Nominace Viktora Derku do Rozhodčí komise

[Stanislav.Stipl]

Ahoj,
měl bych dotaz na kandidáta. Jedním z úkolů RK je shromažďovat návrhy na změnu stanov.
1) Co si myslíš o návrzích na změnu stanov, o kterých se hlasovalo na minulém a předminulém zasedání CF?
2) Domníváš se, že by bylo vhodné, aby RK návrhy na změnu stanov nejen shromažďovala, ale také pomáhala s jejich formulací, případně k nim dávala nějaké stanovisko?
Děkuji.

[Viktor.Derka]

Ahoj,
měl bych dotaz na kandidáta. Jedním z úkolů RK je shromažďovat návrhy na změnu stanov.
1) Co si myslíš o návrzích na změnu stanov, o kterých se hlasovalo na minulém a předminulém zasedání CF?
2) Domníváš se, že by bylo vhodné, aby RK návrhy na změnu stanov nejen shromažďovala, ale také pomáhala s jejich formulací, případně k nim dávala nějaké stanovisko?
Děkuji.

Ad 1) Vycházím z toho, že se jedná o níže uvedené návrhy, které tedy uvedu jeden po druhém (jestli jsem nějaký opomněl, pak stačí říct):

Návrh k zániku a pozastavení členství

Změna byla dílčím způsobem technická, hlavní novinkou bylo ono zavedení možnosti pozastavit členství. S tím v zásadě souhlasím, byť u návrhu vidím jeden technický problém v tom, že pokud někdo předtím se chtěl "potichu" zbavit členství, stačilo nezaplatit příspěvek - za nynějšího stavu mu bude toliko pozastaveno členství, tudíž trochu hrozí, že bude růst počet členů s pozastaveným členstvím, ačkoli půjde o členy, u nichž je "obnovení" členství spíše nepravděpodobné.

Přesto jsem návrh podpořil, protože obecně možnost pozastavení členství beru jako potřebné.


Možnost měnit stanovy mimo zasedání

Návrh jsem po úvaze nepodpořil. Rozumím reasoningu, ale v tomto znění byl návrh potenciálně nebezpečný. Stanovy jsou vystavěny tak, že dle čl. 6 odst. 4 se usnáší orgány většinou přítomných (v případě změny stanov jde o 3/5 většinu přítomných - chápu logiku, protože kdyby bylo 3/5 všech, mohlo by se lehce stát, že už stanovy nepůjde nikdy změnit). Zde ale dospíváme k problému - současný systém, když vyžaduje změnu na zasedání, má v sobě tu brzdu, že není možné učinit nebezpečnou změnu stanov, aby to všem nebilo přímo do očí na zasedání. Kdyby šlo změny dělat online, tak by stačilo vhodně načasovat hlasování na heliosu tak, aby část členů se (kupř. z důvodu prázdnin) s návrhem pořádně neseznámila. Nevadí mi možnost hlasovat o stanovách online, ale potom by bylo nutno vymyslet jinou brzdu, než to současné hlasování na zasedání.

Technická novela

Návrh jsem podpořil, z mého pohledu se nejedná o nic sporného.

Přijímání členů

V době přijímání jsem ještě nebyl členem, tak jsem ve věci hlasovat nemohl. Osobně návrh za moc pozitivní nepovažuji, protože se jednalo o jistou koncentraci strany. Dvoufázové odsouhlasování členů bylo v Topce ještě když jsem byl členem - kdy muselo o návrhu souhlasit místní i regionální předsednictvo souhlasit - efektem je, že se diametrálně posiluje moc existující struktury výkonných orgánů strany, které mohou kontrolovat, aby jim náhodou někdo stranu "nesebral", což je sice skvělé pro stranu budovanou seshora, už ale ne tolik pro stranu budovanou zdola.

Omezení kumulace funkcí

Ohledně mého členství platí zde to samé jako v případě návrhu výše. V zásadě všechny projednávané návrhy se týkaly blanketního zmocnění buďto CF nebo RV stanovit vnitřním předpisem další omezení pro obsazování funkcí ve straně. Osobně bych nepodpořil ani jeden návrh, protože imho pokud chceme dávat takové kompetence jakémukoliv orgánu, pak by mělo již ve stanovách být aspoň rudimentárně řečeno, jaká je možnost diskrece takového orgánu - ne dát víceméně neomezené blanketní oprávnění. Osobně bych klidně podpořil zavedení takové pravomoci, pokud by u ní byly uvedeny nějaké hranice - např. koho se jedná, co se může zohlednit, atp. Pokud bych měl učinit analogii - bylo již považováno za protiústavní, pokud u věcí, které musí být regulovány zákonem, byla veškerá regulace vtěsnána do prováděcího předpisu (typicky vyhlášky ministerstva), přičemž v zákoně bylo jen řečeno, že vyhlášku vydává ten a onen.


Ad 2)

Jestliže je ve stanovách (a organizačním řádu) řečeno, že RK shromažďuje návrhy na změnu stanov, pak jsem osobně názoru, že pokud by se mělo jednat toliko o převzetí a vedení evidence oněch změn, je to kompetence tak trochu k ničemu. Osobně tedy jsem zcela pro, aby RK návrhy nejen shromažďovala, ale také prošla a dala k nim feedback - zcela určitě sdělila, s jakými předpisy případně v rozporu, co je případně nutno změnit (aby se zabránilo případné vnitřní rozpornosti již v tomto bodu). Co se týče dolaďování formulací, tak tam bych byl trochu opatrnější - určitě by neměl být problém s formulací vypomoci, ale v žádném případě by to nemělo dospět do bodu, kdy RK bude takovou "továrnou na změnu stanov", kdy člen napíše, co by chtěl mít ve stanovách změněno, načež RK by poslušně vyhotovovala návrhy.

Ohledně vyjadřování se k návrhům na změnu stanov - ano, myslím, že by to bylo k užitku - samozřejmě v rovině nezávazného vyjádření (u takového by ale muselo vždy být transparentně řečeno, kolik členů pro něj bylo - je samozřejmě rozdíl, pokud RK bude jednomyslně proti, protože je návrh věcně špatný, a je rozdíl, pokud se RK vnitřně usnese jen většinou jednoho člena).


To je asi za mě momentálně všechno, v případě dotazů jsem schopen dovysvětlit.

[Viktor.Derka]

Ještě tahle otázka, jak by si rozhodl v této kauze (Wagnerová vs RP)?
viewtopic.php?p=568769#p568769

Dotaz jsem nevyignoroval, zítra napíšu odpověď, jen mi teď večer přijeli do Lublinu rodiče, tak jsem nestihl vyprodukovat odpověď společně na obě otázky. Počítám s tím ale.

[Jan.Lejcko]

Ještě tahle otázka, jak by si rozhodl v této kauze (Wagnerová vs RP)?
viewtopic.php?p=568769#p568769

Dotaz jsem nevyignoroval, zítra napíšu odpověď, jen mi teď večer přijeli do Lublinu rodiče, tak jsem nestihl vyprodukovat odpověď společně na obě otázky. Počítám s tím ale.

Tak už jsem se k tomu dostal. Z toho, co na věc koukám, tak problém spočívá ve dvou otázkách:

• Je možné rozhodnout o podmínečném zrušení registrace příznivce?

• Které předsednictvo je příslušné ke konání dle § 11 Pravidel pro členy a příznivce?

Na první otázku budu mít patrně nechutně obojakou odpověď. Rozhodnutí o podmínečném zrušením v administrativním smyslu je pravomoc, která musí mít oporu ve vnitrostranických předpisech. Tzv. "podmínka" má také oporu v trestním zákoníku, soud si nemůže to jen tak vymyslet, že trest podmínečně neudělí - analogicky máme možnost podmíněného upuštění od správního trestu v § 42 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. V tomto aspektu bylo rozhodnutí RP v rozporu s předpisy, protože si vymysleli modifikaci trestu, na kterou ale potřebují mít pravomoc, což zde nebylo dodrženo.

Přes toto formální pochybení ale nejsem názoru, že materiálně bylo zmíněné jednání RP v tomto aspektu problematické, protože celou věc lze vyložit tak, že se nejednalo materiálně o rozhodnutí o podmínečném zrušení registrace, nýbrž o varování, že zmíněné jednání je problematické, a při jeho opakování bude přistoupeno ke zrušení registrace. Samozřejmě jedná-li se o pouhé varování, tak nemá onen úkon žádnou administrativní povahu, čili pokud by následně došlo k případnému "promlčení" skutku (v tomto případě tedy žádné promlčecí lhůty nejsou - časový aspekt ale bude již hrát roli v případném posouzení, zda byl naplněn onen "řádný důvod" pro zrušení registrace), nemohla by se následně zrušit registrace. Že se proti tomuto RK nějak brutálně nevymezila, chápu, byť osobně postrádám v odůvodnění tuto mou úvahu.

Ve věci druhé otázky považuji rozhodnutí RP za věcně nepříslušné. Rušení registrace patří do oblasti působnosti oblastního předsednictva na základě § 20 odst. 6 písm. d) Organizačního řádu. Dle § 10 odst. 1 písm. l) Organizačního řádu vykonává RP úkoly oblastního předsednictva ale pouze tam, kde nepůsobí žádné krajské sdružení (pokud se nějak hrozivě nemýlím, tak krajská sdružení máme ve všech krajích, tudíž k aplikaci tohoto ustanovení by nyní v praxi docházet nemělo). O zrušení registrace tudíž bylo příslušné rozhodnout PKS příslušného kraje, a ne RP - RP tímto jednáním si osobovalo pravomoc, kterou dle vnitřních předpisů má jiný orgán. Výklad RK, že RP vykonává působnost na celém území republiky, je sice pravda, ale je nutno odmítnout, že by mohlo RP na území celé republiky vykonávat působnost jakéhokoliv PKS nebo PMS, nemá-li k tomu přímo vnitřními předpisy stanovenou působnost (což zde neplatí). Opačný přístup je socialistický demokratický centralismus, kdy platilo, že ústředí může řešit cokoliv i na místní úrovni, která nemá žádnou svou samostatnou působnost, což ale je přístup imho nevhodný, zejm. pro stranu stojící na principu subsidiarity. Že toto RK podržela, považuji za jednoznačnou chybu.

Takže to by bylo asi tak za mě k této kauze

[Vojtech.Pikal]

(Mno, ještě že už jsme od té doby zavedli místní příslušnost RegP, aby bylo lze příslušnost dovodit a osoba si ji nemohla libovolně měnit. Teď to ještě implementovat.)

[Antonino.Milicia]

Ahoj,
dovolím si Tě oslovit s úplnou případovou studií :)

Hypotetická situace:

Jaké navrhuješ řešení situace, kdy by se na Tebe/RK obrátil člověk ("stěžovatel"), který se zúčastnil personálního výběrového řízení organizovaného MS/KS PS na veřejnou pozici v orgánech obce/kraje s tím, že se mu nezdá vyhodnocení tohoto řízení, aniž by se ho přímo týkal jeho výsledek a měl z něho možný prospěch (stěžovatel se už za žádných okolností nemůže stát vítězem výběrového řízení, byť se ho zúčastnil).

Stěžovatel rozporuje zejména skutečnost, že:
1) v průběhu řízení se změnila výběrová kritéria a jejich váhy (byla jiná předem vyhlášená a jiná ve skutečnosti použitá pro hodnocení),
2) byl vybrán uchazeč, který ani podle jedněch kritérií nebyl jednoznačným vítězem (podle předem vyhlášených byl druhý v pořadí, podle použitých byla rovnost bodů).

Stěžovatel se obrátil na výběrovou komisi a vše podrobně popsal, kde vidí problém, jaké podle něho nastaly chyby atd.). Odpovědí mu bylo, že vyhrál kandidát, který byl nejlepší, protože byl přece zjevně nejlepší, případně nejlepší podle "hlavního kritéria". V dokumentaci by přitom byl uveden soubor kritérií s různými vahami a žádné jako zcela rozhodující. Vítězem byl tedy označen kandidát nejlepší podle jedno z kritérií s vyšší vahou, ale v ostatních kritériích horší, celkově (multikretiriální hodnocení s vahami) ne jednoznačně nejlepší). Stěžovatel by v této situaci i nadále považoval výběrové řízení za chybné a argumentaci členů komise za racionálně a eticky nepochopitelnou/nepřijatelnou, nicméně komise by situaci považovala za vyřešenou (dále nekomunikovala) a ke shodě/dohodě/vysvětlení by nedošlo.

Otázky:
a) Jaké má stěžovat možnosti tuto záležitost v rámci PS eskalovat?
b) Kdo by to měl posuzovat?
c) Jaký by byl rozdíl mezi tím, že je stěžovatel straník nebo nestraník (RegP, zcela mimo stranu)?
d) Považuješ Ty (dle výše uvedeného zadání) rozhodnutí výběrové komise za legitimní, nebo za chybné či sporné? Případně můžeš doplnit proměnné, pokud nějaké k rozhodnutí potřebuješ, a učinit variantní vyjádření.
e) Jaké by měl stěžovatel učinit další kroky?
f) Jaké opatření by měly být učiněny, aby se podobná situace neopakovala?

Pokud by toto nebylo agendou Rozhodčí komise, k zadání se prosím postav jako moudrý spravedlivý člověk řešící spor týkající se PS.

Děkuji za trpělivost nad řešením případové studie :)

[Tomas.Gottwald]

Otázky:
a) Jaké má stěžovat možnosti tuto záležitost v rámci PS eskalovat?
b) Kdo by to měl posuzovat?
c) Jaký by byl rozdíl mezi tím, že je stěžovatel straník nebo nestraník (RegP, zcela mimo stranu)?
d) Považuješ Ty (dle výše uvedeného zadání) rozhodnutí výběrové komise za legitimní, nebo za chybné či sporné? Případně můžeš doplnit proměnné, pokud nějaké k rozhodnutí potřebuješ, a učinit variantní vyjádření.
e) Jaké by měl stěžovatel učinit další kroky?
f) Jaké opatření by měly být učiněny, aby se podobná situace neopakovala?

Čau,

jak koukám, věc je teda lehce živější, než by člověk řekl, ale teda pokusím se co možná nejlépe odpovědět.

Ad a) - obecně je pro řešení porušení vnitřních předpisů příslušná KK, na základě jejihož vlastního přezkumu může věc být dále předložena RK. Prostor pro jiné kroky moc nevidím, leda je možno v případě nespokojenosti s rozhodnutím KK (či potenciálně RK) iniciovat přezkum ze strany CF, které může dané rozhodnutí zrušit.

Ad b) - vyplývá z odpovědi na otázku a).

Ad c) - dle § 2 Rozhodčího řádu může učinit oznámení každý, popř. člen i registrovaný příznivec učinit stížnost dle § 10 odst. 2 Rozhodčího řádu. K rozdílu mezi obojím více zde. Kritériem pro posouzení věci není osoba oznamovatele, popř. stěžovatele, ale zda má věc merit, nebo nemá.

Ad d) - žádostí bylo vyjádřit se v obecné rovině, tudíž se vyjádřím v obecné rovině. Výběrová řízení plní svou úlohu pouze, mají-li transparentně stanovená kritéria, a je-li následný postup výběrové komise takový, že je výsledek přezkoumatelný. Pro podání komplexnějšího posouzení by bylo nutné znát podrobně skutkový stav, takto mohu jen říct, že obě Tebou zmíněné situace pod body č. 1 a 2 jsou problematické - první pod selhává na transparenci, druhý případ selhává na transparenci i přezkoumatelnosti.

Ad e) - vyplývá z odpovědi na otázku a).

Ad f) - tak v obecné rovině jsou případné následky za porušení předpisů uvedeny v § 6 odst. 2 Rozhodčího řádu. Nic bližšího říct nemůžu. RK není orgán, který by vydával generální doporučení, jak vést výběrová řízení.

[Antonino.Milicia]

Děkuji za imho moudré vyjádření imho hodné kandidáta do RK.

[Dalibor.Zahora]

Díky za odpověď, oceňuji, že si vytáhl i tak prastarý termín jako je "socialistický demokratický centralismu", což je docela vhodná paralela.

[Viktor.Derka]

(Mno, ještě že už jsme od té doby zavedli místní příslušnost RegP, aby bylo lze příslušnost dovodit a osoba si ji nemohla libovolně měnit. Teď to ještě implementovat.)

Tak ona i špatně zjistitelná příslušnost k tomu či onomu krajskému sdružení neznamená, že přestalo platit ono ustanovení upravující, kdy RP může plnit působnost oblastního sdružení, a tudíž mohlo přímo zasahovat (správní řád umožňuje atrakci věci na nadřízený správní orgán, ale na tomto nejsou postaveny vnitřní předpisy Pirátů v této konkrétní otázce). Pokud došlo k situaci, že i bez zcela jednoznačně zjistitelné příslušnosti RegP bylo nutno činit takovéto kroky, tak se měla dotčená PKS domluvit, u koho daný příznivce je nejaktivnější - styčnými body by bylo, u kterého fóra nejvíc komentuje věci, jakých schůzí KS se účastní, kde maká jako dobrovolník, atp. Pokud by toto nešlo jednoznačně zjistit, pak měla daná PKS požádat RK o výklad, jak v rámci existujících předpisů určit místní příslušnost. Zásah ze strany RP byl sice časově nejspíš nejrychlejší, a nejefektivnější, ale ne nutně procesně správným postupem.

Díky za odpověď, oceňuji, že si vytáhl i tak prastarý termín jako je "socialistický demokratický centralismu", což je docela vhodná paralela.

Prosím, rádo se stalo.