V tomto příspěvku navážu na svůj první příspěvek, konkrétně na tuto část:
Co v IDSOK není a funguje to v jiných IDS:
Abstrakt: Olomoucký kraj patří do většiny českých krajů, které hraničí se sousedním státem. (Výjimkou jsou pouze Vysočina, Středočeský kraj a Praha.) Olomoucký kraj je jediný z těchto krajů, kde přes tuto hranici nefunguje (až na jednu speciální výjimku, viz dále) spojení VHD. 
Olomoucký kraj sdílí severní hranici s Polskem, konkrétně se jedná o okres Jeseník a jeden silniční přechod v okrese Šumperk (Kladské sedlo). Okres Jeseník je svým způsobem specifický v celém Česku. Demografické a hospodářské údaje a jejich trend nejsou zrovna příznivé - ještě více smutný je fakt, že se dělá pouze málo pro to, aby se tento nepříznivý stav narovnal. Okresní město Jeseník má např. suverénně nejdelší dojezdovou vzdálenost do svého krajského města ze všech okresních měst v Česku. Historicky je okres Jeseník území Slezska, část Nisko, jehož správním městem bývalo historické sídlo Nysa. Toto město je nyní v Polsku, má 43. tis. obyvatel a je blíže k Jeseníku než např. Šumperk. Nejbližším sídlem s více jak 100 tis. obyvateli je pak polské Opole.
Samotné údolí řeky Bělé se svažuje na sever a odtíká do Polska. Severní část okresu s městy Javorník a Vidnava je pak nížina zcela otevřená do Polska - při pohledu z Polska nepoznáte, kudy probíhá hranice mezi státy. Na rozdíl od příjezdu z česko-moravského vnitrozemí, kde musíte překonat hřeben Hrubého Jeseníku.
Proč o tomto píši? Protože přes tuto správní hranici, která nás v dnešní době naštěstí už příliš neodděluje a neomezuje nás v pohybu, nevede žádná linka veřejné dopravy - ani dálková doprava, ani regionální. Před několika lety ještě fungovalo přímé železniční spojení Jeseník-Opole přes stanici Głuchołazy, dnes neexistující. Abych byl přesný, existuje jedna výjimka. Díky peážní trati Jeseník-Krnov mají cestující rychlíkové linky R27 možnost vystoupit ve stanici Głuchołazy ve 4 párech vlaků denně. Bohužel, spojení z tohoto města dále je možné jen o víkendu nebo autobusem - bez integrace, bez pohodlného přestupu, jen pro zkušené cestovatele/dobrodruhy.
Přeshraniční spojení by mohlo přinést nový impuls do tohoto okresu, který se v brzké době zřejmě jen tak nedočká skokového zlepšení spojení do "zbytku Česka" a stejně tak skokového zlepšení vlastní vnitřní infrastruktury. Občanům po obou stranách hranic se otevřou nové pracovní možnosti, stejně tak se firmám v regionu otevře nový pracovní trh. Díky větším městům na polské straně hranice se otevřou obyvatelům Jesenicka možnosti využívání služeb a obchodů, které v okrese nemají. A zejména to bude velké zlepšení služeb pro turisty, oboustranně. Polští turisté se určitě rádi dostanou pohodlně do Hrubého Jeseníku, na polské straně Rychlebských hor jsou lázeňská městečka a rozvíjející se lyžařská střediska - vzájemné přeshraniční propojení může být velkým přínosem.
I) Jak to funguje v jiných krajích na hranici s Polskem
Liberecký kraj
Na CZ-PL-DE trojmezí funguje německé sdružení ZVON, které přispělo k integraci linek v příhraničí těchto tří států, kde můžete cestovat na jednu jízdenku tzv. Euro-Nisa Ticket. Přes hranici do Polska se dostanete třemi autobusovými regionálními linkami a jednou regionální železniční linkou na nedávno obnoveném hraničním přechodu Harrachov-Szklarska Poręba. Díky návaznosti vlaků v Porębě můžete bez problému dále cestovat do Wałbrzychu nebo Wrocławi. Můžete také využít dopravního uzlu v německém Zittau a odtud jet vlakem třeba do polského Zgorzelce. Vše na jednu integrovanou jízdenku (a tím nemyslím absurdní mezinárodní žel. tarif, který považuji na regionální cestování po Evropě za neakceptovatelný).
Královéhradecký kraj
Zde je přístup méně systematický a více "místní", přesto i zde se dostanete přes hranici tam, kde je to potřeba. Místní IDS IREDO má tarifní zóny i na polském území, kam se můžete dostat na jednu jízdenku. Výchozím městem je Náchod odkud vyjíždí 3 autobusové linky směr Kudowa a dále.
Železniční dopravce GW Train Regio provozuje přeshraniční spojení na přechodu Královec-Lubawka (u Trutnova) a víkendové vlaky z Wałbrzychu přes Meziměstí do Adršpachu.
Specialitou je zajíždění polské linky MHD Wałbrzych číslo 15 až do Meziměstí, a to 4krát denně.
Pardubický kraj
Ač má pouze krátkou hranici s Polskem, tak může těžit ze žel. hraničního přechodu Lichkov-Międzylesie, kudy probíhá trať dále do území Kladska. Dnes zde nejsou provozovány žádné dálkové vlaky a regionální osobní vlaky ve směru z Ústí nad Orlicí umožňují přestup dále do Polska buď v české nebo polské pohraniční stanici. S nadcházejícím JŘ ovšem přišla změna dopravce, kdy PCE kraj vysoutěžil na tuto trať soukromého dopravce Leo Express. Ten bude mimo osobních vlaků provozovat také rychlíky mezi Prahou a Wrocławí a to částečně objednané jako vlaky ve veřejné službě Pardubického kraje. Pro Pardubicko se tedy doprava přes tento přechod zlepší. Bohužel, návaznost časová a tarifní pro cestující z Olomoucka nebude zrovna ideální a díky (ne)dopravě na trati Hanušovice-Lichkov nebude využit potenciál zlepšení ani při dopravě do této části OL kraje.
Moravskoslezský kraj
Přeshraniční tarifní integrace zde bohužel nefunguje. Regionální osobní vlaky fungují ze stanice Bohumín přes přechod Chalupki. Osobní dopravu přes přechod Petrovice u Karviné reprezentují pouze vlaky kategorie IC a vyšší, i když zastavují také ve více menších stanicích na obou stranách hranice, takže jsou využitelné pro regionální dopravu. Od roku 2015 byl také obnoven provoz osobních vlaků mezi Českým a polským Těšínem, dnes zde co 2 hodiny zajíždí Regionovy z Frýdku-Místku. U nádraží v Cieszyně je potom autobusák, ze kterého se dá cestovat dále.
II) INTERREG CZ-PL
Nyní lehce odbočím od dopravy.
Málokdo ví, že v Olomouci sídlí sekretariát dotačního programu Evropského fondu pro reg. rozvoj řízeného MMR ČR
Interreg V-A Česká republika – Polsko. Tento program je určen pro finančí podporu projektů v česko-polském příhraničí a je v něm alokováno více jak 212 mil. Euro. Jedním z hlavních cílů programu je samozřejmě také rozvoj infrastruktury.
Doporučuji si nastudovat různé projekty, které byly z tohoto programu financované a osobně si zhodnotit, do jaké míry přispívají skutečně k rozvoji přeshraniční spolupráce a do jaké míry jen nahrazují prostředky do zanedbané vnitrostátní infrastruktury. Jaké částky jsou vynaloženy na projekty, jejichž cíly jsou propagační spoty, informační tabule, multimediální lavičky, roadshow, aj.
Fakt je ten, že autobusem ani vlakem se přes hranici na Jesenicku nedostanete.
III) Vize
Mou vizí je taková mezistátní regionální doprava, která bude i navzdory hranicím fungovat jako síť. Která bude klást co nejmenší překážky cestujícím a otevře Jesenicko a Olomoucký kraj světu.
IDS a linky VHD nebudou končit se státní hranicí, ale budou pokračovat do nejbližšího uzlu na druhé straně hranice, kde bude umožněný přestup na další směry. V místech se zvýšeným turistickým potenciálem pak bude fungovat taková doprava, která turistům umožní spojení mezi turistickými středisky s co nejméně přestupy. Nejlépe na jednu jízdenku, alespoň právě do té uzlové stanice.
Konkrétní kroky navrhuji následující:
Železnice
V prvé řadě využít toho, co již existuje. Rychlíková linka Jeseník-Krnov by měla být tarifně integrovaná do IDSOK tak, aby cestující na jednu jízdenku IDS mohl dojet do Głuchołaz. Následně zapojit polskou stranu do dialogu, iniciovat každodenní provoz osobních vlaků dále do Nysy. T.č. jezdí vlaky mezi těmito městy jen o víkendu, proč tato linka nemůže dále pokračovat do Jeseníku, jako je tomu u případu Meziměstí (viz výše)? Ideální by byl tarif IDSOK alespoň do Nysy, aby umožnil pravidelné bezproblémové cestování pro místní obyvatele.
Za druhé, je škoda nechat nevyužitou možnost napojení na vlaky přes stanici Lichkov. Je vhodné zavedení pravidelné osobní dopravy mezi Hanušovicemi a Lichkovem s napojením na vlaky do Wrocławi, které vyjedou od nového JŘ. Víkendové vlaky na této trati nedávají smysl, pokud v Lichkově není rozumný přestup. Bohužel, objednání vlaků na této lince je spojené s objednávkou Pardubického kraje a vlaky jsou vedeny tak, aby co nejlépe obsluhovaly vnitrostátní oblast z pohledu Pardubic, nejsou stavěny pro mezinárodní cestující a pro cestující z Olomouckého kraje, kteří mají snahu se tímto směrem někam dostat. S takovou nabídkou budou vlaky samozřejmě vždy prázdnější, než by mohly být a akorát budou přibývat argumenty pro jejich omezování.
Podle návrhu JŘ 2019/2020 pro trať
024 a 025 přijede o víkendu rychlík z Wrocławi do Lichkova 08:16 a z Lichkova do Wrocławi 20:21. Vlak z Hanušovic přijede 08:39, případně 18:40 a vlak z Lichkova do Hanušovic jede 09:16, případně 17:19. Ani v jednom případě tak není umožněn žádný rozumný přestup.
Autobusy
Ve spolupráci s polskou stranou vytvořit takovou síť linek, které nebudou ukončeny na hranicích. Linky by měly být protaženy do nejbližšího přestupního uzlu za hranicemi - a to v případě linek na české i polské straně. Samozřejmostí je pak plná tarifní integrace takové přeshraniční linky.
Pokud spojení Jeseník-Nysa obstará železnice, poté vidím jako perspektivní tyto autobusové linky:
Zlaté Hory-Głuchołazy
Vidnava (Velká Kraš) -Otmuchów/Nysa
Javorník-Paczków/Złoty Stok/Kłodzko
Javorník-Lądek-Stronie Śłąskie-Hanušovice (spíše turistická)
Dovětek: Přístup k problematice přeshraniční regionální dopravy v Olomouckém kraji také dobře ilustruje fakt, že když nahlédnete do tohoto dokumentu 
Plán dopravní obslužnosti území Olomouckého kraje: https://mrak.pirati.cz/f/256024
, s jehož zněním jinak docela souhlasím, tak tam o ní nenajdete ani zmínku. Polsko se zde objevuje jen jako tranzitní bod na trati Jeseník-Krnov. Přeshraniční vazby nejsou v analýzách vůbec brány v úvahu. Turistický potenciál zřejmě v očích autorů je nula.
Veřím, že kdyby se tato problematika vzala reálně v úvahu na politické úrovni, tak by KIDSOK dokázal k řešení přistoupit kvalitně a zodpovědně.
