Jen huč, co se dá dělatJarmil píše: ↑21 lis 2019, 09:10Ještě jednou se na tom otočím, i když to patří spíš do tvého nominačního vlákna
Na mne to působí jako taková politická odpověď/neodpověď: Na otázku "s jakými uživateli" se dozvím "s představiteli MS".
Na otázku "které existující podněty bys využila" se dozvím, že se "role bude vyvíjet", a "je potřeba se domluvit". Jako: dík za informaci![]()
(disclaimer: parafrázuji a vytrhávám z kontextu, plné znění o kousek výš)
Omlouvám se že na tebe hučím, neznáme se a třeba seš fajn holka, ale pojďme se prosím bavit tak, aby ta slova měla nějaký význam.
Osobně mi mnohem víc sedí, když Piráti mluví jako Piráti, i když si při tom třeba roztrhají občanky, než číst/poslouchat asertivní nicneříkající odpovědi ala ČSSD nebo ODS.
A netýká se to poslední dobou zdaleka jen tebe, třeba na minulé schůzi pražského PKS to bylo to samé.
Existuje jedno dobré řešení pro všechny? Nemyslím. Proto bych chtěla nastavit systém tak, aby byl co nejvíc flexibilní a dával aktérům možnost rozhodnutí dle aktuální situace. A aby ten systém nepřestal fungovat hned jak ho zavedeme, protože se změnili podmínky a tím jsme nepočítali. Vím, že to lze, jen to bude nějakou dobu trvat. A také nejde jen o jednoduchá opatření, ale o celý systém řízení.
Takže konkrétněji: S jakými představiteli MS? Já bych na toto téma oslovila předsedy a uspořádala na toto téma několik workshopů. Pak bychom vydefinovali, jaké jsou možné cesty k fóru pro různé typy lidí (extroverty, introverty, staré, mladé, kreativní, analytické,...) a začali s tím pracovat. Už jenom tím, že to téma otevřeme, na něj obrátíme pozornost. Opatření může být víc, každý si může vybrat - důležitý je výsledek - odpovídající aktivita na fóru. Tímto způsobem jsem byla zvyklá zavádět inovace zdola. Dělá se to v některých organizacích, kde už přišli na to, že rigidní systémy řízení shora selhávají.
Mít v pirátské organizaci systém přímé demokracie s nejvyšším orgánem typu CF a k tomu mít funkční systém řízení odborných otázek na základ hierarchie kompetencí - to je ta výzva, která přesahuje možnosti PO. To, o co si Piráti celou dobu snaží, co je teoreticky vymyšlené a zakotvené ve stávajících procesech, to je teď v realitě podrobováno tvrdé zkoušce. Především v Praze, kde máme vnitrostranické struktury (PKS, MS) a kromě toho zastupitelské kluby, které mají moc rozhodovat v komunálních otázkách. Kromě toho odborné týmy, které fungují velmi rozdílně. To, co se nakonec bude na konkrétním místě realizovat (postavit školu, zrušit školu - apod.), rozhodují konkrétní lidé. A ti lidé často ty procesy dobře neznají nebo je chápou jinak, než byli "starými Piráty na fóru kdysi vymyšleny". Tam vidím problém, o kterém nechceme slyšet a už vůbec ho řešit. Dokud se opět nesjednotíme na základních pirátských principech a cílech - a k tomu by mohlo krásně sloužit zasedání CF v Ostravě, budeme trávit spoustu času diskusí o detailech, na kterých se stejně nemůžeme shodnout, když se na problematiku dívá pouze svojí optikou a uniká nám podstata.
A kde vidím podstatu?
Tím, že se po komunálních volbách dostalo k Pirátům hodně nových lidí, kteří už neodpovídali "starému pirátskému profilu", došlo k různým interpretacím pirátských principů. Co bychom si měli znovu definovat?
Věříme ještě stále v demokracii i v naší struktuře, nebo nám stačí chodit na demonstrace?
Jak se změní motivace člověka k politické práci, když se politika stane jeho živobytím?
Jak chceme pečovat o naše dobrovolníky ale také o kariérní politiky, kteří díky "prohrané bitvě" přijdou o svoje živobytí?
Jak chceme přesvědčit další odborníky, aby pracovali pro Piráty, když si jich nedokážeme vážit?
Jak chceme spolupracovat v koalicích - jaké kompromisy jsou ještě přípustné?
Pokud si toto nevyjasníme, bude se zvětšovat rozdíl mezi "dvojím metrem", kterým máme teď tendenci posuzovat "tu naši " práci s prací "těch druhých". Kdo je víc opravdový Pirát, ten co jede guerillu, nebo ten co se snaží prosadit alespoň něco z programu konstruktivním přístupem. A tady je prostor pro vyřizování účtů. Nikdo není úplně imunní vůči vlivu moci a pokušení ji zneužít. I to musíme reflektovat. Jen procesy tomu nezabrání, je potřeba pracovat i s lidmi a vytvořit prostředí, kde se za chyby nebude pranýřovat. Jinak můžeme velmi rychle sklouznout k totalitním praktikám (zcela nevědomě a s tím nelepším úmyslem).
A právě přístup k lidem, zájem o jejich další rozvoj a o to s jakými cíli přicházejí a zda se jim je daří plnit - v tom by PO mělo být podporou pro MS a vlastně pro každého Piráta. To nejsou jen řeči. To mluvím o vlastní zkušenosti při zakládání a vedení MS úplně od začátku. To mám na mysli, pokud mluvím o kariérním výhledu. Nezáleží, na jakém to bude formuláři, ale je důležité, aby ostatní věděli o co komu jde. Jinak budeme vysedávat nad nekonečnými diskusemi a vládnout nám bude několik schopných technologů moci a my si toho ani nevšimneme.
Je to takto srozumitelnější?
