ze to moze do iste miery vyplyvat z neznalosti pomerov v ECB, a ich idealizacii. Minimalne si ale zatial nedovolili skokovu zmenu kurzu o 10%, ako CNB svojho casu. Je mozne ze ECB sa bude tiez chovat nezodpovedne, a my to nebudeme vediet zasadnejsie ovplyvnit, ale stale ich podozrievam z vyssej miery kompetencie nez CNB.