Přechod Prahy na ekologické zemědělství

[Ivet]

Ahoj, k mediálně vděčnému plánu Prahy na přechod magistrátních pozemků do režimu ekologického zemědělství jsem zpracoval lehce odborné stanovisko, závěry jsou použitelné i jinde, i když mimo Prahu nástroje státu pro podporu zemědělců fungují.
Téma třeba zde: https://archiv.ihned.cz/c7-66667410-rer ... gs7OtT-prM

Přechod pozemků v Praze do režimu ekologického zemědělství

Rozloha Prahy je asi 500km2 a zhruba třetinu zabírají zemědělské pozemky, zejména orná půda.
Z celkové plochy orné půdy v Praze patří Hlavnímu městu Praze asi 10% - necelých 1700ha. To je rozloha většího zemědělského podniku v ČR. Tuto plochu mělo od Prahy pronajato, hospodařilo na ní a platilo magistrátu nájem několik desítek zemědělských podniků.

Magistrát hl. m. Prahy přišel v minulých měsících s požadavkem, aby na jeho pozemcích byly aplikovány postupy ekologického zemědělství (EZ). Pro podporu svého záměru vypověděl všechny pachtovní smlouvy a předpokládá jejich obnovení v roce 2020 jen s těmi podnikateli, kteří se k ekologickému pěstování plodin přihlásí.
To je legitimní představa vlastníka - města. A vlastně i sympatický politický cíl.

Z posledního jednání na magistrátu zemědělci nabyli dojmu, že město nebude trvat na tom, aby splnili formální statut EZ, ale bude stačit, pokud budou dodržovat pravidla šetrného hospodaření, která specifikuje magistrát. Magistrát bude zcela jistě trvat na tom, že se nebudou při ochraně rostlin používat pesticidy. V takovém případě se ale už v podstatě o ekologické zemědělství jedná. Pokud bude magistrát zavádět svá vlastní pravidla, vznikne prostor pro jejich porušování. Magistrát bude muset platit rozbory na používání chemie a zaměstnávat další lidi, kteří by to fyzicky kontrolovali. Vlastní pravidla magistrátu mohou jít proti povinnostem, které musí zemědělci plnit, aby dostali základní dotaci (SAPS).

Pokud by město trvalo na přechodu na ekologické zemědělství se vším všudy, bude to pro všechny jasnější a transparentnější.
Kontrolu ekologického hospodaření by zajišťoval stát a státní agentury. Tato kontrola je přísná, ale předvídatelná a rovná. Magistrát by nemusel na tuto činnost vynakládat žádné prostředky.
Pokud nebude podnikatel fakticky zařazen do ekologického zemědělství, nemůže prodávat certifikované výrobky a tím pádem nemá šanci na vyšší prodejní cenu. Ta může být i o 1/3 vyšší, než je cena v konvenčním zemědělství. Pokud tedy někdo bude dodržovat šetrné podmínky magistrátu (bez chemie, bez průmyslových hnojiv atd.) a nebude veden jako ekologický zemědělec, dobrovolně se připravuje o 1/3 zisku na komoditě a současně neudrží vysoké výnosy. Pak je výrazně motivován dále používat chemii, protože bude vědět, že město nemá kapacitu ani vybavení kontrolovat, zda ji použil.
Zemědělci spíš podpoří držení se všeobecně platných pravidel ekologického zemědělství.

Problém přechodu magistrátních pozemků na opravdové EZ přináší další zásadní dopady na podnikání jednotlivých nájemců magistrátní půdy v Praze. Dominantní využití zemědělské půdy v ekologickém režimu v ČR jsou pastviny, taková forma využití je v úrodné Praze nepředstavitelná, mimo pár solitérních pozemků s hobby chovatelstvím zvířat.

Nároky na pěstování plodin v ekologickém režimu vyvolávají značné investice na straně podniků do čištění, sušení i skladování plodin, nové techniky a nelze fakticky v jednom podniku hospodařit na části půdy ekologicky a na části konvenčně. Teoreticky to možné je, ale dle pravidel EZ se musí vše skladovat odděleně, používat jinou techniku na sklizeň konvenční produkce a jinou na sklizeň ekologické produkce.
Jednotlivé zemědělské podniky mají v pronájmu od Prahy 10-20% z celkové rozlohy půdy, na které pracují. To znamená, že kvůli relativně malé rozloze, musejí kompletně přejít na ekologický způsob pěstování. Předpokládejme, že požadavek magistrátu jako dobrý způsob hospodaření přijmou za svůj.

Problém nastává, z jakých zdrojů tento přechod investovat. Podniky s hospodařením na půdních blocích na území Prahy nedosáhnou na žádnou podporu ekologického zemědělství z Programu rozvoje venkova, ani na krajinné prvky typu nektarodárné pásy. Přitom, kdyby hospodařily na poli přes silnici ve Středočeském kraji, mohou čerpat podporu 4 - 5.000 Kč na hektar a mají zdroje jak nahradit nižší výnosy a vyvolané investice. Pravidla EU však podporu podniků v bohaté Praze neumožňují.

Plán Prahy, že v případě nezájmu zemědělců o ekologizaci, pole zatravní, je sice možný, ale extrémně nákladný. Když pomineme zatravnění pozemků magistrátu v řádu desítek milionů korun, samotná údržba nejlevnějším sekáním 4x ročně vyjde jen na pozemcích magistrátu při ceně seče 1,5 Kč/m2 na 100.000.000 Kč a současně Praha přijde o 7 mil. Kč na nájmech. Plošné zatravnění pozemků není diverzita, o kterou by mělo město usilovat, velkoplošná sekačka s kladivy navíc vše živé na pozemcích zabije.

Kdyby Praha svoje partnery podpořila, jako to dělá stát v sousedním kraji, vyjde jí ekologizace na celé ploše orné půdy v hlavním městě - 15.000ha půdy, na 50-60 mil. Kč ročně. To je nemalá částka, ale je to polovina nákladů na udržování 10% vlastních pozemků z celkové plochy orné půdy ve městě. Pak skutečně získá ekologické zemědělství na ⅓ celkové výměry Prahy, malé půdní celky, krajinné prvky.
Z pohledu rozpočtu Prahy se jedná o malou částku s obrovským, skoro výtvarně krajiným efektem.

Zemědělci bez podpory ekologizace nájmy neobnoví, radši obětují 10% rozlohy svých polí, než aby investovali desítky milionů do technologií a staveb a ocitli se v každoroční ztrátě. Když máte ekologicky vypěstované obilí, nemůžete ho od kombajnu odvést do výkupu Agrofertu, potřebujete vlastní linku a sklady na plodiny, pro následný prodej specializovaným potravinářským odběratelům.
Anebo na podmínky, bez evidence jako EZ, přistoupí, ale budou dále používat chemii a riskovat. Případně si pole pronajme někdo, kdo zde bude pěstovat trávu na seno a vozit ji do spalovny. To ale není cesta moderního ekologického zemědělství.

Finanční náročnost přechodu na EZ
Největší vyvolanou investicí je posklizňová linka, bez které není možné v ekologickém zemědělství fungovat. Pokud nepoužíváte chemii na potlačení plevelů, je nutné počítat s tím, že budete mít pole silně zaplevelená a spolu s pšenicí sklidíte i množství nežádoucích příměsí. Ty je nutné okamžitě vyčistit, jinak během pár dní svoji vlhkostí zničí kvalitu produkce, obilí usušit a uskladnit.

Odhad počátečních investičních nákladů pro běžný podnik 500ha:

Posklizňová linka (čistička, sušička, dopravní cesty, příjmový koš, velín apod.) : 10 mil. Kč
Hala 1000 m² na uskladnění 60 % produkce: 18 mil. Kč
Stroje: plečky, rozmetadlo kompostu, lis na seno, žací lišta na kosení trávy,
shrnovač píce, prutové brány 6 mil. Kč
Celkem: 34 mil. Kč.

Dále je nutné počítat s tím, že celková potřeba pracovních výkonů se zvýší. Pokud budete například plečkovat pole místo chemického ošetření, budete mít denní výkonnost plečky zhruba 20% oproti postřikovači. To znamená další potřebu lidské síly, které momentálně není, větší spotřeba nafty atd.

Zemědělci v Praze nechtějí jistě přechod na ekologické zemědělství blokovat, ale pravidla a finanční náročnost pro jeho provozování je stejná jako v regionech. To odráží podpora z Programu rozvoje venkova. Pokud Praha nenajde cestu, jak zemědělcům s přechodem finančně pomoct, nemůže spravedlivě očekávat, že ji zemědělci budou realizovat. Zemědělství i v ekologické variantě zůstává nejlevnějším způsobem péče o kulturní krajinu.

[Milan.Dadourek]

Snad promineš nějaké poznámky:

Pokud by město trvalo na přechodu na ekologické zemědělství se vším všudy, bude to pro všechny jasnější a transparentnější.
Kontrolu ekologického hospodaření by zajišťoval stát a státní agentury. Tato kontrola je přísná, ale předvídatelná a rovná. Magistrát by nemusel na tuto činnost vynakládat žádné prostředky.

V zásadě souhlasím. Jen kontrolní organizace (KEZ, ABCert, Biokont) nejsou státní - naštěstí - jejich přístup je celkem lidský.

Nároky na pěstování plodin v ekologickém režimu vyvolávají značné investice na straně podniků do čištění, sušení i skladování plodin, nové techniky a nelze fakticky v jednom podniku hospodařit na části půdy ekologicky a na části konvenčně. Teoreticky to možné je, ale dle pravidel EZ se musí vše skladovat odděleně, používat jinou techniku na sklizeň konvenční produkce a jinou na sklizeň ekologické produkce.

Konvence a EZ v jednom podniku jsou komplikované, ale ne až tolik. Třeba technika jiná být nemusí - jen přibývá čištění strojů. Těchto kombinovaných podniků ubylo hlavně proto, že podle NV 76/2015 nově nemají nárok na platby na opatření ekologické zemědělství.
Navíc lze vidět smysl v tom, aby pozemky jednoduše přednostně přešly do užívání biozemědělců. (Řekl bych, že jsou i kolem Prahy). Vyloučený není ani zájem zcela nových subjektů. Po půdě je hlad, takže bych čekal, že se farmáři najdou. Ta výměra odpovídá pěti až dvaceti hezkým rodinným farmám.

Problém nastává, z jakých zdrojů tento přechod investovat. Podniky s hospodařením na půdních blocích na území Prahy nedosáhnou na žádnou podporu ekologického zemědělství z Programu rozvoje venkova, ani na krajinné prvky typu nektarodárné pásy. Přitom, kdyby hospodařily na poli přes silnici ve Středočeském kraji, mohou čerpat podporu 4 - 5.000 Kč na hektar a mají zdroje jak nahradit nižší výnosy a vyvolané investice. Pravidla EU však podporu podniků v bohaté Praze neumožňují.

Nechci kecat, ale myslím, že to tak není. Toto se týká např. podpor na investice v rámci PRV, ale klasických zemědělských plateb imho nikoliv. Rozhodně to nevidím v příslušných nařízeních vlády (50/2015 saps, 75/2015 aeko, 76/2015 ez).

Plán Prahy, že v případě nezájmu zemědělců o ekologizaci, pole zatravní, je sice možný, ale extrémně nákladný. Když pomineme zatravnění pozemků magistrátu v řádu desítek milionů korun, samotná údržba nejlevnějším sekáním 4x ročně vyjde jen na pozemcích magistrátu při ceně seče 1,5 Kč/m2 na 100.000.000 Kč a současně Praha přijde o 7 mil. Kč na nájmech. Plošné zatravnění pozemků není diverzita, o kterou by mělo město usilovat, velkoplošná sekačka s kladivy navíc vše živé na pozemcích zabije.

Ta čísla mi moc nesedí. Nevím, jakou sazbu počítáš na zatravnění.
Sazba za seč je každopádně mimo. Dnes se seč sena zaplatí prakticky z výnosů píce, otava se mírně doplácí. Více sečí se nedělá, pokud ano, pak proto, že se sklizeň vyplatí. Sečení čtyřikrát ročně neodpovídá zemědělskému hospodaření ani potřebám biodiverzity. 1,5Kč/m2 je sečení na krátký pažit někde v parku, kdy se hmota likviduje, řekl bych.
Tím nechci říct, že udělat z Prahy JZD je dobrý nápad. Spíš, pokud se neví, co s tím, tak si to možná vezmu - nemyslím, že zkrachuju

Zemědělci bez podpory ekologizace nájmy neobnoví, radši obětují 10% rozlohy svých polí,...

To bych si nemyslel. Subjektů, které chtějí hospodařit není málo a další mohou vzniknout. Ani ztráta 10% výměry není zanedbatelná. Vedle toho je možné se kombinaci K/EZ vyhnout rozštěpaním podniku, což se děje často.

Když máte ekologicky vypěstované obilí, nemůžete ho od kombajnu odvést do výkupu Agrofertu, potřebujete vlastní linku a sklady na plodiny, pro následný prodej specializovaným potravinářským odběratelům.

Jako můžu - jen už to nebude produkce EZ, ale K (konvence) - což ovšem není zakázané. Podobně je to s pící či zvířaty. Rozdíl ve výkupních cenách někdy je, někdy ne - záleží na komoditě, takže to už je věc úvahy podniku.

Zemědělci v Praze nechtějí jistě přechod na ekologické zemědělství blokovat, ale pravidla a finanční náročnost pro jeho provozování je stejná jako v regionech. To odráží podpora z Programu rozvoje venkova. Pokud Praha nenajde cestu, jak zemědělcům s přechodem finančně pomoct, nemůže spravedlivě očekávat, že ji zemědělci budou realizovat.

Představa, že každý biozemědělec "v regionech" začal s investiční dotací z PRV, je lichá. Já i řada mých kolegů jsme v eku a žádnou dotaci jsme nedostali. Pastvinářství je imho celkem možná volba - alespoň by se půda zakonzervovala a podpořila biodiverzita. Znám i zelináře či polaře, kteří začali bez dotace. EDIT: Ale samozřejmě by se podpora asi hodila a možná i vyplatila - ovšem podmíněná třeba výsledným stavem krajiny. Počítat je potřeba s nižším pachtovným.

Imho je možná cesta provést průzkum zájmu a pak by se vidělo.

[Marek.Rebicek]

@Milan.Dadourek Díky, já nejsem zemědělec, jen poučený laik.
Jen nezapomeň, že to nejsou žádné ucelené plochy, ale vždy pár hektarů na obrovské ploše obvodu Prahy, jednotlivé farmy z toho nesestavíš. Chybí ti taky prostor pro zázemí. Dobytek z Prahy zmizel v 90. letech, budeš muset budovat masivní oplocení podél dálnic, řešit stížnosti na pach, čelit krádežím dobytka i třeba usmrcení dobytčete na pastvě pro maso. Podniky hospodařící v Praze mají nárok jen na základní platbu na hektar.
Zatravnění - těžko si tu lze představit pícninářství, lidi tu požadují prostupnou krajinu, v podstatě park, budou si stěžovat, že mají mokré boty a nutit politiky sekat.
Ale budu rád, kdyby jsi měl cestu na východ Prahy, vezmu tě za svými kamarády, kterým by se tvoje poznatky možná hodily.

Edit:
http://eagri.cz/public/web/file/26868/P ... chvlen.pdf str. 13

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA
ČLENSKÝ STÁT A SPRÁVNÍ REGION
ČESKÁ REPUBLIKA
Regionem konvergence je celé území ČR mimo hlavního města Prahy.

Ekologické zemědělství je součást PRV.

[Milan.Dadourek]

...Jen nezapomeň, že to nejsou žádné ucelené plochy, ale vždy pár hektarů na obrovské ploše obvodu Prahy, jednotlivé farmy z toho nesestavíš. Chybí ti taky prostor pro zázemí. Dobytek z Prahy zmizel v 90. letech, budeš muset budovat masivní oplocení podél dálnic, řešit stížnosti na pach, čelit krádežím dobytka i třeba usmrcení dobytčete na pastvě pro maso. Podniky hospodařící v Praze mají nárok jen na základní platbu na hektar.
Zatravnění - těžko si tu lze představit pícninářství, lidi tu požadují prostupnou krajinu, v podstatě park, budou si stěžovat, že mají mokré boty a nutit politiky sekat.
Ale budu rád, kdyby jsi měl cestu na východ Prahy, vezmu tě za svými kamarády, kterým by se tvoje poznatky možná hodily.

Jasně. Roztříštěnost může být problém. Ale někdy i výhoda, protože to znamená potenciální přístupnost pro více zájemců v sousedství. A třeba pro zelináře či sadaře může být pár ha dost.
Dobytek nejsou nutně jen velké krávy. Např. jsou k mání celkem automatizované dojírny pro ovce a kozy a ovčí nebo kozí sýry by v Praze určitě byly kšeft. Krádeže určitě můžou být potíž. Oplocení také - ale mi zase oplocujeme proti vlkovi . Vůbec netvrdím, že to není výzva.
Pokud je nárok na jednotnou platbu, pak je určitě nárok i na další platby na plochu (které ovšem nejsou pro konvenční pole) - EZ, na trávě AEKO. Celkem na trávu cca 10k/ha, na orné záleží na plodině (třeba ostatní, což je i obilí, se sapsem dohromady asi 12k). Ovšem EZ je dostupná jen pro "čisté" biopodniky (nesmíšené s konvencí).

Jinak jsem nechtěl nějak zlehčovat užitečný přehled rizik, který jsi sepsal. Určitě je potřeba je promyslet. Akorát nejsem takový skeptik ohledně podnikavosti a zájmu farem v okolí. Ale můžu se plést. Vzhledem k tomu, co jsi psal, by to asi chtělo fakt nějaký průzkum.

EDIT: Pardón, přehlédl jsem ten odkaz. Netvrdím - můžeš mít pravdu ohledně těch plateb AEKO a EZ. Nikdy jsem se Prahou nezabýval. Pak by samo ekonomika vycházela jinak. Chtělo by to se zeptat v Praze na SZIFu. Případně to zkusím, až mi vyjde chvilka, prověřit přes kolegy.

[Ales.Jakl]

Díky za dobrou zprávu. Poslal jsem to kolegům z Potravinové suverenity. Myslím, že po těch 1650 ha se jenom zapráší i bez nějakých velkých dotací. Viděl bych to spíš na sady, zeleninu + různé netradiční plodiny (byliny, květiny)+ možná pastviny pro koně s agroturistikou a pracovní rekreací pro Pražáky. Doufám, že to okopírují i další města v ČR.

[Marek.Rebicek]

Díky za dobrou zprávu. Poslal jsem to kolegům z Potravinové suverenity. Myslím, že po těch 1650 ha se jenom zapráší i bez nějakých velkých dotací. Viděl bych to spíš na sady, zeleninu + různé netradiční plodiny (byliny, květiny)+ možná pastviny pro koně s agroturistikou a pracovní rekreací pro Pražáky. Doufám, že to okopírují i další města v ČR.

Promin, ale ty zijes v nějakém skleníku, jak chceš tohle řešit na 20ha bloku uvnitr 150ha pole třeba vedle letnanskeho výstaviště a sídliště? Víš jak vypadá pole hrachu či máku v aglomerací?

[Marek.Rebicek]

Jinak tedy zpet k podstatě tematu, zemědělci chtějí přejít na ekologické zemědělství s podporou jako mají sousedi v STČ. Ta není podle pravidel PRV možná. Měla by je Praha podpořit ze svého a tím získat ekologické pěstování na třetině své rozlohy?

[Jan.Prokop]

Díky za dobrou zprávu. Poslal jsem to kolegům z Potravinové suverenity. Myslím, že po těch 1650 ha se jenom zapráší i bez nějakých velkých dotací. Viděl bych to spíš na sady, zeleninu + různé netradiční plodiny (byliny, květiny)+ možná pastviny pro koně s agroturistikou a pracovní rekreací pro Pražáky. Doufám, že to okopírují i další města v ČR.

Promin, ale ty zijes v nějakém skleníku, jak chceš tohle řešit na 20ha bloku uvnitr 150ha pole třeba vedle letnanskeho výstaviště a sídliště? Víš jak vypadá pole hrachu či máku v aglomerací?

Pole máku by bylo pryč, jen by se trochu makovice zazelenaly

[Ales.Jakl]

Jinak tedy zpet k podstatě tematu, zemědělci chtějí přejít na ekologické zemědělství s podporou jako mají sousedi v STČ. Ta není podle pravidel PRV možná. Měla by je Praha podpořit ze svého a tím získat ekologické pěstování na třetině své rozlohy?

Nechal bych to na jednání Prahy se zájemci. Podle mých čerstvých informací už ta jednání čile probíhají...

[Jiri.Lehejcek]

Ahoj,
díky za otevření tématu. O detailech je jistě třeba diskutovat, jako celek je to nicméně velmi pozitivní přístup, kterým se vydávají v ČR i další města (Tábor, Příbor). Obecně jsem ale také optimistický. Byť finanční pomoc vždy uvítá každý, tak není nikde psáno, že na těch polích musí hospodařit současní pachtýři. Domnívám se, že si to sedne. Někde přejdou podniky do EZ, jinde využijí možnosti souběhu, jiné půdu opustí a rád si ji pronajme někdo jiný a takové půdy, o níž nebude stát nikdo, bude jen velmi málo. Blízkost Prahy je NAOPAK extrémně výhodná. Pražané jsou schopni platit za biopotraviny a iniciativy jako komunitou podporované zemědělství se v Praze rychle rozvíjejí. Toto je přesně příležitost pro podobné projekty zelinářů a sadařů, kteří budou Prahu zásobit kvalitními potravinami s vysokou přidanou hodnotou. Osobně tedy nejsem v případě Prahy pro přílišné vícenáklady. Alespoň ne v první fázi. Co je třeba v souvislosti s EZ podporovat dlouhodobě a všude, to je poradenství - to je za mě jediná výjimka. Jinak pokud by přeci jen nějaká půdy zbyla ladem, pořád tu je například nadace pro půdu, která se o ni ráda postará a zprostředkuje začátek mladým ekologickým zemědělcům...

Jako klíčové tedy vnímám, aby se Praha nevydala cestou žádného kočkopsa, ale čistého EZ, které jak jste popsali výše, je pro ní bez nákladů na kontrolu a kryté fungující legislativou...