Nemám rád slovo "liberální", protože se používá pro spoustu věcí, často v přímém rozporu. A vůbec se mi nelíbí ta osobní rovina, do které se pouštíš. Přesto zkusím zareagovat.kolemjdouci píše: ↑21 bře 2021, 22:45 Pokusím se to trochu upřesnit. Umírněný autoritář ≠ autoritář. Umírněného autoritáře považuji za člověka, který se snaží vytvářet jisté tlaky tak, aby demokraticky přesvědčil skupinu lidí i když jejich preference jsou odlišné a to přesvědčováním, které může být postavené právě například na osobní sympatii, kolegialitě, umlčováním nebo ignorací jiného názoru, přílišnou podporou něčeho pod záštitou odborníků stejného politického vyznání atp. Zkrátka pokud se podíváš, jak se k věcem přistupovalo v Pirátské straně v prvopočátcích a jak se přistupuje nyní, tak ten rozdíl z mého pohledu je docela výrazný.
Například Michálek, Ferjenčík nebo Richterová nemají s liberální politikou příliš mnoho společného, přičemž mají na fungování strany poněkud výrazný vliv alespoň z pohledu z venčí, jelikož jsou mediálně nejvíce vidět kromě Bartoše (ještě že ho máte), který by se snad stále dal označit za liberála. Můžeš si to vykládat tak, že dospěli nebo to lze vyložit i tak, že zkrátka nikdy liberální nebyli, to ať si každý přebere jak uzná za vhodné. Samozřejmě, jejich politika je celkem v pořádku, jen se tak nějak míjí s politikou Pirátské strany, která se prezentovala jako zastánce liberalismu.
Volební trhák (často diskutované téma) to byl z pohledu politické kampaně Pirátské strany, kdy se tak nějak svezli na mediální popularizaci tohoto tématu díky pokusům ve Finsku a Kanadě, referendu ve Švýcarsku atd. Zřejmě byla větší ochota to propagovat (nekladli vůči tomu odpor) i těmi členy, kteří s tím vnitřně nesouhlasili, protože se na tom daly získat nějaké politické body, ale z toho jak si mou reakci vykládáš ty, která nebyla takto primárně myšlena, by při současné pandemii NZP přivítalo 71 procent obyvatel EU dříve to bylo 68 procent. U nás je to méně, protože značná část obyvatel prostě ani neví, co to NZP je.
V počátcích byla Pirátská strana asi nesrovnatelně více punková. Nyní je to organizace a s tím se musí měnit i její struktury.
A k těm personáliím. Mohu napsat svoji zkušenost:
Olga Richterová se svým týmem s velmi s neskutečným nasazením a za cenu osobních obětí (nejen ty mediální, má i dvě malé děti) vytvořila velmi kvalitní autentickou koncepci sociální politiky. Jestli je někde chyba (a ne její), tak IMHO vidím větší prostor v prezentování sociální část programu Pirátů (neideologickým nelevicovým způsobem). Nicméně uvidíme jaká bude letošní kampaň.
Vedle toho Mikuláš Ferjenčík razí v rámci možností, které v dané konstelaci má, "liberální" principy a rovněž v sociálním kontextu (tak to aspoň vidím v RT).
S Jakubem Michálkem tolik nepracuji. Ale můj názor je, že to že působí jak působí, klame. On je hrozně rychlej a v jednání ho musíš přesvědčit argumenty. Já měl taky obavy před poslední spolupráci s ním, jestli má vůbec význam mu něco oponovat, a nenaplnili se. Ale stejně tak mnoho lidí neumí spolupracovat se mnou, takže chápu, že Jakuba někdo neskousne.
S Ivanem Bartošem jsem přímo nespolupracoval. Každopádně má jeden z nejhorších jobů na světě, takže i to bych vzal v úvaze při jeho hodnocení.
Ke všem těm lidem umím být kritický, ale nenazval bych je určitě jako autoritáře či nějakých poddruh autoritáře. Jsou to lidé extrémně zaneprázdnění, takže holt nemají tu citlivost na řešení všech detailů. I díky nim se strana posouvá a má i takovou důvěru občanů.
Každopádně to asi nesouvisí s NZP, tak bych tu osobní rovinu opustil.
