Co s doly/lomy/pískovnami/... po těžbě z hlediska ŽP?

[Zbynek.Janoska]

Co jsem si stihl přečíst, tak to vidím takto:

Už při plánování se musí navrhnout rekultivace a na ni pak odkládat peníze. Bylo by dobré, kdyby bylo možné ve fázi návrhu x % půdy vyčlenit pro spontánní sukcesi, tudíž by se snížily i náklady na rekultivaci.

Druhá věc jsou dokončené rekultivace. Pokud se jedná o státní pozemky, přechází to (pokud to dobře chápu) na Palivový kombinát. Laicky mě napadá, že by to místo toho mohlo přejít na Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových - ten by s tím pak nakládal jako s každou jinou nemovitostí, ke které přijde - nabídl by ji ostatním složkám státu (mimo jiné AOPK). Pokud by o to žádná státní organizace nestála, šlo by to do dražby.

[Milan.Dadourek]

Imho s tím Úřadem a AOPK bych byl velmi opatrný. ÚZSVM má v gesci především jednání v soudním řízení. Hospodaří stylem převod-prodej. Z komunálu mám informace, že co tenhle úřad schvátí, to už nenavrátí (nebo jenom velmi velmi těžko a pod politickým tlakem....) AOPK zase na druhou stranu spíše omezuje vlastníky svými přehnanými požadavky (viz např. rybník Nesyt a škoda na rybách v milionech Kč).
Dle současné legislativy se pro těžbu surovin odnímá zemědělská půda ze zemědělského půdního fondu, a to dočasně. Předpokladem je předem schválen plán rekultivace. No ale praxe je taková, že rekultivace musí splňovat "nějaké podmínky" orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, aby mohla být dotčená plocha po ukončení účelu navrácena zpět do půdního fondu. Problém však je, že nezáleží na účelu a výsledku rekultivace. Orgány OZPF na to pohlížejí jako na plochu s hospodářským účelem.
Chtělo by to někoho, kdo se v tomhle interně pohybuje, protože mi přijde, že porovnávají stav půdy před a po a nesmí se to lišit.

[Milan.Dadourek]

Díky za toto téma s velkým potenciálem ušetřit peníze i krajinu. Citlivé rekultivace, které urychlí sukcesi a diverzifikují stanoviště (aby to nebyl prostě jen hromada), jsou levné a přirozená "obnova" už to dotáhne do funkčního ekosystému... Za mě vím o dvou věcech, na které to naráží. 1) těžaři mají rekultivační fondy, které spravují jejich dceřinky a o tyto peníze by určitě neradi přišly ve prospěch něčeho jiného, jelikož zde o nich přímo rozhodují... (možnost je, jim to nechat, ale spíše by se to dalo investovat buď do životního prostředí v návazném okolí - možností v naší krajině je hafo, anebo do sociálních služeb - vytěžené regionu jsou v tomto smyslu nejvíce postižené). 2) často tomu brání i místní obyvatelstvo, ve veřejnosti přetrvává dojem, že stromy v řadách a anglický trávník je správná krajina - tady by to šlo řešit např. parkovou úpravou malé části rekultivovaného areálu a zbyte nechat... aby se vlk nažral.

[Zbynek.Janoska]

viz např. rybník Nesyt a škoda na rybách v milionech Kč

Tohle bylo úplně naopak. Ty ryby uhynuly, protože rybáři naperou rybník plný kaprů a přikrmují hnojem, takže v okamžiku, kdy jsou vedra a klesne hladina, tak tam prostě není dost kyslíku. Naopak AOPK měla být mnohem striktnější a omezit osádku a zakázat přikrmování - Nesyt je ostatně NPR a navíc Natura 2000.

Jinak ÚZSVM majetek rozděluje bez šance na návrat, ale to je ok. Stát by neměl hromadit půdu, pokud na ní někdo má zájem hospodařit. Ornou půdu si stejně nechává Státní pozemkový úřad a o zbytek může zažádat třeba obec, kraj, nebo to AOPK. Teprve když o to žádná státní organizace nestojí, může to jít veřejnosti, takže myslím, že tady nějaká rizika, že by se cenná půda dostala spekulantům, nehrozí.

[Adam.Vyplel]

Hladina neklesla kvůli vedrům, ale kvůli tomu, že AOPK nařídila snížit hladinu kvůli rozvoji příbřežní vegetace, ačkoli se na rybnících nemanipuluje. Vím to od předsedy moravského rybářského svazu. Nijak jsem si to neověřoval, takže to může být i jinak. Ale jde podle mě o chybu ve vodním zákoně, protože rybník pro rybáře vždycky bude chlívek, bylo to tak vždycky.

[Zbynek.Janoska]

[quote=Adam.Vyplel post_id=614298 time=1554025606 user_id=12004]
Hladina neklesla kvůli vedrům, ale kvůli tomu, že AOPK nařídila snížit hladinu kvůli rozvoji příbřežní vegetace, ačkoli se na rybnících nemanipuluje. Vím to od předsedy moravského rybářského svazu. Nijak jsem si to neověřoval, takže to může být i jinak. Ale jde podle mě o chybu ve vodním zákoně, protože rybník pro rybáře vždycky bude chlívek, bylo to tak vždycky.
[/quote]

Zde odkaz na TZ AOPK: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava- ... ice-nesyt/

v plánu péče NPR Lednické rybníky, kam patří Nesyt, je zákaz manipulace s hladinou od určitého data kvůli hnízdění ptáků, na jaře se to týká hlavně hus - tzn co se nepodaří napustit do určitého data, od určitého data už se napouštět nesmí.

Jak se píše i v té tiskovce, na jaře se nepodařilo napustit tolik vody, kolik se mělo (základ pozdějšího problému), ale snižování hladiny je nesmysl. A rybáři na to měli reagovat sníženou osádkou.

Kromě toho (jak mě upozornil kamarád, kterého jsem se na to ptal), moravský rybářský svaz se se zabývá sportovním rybolovem, ale na Nesytu hospodaří Rybářství Hodonín, takže úplně jiná organizace.

[Dan.Lestina]

rybníky:Každej rybník po jednom asi nemáme prostor řešit vůbec nikdy, ale obecnější diskuse o tomhle problému je potřeba, ale jestli můžu poprosit, tak sem s ní: viewtopic.php?f=556&t=43257

AOPK zase na druhou stranu spíše omezuje vlastníky svými přehnanými požadavky

Moje současná, ne úplně zasvěcená idea je taková, že by se jim (nebo někomu jinému) to alespoň někde dalo na hraní, aby omezovali akorát sami sebe.

[Stepan.Tracik]

Rád bych upozornil, že těžební společnost a vlastník pozemku mohou a často také bývají dvě odlišné osoby. Podívejte se schválně do katastru nemovitostí. Takže pokud nechcete hovořit o vyvlastňování nebo nějakému předkupnímu právu, tak do toho zapojovat stát prostřednictvím AOPK ČR je zbytečné. AOPK ČR může spravovat pouze jí státem svěřené státní pozemky. Jedinou výjimkou je správa na úrovni CHKO a zvláště chráněných území kategorie Národní (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka). Ty jsou spravovány taktéž AOPK ČR v souladu s jejich plánem péče, který však musí být projednán s vlastníky pozemků aj. dotčenými osobami. Vše ostatní bych bral jako přímý zásah do osobního vlastnictví. U hodnotných lokalit se jde směrem vyhlášení zvláště chráněného území tj. v naprostém případě přírodní památky.

Tento článek jste předpokládám již četli. Pokud ne, doporučuji napravit.
http://www.forumochranyprirody.cz/jak-p ... o-prostoru

[Dan.Lestina]

Díky moc za reakci. Zkusím sem sepsat další shrnutí situace, ale nejsme o moc dál než jsme byli v tom březnu. Stále čekám na pokyn od všech zodpovědných osob, že vůbec mohu takovéhle podněty sbírat. Formálně vzato k tomu již mandát mám, ale rád jednám konsensuálně, a to je zde bohužel složité, přestože se na věcné podstatě asi všichni shodneme.

Jinak tento text jsem přímo nečetl, ale s autorem se často vídám a plodně spolupracujeme, hlavně tedy na jiných věcech.

[Zbynek.Janoska]

Já bych sem doplnil jednu související věc - ulehčení administrativy/snížení poplatků u tzv. písníků - malých pískoven, které dřív byly celkem běžně po celé ČR a později zanikly, protože se je už nevyplatilo provozovat. Pokud by byla snadná administrativa, tak si umím představit, že to budou takové "komunitní projekty", kdy například obec na svém pozemku párkrát hrábne bagrem a lidé si tam budou jezdit nabrat písek na stavbu plotu (a jsou místa, kde to přesně takto funguje, i když asi pololegálně). Vzhledem k tomu, že cena písku jako suroviny rychle roste a jedná se zároveň o omezenou podporu lokální spotřeby zdrojů, myslím, že bychom to mohli podpořit. To, že takto vzniknout cenné biologické lokality, by byl takový bonus.