Pokud v té zácpě uvíznou jen osobní auta, tak je to celkem v pohodě. Problém je, pokud v ní uvíznou také autobusy veřejné dopravy nebo v některých případech i tramvaje apod. Proto je nutné realizovat preferenční opatření, jak přednost na semaforech, tak vyhrazené jízdní pruhy, aby veřejná doprava byla rychlejší. Protože dokud to neuděláš, tak se ten efekt, o kterém mluvíš (že pojedu dobrovolně autobusem, protože je to rychlejší) nedostaví, naopak stojíš s autobusem ve stejné koloně jako ta auta. A bohužel většině lidí nedojde, že pokud by oni a 20 dalších nejeli autem, ale sedli na autobus, tak by ta kolona byla pro všechny kratší.Tomas.Pastircak píše: ↑26 úno 2019, 13:56Jistě. Proto taky všichni nejezdíme autem, protože kdo už uvízl v zácpě, si ještě rozmyslí, jestli radši pojede autem, nebo ne. Má to docela pěkný seberegulační efekt, nevidím moc důvod do tohoto efektu zasahovat přílišným ovlivňováním. Pod jistou mez ucpanosti se stejně nemáš šanci dostat, a jak se dostaneš nad ní, má to docela dobrý preventivní efekt do budoucna (=lidi si rozmyslí, jestli radši autem, nebo jinak).Ondrej.Kalis píše: ↑26 úno 2019, 13:45Pokud bychom se my všichni, kdo jezdíme dobrovolně veřejnou dopravou, rozhodli, že raději pojedeme autem, ve výsledku do cíle nedojedeme nikdo, protože silnice se beznadějně ucpou.
Bylo by ale stejně lepší mluvit konkrétně a řešit konkrétní situace, než se tady bavit o nějakých abstraktních "omezení IAD s prospěšným efektem pro VHD". Téma regulace aut je téměř v čemkoliv pod 50 000 obyvatelblbost.
To je další a velmi podstatný aspekt. Většina lidí má v dnešní době pocit, že náklady na IAD jsou vlastnictví a údržba vozidla, pohonné hmoty, příp. dálniční známka nebo parkovné. Ve skutečnosti má IAD oproti ostatním druhům dopravy výrazně nejvyšší podíl nevnímaných nákladů, které musíme platit my všichni - ať to jsou stovky miliard na stavby a údržbu silnic, nebo zhoršení prostředí vlivem všech negativních externalit - od exhalací, přes hluk, bezpečnost - zraněné a usmrcené vlivem kolizí s autem, devastaci krajiny silnicemi, spotřebu přírodních zdrojů na výrobu a provoz aut (včetně elektromobilů).Ivor.Kollar píše: ↑26 úno 2019, 14:11 Celkove dopady masivnej IAD na krajinu/spolocnost sa dost tazko presne spocitaju, ale aj hrubym odhadom sa jedna o radovo vacsie dosledky, nez na akych sa v sucasnosti soferi podielaju. Samozrejme najdu sa oblasti, kde je osidlenie dostatocne riedke, ze dosledky IAD sa neoplati riesit. Ale vacsie mesta v CR to nebudu.
Pokud jedeš veřejnou dopravou, platíš jízdné, které sice pokrývá náklady na dopravu v závazku veřejné služby většinou jen zčásti (ve městě z malé části), ale bohužel zejména v regionální dopravě je často i dnes situace taková, že veřejná doprava je dražší než jízda autem, a současně je pomalejší. V případě komerčních linek, které mohou existovat jen, pokud se uživí na tržní bázi, musí cestující zaplatit spoustu nákladů, které v autě platit nemusí. SŽDC si účtuje nemalé poplatky za využití dopravní cesty, dnes uvažují o zpoplatnění zastavování ve stanicích, a dokonce zpoplatnění hlášení
atd. Když jedeš autobusem, tak vždycky musíš zaplatit aspoň nějaké odpisy toho vozidla - zatímco v autě to jsou pro tebe náklady, které většinou nevnímáš (protože auto má stejně většina lidí, aby mohli občas něco odvést třeba na chalupu).IAD tedy nejenže dnes není téměř vůbec omezována - ona je dokonce finančně poměrně výrazně zvýhodněná oproti komerčně provozované VHD. A také kraje, obce a stát, pokud objednávají VHD, musí platit tyto související náklady, zejména na drážní dopravu. Ale uživatel IAD má vše infrastrukturu domněle zdarma - platíme mu ji my všichni.
Jako občanovi, který se snaží uvažovat v souvislostech a s ohledem na dopady mého jednání, mi připadá zcela v pořádku, že zaplatím rozšíření dopravní obslužnosti, nové železnice, tramvaje, více spojů atd., aby se lidi lépe dostali, kam potřebují. Ale rozčiluje mě, že musím platit nové a nové silnice, které mnohdy vznikají hlavně kvůli intenzivní individuální dopravě, nová parkoviště atd., a přitom se na provozu těch silnic jejich uživatelé finančně nepodílejí o nic víc než ti, kdo autem nejezdí. Obdobně mi připadá správné, že dopravu, kterou považuji za šetrnější a kterou dotuji, upřednostním v provozu, což mj. zvýší efektivitu mnou vynakládaných veřejných financí. Člověk, který využívá svou svobodu jet autem, by měl zároveň akceptovat, že využívá méně šetrný druh dopravy, a tudíž bude oproti němu mít veřejná doprava určité výhody.