Anketa k volební kalkulačce kohovolit.eu, část 1

[Michal.Jokes]

Ahoj,

rád bych vás požádal o vyplnění této ankety k volební kalkulačce.

Každá otázka má 3 možnosti odpovědí:
1) Ano
2) Nevíme / Nemáme jednoznačný názor
3) Ne

Ankety jsou vzhledem počtu odpovědí 2, každá obsahuje 20 otázek x 3 postoje. Tohle je první část.
Výsledky ankety jsou spíše indikativní, poslední slovo má, schválený program, resortní týmy a/nebo čelní kandidáti.

Kalkulačka nabízí ke každé otázce ještě popis:

1. Členské státy EU by měly být výrazně postiženy, pokud poruší pravidla EU o rozpočtových schodcích.

Státy EU by měly mj. dodržovat pravidla, že schodek rozpočtu nebude větší než 3 % HDP a zadlužení větší než 60 % HDP. Např. ČR tato pravidla dodržuje, ale některé země EU nikoliv (např. Francie, Itálie nebo Maďarsko).

2. Mělo by být povoleno pěstovat geneticky upravené plodiny v celé EU.

Zastánci pěstování geneticky upravených plodin argumentují, že tyto plodiny zvyšují výnos a jsou odolnější vůči škůdcům, není nutné je tolik chemicky ošetřovat. Odpůrci se obávají zdravotních rizik, dopadu na životní prostředí a závislosti na producentech takových plodin.

3. EU by měla prosazovat výrazné snížení produkce CO2.

V EU jsou zavedeny emisní povolenky pro energetické firmy, pomocí nichž se limitují emise skleníkového plynu CO2 (oxidu uhličitého), což má zmírnit klimatické problémy. Někteří je kritizují jako nedostatečné, kritici naopak upozorňují, že takové regulace vedou ke zvýšení cen energií.

4. Měla by se snížit finanční pomoc ekonomicky slabším regionům EU.

Zhruba 1/3 rozpočtu EU jde na regionální politiku. Hlavním cílem je podpora ekonomicky slabších regionů v EU, mezi něž se řadí celá ČR mimo Prahu.

5. Měla by být zavedena daň z finančních transakcí.

Existuje návrh na zdanění některých finančních transakcí jako je prodej akcií, dluhopisů nebo finančních derivátů. Navrhovaná sazba je mezi 0.01 % a 0.1 %.

6. Měla by být možnost celoevropského referenda.

Český občan může vyvolat referendum na místní a krajské úrovni, nikoli na celostátní nebo celoevropské. Podle zastánců by zavedení evropského referenda zvýšilo možnost občanů rozhodovat, podle odpůrců by bylo nákladné a mohlo by vést k přijímání populistických opatření.

7. EU by měla omezit finanční dotace pro členskou zemi za porušování svobody tisku (médií).

EU může potrestat členskou zemi v případě, že nedodržuje základní hodnoty EU, mezi které patří svoboda médií. Jde o relativně složitý proces, Evropský parlament v roce 2018 spustil tento proces u Maďarska.

8. EU by měla mít vlastní armádu.

V současné době EU nemá, krom výjimek jako bitevní skupiny, vlastní armádu. Podle zastánců by existence společné armády zvýšilo postavení EU na mezinárodní scéně a přispělo k řešení konfliktů. Podle kritiků by obrana měla zůstat pouze v rukou členských států.

9. EU by měla zvýšit prostředky na zahraniční pomoc.

EU je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci. Podle zastánců rozvojová pomoc pomáhá v cílových zemích a zabraňuje tak mj. populační explozi a snižuje emigraci do bohatších zemí, např. zemí EU. Podle odpůrců podstatná část je rozkradena vládními vrstvami a zločineckými strukturami a nedostane se tak k těm, kterým je určena.

10. Žadatelé o azyl by měli být rozmístěni proporcionálně po celé EU.

V reakci na zvýšený počet žadatelů o azyl padl návrh, aby tito lidé byli rozmístěni po celé EU. Cílem bylo pomoci hraničním zemím EU jako Řecko nebo Itálie, kde byl počet žadatelů o azyl nejvyšší.

11. EU by měla snížit své sankce proti Rusku.

EU zavedla sankce proti Rusku v roce 2014 poté, co Rusko připojilo Krym do své federace. Jedná se např. o ekonomické sankce nebo sankce namířené proti konkrétním lidem ruského režimu.

12. Všichni žadatelé o azyl, kteří se snaží překonat Středozemní moře, by měli být vrácení zpět.

Za posledních 10 let požádalo o azyl v EU zhruba 5 milionů lidí, nejvíce v roce 2015. Nejvíce žadatelů o azyl je ze zemí Blízkého východu (Sýrie, Afghánistán, Irák), Evropy (Kosovo, Albánie) a Afriky (Eritrea, Nigérie). Z Asie a Afriky často přicestují do EU tak, že přeplavou Středozemní moře na lodích či člunech do Řecka, Itálie nebo Španělska.

13. EU by měla podporovat členské státy v legalizaci manželství gayů a leseb.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 rozhodl, že registrované partnerství není lidským právem a smluvní státy nemají povinnost jej umožňovat uzavřít a uznávat. Zastánci požadují stejná práva pro homosexuální dvojice v celé EU. Odpůrci odmítají uznávat registrované partnerství např. z náboženských důvodů.

14. EU by měla podporovat zavedení minimálního příjmu, který by mohl být různý pro různé země.

Minimální mzda je v EU v průměru zhruba 40 % průměrné mzdy v dané zemi (nejméně 32 % v ČR, nejvíce 50 % ve Slovinsku a Řecku). V některých zemích (např. Švédsko) je minimální mzda stanovena spíše sektorově a ne celostátně.

15. Mělo by být těžší pro občany jiných států EU získat sociální podporu.

Občan jedné země EU pracující nebo žijící v jiné zemi EU má nárok na stejnou podporu jako občan země, v které pracuje nebo žije.

16. Občané EU by měli mít možnost ve volbách do Evropského parlamentu volit i celoevropské listiny nadnárodních politických stran.

Zatímco lidé v evropských volbách volí lokální strany, tyto se potom v Evropském parlamentu sdružují do nadnárodních politických skupin a poslanci většinou hlasují shodně s danou skupinou.

17. Česká republika by měla vystoupit z EU.

Evropskou unii tvoří 28 zemí, mj. všechny sousední země. Mimo EU je v Evropě např. Ukrajina, Bělorusko, Švýcarsko nebo Norsko. Británie právě (ne)odchází. Podle zastánců je členství v EU ekonomicky výhodné, podle odpůrců tomu tak není.

18. V České republice by se mělo zavést Euro co nejdříve.

Eurem se platí v 19 zemích EU a několika dalších mimo EU. Ze sousedních zemí se Euro používá v Německu, Rakousku, na Slovensku, ale v Polsku ne. Členské státy se vstupem do EU zavázaly k přijetí Eura. Podle zastánců by přijetí Eura bylo ekonomicky výhodné, podle odpůrců tomu tak není.

19. Evropský parlament by měl mít pravomoc iniciovat zákon bez nutnosti oslovení Evropské komise.

Evropský parlament, na rozdíl od národního parlamentu, nemůže předkládat sám nové zákony, pouze je schvaluje. Dle zastánců posilování pravomocí Evropský parlament přispívá k posilování evropské demokracie a měl by mít větší pravomoci. Kritici se ale obávají, že národní parlamenty ztratí část svých pravomocí.

20. Státy EU by měly mít zakázáno dotovat jadernou energetiku.

Zastánci jaderné energetiky poukazují na vysokou efektivitu při spalování paliva a na velice nízké emise CO2 oproti jiné, např. uhelné či plynové energii. Kritici upozorňují, že jaderná energie není finančně konkurenceschopná a představuje bezpečnostní riziko.

Moc děkuji za vaše názory!

[Jana.Kolarikova]

Druhá část zde.

[Vojtech.Pikal]

Tak jsem si zahlasoval, komentář k některým otázkám, neboť předpokládám, že máme i možnost komentáře (ideální je mít komentář všude).

1. Určitě - dokud nebudou všichni hospodařit podle pravidel, je pro mě dost blbé lézt s nimi do měnové unie
2. Určitě napsat že jsme proti patentům na život a než by se vůbec k něčemu takovému přistoupilo, je třeba ohledně toho vyřešit legislativu. Jinak mám za to, že tohle by mělo zůstat asi na národní úrovni. (I když jednotné označování v rámci trhu je určitě třeba řešit.) I když GMO samo o sobě zásadní problémy pro zdraví nepředstavuje.
4. Tady nemám přehled, jak to je a imho je to spíše problém struktury a kontroly, než množství
6. Asi nikoliv v tomto období, demokratický deficit EU je jinde.
8. Vlastní armáda se venkoncem skládá z hlavně z interoperability armád národních.
9. Myslí se prostředky z rozpočtu EU, nebo národní prostředky v úhrnu? V otázce i ve zdůvodnění?
10. Ne, to jsou kvóty, kvóty nemají smysl a nemohou fungovat a vůbec.
11. Ne, dokud se nevyřeší nejméně situace na Ukrajině, včetně Krymu.
13. Nejsem si jist proč a jak - dovedu si představit EU soudní rozhodnutí, že stejnopohlavní sňatek v jednom státu musí uznávat i jiný stát ale na českém příkladu je vidět, že není sňatek, jako sňatek.
18. To je rozhodnut pro národní úroveň, nikoliv pro Evropskou.
20. Já bych začal, když už, tak u uhelné.

Jinak očekávám, že politické schválení odpovědí a komentářů provede volební výbor, když už ten politický orgán na to máme.

[Karel.Maly]

Hoj, mně to nereaguje, už je po deadlinu ?

[Vaclav.Vislous]

Ta otázka s minimálním příjmem je pěkně zavádějící, protože to vypadá na podporu minimálního nepodmíněného příjmu a ne jako podpora minimální mzdy ze zaměstnání. Nebo jak to teda s tou otázkou je?

[Martin.Stanek]

Já jsem prosím teď procesně nešťastný.

Ve středu/ čtvrtek jsme začali s Markétou připravovat na základě programu, konkrétních kroků schválených rezortními týmy atd. odpovědi (a několikrát to bylo pak ze strany rezortních týmů upřesňováno, třeba zrovna u genetických modifikací) - a někdy i na základě minulých kalkulaček, kde občas je to formulačně velmi těžké si vysvětlit (viz "společná evropská armáda", kde už metodický spor jestli to znamená skutečně plně funkční evropskou armádu nebo zvýšenou spolupráci národních armád nebo organizační podskupinu v rámci NATO nebo...).
Teď tady bez jakéhokoliv komentáře, možnosti doplňovat vysvětlovačky a vést nějakou diskuzi jede anketa, která je technicky úplně nevyhovující a příslušné rezortní týmy si jí spíš nevšímaj.
Takový postup se mi zdá jako docela slušný plýtvání času všech zúčastněných bez toho, aby bylo možné vést nějakou diskuzi (osamělý pokus @Vojtech.Pikal je osamělý) s tím, že metodicky pak může výsledek celkem libovolně ustřelovat od schválených programových bodů a stanovisek, který mají jasnou legitimitu. Zároveň vzhledem k počtu a profilu hlasujících, nedostatku informací a dost pochybným otázkám se ani nezapojí "wisdom of the crowds" efekt, který by to nějak vyprůměroval k nejvíce odpovídajícím stanoviskům.

Abych to nějak konstruktivně posunul, tak tady je nějaký základ tabulky vyplněný za mě (plus teda Markétu, ale nevím, jestli je ok s poslední verzí). Nejde o žádný oficiální dokument, ale budu rád, když se k tomu aspoň nějak pobavíme. Minimálně tam je víc informací v popisu otázky...

(https://docs.google.com/spreadsheets/d/ ... sp=sharing)

[Milan.Dadourek]

Otázky 13 a 14 jsou pro mne dvojaké: ačkoliv pokud by šlo o politiku ČR, byl bych pro, zde hlasuji NE - protože si nemyslím, že se EU má do těchto věcí motat. Jen by to vytvářelo další třecí plochy.

[Jan.Prokop]

Takový postup se mi zdá jako docela slušný plýtvání času všech zúčastněných bez toho, aby bylo možné vést nějakou diskuzi (osamělý pokus @Vojtech.Pikal je osamělý) s tím, že metodicky pak může výsledek celkem libovolně ustřelovat od schválených programových bodů a stanovisek, který mají jasnou legitimitu.

Ty programový body a stanoviska byly předpokládám schválený přes CF, takže v případě rozporu jet podle nich, v ostatních věcech by se mohlo přihlédnout k výsledku ankety

[David.Wagner]

Takový postup se mi zdá jako docela slušný plýtvání času všech zúčastněných bez toho, aby bylo možné vést nějakou diskuzi (osamělý pokus @Vojtech.Pikal je osamělý) s tím, že metodicky pak může výsledek celkem libovolně ustřelovat od schválených programových bodů a stanovisek, který mají jasnou legitimitu.

Ty programový body a stanoviska byly předpokládám schválený přes CF, takže v případě rozporu jet podle nich, v ostatních věcech by se mohlo přihlédnout k výsledku ankety

Zapracovat anketu je jasné nutnost, jenom musí být afaik co nejvíc informovaná a ideálně i vydiskutovana...

[Matej.Sandor]

Já jsem prosím teď procesně nešťastný.

Ve středu/ čtvrtek jsme začali s Markétou připravovat na základě programu, konkrétních kroků schválených rezortními týmy atd. odpovědi (a několikrát to bylo pak ze strany rezortních týmů upřesňováno, třeba zrovna u genetických modifikací) - a někdy i na základě minulých kalkulaček, kde občas je to formulačně velmi těžké si vysvětlit (viz "společná evropská armáda", kde už metodický spor jestli to znamená skutečně plně funkční evropskou armádu nebo zvýšenou spolupráci národních armád nebo organizační podskupinu v rámci NATO nebo...).
Teď tady bez jakéhokoliv komentáře, možnosti doplňovat vysvětlovačky a vést nějakou diskuzi jede anketa, která je technicky úplně nevyhovující a příslušné rezortní týmy si jí spíš nevšímaj.
Takový postup se mi zdá jako docela slušný plýtvání času všech zúčastněných bez toho, aby bylo možné vést nějakou diskuzi (osamělý pokus @Vojtech.Pikal je osamělý) s tím, že metodicky pak může výsledek celkem libovolně ustřelovat od schválených programových bodů a stanovisek, který mají jasnou legitimitu. Zároveň vzhledem k počtu a profilu hlasujících, nedostatku informací a dost pochybným otázkám se ani nezapojí "wisdom of the crowds" efekt, který by to nějak vyprůměroval k nejvíce odpovídajícím stanoviskům.

Abych to nějak konstruktivně posunul, tak tady je nějaký základ tabulky vyplněný za mě (plus teda Markétu, ale nevím, jestli je ok s poslední verzí). Nejde o žádný oficiální dokument, ale budu rád, když se k tomu aspoň nějak pobavíme. Minimálně tam je víc informací v popisu otázky...

(https://docs.google.com/spreadsheets/d/ ... sp=sharing)

Tak jsem u obou anket identifikoval celkem 5 dotazů, kde odpověď kterou navrhujete je výrazněji opačná, než to co vychází v anketách. Není-li to v rozporu s oficiálním programem strany, přimlouval bych se u těch i u těch 5. dotazů za respektování výsledků z anket. Pokud to je v rozporu se schváleným programem strany, tak v takovém případě bych použil odpověď z programu strany. Jedná se o tyto dotazy:

5. Měla by být zavedena daň z finančních transakcí? – Anketa NE 60, NEVIM 43, ANO 38, celkem ANO 27 procent, celkem NE 42 procent, dosavadní návrh odpovědi ANO.

8. EU by měla mít vlastní armádu? – Anketa ANO 92, Nevim – 27, NE – 26, celkem pro ANO 63 procent, pro NE 18 procent, dosavadní návrh odpovědi NE. Odpověď ANO u této otázky přitom výrazně vychází u všech volebních anket co se na toto za poslední rok dělali.

14. EU by měla podporovat zavedení minimálního příjmu, který by mohl být různý pro různé země. Anketa ANO 76, Nevim 28, NE 37, celkem pro ANO 54 procent, pro NE 26 procent, dosavadní návrh odpovědi NE

20. Státy EU by měly mít zakázáno dotovat jadernou energetiku. – Anketa ANO 13, Nevím 31, NE – 102, dosavadní návrh odpovědi "Nevíme". Přitom zrovna u této otázky je ta anketa zcela jednoznačný indikator, kdy pro NE i započtení hlasů nevím pořád hlasovalo 70 procent lidí a pro ANO 9 procent lidí.

21. Dovozní cla na zemědělské produkty z rozvojových zemí by měla být snížena. Anketa ANO 61, Nevím 44, NE – 32, Celkem ANO 44 procent, NE 23 procent, dosavadní návrh odpovědi NE.