Všeobecný základní přijem

[Vit.Fux]

Základní příjem lze zavést i v Česku. Podívejte se, jak by to šlo a jaký by to na vás mělo dopadhttps://byznys.ihned.cz/c1-65843520-ana ... melo-dopad

[Vit.Fux]

Nicméně k věci: spíš by se měly zvýšit majetkové daně, daně z kapitálových a jiných „bezpracných“ příjmů a daně za využívání přírodního bohatsví.

Jednoznačně souhlasím. A já bych tyhle daně udělal klidně silně progresivní. To, že peníze dělají peníze je problém, protože tím společnost konverguje k monopolům a oligarchii. Progresivní daň z nemovitostí by zatím mohla mít i druhý pozitivní dopad - znevýhodnila by spekulování s byty (držení spousty bytů a jejich pronajímání) a mohla tak vlastně snížit ceny.

[Idaho]

Tohle prosím rozveď, protože já tu souvislost nechápu. DPH je daň z vylepšení/zdražení výrobku a je jedno jestli to udělal robot nebo člověk - jediný rozdíl je v tom, že náklady na lidskou práci jsou daněné ještě jednou a náklady na robotickou práci jsou odepsatelné z daní.

Stroj koupím v podstatě 100% s DPH, takže náklad na jeho pořízení mi snižuje odvod na výstupu. Stejně tak jakýkoli provoz toho stroje má standardně vstupy s DPH, které se odečtou na výstupu. Oproti tomu, pokud najmu zaměstnance, tak nikdy nebudu mít v souvislosti s jeho mzdou vstup s DPH. Tedy vždy ta jeho práce bude na výstupu zatížena ještě DPH. Je tam tedy fakticky poměr 1:1, u toho stroje to bude menší poměr. Je to zjednodušení, ale v oborech s větší převahou lidské práce (a to jsou právě ty, místa, které zůstanou při robotizací) je zatížení DPH opravdu ekvivalentem daně z příjmu. Je jedno, jestli je to na konci výrobního řetězce nebo někde v průběhu, stejně se ten náklad přenese do ceny konečného produktu a tam je zatížen DPH, kterou zaplatí spotřebitel. Jediná spotřeba, kde je toto jedno, je spotřeba státu.

Je to sice paradoxní, ale zvýšení DPH není ta pravá cesta k financování třeba základního příjmu při snaze kompenzovat ztrátu pracovních míst v důsledku robotizace, protože to DPH nepřímo zdraží pro běžné spotřebitele případný nákup služeb nebo výrobků z velkým podílem lidské práce. Vliv je i ten, že tyto nerobotizované činnosti si člověk může vykonat sám, nemusí je kupovat. Takové auto si člověk musí koupit, doma si je více méně normální člověk nemá možnost udělat. Ale obrazně řečeno, jestli si vymaluji nebo si někoho najmu je většinou tím DPH zdražené. Protože pro toho dodavatele práce je podstatné, kolik dostane po zdanění a pro mě, kolik zaplatím s DPH, má v daném případě DPH stejný dopad jako daň z příjmu. Když malíře zatížím větší sektorovou daní z příjmu a osvobodím je od DPH, může to mít při správné volbě procentní sazby nulový dopad na cenu. Pokud osvobodím od DPH automobilový průmysl a zároveň zvýším shodně daň z příjmu zaměstnancům, tak zde ceny vozidel pro koncové spotřebitele pravděpodobně klesnou a pro plátce DPH o to vyšší zdanění práce zdraží. Při malém podílu lidské práce to může být zcela zanedbatelné zdražení ceny bez DPH. Nadto v sektorech produkujících pro konečné spotřebitele může mít růst DPH i ten efekt, že se bude lidská práce ještě více nahrazovat prací strojů, protože je obrazně výhodnější přes DPH.

Není to tedy ekvivalent daně z příjmu, ale v těch oborech, které zůstanou více nedotčené robotizací, to má velmi blízko. Proto si myslím, že pokud by měl základní příjem řešit pokles zaměstnanosti v oblastech postižených robotizací, tak není DPH ta správná daň financující základní příjem, protože má větší dopad na ty oblasti, kde by byla zaměstnanost zachována a obecně růst DPH je spíše tlakem na nahrazení lidské práce na úkor strojů. A takto je třeba rozebrat dopad každé daně.

[Idaho]

Nicméně k věci: spíš by se měly zvýšit majetkové daně, daně z kapitálových a jiných „bezpracných“ příjmů a daně za využívání přírodního bohatsví.

Jednoznačně souhlasím. A já bych tyhle daně udělal klidně silně progresivní. To, že peníze dělají peníze je problém, protože tím společnost konverguje k monopolům a oligarchii. Progresivní daň z nemovitostí by zatím mohla mít i druhý pozitivní dopad - znevýhodnila by spekulování s byty (držení spousty bytů a jejich pronajímání) a mohla tak vlastně snížit ceny.

Pokud je daň z nemovitosti daňově uznatelným nákladem, tak je to ovšem přímo obráceně. Levnější je držba bytu podnikatelskými subjekty, než koncovými obyvateli.

A jinak, pokud by obrazně řečeno byla daň z bytu vyšší o 2.000,- Kč, zdraží to i vlastní bydlení a jelikož se to bude často platit vedle hypotéky, tak to dostupnost bydlení pro normální lidi ještě zhorší. Trh s byty to rozhýbalo jen v rozsahu bytů držených pouze za účelem spekulace na růst ceny nemovitostí, které často ani nejsou pronajímané. Nebo takto, plné promítnutí by asi možné nebylo, protože na nějaké znatelnější zdražení bydlení by lidé reagovali nejspíš uskromněním se a celkově snížením poptávky po bydlení. Ono by to snížilo jen tu tržní cenu bydlení, ale obávám se, že nová tržní cena bydlení plus nová daň by bylo více méně stejné číslo, jako původní tržení cena. Protože bydlení je nutnost, tak poptávka po bydlení bude cenově spíše neelastická.

[Vit.Fux]

Zmíněná progresivita je naprosto zásadní. Z hlediska bytové politiky by bylo lze očekávat, že v průměru zlevní pozemky (spekulantům se nevyplatí držet ve velkém množství půdu), což se projeví na ceně novostaveb, a samozřejmě i nevýhodnost držení prázdných bytů sníží jejich ceny. Co to udělá s nájmy, není zcela jednoznačné – pronajímatelé se asi budou snažit daň promítnout do nájemného, na druhou stranu držitelé prázdných bytů (jichž je např. v hlavním městě spousta) budou více motivováni byty pronajímat (což zvýší nabídku) nebo zlevněné byty mohou vykoupit do svého bytového fondu obce (což opět povede ke zvýšení poměru nabídka/poptávka).

Tudíž že

nová tržní cena bydlení plus nová daň by bylo více méně stejné číslo, jako původní tržení cena,

bych netvrdil.

[Idaho]

Jenže je trochu chyba se na to dívat zase jen optikou hlavního města, kde se nevydávají stavební povolení a tím rostou ceny bytů do nebes, a taky optikou toho, že ta daň musí být u držby půdy zásadní, aby se trh rozhýbal. Kolik by měla být asi tak procent z tržní ceny, aby se to rozhýbalo. Jakmile je to nižší, než růst cen nemovitostí, tak to k ničemu nepřispěje. A třeba v Praze, kde rostly ceny nemovitostí klidně meziročně o 10% by těžko mohla daň být vyšší. Hlavně u té vyšší daně je potřeba vždy počítat s tím, že může nastat i přesný opak zamýšleného. Běžní lidé na tu daň nemohou mít a tak budou muset rychle prodat a skoupí to spekulanti s dostatkem volných peněz nebo levným úvěrovým financováním. Pak část nemovitostí dají mimo trh, kde se jim to vyplatí držet i vzhledem k dani, protože zvýší ceny nájmů. Toto se děje třeba v Litvínově, kde jsou odstaveny celé bloky paneláků (opravdu zcela prázdné domy se zazděnými vchody, aby nikdo neraboval). Díky tomu se tam drží nájmy absurdně vysoko na to, že je tam reálně volná strašná spousta bytů.

[Vit.Fux]

Běžní lidé na tu daň nemohou mít ...

To se nestane, protože progrese.

[Idaho]

Běžní lidé na tu daň nemohou mít ...

To se nestane, protože progrese.

Jak toto mám chápat? Progresivní majetková daň? Tedy s rostoucí sazbou dle hodnoty majetku
1. jak se to bude hodnotit? za celou rodinu, do jak širokého příbuzenstva? co zahraniční společnosti? může z toho být omezení volného pohybu kapitálu v rámci EU...
2. kolik milionů majetku by tedy bylo víceméně bez daně nebo jen se symbolickou daní? Vždyť jen v Praze nebo Brně normální panelákový být 3+1, tedy nijak zázračné rodinné bydlení má cenu kolem 3 mil. Kč (beru hodně orientačně). Z toho i 1% je slušná rána, tj. příjem jednoho člena průměrné rodiny za více než měsíc.
3. hodnotilo by se to tržní cenou nebo nějakou administrativní cenou (tržní cena = drahé ocenění, administrativní cena může zase dávat dost nepřesné výsledky oběma směry) Jak by se od toho odečítala hypotéka? (nedoplatkem na jistině v daný rok, celou výši, nijak...)
4. jak by se rozlišovaly lokality? asi by nebylo fér, aby v rámci Prahy bylo nutné za fyzicky stejné 3+1 v paneláku zaplatit na dani výrazně více než třeba za velký být v cihlovém domě někde v Severních Čechách.
5. Ono pro spoustu lidí mimo kvalifikované zaměstnance v Praze a Brně je i 50 tis. Kč obrovská částka peněz. Přitom ti lidé často mají nějaké zděděné domy, byty pole, ale příjem mají relativně malý. Takže těm by opravdu mohlo zbýt je prodat.

Beru to jako jakési logické cvičení

[Vit.Fux]

Běžní lidé na tu daň nemohou mít ...

To se nestane, protože progrese.

Jak toto mám chápat? Progresivní majetková daň? Tedy s rostoucí sazbou dle hodnoty majetku

Přesně tak. Nebo to může býti, podobně jako u DPFO v ČR, s konstantní sazbou od určité hranice, do níž je sazba nulová.

1. jak se to bude hodnotit? za celou rodinu, do jak širokého příbuzenstva?

Za domácnost třeba. Podobně jako u sociálních dávek.

co zahraniční společnosti? může z toho být omezení volného pohybu kapitálu v rámci EU...

Pro ziskovky by mohla platit rovná sazba bez nulového pásma, v. výše.

2. kolik milionů majetku by tedy bylo víceméně bez daně nebo jen se symbolickou daní? Vždyť jen v Praze nebo Brně normální panelákový být 3+1, tedy nijak zázračné rodinné bydlení má cenu kolem 3 mil. Kč (beru hodně orientačně). Z toho i 1% je slušná rána, tj. příjem jednoho člena průměrné rodiny za více než měsíc.

To je samozřejmě důležitý parametr, nicméně i kdyby to byl milion jeden, tak běžná rodina platit nebude. Pokud jednotlivec sám okupuje třípokoják, ať platí.

3. hodnotilo by se to tržní cenou nebo nějakou administrativní cenou (tržní cena = drahé ocenění, administrativní cena může zase dávat dost nepřesné výsledky oběma směry) Jak by se od toho odečítala hypotéka? (nedoplatkem na jistině v daný rok, celou výši, nijak...)
4. jak by se rozlišovaly lokality? asi by nebylo fér, aby v rámci Prahy bylo nutné za fyzicky stejné 3+1 v paneláku zaplatit na dani výrazně více než třeba za velký být v cihlovém domě někde v Severních Čechách.

Oceňování je asi nejzapeklitější otázka. Kromě zavedených způsobů by se dalo řešit jakýmsi aukčím systémem, kdy by se pro danou lokalitu dražila „práva na nezdaněnou půdu“. Každý by si mohl svůj „nezdaněný milion“ alokovat do lokalit, kde ho chce uplatnit, a z toho by vyšlo na základě poptávky jakési kvasitržní ocenění. Má to samozřejmě mnoho parametrů, jako například granularita lokalit, které jsou na zvážení.

5. Ono pro spoustu lidí mimo kvalifikované zaměstnance v Praze a Brně je i 50 tis. Kč obrovská částka peněz. Přitom ti lidé často mají nějaké zděděné domy, byty pole, ale příjem mají relativně malý. Takže těm by opravdu mohlo zbýt je prodat.

To je dobře. Nemovitosti pak budou dostupnější těm, kdo je potřebují a umějí využít, což je účel.

[Vit.Fux]

1. jak se to bude hodnotit? za celou rodinu, do jak širokého příbuzenstva? co zahraniční společnosti? může z toho být omezení volného pohybu kapitálu v rámci EU...

Já bych to hodnotil podle počtu vlastníků plus výjimku na jejich nezletilé děti.
Příklad: manželé + 4 děti = 6M nezdanitelná část
Družstvo 4 kamarádů = 4M nezdanitelná část
1 majitel = 1M nezdanitelná část
Nájemní byt = žádná nezdanitelná část
Myslím, že tyhle nezdanitelné části by stačily na vynulování daní pro většinu lidí, kteří mají jedinou nemovitost (a bydlí v ní)

3. hodnotilo by se to tržní cenou nebo nějakou administrativní cenou (tržní cena = drahé ocenění, administrativní cena může zase dávat dost nepřesné výsledky oběma směry) Jak by se od toho odečítala hypotéka? (nedoplatkem na jistině v daný rok, celou výši, nijak...)

První zdroj hodnot může být povinné dokládání odhadů od bank na katastrální úřad u přepisů. Majetek, který nebude měnit majitele a nebude tak mít aktualizovanou cenu, se bude danit dál podle starých pravidel a bude tak vlastně osvobozen (nejdéle do smrti majitele)
Pokud někdo podmázne odhadce, tak bude platit menší daně, ale pokud pak upraví kvůli hypotéce cenu na trojnásobek, tak bude velice jednoduché takové podvody najít. A dokázat proč majetek ztrojnásobil cenu je vcelku jednoduché (změna územního plánu louka->stavební parcela, ...) Zároveň by to pomohlo bankám s odhadem solventnosti při poskytování úvěrů (pokud by dotyčný povolil bance přístup ke svým datům v katastru)
A cena půdy se už stejně řeší - v katastru je vedena bonita půdy. Mechanismus existuje.

4. jak by se rozlišovaly lokality? asi by nebylo fér, aby v rámci Prahy bylo nutné za fyzicky stejné 3+1 v paneláku zaplatit na dani výrazně více než třeba za velký být v cihlovém domě někde v Severních Čechách.

Naopak, to by bylo naprosto fér. Proč by měly být stejné daně z bytů, které stojí 5M a 300tis.?

5. Ono pro spoustu lidí mimo kvalifikované zaměstnance v Praze a Brně je i 50 tis. Kč obrovská částka peněz. Přitom ti lidé často mají nějaké zděděné domy, byty pole, ale příjem mají relativně malý. Takže těm by opravdu mohlo zbýt je prodat.

Tenhle argument opakuješ pořád kolem dokola, ale tohle řeší progrese -> malí lidi nebudou platit daně (skoro) vůbec.