Anketa: Jste pro zruseni povinne maturity z češtiny?

[Robert.Magni]

Kdyz ctu ty poznamky k povinne maturite z matematiky, tak mi to prihralo tuhle myslenku, protoze tam ta argumentace je stejna (vsechno z tech argumentu proti povinne maturirte z Počtů, se da aplikovat na maturitu z Českeho jazyka), dokonce existuji i další proti.
Proc tedy neprosazujeme i to?

[Robert.Magni]

Já jsem pro zrušení maturity. Úplně by stačilo normální vysvědčení, jako je to na konci základky.

[Michaela.Krupickova]

Já bych teda vynechal zatím diskuzi jestli nechceme rušit maturitu jako princip a dal bych nějaký zastání maturity z češtiny jako tématu.

Prvně teda: čeština se učí často ne úplně dobře a v rámci maturity testuje dost problematicky a netransparentně. Fixace třeba na odborné názvy naprosto okrajových básnických prostředků tomu taky nepomáhá.
Druhak: snažit se stavět to tak, že čeština a matematika jsou nějací dávní nepřátelé, lidé mají přesně napůl rozdělené talenty mezi tyhle dvě vzájemné nemesis je podle mě hodně zažraná legenda/ pocit, stejně tak pouhý fakt "nebyla zavedena možnost A" by neměl vést k "tak zrušíme i již existující věc B".

Teď k těm důvodům, proč bych jí nerušil.
a) čeština poskytuje základní komunikační kód, kterým si předáváme informace. Velká část českého jazyka ve škole se také orientuje na ryze praktické dovednosti, víc než velká část jiných předmětů: napsat mail bez nejzásadnějších hrubek nebo dodržet slohový útvar je něco, co dnes potřebuje výrazná většina lidí v každodenním životě. Ujistit se, že lidé kteří tady žijí je (dokud koncept státního jazyka neopustíme) celkem fajn.
b) v rámci češtiny hraje obrovskou roli literatura. Ta je nejenom klíčová kulturně (a kultura je zase docela cool pro rozvíjení lidského potenciálu) a přirozeně také učí dost věcí z historie, ale zahrnuje i naprosto stěžejní dovednost: čtení a analýzu textu. Nejen ve světě práce, ale v celém lidském životě je tohle stále důležitější vlastnost a ještě o dost důležitější než byla dřív.
c) dovednostně je to taky základ, nad kterým se pak budují další věci. Typicky dovednost "interpretuju sofistikovaná statistická data" se získává mnohem lépe, když máte dovednost "umím přečíst článek, rozlišit klíčové a doplňující a nebolí mě z toho hlava". O schopnosti naučit se další jazyky ani nemluvě, pokud v mateřském selhávám, tak se na vyšší úroveň než mateřského budu ve fázi "střední škola" dostávat už fakt špatně.

A jasně, mohl bych teď vytáhnout, že učit se telefonní seznamy spisovatelů je nesmysl (je, no) a jistě má každý svůj příběh kterak mu bylo v češtině ukřivděno (já ztratil zcela schopnost psát čárky momentem, kdy mi vyučující řekl "pište je podle citu!"), ale radši bych upomněl na to, že RVP pomalu konverguje k poměrně rozumnému seznamu požadavků. A kdyby se v mém ideálním světě ještě zjednodušil aby vypadal třeba jako vypíšu, tak by to bylo ještě hezčí.

Student
a) napíše mail
b) napíše popularizační článek/ povídku/ esej
c) přečte za střední 10 kusů beletrie a 2 odborné knihy a umí o nich mluvit, věcně je shrnout a popsat jejich podstatné kontexty
d) rozliší mezi různou úrovní nazdrojování článku a popíše různé žurnalistické žánry
e) umí v nejzákladnějších obrysech popsat vývoj literatury a jaký má význam pro lidstvo

A zdá se mi mnohem lepší k nějakému podobnému minimalistickému seznamu požadavků jít než specificky tuto část zrušit. Obzvlášť, jestli se zároveň chceme tvářit kterak chceme přidat speciální vzdělávání o dějinách 20. století a mediálních a dalších gramotnostech tak ROZUMNOU češtinu potřebujeme a je základem k stoupání kamkoliv dál.

[Michaela.Krupickova]

Já bych nebyl ani proti středoškolskému matematickému minimu, ale spíš než ve čtvrťáku v druháku a šlo by o to, aby každý uměl zlomky, procenta, trojčlenku, rovnice a tak... V zásadě to, na co mi spousta lidí řekne, že to žáci mají umět ze základky, ale ve skutečnosti to neumí a dokonce jsou dle mého názoru schopní z matematiky odmaturovat bez toho, aby tyhle věci na abstraktní úrovni ovládali.

[Zbynek.Janoska]

Obecně by se mi líbil flexibilnější systém vzdělávání. Základka asi může být relativně monolit jako dnes. Nicméně SŠ a VŠ bych koncipoval jako sérii průběžných výsledků (vysvědčení na SŠ, zkoušky na VŠ) obdobně jako dnes. Nicméně maturitu a státnice bych nahradil zkouškami z rozumně velkých oblastí (literatura, gramatika, VŠ matematika, VŠ jazyk, VŠ IT databáze, ...), které se mohou složit kdykoliv během studia (i po něm) a existuje jen doporučený průchod.

Respektuje to moderní multioborovost a rozvolněný starých řemesel (hodně VŠ oborů historicky koresponduje s jedním řemeslem/povoláním). Následně bych uvítal, kdyby v požadavcích na pracovní pozice nebylo VŠ (libovolná!), ale složená "státnice" z XY a YZ. Aby bylo jasné, co uchazeš má opravdu umět.

[Pavel.Moravec]

Chybí tam možnost ponechat pouze písemnou část (slohovku), bez debat naučit se písemně vyjádřit na nějaké úrovni by měli umět všichni studenti, co opuští střední školu
Ostatní věci, čím se tady argumentuje (vývoj literatury, něco mít přečteného) na to by měly stačit ty 4 roky té střední školy a standardní vysvědčení. Maturita by se měla skládat z předmětů, kterým se chce student věnovat dál.
Ze své skušenosti z ústní maturity z češtiny mi 99% zmizelo z hlavy 14 dnů po maturitě a to jsem se to učil 2x (maturoval jsem z češtiny v září)

[Jan.Zavadil]

Námitky proti povinné maturitě z matematiky jsou jiného charakteru, obvykle, než by se daly použít proti povinné maturitě z češtiny.

Žijeme všichni v České republice, bylo by fajn studenty tímto způsobem připravovat. Ustoupení od maturity z češtiny bych vnímal jen jako další hřebíček do rakve hluboce upadající úrovni znalosti našeho rodného jazyka. Smutné.

Chceme-li budovat fact-based racionální a transparentní řízení společnosti, tak se bez drtivě majoritního jazyka neobejdeme.

[Milan.Dadourek]

Myslím, že základem vzdělanosti bývalo umět číst, psát a počítat.

Není-li třeba u maturity řešit počítání, asi při ní není třeba řešit ani čtení a psaní. (Ostatně maturita z ČJ je z podstatné části zkouškou z české literatury, nikoliv z jazyka.)

Zdá se, že z maturity se stal přežitek, se kterým se neví co. Tedy ji můžeme stejně dobře vykosťovat, jako zrušit, nebo dát každému.

[Pavel.Moravec]

Je otázkou, co vlastně od maturity očekáváme - bič na studenty, aby se na SŠ neflákali? Nutnou podmínku pro schopnost zvládnout VŠ? Minimální státem garantované znalosti či schopnosti absolventů maturitních oborů? (to poslední mi přijde nejsprávnější).
Když vycházím z té poslední definice, pak:

• čeština je kritická na vzájemnému porozumění si, na pochopení napsaného textu a získání správných informací z něj, na vyjádření myšlenky apod. Schopnost (oboustranné) komunikace na dobré úrovni je zkrátka nutnost z mnoha důvodů (uspět v profesním životě i při studiu VŠ i v rodině). Tedy zkoušet ze schopnosti napsat smysluplný text - dnešní psaná část maturity, a zkoušet z mediální gramotnosti či něčeho na to téma (předložit text, pochopit co znamená, ověřit co v něm je nepravda apod.). Dnešní zkoušení z lexikografických znalostí dějin literatury mi přijde spíše kontraproduktivní (jakkoliv je kladný vztah k literatuře super, IMHO takto z něj "zkoušet" je kontraproduktivní úchylárna). Zde tedy za mne vhodné lze maturitu zachovat, jen pozměnit (poté, co se mediální gramotnost bude vhodně učit).
• matematika je důležitá pro finanční gramotnost a jako služka všech ostatních věd, zejména technických oborů. A právě tak by se měla i zkoušet: rozumět a umět použít trojčlenku jo, to mají zlvádat už na ZŠ, ale.. no nic. , složené úrokování, základy modelování (rodinného či firemního) rozpočtu,..; dále být schopen převést slovně zadaný problém na jeho matematické vyjádření (příp. i vyřešit), být schopen porozumět novému jednoduchému formalismu a něco v něm vyjádřit, základy logiky atd. Z tohoto se efektivně neučí skoro nic, proto nyní maturita z matiky je hloupost. Zkoušet ze znalosti vzorečků které škola často nedokáže vysvětlit, to je nesmysl.

[Petr.Vileta]

Já bych nebyl ani proti středoškolskému matematickému minimu, ale spíš než ve čtvrťáku v druháku a šlo by o to, aby každý uměl zlomky, procenta, trojčlenku, rovnice a tak... V zásadě to, na co mi spousta lidí řekne, že to žáci mají umět ze základky, ale ve skutečnosti to neumí a dokonce jsou dle mého názoru schopní z matematiky odmaturovat bez toho, aby tyhle věci na abstraktní úrovni ovládali.

@Mikulas.Ferjencik
Můžeš vysvětlit, co myslíš tím podtrženým? Nějak si nedovedu představit co je na procentech abstraktního. Stačí vědět, jak se to vypočte, že se tomu nějak říká (klasický problém s lidově obecnými "procenty" a odbornými procentními body ), ale nemusím o tom vědět víc, nemusím to chápat. Tedy podle mě to nemusím chápat, ale musím vědět co udělat, když se mě někdo zeptá "kolik korun bude činit 10% přirážka ke stokoruně?", musím to umět vypočítat.

@Milan.Dadourek

Myslím, že základem vzdělanosti bývalo umět číst, psát a počítat.

Není-li třeba u maturity řešit počítání, asi při ní není třeba řešit ani čtení a psaní.

Opakovaně se ptám už několik let a zatím jsem nedostal uspokojivou odpověď. Co je náplní středoškolské matematiky? Je vrcholem trojčlenka, rovnice o více neznámých, derivace, integrály, maticový počet? On mnohdy někdo říká matematika, ale myslí počty ze základky. Tak jak?