Delší dobu se sem chystám napsat něco delšího, teď se mi to snad povede.
--- Wall of text warning ---
Zde bude odkaz na neteoretickou část:
Jádrem této diskuze (a každé diskuze) je pojmenovat si jasně věci, tedy "co jsou odbory?" a "jaké mají funkce/pravomoci?" Až budeme mít v těchto otázkách schodu. Má cenu se posunout dál v diskuzi jak je změnit.
1) Odbory jsou monokratické orgány strany, součást stranické moci výkonné, zřízené celostátním fórem k plnění určitého úkolu a republikovým výborem nadané přesnějším popisem své náplně.
Každý odbor je tak možno formálně dostatečně přesně popsat citací z ZŘKO a OŘ - více zde:
viewtopic.php?p=658047#p658047
2) Různé návrhy na dělení funkcí odborů (případně odborů jako celku) podle různých typů se tu již objevili;
a) předně je to z předpisů vyplývající dělení pravomocí na
výlučných/nevýlučných
b) dále se tu objevilo dělení podle toho, jestli je to pravomoc působící dovnitř, či ven -
vnější/vnitřní
c) a nakonec se tu objevilo rozlišování na věci
politické/servisní
Zde si dovolím podotknout, že vnější/vnitřní rozhodně není totožné s politické/servisní. Například sestavování a odevzdávání finančních zpráv či nominace do OVK je funkce vnější-servisní a naopak vzdělávání členů a příznivců v politických otázkách je nutně funkce vnitřní-politická. (Vydávání mediálních vyjádření je pak zjevně funkce vnější-politická a správa a údržba seznamu funkcí je práce vnitřní-servisní).
Je zde celkem jasný a pochopitelný požadavek na to, aby za funkce politické byla adresná politická zodpovědnost. A aby funkce výlučné byly odděleny od předsednictva. Jenže funkce politické a výlučné se zjevně úplně nepotkávají, což vede k tomu, že odbory jsou každý pes, jiná ves. A pokud se tedy máme pohnout dopředu, musíme si je rozebrat případ od případu a funkci od funkce, pak hledat společné znaky a pak se posouvat někam dál v řešení.
---- konec 1. části ---
Nyní se tedy podrobně podíváme na dva případy (shodou okolností jedině u nich jsem v anketě dal jasné stanovisko) - FO(který jsem již zrušili) a ZO(po jehož zrušení nikdo moc nevolá) - podrobně, jak jsou/byly u nich rozděleny pravomoci podle těchto skupin a obecně na vývoj jejich další organizační struktury.
Finanční odbor (před zrušením) byl definován takto:
(4) Finanční odbor působí v oblasti plánování financí strany, zejména spravuje pokladnu, dohlíží na toky peněz ve straně, vede účetnictví, sestavuje účetní uzávěrku, spolupracuje s finančním auditorem a zpracovává výroční finanční zprávu strany pro Poslaneckou sněmovnu České republiky.
Jedná se tedy o odbor na první pohled servisní - s výjimkou plánování financí(kde ovšem politickou pravomoc i zodpovědnost přebírá RP a RV dle předpisů o hospodaření strany) a dohledu nad tokem peněz(což je ovšem primárně zodpovědnost KK) - působící zejména dovnitř, ale taky ven. Podíváme-li se na vymezení podrobněji.
§ 14 Finanční odbor
(1) Finanční odbor má následující výlučné kompetence:
a) dohled na plnění rozpočtu, správu majetku a dodržování pravidel hospodaření,
b) zadávání platebních příkazů a provoz pokladen,
c) účetnictví strany,
d) evidence a odměňování dlouhodobých zaměstnanců, placených funkcionářů a dodavatelů a související administrativa, které finanční odbor poskytuje jako povinně sdílenou službu v rámci celé strany,
e) přehled sdílených služeb a účty sdílených služeb (§ 9a pravidel hospodaření),
f) vracení neidentifikovaných darů, vystavení potvrzení o daru a jiné zákonné povinnosti strany ve finančních záležitostech včetně jednání s příslušnými státními orgány,
g) registrace rozpočtu a další úkoly podle rozpočtových pravidel,
h) veřejné vyúčtování elektronických platebních systémů používaných stranou.
(2) Finanční odbor má následující další kompetence:
a) fundraising na celostátní úrovni,
b) seznam elektronických platebních systémů používaných stranou,
c) správa účtů strany v bance a dalších finančních účtů,
d) zpracování návrhů dokumentů podle rozpočtových pravidel.
Na první pohled je zde velké množství výlučných kompetencí - tedy kompetenci, kde finanční odbor nemohl obdržet příkaz že má postupovat či nepostupovat od předsednictva. Tyto jsou také všechno funkce nepolitické, servisní, řídící se dalšími předpisy (často zákonnými). Nebyl tedy problém je převést pod úřední(nepolitický) orgán, který se služební a hmotnou zodpovědností postupuje čistě podle pravidel.
Prakticky všechny tyto _vyhrazené_ činnosti putovali do "Hlavních kompetencí kanceláře strany v oblasti financí". Jediné místo, kde to potencionálně skřípe je prvoinstanční "dohled na dodržováním pravidel hospodaření" (zakázaná plnění a kvalita dokladování), kde to (1) není žádná velká změna a (2) je to úkol primárně pro kontrolní komisi (a kvalitní nástroje)
Z nevýlučných pravomocí finančního odboru se pak staly (s výjimkou fundraisingu) "další kompetence kanceláře strany v oblasti financí", přičemž není moc jasné, jaký je rozdíl mezi hlavními a dalšími. Fundraising pak z organizačního řádu zmizel. Je třeba říct, že typově vybočoval ze všech ostatních servisních úkolů, které má odbor měl odbor na starost (a současně servisních věcí, které má na starost kancelář). Nutně je to věc politická, vnější a sdílená napříč odbory(je taky rozdíl, mezi fundraisingem vnějším a vnitřním, drobným a u velkých donorů, o mezistranickém nemluvě.)
FO fungoval dlouhodobě na principu dobrovolnických či připlácených vedoucích za činnost a vnějším nákupu služeb(účetnictví, audit). To se prakticky přeneslo i do kanceláře.
Tedy všechny úkoly FO byly primárně servisní a tam, kde hrozil politický nátlak/je třeba politická zodpovědnost je činnost kanceláře ve finanční oblasti dostatečně kryta předpisy a zákony. Pokud by nastal nějaký politický nátlak/úkol (např. příkaz registrovat rozpočet jinak, než byl schválen či neregistrovat rozpočet nepošlušnému kraji/sdružení), máme spoustu brzd a protiváh, které mohou zasáhnout.
Zahraniční odbor je definován takto
(5) Zahraniční odbor komunikuje s dalšími členy mezinárodního pirátského hnutí, zejména přináší v zahraničí osvědčené nápady do strany, vypracovává společný postup při projednávání mezinárodních problémů.
Odbor je tedy definován primárně jako působící ven(mimo stranu) a politicky(jednání s jinými stranami či o mezinárodních problémech nutně má politický přesah). Vnitřní působení v podobě přinášení osvědčených nápadů se nikdy moc nedělo (bohužel). Při podrobnějším pohledu ovšem narazíme i na jiné aktivity.
§ 15 Zahraniční odbor
(1) Zahraniční odbor má následující kompetence:
a) jednání a smlouvy se zahraničními politickými subjekty,
b) komunikace s mezinárodním Pirátským hnutím,
c) výkon práv vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích Pirátského hnutí – v souladu se strategií strany a programovými a ideovými dokumenty,
d) příprava mezinárodních kampaní a akcí a účast strany na nich,
e) přinášení osvědčených nápadů ze zahraničí do strany a naopak,
f) překladatelské práce,
g) monitoring zahraničních událostí souvisejících s politikou strany a jejich vhodné zviditelnění.
(2) Smlouvy se zahraničními politickými subjekty podepisuje zahraniční odbor, nevyhradí-li si tuto pravomoc republikové předsednictvo. Smlouvy se podepisují s výhradou souhlasu republikového výboru nebo celostátního fóra, nebyl-li tento souhlas dán předem.
První, čeho si lze všimnout, je že odbor nemá žádné výlučné kompetence; předpokládá se, že do všeho může zasáhnout RP či uložit v tomto nějak postupovat. (Vyjednávání smluv s jinými subjekty pirátského hnutí je dokonce vymíněno v § 10 (1) i) OŘ - republikové předsednictvo). Přitom je třeba říct, že úkolem odboru (v současném pojetí) není vytvářet a prosazovat program v oblasti Zahraniční politiky - to dělá příslušný resortní tým; odbor má v tomto tedy pouze servisní funkci.
Podíváme-li se na kompetence jednotlivě, tak a), b), c) a d) jsou pravomoce vnější politické; d) je směs všeho (příprava je vnitřní a servisní, účast vnější a politická); e), f) a g) jsou věci vnitřní a servisní. Tyto poslední pravomoce jsou realizovány omezeně.
ZO funguje dlouhodobě neplaceně a dobrovolnicky, s výjimkou období před evropskými volbami, kde byla úkolem koordinace přípravy evropského programu a evropské kampaně.
ZO by tedy jako primárně politický orgán bez výlučných pravomocí (a se silnou participací RP) mohl být na první pohled převeden pod RP, ale určitě ne ve stejném modelu, jako FO. Protože ty úkoly nejsou servisní, jsou úplně jiné. Jestli se v ZO děje něco, co v FT jen stěží, tak je to zapojení dobrovolníků. V ZO také probíhá politická práce, kterou lze jen stěží profesionalizovat a za politickou práci(jakkoliv z pohledu některých třeba nedůležitou) musí být politická zodpovědnost. Ideálně přímá, protože pokud se něco ve zodpovědnosti zahraničního týmu nepovede, je potřeba vědět koho volat k zodpovědnosti a dost si to nedovedu představit u předsednictva s rozptýlenou pravomocí.
--- konec 2. části ---
.
