Výkaz europoslance – Mikuláš Peksa

[Mikulas.Peksa]

Po vzoru @Marketa.Gregorova bych tady chtěl i já (ne)pravidelně představovat svou europoslaneckou práci. Mám pocit, že se toho děje každý týden opravdu HODNĚ, ale často se nám nedaří dostat naše výsledky do médií. Proto budu rád do fóra přidávat shrnutí toho nejdůležitějšího, co jsme v Evropském parlamentu a ve výborech upekli. Obecně taky platí, že Evropský parlament má tři vlastnosti, které bych rád vypíchl:

a) řeší vesměs věci do budoucnosti. Většina naší práce je ladění konkrétních slov a principů, které velmi ovlivní Evropu ne dnes, ale za pár let.
b) mediální pokrytí Evropského parlamentu ze strany českých médií je systematicky minimální. K tomu, na čem a jak se opravdu pracuje, toho najdete relativně málo, jsou tu 3-4 stálí reportéři. Beru to jako výzvu přinášet evropská témata do české veřejné diskuze.
c) je výrazně větší. Mnohem více věcí jde přes frakce, práce jednotlivých poslanců je klíčová, ale sami skály nelámeme. Hodně času pak zabere spolupráce na dokumentech frakce.
Samozřejmě to není kompletní shrnutí všeho, co se za daný měsíc událo – to ani není v lidských silách číst . Je to vypíchnutí toho, co bych rád, aby vás neminulo. Samozřejmě mnohem víc věcí se dozvíte velmi rychle z mého blogu, Facebooku, Twitteru, Instagramu a Mastodonu.
Budu sem vkládat taky relevantní odkazy na můj blog a média, kde se o daných věcech psalo. Kdo bude chtít, prokliká se k podrobnostem. Rád bych to pojal i jako menší pozvánku k tomu, co důležitého se bude dít a co sledovat v dalších dnech.
Pokud máte nějaké podněty, nápady, otázky, připomínky, klidně je sem napište. Od toho je fórum.

[Mikulas.Peksa]

Velmi stručný přehled našich začátků v EP nabízíme tady v newsletteru, který by měl odteď už pravidelně kolovat po schránkách.
BŘEZEN A DUBEN 2020
Hlavní událostí dubna (kromě koronaviru samozřejmě (a zároveň to rezonuje i v květnu)) je dokončení závěrečné zprávy z únorové kontrolní mise, která zkoumala, jak se v Česku využívají peníze (tl;dr: NEPŘEHLEDNĚ, NETRANSPARENTNĚ + BABIŠ ROZHODNĚ JE VE STŘETU ZÁJMŮ). Připravili jsme taky mnoho doporučení, kterými se musí začít Česko řídit. Zpráva teď půjde znovu do výboru, pak na plénum Evropského parlamentu. Jestli Babiš se střetem zájmů něco neudělá, skončí Česko u soudu. ZPRÁVU máte k dispozici tady, námi vypracovaný PŘEKLAD tady.
Poslali jsme dopis Evropské komisi ohledně propuštění tibetských politických vězňů, které zadržuje čínská vláda. Jestli jsou někde opravdu nehorázně pošlapávána lidská práva, tak je to v Tibetu Čínou.
Samozřejmě KORONA: Snažil jsem se vysvětlit, co dělá EU pro boj s koronavirem. Éterem se šířili dezinformace o tom, jak EU zaspala. To není pravda – dělala jen to, na co jí členské státy svěřily pravomoce. Více se dočtete tady a tady, udělali jsme k tomu i pěkné video (hezky shrnuje vše podstatné, co dosud EU udělala). O tom, co by se teď mohlo a mělo stát ohledně ekonomiky, píšu tady. U ekonomiky je hodně důležité i hlídat smysluplné vynaložení investic: dali jsme tak jako ekonomický tým frakce dohromady požadavky které by měly jasně určovat, kdo má vůbec nárok na státní peníze. Česky vydáme vzápětí.
v ITRE nás kromě další práce na Green Dealu čekali dvě podstatné věci: další fungování Evropského inovačního a technologického institutu (kde podporujeme navýšení rozpočtů) a momentálně nás čeká klíčová investiční akce v podobě rekonstrukční vlny. Rekonstrukce nemovitostí jsou podle mě zásadní – je to jedna z cest z krize: skutečně šetří peníze, investice jde vesměs lokálním malým a středním firmám a i za 10 let budeme rádi, že je budova méně energeticky náročná. Všichni vyhrají.

[Mikulas.Peksa]

Shrnutí toho, co jsem stihl za rok v roli europoslance. Je to dost podrobné a doplněné o odkazy, ve kterých najdete většinu našich výstupů. https://mikulas-peksa.eu/prvni-rok-v-ev ... me-zazili/

[Samuel.Vanco]

Týdenní přehled přehled – 9. 9. 2022

ENERGETIKA

Hledáme celoevropské řešení extrémně vysokých cen energií

Analýza situace na trhu s elektřinou i plynem, vyhodnocování návrhů Evropské komise a Evropské rady na zavedení celoevropského cenového stropu; počítáme, co vyjde evropské domácnosti i průmysl nejvýhodněji.
Aby řešení prošlo na úrovni evropské sedmadvacítky, je pro něj potřeba širší podpora, my se snažíme zkoordinovat postoje progresivnější části Evropského parlamentu.

EKONOMICKÁ TÉMATA

Příprava videí:
Videoreportáž o čerpání evropských peněz na obnovu přírody v regionech.
Spot o postojích lokálních pirátských politiků k problematice přijetí eura.

AIFMD (management alternativních investičních fondů)
S experty zapracováváme drobné úpravy, především co se týče ochrany investorů a znemožnění fungování „schránkových“ správcovských firem.

eId (electronic identification schemes)
eId je základní kámen budoucí digitální architektury Evropské unie. A proto musí být co nejlepší, decentralizované a skutečně soukromé.
Pracujeme na návrhu v několika komisích a koordinujeme se s českou vládou – cílem je navýšit autonomii uživatelů, bezpečnost a auditovatelnost konečného produktu.

GREEN DEAL

Zákon o obnově přírody
Videoreportáž o čerpání evropských peněz na obnovu přírody v regionech.

Fit for 55
Analýza jednání o legislativě v balíčku Fit for 55, příprava na plenární zasedání příští týden. V Evropském parlamentu proběhnou rozpravy týkající se směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické účinnosti.
Je nutné reagovat současnou situaci na trhu energie a zároveň reflektovat urgenci přípravy a adaptace na změnu klimatu.

Obnovitelné zdroje energie
Článek o využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny v Česku oproti ostatním evropským státům – patříme mezi 5 zemí s nejnižším podílem OZE. Vysoká cena elektřiny je u nás do značné míry i kvůli nízkému využívání OZE (asi 12 %)

POLITICKÁ TÉMATA

Předložení řady pozměňovacích návrhů ke druhé zprávě o udělení absolutoria Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) za rok 2020.
V květnu loňského roku jsme se s kolegy rozhodli odložit schválení rozpočtu EHSV na rok 2020, protože vedení orgánů nedokázalo ochránit své zaměstnance před závažným pochybením a obtěžováním ze strany seniorních členů.
OLAF následně provedl vyšetřování a zjistil, že instituce porušila svou povinnost.
Po šesti měsících vidíme, že některé dohody o narovnání s oběťmi stále nebyly provedeny a EHSV se zdráhá nařídit externí nezávislé vyšetřování postupů v oblasti lidských zdrojů
Proto jsem znovu předložil pozměňovací návrhy proti schválení absolutoria.

Komentář pro Deník Referendum o právním státu v Polsku
Podstatou článku bylo poukázat na problém jednomyslnosti hlasování v Radě EU
Dále reakce na výhružky Polska blokovat EU směrnice.

OSTATNÍ

Účast na Rozpočtovém výboru
Projednávání hospodaření Frontexu.

Tvorba video podcastu o legalizaci osobního užívání marihuany
Mikuláš byl hostem v druhém dílu podcastu „talk with a progressive“, který vytváří jeho kolega z nadstranické skupiny EP Cyrus Engerer (S&D, Malta).

[Mikulas.Peksa]

UDÁLOSTI, EKONOMICKÁ TÉMATA, GREEN DEAL, ITÁLIE

Účast na EU Space Programme pořádaný v Prague house, Brussels

Vystoupení v rámci Panelu 2: inovace a podnikání ve vesmírném odvětví
Prezentace centra EUSPA: nutná větší propagace, její aktivity jsou v EU v podstatě neznámé, přestože má např. nejlepší navigační systém či se do vesmírného výzkumu díky tomuto evropskému programu mohou zapojit i menší ekonomiky jako ČR

EKONOMICKÁ TÉMATA

eId (electronic identification schemes)

eId je základní kámen budoucí digitální architektury Evropské unie. A proto musí být co nejlepší, decentralizované a skutečně soukromé.
Pracujeme na návrhu v několika komisích a koordinujeme se s českou vládou – cílem je navýšit autonomii uživatelů, bezpečnost a auditovatelnost konečného produktu.

Článek k blockchain a kryptoměnám: nové technologie a daně

Je nutné sjednotit zdanění kryptoměn a zavést jejich jednotnou definici.
Blockchain může posloužit jako dobrý nástroj pro efektivnější výběr daní, např DPH, nebo ověřování smluv apod.

GREEN DEAL & ENERGETIKA

Příprava několika komunikací na téma:

Zajímá vás, kam se poděl Green Deal? Je ve skutečnosti aktuálnější, než kdy dřív, jak se ukazuje i v nově představeném Akčním plánu pro digitalizaci energetiky. Ten počítá s miliardovými investicemi do rozvoje a modernizace přenosové i disitribučních soustav, s další decentralizací výroby elektřiny a digitalizací sítě i obchodu. Mimo jiné to vytvoří velký prostor pro rozvoj komunitní energetiky a podobných nových modelů, které lidem zajistí dostatek čisté cenově dostupné energie bez rizika, že jim ji někdo vypne.

Příprava videí na sociální sítě

Témata Green Deal, Fit for 55, EU & klimatická krize

POLITICKÁ TÉMATA
Komunikace výsledků voleb v Itálie - vítězství (krajně) pravicových stran

Očekávané zvolení Giorgie Meloni v Itálii bude mít obrovské dopady nejen na životy Italů, ale i na fungování EU a jejího rozpočtu.

Konzultace nového návrhu Media freedom act

Nový návrh Komise je dobrým krokem vpřed, chybí mu ale povinné nařízení transparentnosti vlastnictví médií. To se musí změnit.

Vztahy Polska a Maďarska

Rozhodnutí Polska podpořit Maďarsko v případě rozhodnutí EU o využití mechanismu podmíněnosti. Článek apeluje na Komisi, aby přestala hledat s Maďarskem kompromisy a konečně nástroj mechanismu podmíněnosti využila.

Írán

Reakce na aktuální nepokoje v Íránu. Plně podporujeme íránské ženy a vyzýváme k podpoře petice Amnesty International.

Komunikace k zákazu biometrických kamer

Plán EU zakázat Biometrické kamerové systémy, což velice podporujeme.

[Mikulas.Peksa]

Tenhle týden byl plenární, takže to vezmu s dovolením spíš po pozicích obhajovaných v debatách:

Kryptoměny a Blockchain

Pondělní vystoupení na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku – téma: nové technologie, kryptoměny, blockchain

„Řada lidi se nových technologií bojí, bohužel je to pro ně důvod kryptoměny zakazovat, komplikovat jejich využívání nebo se je pokoušet vytlačit z trhu. Já věřím, že máme lepší volbu, protože pokud dokážeme nastavit základní a férové pravidla ohledně kryptoměn, otevírá se nám velká řada možností. Takže se nebojme nových technologií – pokud mají využití, ukáže se to, pokud nemají, lidé je přestanou využívat."

Ruská válka na Ukrajině

Rozprava o reakci EU na eskalaci agresivní války Ruska vůči Ukrajině

Ve středu europoslanci debatovali o povolávání ruských záložníků, falešných referendech v okupovaných částech Ukrajiny a Putinových jaderných hrozbách. Europoslanci odsoudili konání fingovaných referend v okupovaných částech Ukrajiny:

„Ruská referenda na ukrajinském území jsou porušením mezinárodního práva a jako taková nejsou legitimní, současně nemění nic na našem odhodlání dál podoporavat Ukrajinu v boji proti ruskému agresorovi."

Další pomoc při řešení následků ruské války proti Ukrajině

Poslanci v uplnynulém týdnu také otevřeli debatu a následně hlasovali o zjednodušení pravidel pro využívání regionálních fondů EU k řešení důsledků ruské války na Ukrajině.

Evropské i další země, které podporují Ukrajinu, by měly ještě zvýšit vojenskou pomoc a to hlavně v oblastech požadovaných ukrajinskou vládou, shodl se Evropský parlament v usnesení. Vyslali jsme jasný signál, že Evropa nehodlá ustupovat.
Energetická krize - Cenové stropy a opatření na snížení spotřeby energie

• Evropský parlament hlasoval o usnesení, v němž posoudil návrhy Evropské komise na ochranu spotřebitelů a podniků před rostoucími náklady na energii. Rezoluce ocenila, že jsme dokázali v krátkém čase najít společné evropské řešení, které skutečně funguje. I díky němu klesla velkoobchodní cena plynu od srpna asi o 50 %. Je to ale jen první krok.
• Přijaté usnesení Evropského parlamentu mohlo být ještě ambicióznější a výrazněji mohlo řešit sociální dopady či investice. Evropský parlament tímto hlasováním vyzval k zavedení přiměřeného cenového stropu na dovoz plynu prostřednictvím plynovodů a opatření proti spekulacím.

„Evropský parlament promarnil jedinečnou příležitost posunout dál debatu o zvládání energetické krize ještě před začátkem zimy. Máme tu hospodářskou a sociální krizi, nikam nezmizela ani ta klimatická. Rezoluce, kterou Evropský parlament v tomto týdnu přijal, ve stylu „dosavadní kroky Komise stačí“, nás bohužel nikam neposouvá.​​​​​​"

Ochrana spotřebitelů - Jednotná nabíječka

V Evropském parlamentu jsme odhlasovali konečnou podobu nového předpisu, který zavádí jednotné řešení pro nabíjení elektronických zařízení v EU. Kromě tabletů, mobilů, sluchátek nebo fotoaparátů budou mít stejnou nabíječku i herní konzole, laptopy, čtečky, navigace nebo bezdrátové klávesnice. Všechna tato zařízení budou muset mít stejný nabíjecí konektor USB-C.

„Toto nařízení bude platit pro všechny společnosti, takže například i společnost Apple, která měla tradičně specifické koncovky kabelů jen pro svoje zařízení, bude muset přejít na tento unifikovaný typ. USB-C zároveň nahradí i jack na sluchátka nebo přes něj bude možné připojit třeba kabel pro síťové připojení k internetu. Směrnice by měla začít platit od podzimu roku 2024.​​​​​​​„

Posílení reakce EU na mimořádé události v oblasti veřejného zdraví

Europoslanci se shodli na potřebě posílit schopnost EU předcházet a kontrolovat přenosné nemoci a řešit přeshraniční zdravotní hrozby. Rozšířením mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí se EU snaží být lépe připravena a schopna koordinovat svou reakci na možné budoucí zdravotní krize.

„Byli bychom bezohlední, kdybychom se pořádně nepoučili z toho, čím si svět v posledních dvou a půl letech prošel. Náš úkol je dnes jasný – jakákoliv další překážka musí Evropu zastihnout připravenou. I proto jsme se v Evropském parlamentu shodli na nových opatřeních, která by EU a členským státům v budoucnu umožnila efektivněji se vypořádat s obdobně závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami, jakou byla covidová pandemie.


Musíme se poučit z minulosti a zlepšit prevenci, plánování odpovídající reakce, ale také zavést jasnější pravidla např. pro transparetní zadávání společných zakázek na léky a zdravotnické prostředky, nebo umožnit přístup ke smlouvám o vakcínách. Abychom toho dosáhli, potřebujeme posílit nezávislost a pravomoci Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) i Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)."

Právní stát v Maďarsku

Poslanci na plénu debatovali o návrhu Komise zmrazit finanční prostředky pro Maďarsko s cílem ochránit rozpočet EU kvůli nedodržování zásad právního státu v zemi a útoku na demokratické pojistky. Evropská komise ale neposkytla europoslancům dostatečné odpovědi na jejich otázky týkajících se pozastavení plateb Maďarsku.

Je potřeba co nejdříve přistoupit k ochraně evropského rozpočtu kvůli maďarskému nedodržování zásad právního státu. Maďarsku hrozí, že přijde o více než 7,5 miliardy EUR a to kvůli tomu, že v zemi dochází ke státem podporované systematické korupci.

„Maďarsko už dávno není demokracie. Naprosto nechápu, proč se Komise zdráhá plně využít nástroj mechanismu podmíněnosti a Maďarsku pozastavit veškeré platby, dokud se situace viditelně nezmění. Evropská demokracie nepotřebuje nesmyslné milníky, potřebuje hledat aktivní řešení. Navíc evidentně nemáme způsob jak ověřit, že Orbán milníky skutečně splnil. Zjednodušeně řečeno, dosavadní opatření oligarchům pouze napomáhají."

[Mikulas.Peksa]

Výborový týden v Bruselu – zasedání parlamentních výborů, konference o duševním zdraví, energetika, ochrana soukromí

Dění v médiích

• Pondělní ranní rozhovor na Prima CNN News – tématem byla migrace a současná energetická situace v EU.

Co jsou podle mě to nejdůležitější kroky, které EU v současné energetické situaci dělá? Nejzásadnější je pro nás odklon a odchod od fosilních paliv obecně – ať už tedy od těch z Ruska nebo odkudkoliv odjinud. Měli bychom se nyní soustředit na to, abychom co nejvíc produktovali energii z vlastních zdrojů. Tady těch cest není zase tak mnoho a jsem rád, že konečně dolšo k odblokování podpory pro obnovitelné zdroje. Doufám, že ty legislativní překážky, které jsou v tomto ohledu stále v ČR, se taky podaří brzy odbourat.

Dění v Bruselu

• CONT – V rámci Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsme v tomto týdnu řešili situaci Evropské služby pro ochranu dat (EDPS), především jejich financování a stav personálu. Jedná se o klíčovou evropskou instituci, která chrání osobní data a případně zasahuje v případech, kdy dochází ke špatnému nakládání s těmito daty.

• ITRE – Na zasedání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jsem se vyjádřil k novému návrhu na posílení kyber bezpečnosti v evrospkých institucích. Počet kyberneteckých útoku na evropské instituce totiž bohužel roste velmi rychlým tempem. A evropské instituce potřebují být kvalitně připraveny na útoky podobného typu. Důležitou roli v tomto hraje zejména CERT-EU, hlavní kybernetická instituce EU.

• FISC – V rámci Podvýboru pro daňové záležitosti se řešila reforma korporátních daních v rámci EU, současně jsme řešili problematiku daňových rájů a kauzu Pandora Papers, která se dotkla i českéh ex-premiéra Andreje Babiše.

Konference o duševním zdraví

• V Bruselu jsme v tomto týdnu společně s organizací PsychedelicsEUROPE uspořádali odbornou konferenci, či chcete-li kulatý stůl, o duševním zdraví. Hlavním tématem našich diskuzí bylo lékařské využívání psychadelik v EU, jejich terapeutický potenciál při léčbě deprese, posttraumatické stresové poruchy, nebo závislostí.

S kolegou Engererem jsme se shodli na tom, že je potřeba mít odvahu o těchto (bohužel stále) "tabu" tématech nahlas mluvit. Péče o duševní zdraví rozhodně není něco, za co bychom se měli stydět a už vůbec bychom o tom neměli bát mluvit s ostatními. Byli bychom proto rádi, kdyby mezi europoslanci vznikla strukturovaná spolupráce, která by se duševnímu zdraví věnovala.

Energetika

• Co říkáte na úsporný tarif? Mně osobně už taky přišel (stejně jako všem, někomu i na vícero odběrných míst). Chápu, že to bylo asi jediné rychlé řešení, ale upřímně, tohle je výsledek hrozného zaspání na straně státu.​​​​​​​ Už od roku 2019 platí společná evropská pravidla pro trh s elektřinou, kde se státy zavázaly identifikovat zranitelné domácnosti a vymezit si vlastní definici energetické chudoby. Máme rok 2022 a česká definice zranitelné domácnosti nebo energetické chudoby nikde.​​​​​​​

• Připomínáme, že Evropský parlament nedávno schválil nová pravidla pro dobíjecí stanice. Elektroaut v Evropě totiž přibývá rekordním tempem. Dobíječky pro ně se ale zatím staví v každém státě jinak a většinou málo. Nová infrastruktura jde v některých zemích pomalu, jinde zase díky investorům docela rychle, ale jen pro určité značky auta nebo použité technologie.

Ochrana soukromí

• Jsme zase o krok blíž konci plošného špehování biometrickými kamerovými systémy! Piráty podporovaný zákaz biometrických kamerových systémů má nově mezi europoslanci většinovou podporu. Nikdo a ani stát nemá právo nahlížet komukoliv přes rameno do jeho každodenního osobního života. ​​​​​​

Pevně věřím, že se nová pozice Parlamentu promítne do vyjednávání zákona o umělé inteligenci, které právě probíhá na celoevropské úrovni. Každý má mít právo na vlastní soukromí.

Evropské instituce

• Úřad veřejného žalobce už rok a půl odvádí dobrou práci. Aktuálně se třeba zabývá nákupem a cenami vakcín v průběhu pandemie koronaviru ze strany Evropské komise.

Ruský vliv v Evropě

• Podle nové zprávy amerických tajných služeb investovalo Rusko od roku 2014 do politických stran, úředníků a politiků ve více než 24 zemích přes 305 milionů eur. Tučné kapesné z Kremlu mělo především za cíl dosáhnout jednoho – destabilizace politické scény a podpory proruských stran a kandidátů v demokratických volbách.

[Mikulas.Peksa]

Týdenní souhrn z Česka 31.10.-4.11. (zelený týden) – návštěva studentů v Karlových Varech, účast v pořadu Máte slovo, 20 let eura, klesající závislost na ruském plynu, prezident Zelenskyj vítá pomoc Česka

Zelené týdny trávím v Česku

• V tomto týdnu jsem navštívil studenty gymnázia v Karlových Varech. Se studenty jsme řešili fungování evropských institucích, klimatickou krizi a její řešení i to, jaké to je být poslancem v Evropském Parlamentu. Musím uznat, že mě debaty se studenty na gymnáziích baví a rád s nimi diskutuji o problémech, které je zajímají nebo tíží. ​​​​​​

• Kromě dalších schůzek jsem si našel čas i na nahrávání další epizody podcastu Evropa zblízka zpravodajského portálu Euractiv, který se zaměřuje na dění v Evropě. V podcastu jsme se bavili především o digitálních zákonech, které se v Evropě připravují, a jejich dopadu na občany, řešili jsme i to, jak spolu souvisí současná energetická a klimatická krize a v neposlední řadě jsme otevřeli také téma českého předsednictví a české politiky na evropské úrovni obecně. Až bude podcast dostupný, rád se o něj s vámi podělím!

• Za zmínku také výstup v živémvysílání pořadu Máte slovo, kde se tentokrát řešila ropa. Státy EU se totiž v říjnu shodly na osmém balíku protiruských sankcí – součástí sankční sady je i dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. Právě ceny ropy a ropných produktů byly tématem čtvrtečního pořadu. V průběhu debaty jsem upozornil mimo jiné na to, že pro nás není výhodné postavit celou ekonomiku na pálení ropy, kterou si u nás nevyrábíme, i na to, že bychom se z dlouhodobé perspektivy měli snažit závislosti na ropě zbavit.

EURO letos slaví 20 let

• Přopomenutí výročí eura – 20 let: EURO letoškem dovršilo druhou dekádu své existence. A to vcelku úspěšně, obzvlášť ve srovnání s českou korunou – jak nám taky ilustrují data. K roku 2022 je euro druhou nejvlivnější měnou na světě, v eurozóně se zdražuje pomaleji a i na státní dluh si státy platící eurem půjčují levněji. Možná i proto je načase se ptát, proč v Česku nad eurem stále tak ohrnujeme nos, když členství v eurozóně ze srovnání vychází jednoznačně lépe.

• Až 78 % občanů eurozóny je toho názoru, že z eura profitují jak oni sami, tak jejich země. A dokonce i v zemích, kde euro ještě není – mimo jiné i v Maďarsku, Polsku a ano, České republice – si většina lidí myslí, že by přijetí společné měny bylo výhodné pro jejich zemi i pro ně samotné. Euro je téma, o kterém bychom měli diskutovat – a to jak napříč politickým spektrem, tak i napříč společností. V Česku tahle debata vázne.

ENERGETIKA

• Závislost Evropy na plynu z Ruska za několik měsíců klesla ze 41 % na 8 %. A pak že to bez ruských fosilů nepůjde!

• Z loni provedeného výzkumu Českého statistického úřadu Energo 2021 vyplývá, že se české domácnosti na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Co je ale potřeba zdůraznit, je skutečnost, že nejvíce energie domácnosti v současnosti získávají z obnovitelných zdrojů energie, a to přes 30 procent. Česko je tak při využívání obnovitelných zdrojů nad celoevropským průměrem, který je kolem 20 procent.

Důvodem je i to, že roste počet domácností s instalovanými fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly i zájem o jejich instalaci v budoucnu. V současné situaci se není čemu divit – obnovitelné a čisté zdroje energie jsou cestou ze současné krize. Jak totiž víme – obnovitelné zdroje, tedy hlavně solární a větrné elektrárny, pokryly veškerý nárůst světové spotřeby elektřiny za první polovinu letošního roku.

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

• Péče o duševní zdraví je dlouhodobě jedním z klíčových pirátských témat. Chceme totiž žít ve společnosti, ve které bude duševní zdraví prioritou a péče o duševní zdraví nebude stigmatem. I proto jsme v uplynulém týdnu společně s organizací PsychedelicsEUROPE uspořádali kulatý stůl o duševním zdraví. Hlavním tématem našich diskuzí bylo lékařské využívání psychadelik v EU, jejich terapeutický potenciál při léčbě deprese, posttraumatické stresové poruchy, nebo závislostí.

S kolegou Engererem jsme se shodli na tom, že je potřeba mít odvahu o těchto (bohužel stále) "tabu" tématech nahlas mluvit. Péče o duševní zdraví rozhodně není něco, za co bychom se měli stydět a už vůbec bychom o tom neměli bát mluvit s ostatními. Byli bychom proto rádi, kdyby mezi europoslanci vznikla strukturovaná spolupráce, která by se duševnímu zdraví věnovala.​​​​​​​​​​​​​​

ELEKTRONABÍJEČKY

• Evropský parlament nedávno schválil nová pravidla pro dobíjecí stanice. Proč? Elektroaut v Evropě totiž přibývá rekordním tempem. Dobíječky pro ně se ale zatím staví v každém státě jinak a většinou málo. Nová infrastruktura jde v některých zemích pomalu, jinde zase díky investorům docela rychle, ale jen pro určité značky auta nebo použité technologie. Co budou nová pravidla znamenat, najdete v infografice.

UKRAJISNKÝ PREZIDENT VÍTÁ POMOC ZE STRANY ČESKA

• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil českou pomoc Ukrajincům prchájícím před ruskou agresivní válkou. Česko je podle jeho slov pro Českou televizi "přítelem a spojencem Ukrajiny." A já jsem za to na Česko neskutečně hrdý.

NEEFEKTIVNÍ A DRAHÉ FUNGOVÁNÍ ČESKÉ SNĚMOVNY

• K tomuto tématu bych chtěl dodat, že "neefektivní bruselská byrokracie" Evropského parlamentu má na každý zákon cca 1,5 hodiny. Těch 1,5 hodiny se spravedlivě rozdělí mezi jednotlivé poslance, kteří mají zájem sdělit světu pozice svých stran, na 1-2 minutové úseky. Kdo svůj přetáhne, je předsedajícím utnut.​​​​​​​ Bohužel, realita v české Poslanecké sněmovně je diametrálně odlišná. Jeden jediný člověk totiž může u pultíku mluvit, jak dlouho se mu zachce, a může tak paralyzovat chod a jednání sněmovy.​​​​​​​ O kom je řeč, zjistíte v příspěvku.

[Mikulas.Peksa]

Týdenní souhrn – výborový týden v Bruselu 7.-11.11., mini-plenary, klimatická konference COP27, nová pravidla pro bezpečnost finančních institucí, ochrana soukromí a dat

Začala klimatická konference OSN - COP27

• V egyptském Šarm aš-Šajchu byla zahájena dlouho očekávaná klimatická konference OSN. Na COP 27 se budou řešit dosavadní nedostatečná opatření, nastavení ambicioznějších cílů i finanční pomoc zasaženým státům. Česko, coby předsednická země, bude na konferenci zastupovat celou EU. Cílem letošních jednání je přijít s konkrétními kroky, které bude nutné provést za účelem razantního snížení emisí skleníkových plynů.

„Aktuální krize spolu velmi úzce souvisí. Navíc je potřeba si uvědomit, že klimatická krize bohužel nabírá na síle. Oteplování planety i stoupání hladin oceánů totiž zrychluje. Tímto tempem rozhodně nespějeme k udržení klimatické změny pod kontrolou.”

„V Evropském parlamentu jsme před konferencí COP 27 vyzvali vyspělé státy k tomu, aby zvýšily své klimatické ambice a výrazněji přispěly k naplňování cílů Pařížské dohody. Nejvíce jsou klimatickou změnou zasaženy státy globálního Jihu a my je nesmíme nechat na holičkách. Pro ně není klimatická změna abstraktní pojem, ale každodenní realita.”

Řekněme si to narovinu – musíme se zbavit závislosti na ruské ropě!

Postavit celou ekonomiku na tom, že pálíme ropu, kterou si tady netěžíme, nevyrábíme, není úplně dobrý nápad. Berme to z dlouhodobé perspektivy.

DĚNÍ V BRUSELU
Miniplenary

• Ve středu a čtvrtek se konalo tzv. miniplenary – zmenšený formát velkého plenárního zasedání. Na začátku programu bylo zhodnocení výsledků říjnového unijního summitu, rozpravy se zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Charles Michel.

• Dalším tématem rozprav i hlasování bylo zahrnutí opatření RePowerEU do národních plánů obnovy s cílem posílit nezávislost na ruských fosilních palivech a urychlit zelenou tranzici a přechod k udržitelným zdrojům.

„Investice do nových čistých zdrojů energie, fotovoltaiky, tepelná čerpadla, chytrá energetická řešení nebo energetické úspory – to všechno půjde financovat z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz, které si za výhodných podmínek vypůjčila EU ještě před válkou na trzích. Dalších 20 miliard EUR by k nim teď mělo přibýt skrze dražby povolenek pro velké fosilní firmy. Jsou to investiční prostředky v řádu stovek miliard korun, které bychom jako Česko zkrátka jinak neměli. A že je opravdu potřebujeme, protože naše energetika je zastaralá, zoufale závislá na starých fosilních technologiích, a proto taky v současnosti neúnosně drahá pro firmy a pro lidi."

• Poslanci Evropského parlamentu na tomto plenárním zasedání také hlasovali o zrušení kontrol na vnitřních hranicích mezi Chorvatskem a současnými členy Schengenského prostoru. S dalšími pirátskými kolegyjsme hlasovali pro zařazení Chorvatska do Schengenu.

• Dalším bodem na programu jednání a následně hlasování bylo usnadnění silniční přepravy zboží mezi Ukrajinou, Moldavskem a Evropskou unií. Hlavním cílem dohod, které nahradí dosavadní bilaterální smlouy s oběma státy, je především pomoci umožnit vývoz obilí, paliva a dalších důležitých surovin, který je v současnosti nemožný kvůli ruské válce na Ukrajině. Shodli jsme se, že proto budeme v EU dočasně uznávat např. ukrajinské řidičské průkazy.

• Evropský parlament také schválil zprávu o boji proti strukturálnímu a institucionálnímu rasismuv Evropské unii. Vyzvali jsme tak evropské instituce, aby šly v boji proti rasismu a xenofobii příkladem. Společně s dalšími kolegy jsme odsoudili média, která šíří předsudky o minoritách. Zpráva odsuzuje i případy policejní a soudní diskriminace vůči menšinám.

DORA – Akt o digitální provozní odolnosti finančního sektoru

• V tomto týdnu debatovali europoslanci o nových pravidlech pro bezpečnost finančních institucí. Balíček jménem DORA, jehož jsem byl zpravodajem, má zajistit, že subjekty působící ve finančním sektoru jsou natolik odolné, že budou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich.

Nová evropská směrnice o distančním marketingu

• Uzavírání smluv online nebo po telefonu, tedy bez osobního kontaktu zákazníka s prodávajícím, se v posledních letech, do velké míry i kvůli pandemii COVID-19, velmi rozšířilo. A nemyslím tím „podvodné“ nabídky slibující modré z nebe, ale naprosto běžné uzavírání třeba pojistných nebo investičních smluv. Proto nyní v Evropském parlamentu pracujeme na tom, aby v takových situacích měli spotřebitelé co největší ochranu. Zároveň také chceme, aby se v rámci jednotného trhu EU pravidla pro nabízení finančních a podobných služeb sjednotily.

Jedním z nejdůležitějších bodů je fakt, že směrnice stanoví informace, které musí spotřebitel obdržet před uzavřením smlouvy na dálku (tzv. předsmluvní informace). Obchodník bude povinen zaslat tyto informace spotřebiteli včas – ale hlavně, bude je muset předat jasným a srozumitelným způsobem, a to elektronicky, nebo v papírové podobě. Zamezíme tak všemožným kličkám a skrytým podmínkám, kterých obchodníci na dálku dnes využívají naprosto běžně.

• Kromě plenárního zasedání jsem se stihl zúčastnit i uzavřeného kulatého stolu s novináři, kterým jsme s dalšími českými europoslanci přiblížili témata, kterými se v současnosti na půdě Evropského parlamentu zabýváme. Řeč přišla třeba na migraci a migrační azylový pakt nebo manželství pro všechny.

ZE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

Piráti se odmítají nechat zatahovat do snah premiéra přiblížit českou vládu Itálii

• Premiér Petr Fiala se nechal minulý týden slyšet, že by se česká vláda měla začít více koordinovat s vládami v Itálii a v Polsku. Česká republika samozřejmě s oběma zeměmi komunikuje a obchoduje jak na mezistátní, tak i na evropské úrovni. Úplně něco jiného je ale návrh předsedy ODS vytvořit vládní koordinační most Varšava – Praha – Řím. Proč máme s Bratry Itálie problém? O tom píšu v tomto příspěvku a článku.

Ruský plyn a maďarská výjimka

• Maďarsko si na summitu v Bruselu v polovině října zajistilo výjimku z cenového stropu, který připravuje EU a po němž volá velká část zemí. Nyní se ale ukazuje, že maďarská dohoda s Ruskem není tak dobrá, jak se zdálo.​​​​​​​​​​​​​​
  To, že maďarský premiér Viktor Orbán svým občanům neustále něco populisticky slibuje, není žádná novinka. Novinkou není ani to, že to pak dopadá vlastně úplně naopak, než sliboval. Jinak tomu není ani s „výhodnými“ cenami ruského plynu pro Maďarsko. To má nyní až pětkrát dražší plyn, než je tržní cena. ​​​​​​​​

Ochrana soukromí a osobní dat vs. TikTok

• ​​​​​​​Možná si pamatujete, že jsem už před nějakou dobou apeloval na to, abyste si dali pozor na to, jaké aplikace používáte. Nikdy totiž nevíte, jak je s vašimi osobními daty zacházeno. U čínské aplikace TikTok to platí dvojnásob! Proč? Třeba i proto, že společnost nedávno uvedla, že je možné, že může docházet ke sdílení osobních dat uživatelů s čínským komunistickým vedením. Šílené, nemyslíte?! ​​​​

Ruské útoky v posledních týdnech míří cíleně na energetiku

• Se znepokojením sleduji, jak ruské útoky v posledních týdnech míří cíleně na energetiku, podle odhadů už zničily asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury.​​​​​​​ Kyjev, ale i další velká města řádově s miliony obyvatel, zažívají teď na počátku zimy výpadky elektřiny, světla, vody, tepla. Putinovi vojáci se už předtím nezdráhali vojensky útočit poblíž jaderných elektráren, což je nejen nesmyslný hazard, ale taky další porušení mezinárodního práva. Je jasné, co tím Putin sleduje. Ničení energetické infrastruktury je vzkaz Ukrajině a Evropě, že Rusko udělá všechno pro to, aby tahle zima byla co nejhorší.

Nemá smysl jednat s Ruskem o dodávkách jakékoliv energetické komodity. Nelze platit někomu, kdo nám ve finále vyhodí do povětří elektrárny nebo rozvodnou síť, to by byly extrémně špatně vyhozené peníze. Radši za ně stavme vlastní zdroje a decentralizovanou soustavu s technologiemi, skrze které nás nemůže nikdo vydírat. V Kyjevě to bohužel zatím znamená veřejné ohřívárny, u nás ale obnovitelné zdroje, baterie a tepelná čerpadla.

Doporučení na podcast – Studio N: Klima předbíhá i ty nejčernější předpovědi

• K poslechu depresivní, ale realistické popsání situace naší planety. Považuju za extrémně důležité, že tohle téma Deník N zvedá. Snad to pomůže všem křiklounům typu „žádná klimazměna není a vy jen strašíte lidi“ zavřít pusu. Už není prostor na diskuze a hádky. S planetou je to špatný a musíme se chytnout za nos. I proto má Evropa Green Deal, proto máme balíček Fit for 55. V Česku musíme okamžitě konat, protože čas na debaty vypršel.

K čemu je nám blockchain?

• Blockchain je ze své podstaty decentralizovaný, vysoce zabezpečený a transparentní databázový systém. Blockchain pomáhá v Estonsku s e-službami a v Gruzii třeba s katastrem nemovitostí. Je to totiž cesta, jak systémy zjednodušit, zrychlit a zdostupnit. Pojďme toho v Česku využít!

[Mikulas.Peksa]

Týdenní souhrn z Bruselu 14.-18.11. – naší svobodě je 33 let, studenti celý týden stávkují za klima, konference o duševním zdraví pod záštitou CZPRES, RePowerEU konference, na polské území dopadla raketa

NAŠÍ SVOBODĚ JE 33 LET! ANI DNES ALE NENÍ SAMOZŘEJMOSTÍ.

• V tomto týdnu jsme si připomínali jeden z nejvýznamnějších, ne-li ten nejvýznamnější český svátek – 17. listopad.

• Po celé zemi probíhaly akce a průvody za svobodu a demokracii, ale taky studentské klimatické stávky na univerzitách. Zástupci Univerzit za klima dali dohromady velmi dobré požadavky na vládu. Překvapuje mě, že na ně je tak malá politická odezva. Kdy jindy než 17. listopadu bychom se měli bavit o tom, jaké jsou vlastně podmínky svobodného života a demokracie a co je dneska ohrožuje? Sám jsem proto mezi studenty zavítal na diskuzi na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. A bavili jsme se právě o změně klimatu a o tom, co s tím ještě můžeme nebo nemůžeme dělat.​​​​​​​

• Požadavky studentů účastnících se univerzitní stávky za klima na vládu jsem si přečetl a mám k nim asi jen jednu jedinou drobnou výhradu. Píšu o ní v tomto příspěvku.

Z BRUSELU
Right and democracy cluster

• Na výborech Evropského parlamentu jsme tento týden řešili nový návrh zákona Media Freedom Act - nebo-li zákona o svobodě médií. Kromě politických debat jsme vedli diskuzi i s odborníky z novinářských spolků. Připravovaný zákon o svobodě médií má pomoci ochránit pluralitu médií v evropských zemích i novináře před špehováním, šikaně nebo stíháním. Zákon jako takový má mimo to také pomáhat předejít střetu zájmů velkých oligarchů, kteří na jedné straně vlastní média a na straně druhé se politicky angažují. Zajistit to má větší transparentnost vlastnických struktur. Tématem svobodných médií se dlouhodobě zabývám, přikládám proto i dva starší články.

S Piráty jsme dlouho tlačili na Evropskou komisi, aby nezahálela a vytvořila robustní zákon o svobodě médií (Media Freedom Act), který by mohl svobodným médiím a novinářům poskytnout v případě útoku z vnější ochranu.

Ten, kdo ovládá média, prakticky ovládá veřejnou debatu a určuje politický diskurz. Je to mocná zbraň, která ve špatných rukou může způsobit ve společnosti naprosto fatální následky a omezit svobodu slova. To je přesně ten důvod, proč potřebujeme svobodná média a právní stát bránit. Mají sloužit veřejnému zájmu, ne politikům a oligarchům.

Konference o duševním zdraví pod záštitou CZPRES

• Duševní zdraví – jedno z témat, které nám Pirátům určitě není vzdálené a které rozhodně není něčím, za co bychom se měli stydět a už vůbec bychom se o tom neměli bát mluvit s ostatními, nebo dokonce s našimi blízkými.

• Tématu duševního zdraví se v tomto týdnu věnovala i konference pod záštitou českého předsednictví v Bruselu, které se zúčastnili akademici, psychiatrové a další experti z Česka a Nizozemska a na které jsem měl i já tu čest vystoupit. Zabývali jsme se především koordinovaným přístupem v rámci Evropy, situací v oblasti duševního zdraví po válce na Ukrajině, nebo taky inovativními přístupy k duševnímu zdraví, jako je např. využívání psychadelik v psychoterapii.

Mnohá psychadelika mají podle vědeckých výzkumů skvělé výsledky při léčbě deprese, posttraumatické stresové poruchy, nebo závislostí. Zároveň jde ale stále o látky zakázané, okolo kterých panuje určité společenské i politické stigma.

Je tedy naprosto zásadní přistupovat k problematice duševního zdraví skrze vědu a jasná vědecká data. Protože pokud věda explicitně ukazuje, že existují látky, které pomáhají tam, kde běžné a dostupné léky selhávají, musíme umožnit jejich využití všem těm, kteří takovou léčbu potřebují. A v dnešní době, kdy každý z nás čelí souběhu krizí a jejich dopadům (Covid, energetická krize, válka na Ukrajině), to platí dvojnásob.

Konference k evropskému plánu odklonu od fosilních paliv RePowerEU

• V tomto týdnu se v Bruselu konala mimo jiné také konference o RePowerEU – evropském plánu odklonu od fosilních paliv, opět pod záštitou českého předsednictví. Plán RePowerEU považují v současné situaci za zcela klíčový. Pomůže nám s aktuální energetickou krizí a to snížením naší závislosti na fosilních palivech (i těch z Ruska a dalších nedůvěryhodných režimů) a mimo to nám také pomůže s řešením krize klimatické. Ostatně už dlouho říkám, že tyto dvě výzvy spolu velice úzce souvisí.

Klíčová teze za mě zůstává stejná: budoucnost je v decentralizaci obnovitelných zdrojů a výrazně urychlené digitalizaci, při které bude dán důraz na vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti a zabezpečení dat.

ZE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

NA POLSKÉ ÚZEMÍ DOPADLA RAKETA

• V úterý večer vybuchla v Polsku kousek od ukrajinské hranice raketa, pravděpodobně ruské výroby. Aktuálně probíhá vyšetřování toho, odkud raketa přiletěla a čí byla. Výbuch, při kterém přišli o život dva lidé, nastal v zemědělském objektu v obci Przewodów v Lublinském vojvodství. Vesnice leží jen několik kilometrů od ukrajinské hranice.

Jedno je ale jisté. Zodpovědnost nese Putinovo Rusko, které od února vede agresivní a neopodstatněnou válku proti Ukrajině. Ukrajina se této agresi brání a my ji v tom musíme i nadále podporovat.

• ​​​​​​​Výbuch rakety na území Polska jsme se rozebírali také v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ​​​​.

PROČ JE DOBŘE, ŽE SI OD ROKU 2035 NEBUDEME MOCI KOUPIT AUTO NA FOSILNÍ PALIVA?

• Určitě jste už zaregistrovali to, že má do roku 2035 skončit prodej aut se spalovacími motory, tedy těch na klasická fosilní paliva. Je dobré zmínit, že za těch 13 let proběhne řada klíčových opatření, díky kterým budou elektroauta spotřebitelsky výhodnější variantou. Pořizovací cena díky intenzivnímu výzkumu baterií a dalších součástek bude srovnatelná s cenou aut na fosilní paliva před rokem 2030, nehledě na to, že v té době již bude dostupná celá řada „ojetých elektrovozů“, které se v současné době na trhu v podstatě nevyskytují.

• V rámci Fit for 55 se také předpokládá s masivní výstavbou rychlodobíjecích stanic, jelikož mimo velká města jich v současné době není dostatek. V následujících 10 letech by však měly vzniknout na každých 60 kilometrech všech hlavních evropských tahů. A již v příštím roce bychom se v Česku mohli dočkat i zatím nejrychlejších nabíjecích stanic od ABB, které zvládnou dobít auto na 100 km dojezdu za 3 minuty.​​​​​​​​​​​​​​

EVROPSKÝ ROZPOČET A KDO HO HLÍDÁ?

• Za minulý rok EU utratila okolo €228 miliard. Jenom pro pořádek – to je trojnásobek výdajů ČR za stejný rok. Za většinu rozdělování odpovídají samy členské státy a za menší část potom sama Komise. Jak státy a instituce nakládají s našimi penězi kontroluje Evropský účetní dvůr (EÚD). Každý rok prověřuje nespočet osob a organizací a zároveň provádí namátkové kontroly.​​​​​​​ A teď tedy – Kdo hlídá Účetní dvůr?Naprosto zjednodušeně – europoslanci. Ti každý rok po udělení doporučení Výboru pro rozpočtovou kontrolu jehož jsem členem rozhodují, jestli EÚD udělí finanční uzávěrku. No, a letos jsem ve výboru zpravodajem ohledně udělení uzávěrky EÚD já.​ ​​​​​

JE GREEN DEAL MRTVÝ?

• Naopak! Dobře udělaný Green Deal je v současné situaci aktuálnější než kdy dřív.

KOMUNITNÍ ENERGETIKA? ANO!

• To, že je komunitní energetika cestou ze současné krize, říkáme už dlouho. A tak je načase začít dělat konkrétní kroky!

DOTOVANÁ VÝROBA MASA? REALITA...

• Výroba masa je v Evropě poměrně masivně dotovaná. Dělá se to, i když se ví, že je nákladná z hlediska zdrojů a zatěžuje klima víc, než rostlinná výroba.

EVROPA ZBLÍZKA

• V tomto týdnu vyšla nová epizoda podcastu Evropa zblízka. Rozebíráme v ní působení Pirátů ve vládě, nebo i to, jak by mladí měli a neměli upozorňovat na klimatickou změnu.

Lepit se k uměleckým dílům nebo je polévat polévkou je strašně špatný nápad. Chápu, že se ti lidé snaží na sebe upozornit, ale strhávají tím pozornost k tomu, jestli je nebo není správné polévat obrazy. O tom ta debata ale není. Je o tom, že planeta má velký fyzikální problém.