V první řadě se omlouvám, ale limit jsem přehlédl. To je opravdu blbost a nepozornost na mojí straně.Mikulas.Ferjencik píše: ↑21 zář 2019, 01:51Tu výjimku navrhuju zrušit u příjmů nad DVACET MILIONŮ KORUN, což je v článku i napsané, můžu se zeptat jak dopadá na střední třídu?Idaho píše: ↑20 zář 2019, 17:59 Tak tady nevím, jestli se smát nebo brečet:
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pi ... k-40297215
už sem moc nechodím, protože jsem obrazně zlomil nad Piráty hůl, ale tohle mi nedalo. Vždyť je to zase jen bič na menší podnikatele, protože u velkých prodejů to vždy jde naprosto jednoduše obejít (a musíme pamatovat, že samo účelové jednání přeci na trestný čin nestačí... dělám si srandu). Ale jak by se řešilo, že jakoukoli společnost lze vložit do jiné jako vklad do základního kapitálu a ta společnost nemusí být ani domicilována v ČR. To by se z toho taky hradila daň za ten vklad (protože tam příjem není)? A co různé složité přeměny? Taky by se tam nějak naroubovala daň z příjmu? To by se muselo danit i prodeje společností v jiných státech, pokud je prodává osoba s daňovým domicilem v ČR - takže vlastně jen znevýhodnění českých občanů na úkor cizinců.
A pokud by se to vyřešilo, aby to obejít nešlo, tak kdo bude chtít s dobrým nápadem začít v ČR podnikat. Vždyť ty opravdu dobré nápady mají většínou velkou přidanou hodnotu a hlavně dobře platí zaměstnané lidi. Jak by se to navíc danilo? Jako nemovitosti podle toho, jestli je větší kupní cena nebo nějaká směrná hodnota? Jak by to asi finanční úřad hodnotil, když dobrý posudek na běžící podnik dokáže v ČR udělat možná tak pár desítek lidí (a to asi přeháním) a ten posudek stojí ve stovkách tisíc Kč. U subjektů neobchodovaných na burze by nebyla jiná možnost jak vyvrátit nepřiměřenost ceny nebo prokázat přiměřenost, to záleží na tom, na koho by to bylo hozené jako důkazní břemeno. (btw. jak by se realizoval prodej - to by se nejdřív udělalo due diligence, ale každá smlouva o smlouvě budoucí na prodej té společnosti by měla možnost odstoupení, když vyjde moc znalecký posudek oproti kupní ceně? to by byla pecka, už takto je každý záměr prodeje společnosti rizikovým na vynesení podstatných informací a ještě do toho muset vždy motat znalce - v množném čísle, protože velkou společnost by jedna osoba neprošla v rozumném časovém horizontu a fakticky by se zdvojnásobilo riziko vynesení informací dvojnásobným množstvím lidí).
Daně by se určitě měly překopat, ale zrovna tato výjimka má své důvody. Chápu, že svým způsobem je opravdu nespravedlivé, že někdo, kdo udělá dobrý start-up a prodá ho za miliardu, má tu miliadru nedaněnou, ale ono to nejde rozumně vyřešit tak, aby to nezpůsobilo problémy nebo se to nedalo obejít. Má tedy smysl dělat něco, co dopadne zase reálně hlavně na střední třídu?
Samozřejmě, pokud nebude zdaněn příjem do 20M, tak to není pro střední třídu nějak extra výrazné. Tady se asi rozcházíme v tom, co je střední třída. Podle mě prodat společnost za 20M nedělá z nikoho boháže, ale je to opravdu ta střední třída, vždyť teoreticky, kdyby byl někdo celý život poslancen (záměrný příklad), tak si vydělá za ekvivalent 40-45 let produktivního věku částku výrazně větší. Není to prostře bohatství. Prostě 20M čistého v současné době vydělá pracující člověk s dvojnásobkem průměrné mzdy za svůje produktivní léta. Ale ok, když někdo prodá společnost, kterou vybudoval od píky za 25M, tak to zdanění 5M 15% přežije, proti celku jsou to 3% a kvůli 750k asi ještě nemusí přemýšlet, jak to nezdanit (třeba za sebe bych to neřešil, ale ničím podobným k prodeji nedisponuji, takže je to bezpředmětné). Jen pokud nebude finanční správa skutečně umět pracovat s tím, jestli lidé nežijí s penězi schovanými jinde, tak se stejně nikdy nedozví, jestli reálně někde není dalších 25M (vím, byl by to trestný čin, ale to je veškeré současné větší krácení daně také a stejně se děje). Jinak samozřejmě by pak měla od daně fyzických osob být nákladová položka nákupní cena, protože jsem se setkal s případy, kdy bylo prodáváno, ale kupovali to zase jen fyzické osoby za své peníze zdaněné klasicky daní z příjmu. To je potřeba počítat s tím, že je to podobně jako u nemovitostí už velmi často hrazené ze zdaněných peněz.
Mimochodem, jak by se řešil prodej jednotlivých částí podílu ze společnosti v hodnotě nad 20M? (pořád řeším prodej fyzická osoba fyzické osobě, což se opravdu děje běžně) Tam by se to muselo začít danit, jakmile by kumulativně přesáhly prodávané hodnoty 20M.
Stále ale zůstává primárně problém, že tu daň jen tak někdo z velkých prodejů hradit nebude. Když někdo prodává společnost za 1 mld. tak 150M daně je hodně penět na právní a daňové služky. Souhlasím, není to v pořádku, stejně jako není v pořádku, že u nás nic nedaní Google nebo Facebook.
Jak píšu, problém je primárně v tom, že proti těm "velkým" prodejům to nejde rozumně upravit, aby to dopadalo primárně na ty, na koho to dopadat má. Vedle toho symptomem každé pevně určené částky v rámci právních předpisů je to, že ji nikdo klidně 20 let nezmění. A za tu dobu bude kumulativně inflace +/- 50%, takže za těch dvacet let bude 20M ekvivalentem 13M dnes a to je větší byt v Praze nebo menší dům, takže také jasná střední třída, kde se prodávají společnosti primárně mezi lidmi za již zdaněné peníze. (mimochodem ještě jedna věc, ta společnost v hodnotě 20M ročně vydělává pro vlastníka podle Vás kolik, při nějaké normální kapitalizaci - žádný jednorožec ve start-upech - to bude návratnost 10-30 let, ona opravdu 20M je nic).
Prostě to bude jako EET. Zní to krásně, je to dobře populistické, ale dopady budou rozpačité. Z dobrého propojení registru vozidel, katastru nemovitostí a dalších podobných registrů s informacemi z daně z příjmu se dostane víc. Hlavně kolik prodejů společností, které by spadaly do onoho zdanění se ročně realizuje a jaký by byl předpokládaný výnos?
