Jana Syrovatkova píše:
To mi nehraje - do první třídy se nastupuje v šesti letech, velkému množství lidí je při nástupu do školy sedm. 5 let základka plus osmileté gymnázium nebo 9 let základka plus devítileté gymnázium. Vychází mi, že v září (tzn. když nastupují na VŠ) je těmto lidem minimálně 19 (ano, kdo je narozený v létě, je mu při maturitě minimálně 18 a velký kus, skoro 19, ale většinou tito lidé jdou do školy až v sedmi letech).
Před pár lety bylo běžné, že u lidí narozených v září se řešilo, zda nastoupí do školy v tom roce, kdy jim je v září 6 (tzn. reálně jim bylo při nástupu do první třídy 5 let). U těchto dětí se řešil odklad, aby nastupovaly o rok později. Při nástupu na VŠ tak bylo drtivé většině lidí 18 (8 let ZŠ + 4 roky střední škola). Povinnou devítkou je vše min. o rok posunuté - tzn. možnost zkrácení studia na 12 let je na dobu, která bývala obvyklá. Otázka kolik lidí by zkracovalo o 2 roky, to by museli být již skutečně výjimeční studenti (a takoví možná bydlí na internátě již v rámci střední školy nebo jsou ve velkém městě poblíž prestižních středních škol a podobně půjdou na VŠ v daném městě). Od nás ze třídy drtivá většina lidí zůstala v Brně (kde buď měli rodiče nebo bydleli již na gymnáziu na internátě či privátě) a jen pár lidí šlo studovat do Prahy.
Na osmiletých gmnáziích je větší zastoupení lidí, kteří maturují ve 20, protože rodiče si je nechali doma o rok déle. Ze zjevných důvodů: jestli je člověku deset nebo jedenáct ve vývoji jedince něco znamená.
1) Odklady deformují školství už první třídy. Zjednodušeně: nadané děti co se doma nudí a nastupují v 6, např. umí číst a psát, ale motoricky a osobnostním rozvojem jsou často přirozeně pozadu, mají problémy (pokud nejsou přímo šikanovány) se svými spolužáky staršími až o dva roky. Na některých se to podepíše dlouhodobě, získají pocit méněcennosti, ztratí schopnost se prosazovat.
2) Jelikož je matematika posunuta o jeden rok dopředu (diferenciální počet až v oktávě), fakticky se stejné nároky kladou na žáky o tři roky starší než v roce 1990 (ať nevzpomínám na komunismus). Neboli pokud jde o matematiku, zkrácení až o tři roky by se přežilo. Ostatně v anglosaských zemích se to děje.
Pokud jde o mně, byl bych pro povinnější nástup v 6 letech, zrušení deváté (spíš vlastně páté) třídy a ponechání osnov v současném stavu. Už čtvrtá třída s pomalejšími spolužáky a jim přizpůsobenými učitelkami je pro nadané dítě utrpení.
Ehrgeiz is der Tod des Denken. Ludwig Wittgenstein: Vermischte Bemerkungen
Asi jsem to nenaformuloval úplně správně, ale předpokládám, že to bylo od roku 1990 pro žáky nastupující do první třídy. Čili bavíme-li se o maturitě, tak je to cca 8 let zpět (což by sedělo), kdy se to projevilo na věku maturantů (což je to, na co jsem odpovídal), čili několik let, jak jsem psal. Snad je to takhle srozumitelnější. 
