Ondra.kl píše: ↑28 led 2020, 21:07
Martin.Kucera píše: ↑28 led 2020, 20:42ANo, takto dojdeš první variantou do cíle, ale jsem přesvědčen (já vím, je irelevantní o čem jsem přesvědčen), že toto řešení nebude uspokojivé ani pro uchazeče, ani pro organizátory. Protože uchazeči budou muset absolvovat nové VŘ a organizátoři budou muset pro jistotu sestavit novou výběrovou komisi (ta původní by mohla být nařčena, že nebude nestranná). A stejně tak jsem přesvědčen, že by i uchazeči dali přednost třeba postupu "OK, jste dva se stejným hodnocením, tak bude doplňkový test/pohovor/úkol (což lze případně absolvovat i vzdáleně), který rozhodne".
... hele, zrovna u tebe mě dost mrzí, že se snažíš objahovat přístup "účel světí prostředky"
Tak si rozeberme, zda se skutečně snažím takovýto přístup obhajovat.
Co je účelem? Vybrat na pozici (placenou z veřejných peněz) nejvhodnějšího z uchazečů.
Co je základním prostředkem? Transparentní výběrové řízení, aby veřejnost (plátce) věděla, podle jakých kritérií byli uchazeči hodnoceni a zda byl skutečně vybrán ten nejvhodnější. Což z výsledků výběrka stejně ví jen v omezené míře, protože má k dispozici jen tabulku s hodnoceními od jednotlivých komisařů a musí tedy věřit, že komisaři hodnotili nestranně a zodpovědně.
Jaký je problém? Máme dva uchazeče se stejným bodovým hodnocením a případně několik dalších s nižším. A nemáme předem stanovený postup, jak takovou situaci řešit (tím by byl například "při stejném bodovém hodnocení je vybrán uchazeč s více body v kritériu A, při shodě i zde s více body v kritériu D, pak B, pak C, bude-li shoda všude, rozhodne los, který bude proveden tak a tak"). Jaká by v takovém případě byla reakce veřejnosti? "Výborně, tak pokud jsou oba dostatečně kvalitní, zkrátka někoho z nich nějakou nestrannou metodou vyberte" nebo "Co naplat, nemáte řešení pro případ shody, tak koukejte uspořádat nové výběrko"?
Jaký je zájem veřejnosti? Vybrat z oněch dvou uchazečů toho vhodnějšího. Jaký je zájem uchazečů? Vlastně tentýž - aby nebyl vybrán ten méně vhodný (čistě subjektivně je samozřejmě prvotním zájmem každého "abych byl vybrán já", ale uchazeč skousne to, že není vybrán, pokud svého konkurenta nevnímá jako zjevně horšího). Lze tyto zájmy (o jiné se nemusíme starat - zájem veřejnosti je prvořadý a uchazeči by se neměli cítit poškozeni) dostatečně transparentně a nestranně uspokojit i bez konání nového výběrka? Já jsem přesvědčen, že lze (ale samozřejmě to někdo může vidět jinak). Ať už takovou trivialitou jako je los (provedený neovlivnitelnou a zpětně ověřitelnou metodou), nebo třeba přibráním dalšího hodnotitele, který nikoho z uchazečů nezná a který jim zadá "rozstřelový úkol/test" (a následně ho vyhodnotí, přičemž nebude vědět, čí je která práce).