Vždy, když se položí otázka ohledně povinné maturity z matematiky, strhne se debata o tom, zda je matematika důležitá nebo není a jak jsme na tom jako národ s matematickou gramotností. Nicméně úzce spojovat tyto dvě věci, je poněkud zavádějící. Matematika je (aspoň dle mého názoru) důležitá - rozvíjí analytické myšlení, učí trpělivost, cílevědomosti, protože počítání se prostě musí vysedět, najít řešení problémů či úlohy mnohdy stojí čas. Matematika je všude kolem nás, ne jen v okamžiku, kdy si něco kupujeme a nebo zřizujeme v bance hypotéku - matematické myšlení, ač si to mnohdy vůbec neuvědomujeme, opravdu každý den využíváme. Jenže, bohužel, o tom jak dobře ovládáme matematické, či analytické myšlení, maturita z matematiky není, určitě ne v podobě jakou je teď testována a jak jsou testy aktuálně nastaveny.
Několik let jsem učila střední škole (teď jsem na RD), na kterou se hlásili studenti, kteří obecně příliš nevynikali svými studijními dovednostmi (na škole byly kromě maturitních oborů i výuční obory, a tak když žákům učení opravdu nešlo, měli možnost se aspoň vyučit). Práce s těmito studenty mě vždy bavila, protože přesvědčit žáka, kterému matika nejde, nemá ji rád a navíc často ani doma nemá ty správné studijní podmínky a podporu, že je učení (v mém případě matematika) důležité... to je podle mě ta správná výzva pro odborníka. Jenže! I přesto, že jsem mnoho studentů zvládla k matematice namotivovat tak, že ji chápali, a při výběru maturitního předmětu by ji dali přednost před angličtinou, je to na hony vzdálené tomu, aby ve skutečnosti zvládli didaktický test v podobě státní maturity z matematiky.
Při výuce matematiky mi nikdy nešlo o dril, vždy jsem se snažila o to, aby studenti především pochopili podstatu látky. Věděli o čem to, k čemu jim to bude dobré, jak se co počítá a samozřejmě se uměli i samostatně zamyslet. V hodnocení jsem se vždy dívala, zda jejich řešení má myšlenku, hlavu a patu a to pro mě vždy bylo důležitější kritérium hodnocení než sem tam nějaká numerická chybička. Ta se prostě občas stane a ač sice vliv na známku má, tak ne fatální. Avšak tento postoj k výuce matematiky, za mě bohužel, didaktické testy Cermatu nereflektují. Test, v jeho současné podobě, není jen o tom, zda studenti látku ovládají, ale také o tom, jak dobře ji mají zautomatizovanou. Řekla bych, jak dobře ovládají ono matematické řemeslo. Výsledky se zapisují do archů a ve většině případů se hodnotí pouze správný výsledek, nikoli postup. A tak i drobné ukliknutí na kalkulačce, má na výsledek zcela zásadní vliv. Dalším úskalím je čas. Moji studenti maturitní test většinou nakonec úspěšně spočítali, ale v klidu doma, za půl dne… kdy měli čas pořádně se zamyslet nad podstatou problému. Ne za cca dvě hodiny ve stresu.
Samozřejmě, že výše zmíněné Achillovy paty studentů a tedy klidně můžeme říci nedostatečná připravenost na test, souvisí s dalšími faktory - nízká hodinová dotace matiky na odborných školách, obecně nepravidelná školní docházka způsobená různými odbornými stážemi, nedostatečná domácí příprava a možná i špatná výuka jako taková. Ale můžeme opravdu tyto faktory označit za “špatné”? Neznamenalo by “opravení” těchto nedostatků hlavně to, že se z našich škol stanou plošně gymnázia? Protože, jak je známo, gymnaziální studenti plošné problémy s maturitou z matematiky nemají.
V neposlední řadě je třeba se také podívat na strukturu testů jako takových. U jazykových testů (ať už se bavíme o češtině nebo angličtině) se mnohdy dá správná odpověď vylučovací metodou odhadnout. I když správnou odpověď okamžitě nevíme, tak můžeme aspoň z oněch čtyř nabízených možností jednu nebo dvě vyloučit, čím se zvyšuje pravděpodobnost, že nakonec vybereme tu správnou odpověď, i když si trochu tipujeme. U testu z matematiky to takhle nejde. Výsledky se liší třeba až na desetinném místě výpočtu. A vy, dokud celý příklad nespočítáme a nemáme správný výsledek před sebou, netušíme, která ze čtyř možností je správná. Pokud ale musíme příklad sami spočítat do samého konce, tak na co vlastně vybíráme ze čtyř možností? Protože kdyby zde nebyly žádné možnosti, jen prázdný prostor pro zapsání výsledku, byl by náš postup úplně stejný. Nabízené možnosti nám při rozhodování o výsledku vůbec nepomohou. Nelze jednu odpověď vyloučit jako evidentně nesprávnou, nelze si s rozmyslem tipnout. Buď správný výsledek spočítáme (což nás samozřejmě stojí onen vzácný čas) a nebo pořád tipujeme jednu ze čtyř možností. V tomto ohledu se matematika od ostatních testů diametrálně odlišuje.
Dalším úskalím testů je, že u odborných středních škol jejich hodnocení zcela nereflektuje známku, kterou měli žáci z matematiky na vysvědčení. Studentovi, který má z matematiky běžně jedničku se může celkem snadno stát, že maturitu neudělá. Jistě by bylo jednoduché říct, že chyba je na straně učitele. S tímto problémem jsem se potýkala i já. Ale opravdu mám klást při hodnocení stejný důraz na postup jako na numerické chyby. Mám snižovat známky za to, že student příklad spočítá za 10 minut místo za 5 minut? Protože pak by hodnocení ve škole odpovídalo hodnocení při didaktických testech. Ale odráželo by toto hodnocení skutečnost, zda daný žák matematiku skutečně umí. Je toto na matematice to důležité? Nutno upozornit, že gymnaziálních studentů se tento problém tolik netýká (myslím, že je zjevné, proč...).
No a nakonec je velmi zajímavé podívat se na statistické hodnocení testů. Jeden ze statistických testů, který se u standardizovaných testů dělá, je ten (zjednodušeně řečeno) jak by při takovém testu dopadla cvičená opička, která výsledky označuje zcela náhodně. Dle logiky věci, by taková opička měla skončit hluboko pod hranicí úspěšného zvládnutí testu. U jazykových testů tomu opravdu tak je. U matematiky bohužel ne. Může se tedy stát, že přemýšlivý chytrý student test díky drobným numerickým chybám a nedostatečné rychlosti maturitu neudělá, kdežto cvičená opička bude úspěšná. Což je děsivá představa. Výsledky tohoto testu v podstatě reflektují faktory, které jsem popsala výše. Tuto statistiku bohužel nemohu doložit - měla jsem před šesti lety možnost nahlédnout do interních materiálů Cermatu a vůbec nevím, zda jsou tyto materiály veřejné a kde se dají dohledat.
Závěrem mohu říci pouze to, že ačkoliv jsem vždy své studenty, motivovala k matematice, od maturity z matematiky jsem je odrazovala. A to i přesto, že měli znalosti potřebné k jejímu zvládnutí. Protože bez ohledu na konkrétní znalosti jednotlivých žáků, je obecně větší šance složit maturitu z angličtiny, než z matematiky. Za mě tato neporovnatelnost didaktických testů je dostatečným argumentem pro nezavedení, v této době zrušení, povinné maturity z matematiky.
Děkuji všem, kteří jste můj příspěvek dočetli až sem. Vím, že byl neskutečně dlouhý
Nicméně je potřeba si uvědomit, že otázka povinné maturity z matematiky nelze v debatách okleštit na hesla o důležitosti matematiky, o stylu výuky na školách, či o zjednodušení celého testu. Je to daleko komplexnější a složitější problém, na kterém je potřeba, aby řada odborníků několik let pracovala, několik let ho testovala a pak teprve ho začala zkoušet na studentech a to je běh na dlouhou trať.
). Zato být schopen matematiku použít ve svém oboru, tak jsi o pár levelů jinde.
