Ve výsledku ten, kdo je poctivý, má data veřejně na webových stránkách justice.cz a u nepoctivce nejsou tato data určená ke zveřejnění ani zveřejněna a leží na finanční správě, která je nechce dát policii, když vyšetřuje některé podvody. Jde tedy pouze o to, aby byla poskytnuta aspoň data, která mají být zveřejněna (např. účetní závěrky, výroční zpráva). Fakt je totiž ten, že cca 60 % (300 tis.) právnických osob neplní zákonnou povinnost údaje ke zveřejnění zakládat do veřejného rejstříku (viz zde), přitom jejich data má ve velké části případů finanční správa k dispozici, ale v řadě případů je nesmí poskytnout OČTŘ (viz přehled níže). V důsledku toho policie musí některé trestní věci odložit, protože není schopna usvědčit pachatele hospodářské kriminality. Hospodářská kriminalita přitom představuje druhý nejvýznamnější problém, se kterým jsou lidé podle průzkumů nespokojeni (viz zde)
Stávající znění daňového řádu je normálním písmem níže, tučně je v níže uvedeném textu navrhované doplnění § 53 odst. 4:
Tuto úpravu pro mě zpracovali naši legislativci klubu a považuju ji za to nejmírnější, co můžeme pro nápravu tohoto problému udělat. Samozřejmě to bude znamenat, že finanční správa bude mít trochu práce navíc, když u problémových případů bude muset vyfiltrovat údaje, kde je povinnost zveřejňovat, a tyto údaje zaslat OČTŘ pro účely trestního řízení. To je patrně hlavní důvod, proč se finanční správě a zprostředkovaně MFČR nechce návrh schválit. Ve svém stanovisku MFČR kromě časové náročnosti uvádí, že zájem na daňové mlčenlivosti je pro ně důležitější než jiné zájmy a vyjadřuje se k tomu, že by měl být omezen okruh OČTŘ, které si budou moci povinně zveřejňovaná data vyžádat. Na druhou stranu zase budou podvody postihovány dříve, což ochrání peníze obětí, omezí pokračování v trestné činnosti ve větším rozsahu a bude mít i preventivní efekt.§ 53
(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní
a) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu poskytované správcem daně,
c) soudu, jde-li o
1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném,
d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní,
e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti,
f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty,
g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní,
h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů,
i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře ke kárnému řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání,
j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu.
(2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
a) některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní,
b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem,
c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo
e) trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka.
(3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona7), pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.
(4) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje orgán činný v trestním řízení a jedná se o informace, které má daňový subjekt nebo třetí osoba povinnost zveřejnit podle jiného zákona, a to od okamžiku, kdy měly být tyto informace nejpozději zveřejněny.
Nemyslím si, že má jít o daňovou mlčenlivost v případech, kdy zákon stanoví, že data mají být veřejná a podnikatel tuto povinnost neplní a nemyslím si, že má v takovém případě legitimní očekávání. Stát nyní nemá efektivní metody vymáhání této povinnosti, vyvinul jsem zde iniciativu, na základě mé aktivity byla zřízena pracovní skupina a schváleno opatření, které zjednoduší zveřejňování údajů, aby nedocházelo k duplicitě; tím nicméně nepozbývá na relevanci tento návrh. Naopak tento návrh omezí nežádoucí motivaci nezveřejňovat. Očekávám, že tento návrh nebude ani nadšeně přijat daňovými poradci, a to z důvodu, že jsou obecně proti možnostem rozšíření přístupu k údajům daňových subjektů, což je z pohledu jejich klientů pochopitelné, nicméně v případě povinně zveřejňovaných dat to nepovažuji za přesvědčivý argument. Vzhledem ke stanovisku MFČR neočekávám, že by návrh prošel, přesto si myslím, že je správné ho předložit. Je možné, že na základě toho budeme hledat s MFČR jiné řešení tohoto problému.
Nevím.