Lokální topeniště v MSK a Polském příhraničí, opatření pro omezení emisí z nich

[Vaclav.Parchansky]

Rád bych otevřel diskuzi k tématu lokálních topenišť na tuhá paliva na Ostravsku a Polském příhraničí. Téma se zdá být možná vyčerpané, ale vzhledem k probíhající poslední vlně kotlíkových dotací a příliš nelepšící se situaci v oblastech s převažující rodinnou zástavbou se domnívám, že zdaleka vyřešeno není. Roku 2022 má vejít v platnost zákaz provozování starých kotlů 1. a 2. emisní třídy, nicméně opravdu je jediná cesta cesta represe a udělování velkého množství pokut?

Jedním z polutantů, jehož významným zdrojem jsou lokální topeniště je benzo(a)pyren. Tento polutant byl vůbec prvním prokázaným lidským karcinogenem a je veden v IARC kategorii 1. Imisní limit (průměrná roční koncentrace) v EU je 1 ng/m3, nicméně podle WHO by pro 1 případ rakoviny na 1 mil. obyvatel připadalo doporučení 0.012 ng/m3.

Při hledání informací ke koksovně jsem si myslel, že bude hlavním zdrojem imisí pro benzo(a)pyren na měřící stanici 500 m od ní. Výsledky ze stanice byly v čase velmi podobné ostatním stanicím se zřetelným trendem směrem ke státní hranici, což ukazovalo na převažující vzdálenější zdroje. Tématem jsem se dále zabýval a objevil dávno známou věc. Většina emisí benzo(a)pyrenu jde na vrub lokálním topeništím. A taky, že v Polsku se topí hlavně uhlím.

V ČR jsme v r. 2014 měli podíly zdrojů pro benzo(a)pyren následovné (zdroj)

Při hledání v článcích jsem našel zajímavou mapu průměrných ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu (imisní limit 1 ng/m3, WHO doporučení 0,012 ng/m3)

https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-t ... -informaci

Tak tedy na území MSK máme překročený roční imisní limit pro ochranu zdraví (i několikrát). Situace se do r. 2017, ze kterého jsou poslední dostupná data ČHMÚ příliš nezlepšila přes průběh kotlíkových dotací.

V sousedním Polsku o situaci (obecně o smogu) psaly i New York Times:
https://www.nytimes.com/2018/04/22/worl ... ution.html
Píše se tam o i ambiciózním projektu zakázat letos pálení uhlí v Krakově.

V říjnu proběhla médii zpráva o ambiciózním projektu a alokaci 100 mld PLN na opatření ke zlepšení kvality ovzduší:
https://polandin.com/39467842/poland-al ... fight-smog

Otázky do diskuze:

• Myslíte si, že velká ambiciózní opatření (nad rámec výstavby infrastruktury jako byla plynofikace) mají smysl?
• Jak byste si představovali řešení problému lokálního vytápění v rodinných domech v kraji, které nebude trvat 50 let a nezpůsobí sociální bouři / ještě větší ztrátu důvěry v politiku, společnost a své sousedy
• Nevíte o těch Polských programech někdo něco blíž? Polština mi moc nejde...

[Vaclav.Zidek]

Zdar, sice jsem z jiného příhraničí, ale téma se nás dotýká také

Plynofikace nemá smysl - moc drahé.

Měla by být dotace nejen na kotlíky emsiní třídy 1 a 2, ale i tři například náš automat na uhlí je 3, rád bych s dotací vyměnil (jinak na to nemám finance), ale dotace na výměnu těchto automatů nedostaneš. Další možnost by byla topení elektřinou nebo tepelným čerpadlem. Topit elektřinou znamená dnes topit uhlím (ikdyž ne lokálně) a topit tepelným čerpadlem by znamenalo mnohem větší dotaci (ale pořád menší než zavádět plyn do obcí o 400 lidech 10 km od plynofikace).

O polských programech nevím :-/

[Vaclav.Parchansky]

Plynofikace nemá smysl - moc drahé.

Jsem myslel tam, kde to má smysl, tj. tam, kde se to většinou provedlo v 90. letech.

Měla by být dotace nejen na kotlíky emsiní třídy 1 a 2, ale i tři například náš automat na uhlí je 3, rád bych s dotací vyměnil (jinak na to nemám finance), ale dotace na výměnu těchto automatů nedostaneš. Další možnost by byla topení elektřinou nebo tepelným čerpadlem. Topit elektřinou znamená dnes topit uhlím (ikdyž ne lokálně) a topit tepelným čerpadlem by znamenalo mnohem větší dotaci (ale pořád menší než zavádět plyn do obcí o 400 lidech 10 km od plynofikace).

IMHO je dotace vždy trochu nespravedlnost vůči těm, kdo se o sebe postarali sami a investovali dřív (ze zdaněných peněz!), v rodině jsme bez dotací taky zrušili tuhá paliva ve dvou domech. Topení elektřinou ze spalovací elektrárny je neefektivní kvůli využití primárního zdroje (termodynamika, účinnost,..). Jinak tady se dá najít článek o emisních limitech pro jednotlivé kategorie zdrojů a i ten nejlepší domácí kotel plnící směrnici o ekodesignu nebude asi (třeba na kW výkonu) lepší, než třeba soudobý (=provozovaný podle BAT) teplárenský kotel na stejné palivo. Ztráty jsou ale věc druhá a pak se to musí přepočítat.

Ale hlavní je se zbavit toho nejhoršího - viz tabulka 5 z článku https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-t ... rii-zdroju - jsou to data, co autoři naměřili na VŠB na zkušebně

[Vaclav.Zidek]

IMHO je dotace vždy trochu nespravedlnost vůči těm, kdo se o sebe postarali sami a investovali dřív (ze zdaněných peněz!), v rodině jsme bez dotací taky zrušili tuhá paliva ve dvou domech.

Souhlas, ale když nemám 100 tis k dispozici, tak jsem nucen jet dál - před 10 lety jsme jej taky pořídili bez dotace. Ale rád bych teď byl ekologičtější.

A ohledně elektřiny, proto jsem psal, že dnes to nemá moc smysl - dokud nezískáme více zdrojů elektřiny mimo úhelné elektrárny.

[Vaclav.Parchansky]

Souhlas, ale když nemám 100 tis k dispozici, tak jsem nucen jet dál - před 10 lety jsme jej taky pořídili bez dotace. Ale rád bych teď byl ekologičtější.

Však podle tamté tabulky bude i třída tři aspoň o jeden řád lepší, jak starý kotel na ruční přikládání.

A ohledně elektřiny, proto jsem psal, že dnes to nemá moc smysl - dokud nezískáme více zdrojů elektřiny mimo úhelné elektrárny.

No tady je problém širší - spíš mimo elektrárny s tepelným cyklem. U elektráren, využívajících tepelný cyklus (tepelné, jaderné) máme omezení dané zákony termodynamiky (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Carnot%C5%AFv_cyklus), které nám omezují účinnost v ideálním případě podle teploty na vstupu a na výstupu. Takže reálně je třeba v Ledvicích, kde se používá pára nad kritickým bodem, účinnost na elektřinu 42%. Samozřejně, pokud se dá teplo dál použít někde k vytápění, situace je lepší. A s tepelným čerpadlem taky.

Nicméně o tom jsem se bavit nechtěl...

[Vlastik7]

Polský program Czyste powietrze (Čisté povětří)
Hlavními cíly jsou:

• výměna starých kotlů na tuhá paliva na kotle modernější

• zateplování

• výměna oken a dveří

• pořízení slunečních kolektorů

• pořízení tepelných čerpadel

• montáž nebo modernizace instalace centrálního vyhřívání a teplé užitkové vody

Program poskytuje dotace a půjčky na realizaci těchto úprav a oficiálně by měl trvat do 30.06.2029 (to tohoto data musí být ukončeny všechny úpravy). Dle stránek dziennikzachodni.pl je pro výzvu 2018-2029 k dispozici 63,3 mld zlotých (375 mld Kč) na dotace a 39,7 mld zlotých (235 mld Kč) na půjčky.

[Vaclav.Parchansky]

Nějaká dokumentace k tomu polskému programu

http://nfosigw.gov.pl/gfx/nfosigw/userf ... 5__003.pdf

[Vaclav.Parchansky]

Tak jsem se na to zběžně podíval. Nejsou jenom dotace, ale i odpočty z daní
https://e-prawnik.pl/informacje/ulga-te ... jna-2.html

Píšou tam, že lze odečíst až 53 tis. PLN ze základu daně z příjmu (kdyžtak mě někdo opravte).

K tomu v dotacích a půjčkách (předchozí dokument) jsou následující dvě tabulky závislosti dotace na měsíčním příjmu žadatele (přep. na člena domácnosti?):

Kdy první se podle dokumentu týká osob, které nemůžou uplatnit daňový odpočet, druhá pak osob, které daňový odpočet uplatnit mohou.

Pro srovnání naše kotlíkové dotace mají pevnou procentní dotaci podle typu pořizovaného topidla, maximální částku a velikost alokace na kraj (kdy na MSK v 2. výzvě bylo 10 000 žádostí).

[Michal.Najvarek]

Myslíte si, že velká ambiciózní opatření (nad rámec výstavby infrastruktury jako byla plynofikace) mají smysl?

Podle mého názoru plynofikace v obci, která je v blízkém pohraničí s Polskem by byla za rovnocenných podmínek při její realizaci rozhodně přínosem. Nicméně nic takového neexistuje, takže je to vice než diskutabliní. Obyčejně se vyřeší největší celky, protože je to ekonomicky zajímavější a na ty menší nebo vzdálenější od hlavní sítě jsou vesměs ponechání bez připojení. Ti to pak řeší tepelnými čerpadly nebo zůstávají při neekologickém způsobu vytápění a nadávají na nespravedlivost světa. Popřípadě realizuji výměnu kotle na vlastní náklady. Dotace jsou Kampaň:-)

Jak byste si představovali řešení problému lokálního vytápění v rodinných domech v kraji, které nebude trvat 50 let a nezpůsobí sociální bouři / ještě větší ztrátu důvěry v politiku, společnost a své sousedy

Vzhledem k nepopiratelnému oteplování planety, jsou podle mě nějaká rychlejší řešení na bzum. Pokud by se elektřina získávala ekologičtěji, tak by některé návrhy měli smysl. Aktuálně podle mě má zelenou projekty od ČEZu na realizaci malých solárních elektráren s použtím 3D baterii. https://www.he3da.com/ . Je to podle mě tak někde napůl cesty k tomu levnějšímu a efektivnějšímu topení.

[Vaclav.Parchansky]

Děkuju za odpovědi.
Přidávám dva obrázky k tématu:

Země EU (ne všude byly dostupná data) podle podílu tuhých paliv (na enegii, přímo spalovaných, bez CZT) na spotřebě energie domácností za rok 2014.
Zdrojem dat je ČSÚ a studie Energo 2015, data by měly pocházet z databáze ODYSSEE. Tabulka 1-4.2

Polsko vede, my jsme méně, než na třetině jejich hodnot. A tomu odpovídá mapě v prvním příspěvku...

Podíl počtu domácností, topících v r. 2015 tuhými palivy k rozloze kraje.
Zdrojem dat je opět ČSÚ a studie Energo 2015, tentokrát je to jejich vlastní dotazníkové šetření (2015) - tabulka 2-7.1.

Data z o domácnostech se hůř interpretují - prostý podíl na počtu domácností, topících daným palivem v tab. 2-7.2 moc nevypovídá, protože by vycházela nejhůř pro Vysočinu. Nicméně kraje nejsou stejně zalidněné po podělení počtu domácností, topících tuhými palivy rozlohou jednotlivých krajů dostáváme poměrně očekávaný výsledek. Výsledky pro Jihomoravský kraj a Prahu nebyly spolehlivé a proto nejsou uvedeny.

Zajímavé jsou taky čísla pro Středočeský kraj - v Praze jsou v ročním průměru těsně pod imisním limitem (aneb když v Praze uhlím nikdo netopí, neznamená to, že tam z toho nemají imise). Měřící stanice v krajích s nejvyšším poměrem mají zpravidla překročený imisní limit pro benzo(a)pyren. Hustota stanic je ale nerovnoměrná a tak z toho nelze činit žádné závěry.

Statistici nezkoumali v čem lidé uhlím topí, jestli ve starém odhořívacím nebo moderním zplynovacím kotli...