Všeobecný základní přijem

[Martin.Shanil]

Sice tam o nem nemluvi, ale to je ten duvod:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomika/ ... a--1711424

"Roboti prý převezmou do roku 2030 až třetinu pracovních míst" titulek běžel i na čt24

[Robert.Magni]

Pořád i v tom odkazovaném příspěvku Scotta Santense se pořád spekuluje o tom, že by základní příjem mohl umožnit lidem práci na částečný úvazek. Proč by se tedy nemohlo jen jednoduše snížit zdanění a odvody tak, aby se z příjmu do úrovně základního příjmu nebo dokonce o něco výš neplatilo státu nic? Produktivita se sice zvyšuje, ale je to za cenu opravdu tvrdé práce těch produktivních. A to jak některých pracujících hlavou tak rukama. Základní příjem je podle mého velký morální hazard. Ty peníze na něj se ze vzduchu nevezmou a v konečném důsledku to vždy zaplatí ti, co skutečně pracují na nezastupitelných pozicích. Ono je jich stále dost, a to opět pracujících jak hlavou, tak rukama. Už nyní tato část populace nadává na to, že část lidí žije jen z dávek bez práce a část lidí fakticky předstírá práci na různých zbytných úřadech (a vymýšlí si práci - ztěžuje život ostatním). Sice by ta skutečně pracující část populace byla ráda, že možná část úředníků odpadne a nebude jim komplikovat život, ale pořád to budou oni, kdo ve skutečnosti za ten základní příjem zaplatí svou prací a tedy časem.

Pokud by neměl mít základní příjem efekt v tom, že se spousta lidí na práci vykašle a bude řešit jen zábavu, tak vyšší část příjmu nezatížená odvody a daněmi musí mít v podstatě stejný efekt, jen u toho hrozba nepracování nehrozí. Lidem jednoduše bude stačit méně práce na stejnou výši čistého příjmu a u nízkého příjmu bude lepší poměr mezi odvedenou prací a tímto příjmem. Taky je tedy potřeba přestat si hrát na hrubou mzdu, když podstatný údaj se u nás nazývá superhrubá mzda. Jednoduše bych v případě změny výše odvodů udělal vše přepočítal na superhrubou mzdu (daně, zdravotní i sociální) a provedl i zákonnou změnu pracovních smluv tak, že se všude nahrazuje ze zákona hrubá mzda její ekvivalentí superhrubou výši. Náklady pro zaměstnavatele by tedy zůstaly stejné, nemohli by spekulovat s tím, že se snížení odvodů nepromítne do příjmu lidí. snížení odvodů z nízkých mezd fakticky zvýší hodinovou odměnu pro nízkopříjmové a pro lidi pracující na částečný úvazek a to celkem rapidně. U cca 9 tis. Kč čistého je superhrubá mzda asi 13,5 tis. Kč. Je zde tedy prostor hodinovou odměnu zvýšit asi o 50%.

Jak tu občas někdo řeší, co dělá "kapitalista". Tomu jde o dvě věci. O vlastní hmotné blaho a o to, aby nebyla revoluce, kterou nepřežije nebo přijde o ono hmotné blaho. U toho blaha, je mu úplně ukradené, jestli mu to jeho blaho vyrobí lidé nebo práce robotů. On nemá primárně potřebu vyrábět i pro ostatní lidi. To je až v tom zabránění revoluci, které je ovšem potřeba řešit jen tehdy, pokud se má špatně moc velká část populace. Pokud ale systém začíná generovat stav, kdy se umožňuje nepracovat menšině, tak to spíš než revoluci vyvolá nějakou "genocidu" té nepracující menšiny.

Je určitě jasné, že na lidi s vyššími příjmy by měl základní příjme stěží pozitivní efekt 1) musí to být primárně oni, od koho se vezmou prostředky na ty nízkopříjmové nebo daně neplatící, takže se jim nějak příjem ve skutečnosti sníží (buď přímo odvody státu nebo zdražením něčeho konzumovaného touto skupinou, k čemuž by vedly různé sektorové daně atd.) 2) člověk s vyšším příjmem asi nebude reagovat snížením úvazku o pár hodin týdně (navíc těžko, protože reálný příjem by tak poklesl ještě víc). Pokud dám ovšem nějaké peníze nízkopříjmovým, tak může nastat trojí efekt 1) budou pracovat stejně, pomohou si tedy příjmově, ale to mohla řešit sleva na odvodech, 2) budou spekulovat s tím, že by jim stačil i stejný celkový příjem, ale budou ochotní víc pracovat při zvýšení mzdy - bude vyvolaný v podstatě ničím nepodložený tlak na růst mezd 3) budou opravdu chtít primárně pracovat méně nebo vůbec, pak bude chybět pracovní síla v nízkopříjmové skupině a bude i tlak na mzdy v této skupině, protože bude nedostatek pracovních sil. Pro zjednodušení si to představte tak, že třeba programátor s nadprůměrným platem fakticky poklesem svého příjmu zajistí nárůst příjmu přes základní příjem uklízečce, ta pak nebude chtít tolik pracovat a v konečném důsledku to může dopadnout tak, že programátor si svoje pracoviště bude uklízet sám, protože obrazně řečeno uklízečka bude uklízet už jen chodbu.

Vím, že se pořád opakuji, ale on ten základní příjem je z mého pohledu nástroj, který proti dobře nastavené politice odvodů z nízkých příjmů nemůže přinést žádné smysluplné pozitivum, jen nečekané problémy. Proklamované odstranění administrativní zátěže u vyplácení dávek jde docílit i jinak, pokud se tedy opravdu nepůjde tvrdou cestou základní příjem pár tisíc a jinak nárok na nic za žádných okolností. Na stejný efekt ovšem stačí zastropovat/zrušit dávky a dosáhne se téhož. Základní příjem je obrovský sociální experiment, který se podle mého hodně voličům nechce podstupovat, protože možný přínos pro ně je v podstatě nula. Možná by si to chtělo položit otázku, pro jakou skupinu voličů má základní příjem v realizovatelné výši smysl.

Navíc si myslím, že se s robotizací zatím plaší trochu zbytečně, protože je pořád spoustu práce jinde než v továrnách a oblastech, kde má robotizace největší dopad. Přeci by to mělo směřovat primárně k tomu, že člověk bude pracovat opravdu jen v práci a pak mít skutečně volno. Tedy jasně řečeno uklízení, vaření, starání se o byt/dům/zahradu kupovat jako službu. To je obrovský prostor pro práce, které nejde stroji zatím nahradit. Je tu totiž určitá nelogická premisa, že čas, který člověk netráví v práci tráví jen odpočinkem a zábavou. Pokud tomu tak není, tak je cesta, jak člověku dopřát více volného času i právě ta možnost nepracovat ve volném čase. A to se základním příjmem jedině oddálí, protože ty uvedené práce dělá právě ta skupina lidí, které by základní příjem nejvíce odrazoval od práce nebo jejich práci prodražoval. Je potřeba si přiznat, že kvalifikovaným pracujícím lidem základní příjem nemůže z principu ulehčit a společnost vždy táhnou vpřed primárně kvalifikovaná.

[Michael.Polak]

Předchozí článek předpokládá, že by základní příjem byl nějak automaticky na úkor nějakého mixu pracujících vrstev a střední třídy, což ale není úplně pravda, resp. byla by to pravda, kdybychom žili v 19.století, nebo ještě spíše ve starověku.

V situaci, kdy se voda nosí v kýblech a část lidí chce jen sedět na zadku a dostat napít vody, kterou přinesl někdo jiný, by ZP samozřejmě jistý morální hazard byl.

V situaci, kdy voda teče trubkou, kterou je jen jednou za čas nutné opravit (a někoho k té opravě motivovat) je samozřejmě zbytečným plýtváním zdroji vymýšlet uměle nějaké soutěže o to, kdo k té vodě bude mít přístup a kdo ne.

ZP je tedy potřeba ekonomicky formulovat tak, že jeho smyslem je odstranit překážky, které stojí v cestě alokaci zdrojů, které jsou v podstatě více-či-méně abundantní (nejsou vzácné). V žádném případě nemá být o o tom, aby byli dnes již tak dost tvrdě pracující (resp. soutěžící) lidé nuceni pracovat (soutěžit) ještě tvrději.

V debatách o ZP jinde jsem to přirovnal k tomu, že má jít o určité mantinely při nucení lidí do soutěže na volném trhu. Tak např. dnešní podobě sportovního soutěžení předcházely např. v evropském starověku (Řím) gladiátorské zápasy (na život a na smrt) nebo v americkém starověku (Aztékové) týmové míčové hry - ale opět šlo o boj na život a na smrt, poražený tým byl obětován. Naproti tomu ale vždy existovalo i pojetí soutěžení, se kterým se pojí určitá představa férovosti (olympiády dokonce historicky předcházely ty gladiátorské zápasy). Smyslem ZP tedy má být určitá korekce kapitalismu v tom smyslu, že bude jasně zaručovat, že účast v soutěži, v konkurenčním boji na pracovním trhu, je dobrovolná.

ZP v tomto vidím spíš jako cenu útěchy pro ty, kteří se buď vůbec nezúčastní anebo (doufejme) se zúčastní, ale v nějaké přiměřené míře, ze které se nezblázní a která nebude samoúčelným běháním v mlýnku pro veverky.

Co se sociálních dávek týče, tak ovšem si nedokážu představit, že by ZP dosahoval výše, které dnes může dosahovat kombinace různých typů sociálních dávek (vč. přídavků na bydlení, které vedou k tzv. "obchodu s chudobou" - právě obchod s chudobou by ZP měl eliminovat).

[Idaho]

Přiznám se, že mi pořád uchází nějaký potenciální bonus ZP. Vím, že to tu zaznívalo jinde, ale pohyboval by se tak možná na úrovni cca 4 tis. Kč měsíčně. I to je peněžně darda - asi 6 mil ekonomicky aktivních znamená 4.000,- x 12 x 6.000.000 = 288 mld. Kč ročně, tedy více než 5% HDP. Vzhledem k tomu, že asi polovina HDP jde přes rozpočet, tak je to asi 10% peněz jdoucích přes soukromí sektor. Toto nejde udělat jako dodatečné zdanění, to musí být pouze přerozděleno odjinud. Nejde to udělat jako majetková daň (tedy hlavně z nemovitostí), protože pro většinu těch něco vlastnících by to bylo moc vůči ročnímu příjmu. Navíc by to zvedlo ceny nájmů - dopad nejvíce na nízkopříjmové.

ZP je regulace, takže těžko může odstraňovat překážky. Stěží tedy bude něco odstraňovat pro všechny v produktivním věku. Jak by měl fungovat ZP vůči velmi lehce nadprůměrně placenému člověku z dnešního pohledu s 30 tis. Kč hrubého? (pro jednoduchost opravdu takový v podstatě průměr s jedním dítětem). Je to asi jen 6 příjmu, takže pokud by měl dotyčný nějak uvažovat o snížení úvazku, tak jde při zachování příjmu na nějakých 33 hodin týdně, ale pouze za předpokladu, že se ho nijak nedotkne zdanění kvůli zdrojům ZP, případné zvýšení cen v důsledku pohybu mezd a zůstane zachovaná podpora v nezaměstnanosti a nemocenská, protože jinak by musel víc spořit. Pokud ZP bude pár jednotek tisíc, tak není rozdíl proti snížení odvodů o těchto pár tisíc.

Samozřejmě u člověka s minimální mzdou již nějaké dopady budou, tam už může začít pracovat asi na 60% a zůstane nastejno.

Které ze současných dávek by zůstaly? S 4 tisíci v případě i krátkodobé nezaměstnanosti nelze skokově vyžít -> čerpání úspor (pokud by byly) nebo úvěry. Platby za nájem a energie nepočkají, pružně se dá změnit jen výdaje za jídlo na něco extrémně levného, jako třeba jíst jen brambory nebo rýži. Smyslem sociální sítě má být podržet člověka při nezaviněné špatné (krátkodobé) situaci. V současné době je podpora v nezaměstnanosti výrazně vyšší a stejně dělá nízkopříjmovým nezaměstnanost velký problém. Proč to prohlubovat? Jak by se to mělo k nemocenské, ta by zůstala? Co některé současné dávky v hmotné nouzi? Jasně, zneužívají se hojně, ale nebylo by lepší zkusit odstranit zneužívání, než říct člověku po povodni "soryjako, máme ZP, tak ti stát nijak nepomůže"? Co invalidní důchody? Ono nahradit někomu s invaliditou 3. stupně invalidní důchod dávkou na úrovni současného invalidního důchodu 1. stupně by asi taky nefungovalo. Protože pokud má někdo 3. stupeň oprávněně, tak skutečně pracovat může jen velmi omezeně. Tím opět neříkám, že i invalidních důchodů nejsou problémy, pocitově si myslím, že několik desítek procent jejich pobíračů nemá reálně omezenou pracovní schopnost tak, aby měli nižší příjem. Jak by ZP zamezil současnému zneužívání pěstounské péče? Jak by se kombinoval s mateřskou a rodičovskou? Sám o sobě je málo a v kombinaci by to zase vedlo k rapidnímu růstu příjmu "z dětí" u nekvalifikovaných, kteří dnes mají minimální rodičovskou. V podstatě by se jim zdvojnásobil příjem. Pokud by ZP nahrazoval mateřskou a rodičovskou, tak se to dotkne již nyní dětí moc nerodících kvalifikovaných lidí, protože by jim to ještě prohloubilo propad příjmu (ani 2 ZP nedosáhnou na nejvyšší rodičovskou, která je i tak nedostatečná).

Pokud většinu uvedených eliminuji a nechám jen ZP, tak to bude celkem šok a lidé by v tom neuměli fungovat a část by ani fungovat nemohla (právě skuteční invalidé). Pokud je neeliminuji, tak ZP neřeší zneužívání dávek a je to v konečném důsledku jen další přesun od pracujících k nepracujícím. Zneužívání dávek jde omezit celkem zásadně, jen se musí chtít, ale nemožné to není. Jediný potenciální přínos ZP by tak bylo to "odstranit překážky, které stojí v cestě alokaci zdrojů", tak to je něco neurčitého, kdy ani není jasné, co by to mělo způsobit. Plošně snížit úvazky? Kdo by pracoval, když už teď je problém sehnat i nekvalifikovaného člověka, který má alespoň pracovní návyky.

S příměrem k často nedobrovolným bojům o život nesouhlasím. Volba účastníků byla v podstatě nulová a zejména u gladiátorských zápasů to bylo jen oddalování smrti v jiném boji.

Jsem odpůrcem současného přebujelého sociálního státu, který umožňuje mít z dávek (a kvazidávek jako zneužívané odměny pěstouna s příspěvkem na pěstounskou péči) příjem opravdu téměř na úrovni průměrné čisté mzdy (to nemám ze zdroje JPP, ale viděno na vlastní oči), ale ZP má ten problém, že eliminace všech jiných dávek vylije dítě i s vaničkou, protože ta problematika je dost široká a vyladit to proti všem typům dávek od státu není sranda.

[Vaclav.Fortik]

Problém je, že jste si nepročetl vlákno anebo ne dostatečně (spíše mám pocit, že jste principielně proti a jen vytváříte ZP v podobě, na které naleznete chyby) - už je ve vlákně řešena jak výše co si dovolit můžeme zítra (cca 5.000,-Kč všem dospělým občanům), tak celkem jednoduchá úprava reality na cca 7.000,-Kč. Co tu řešíme je, jak a kde vzít prostředky na cca 11 -15.000,-Kč/měsíc, co do toho budeme počítat (zdravotní, sociální pojištění, stravenky ...).

jasně, pokud budou ZP konstruovat dobroserové (viz. Švýcarské referendum), tak to bude mimořádně nebezpečné a nerealizovatelné, což je ovšem u jakýchkoli opatření (když se blbě nastaví a blbě provádějí). Většina zde diskutujících to blbě dělat nechce a proto o tom vedeme debaty ...

[Idaho]

Problém je, že jste si nepročetl vlákno anebo ne dostatečně (spíše mám pocit, že jste principielně proti a jen vytváříte ZP v podobě, na které naleznete chyby) - už je ve vlákně řešena jak výše co si dovolit můžeme zítra (cca 5.000,-Kč všem dospělým občanům), tak celkem jednoduchá úprava reality na cca 7.000,-Kč. Co tu řešíme je, jak a kde vzít prostředky na cca 11 -15.000,-Kč/měsíc, co do toho budeme počítat (zdravotní, sociální pojištění, stravenky ...).

jasně, pokud budou ZP konstruovat dobroserové (viz. Švýcarské referendum), tak to bude mimořádně nebezpečné a nerealizovatelné, což je ovšem u jakýchkoli opatření (když se blbě nastaví a blbě provádějí). Většina zde diskutujících to blbě dělat nechce a proto o tom vedeme debaty ...

Aha, přehlédl jsem téma Všeobecný základní příjem - volby 2017. Sypu si popel na hlavu a kouknu tam. Ale vážně, ono je potřeba mít jasnou odpověď na všechny ty otázky, co jsem psal.

[Vit.Jurasek]

Nepodmíněný základní příjem nemusí vůbec být rovnostářským řešením. Záleží, kdo si tuto myšlenku přivlastní.
http://a2larm.cz/2017/04/falesny-prisli ... ho-prijmu/

[Michael.Polak]

Nepodmíněný základní příjem nemusí vůbec být rovnostářským řešením.

A to je špatně? (já jsem totiž také technokapitalista, byť zatím relativně neúspěšný)

[Dalibor.Zahora]

Občanský příjem: možný a užitečný
http://casopisargument.cz/2017/05/01/ob ... -uzitecny/

[Vaclav.Fortik]

Dobrý večer,
jsem nováček a asi bych si teď postupně měl procházet všechny příspěvky, začleňovat se do struktur, připravovat se na první stranické schůze... ale protože Bohouš zahodil lopatu a Agrofert už se těší na územní zisky, je podle mě čas přetáhnout pozornost zpět k Pirátům. Here's the idea: pojďme vykopnout základní příjem. Tak, aby to byl odvážný krok, aby se o něm v médiích mluvilo v souvislosti s Piráty, aby to nebylo úplně blbý a lidi nad tím diskutovali. Jde teď víc o symboly, hesla a ideu než o detaily realizace. Je to tak trochu brainstorming, před předhozením lvům je to určitě potřeba učesat.

Příspěvek Pirátů ke 100 letům česko(slovenské) státnosti - Daruj Masaryka
Pod heslem "Stop obchodování s našimi rodiči!"
1. Každý z občasů starších 18 let dostane podíl na výkonnosti české ekonomiky ve výši 5 000 CZK. Ty může buď zkonzumovat, nebo předat potřebnějším. Částku lze rozdělit až na 5 dílů, nejméně však 1 000 Kč jedné osobě - ať už to bude babička nebo kamarádka s malými dětmi.
2. Pokud bude výše příspěvku stejná nebo vyšší, než současná sociální dávka, gratulujeme - vašim blízkým na vás záleží a je na vás, jak s jejich důvěrou naložíte. Strop příspěvku je 15 000 Kč; stále je to výpomoc v nouzi, ne výdělek. Trvalé platby se upravují dohodou obou stran, nebude tedy možné "trestat" lidi odnětím jejich podílu na vašem nepodmíněném příjmu jakmile se tak jednou rozhodnete.
3. Pokud by dosažený příjem nestačil na současný příspěvek státu (ie. nezaměstnanost, invalidní nebo starobní důchod, mateřská atd.), stát jej dorovná, ale bude dál zkoumat, jak jej utrácíte (návštěvy úřadu práce, rekvalifikace atd.). U důchodců nabízíme možnost zástavy nemovitosti státu výměnou za dožití s přiděleným pečovatelem, pokud na něj hodnota nemovitosti rozpočítaná do let odhadu dožití postačuje na jeho uhrazení.
4. Pro dárce samotného se tato hodnota bude odečítat z daní jako dar. Navrhujeme % odpočet z příštího zdaňovacího období. Tedy pokud například za letošní rok odvedete na dani z příjmu 100 000 a na darech včetně převodu příjmu potřebnějším 200 000, do příštího období se vám sazba Piráty prosazované rovné daně sníží o 2%. Předpokládáme, že vás toto bude motivovat vydělat v příštím roce víc a ušetřit.

Co si myslím že to může přinést: Větší zájem lidí o své okolí, obnovení rodinných vazeb mezi lidmi oproti anonymní "péči" státu. V dlouhém horizontu i vyšší porodnost, protože každé dítě nad 18 = potenciální plátce mého důchodu. Pozitivní myšlení a akcelerátor ekonomiky - teď dávám, abych příští rok bral víc.
Co je potřeba dopočítat: Je potřeba analyzovat možné dopady. Teď jako ekonomika prosperujeme, můžeme si dovolit experimenty, ale má to své limity.