Hmyz rychle vymírá, do 100 let zmizí

[V__]

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu. Bude-li ho ubývat dosavadním tempem, za 100 let hmyz zmizí z planety úplně, vyplývá z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation. V takovém případě by nastal environmentální kolaps.

Příčinou ubývání hmyzu je v první řadě intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů. Přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny. Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi, cituje studii deník The Guardian. Více než 40 procent druhů je v úbytku, třetina je již ve stádiu ohrožení.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_baje

Další důvod více tlačit zemědělství na výrobu potravin ohleduplnou k životnímu prostředí. Klíčový problém jsou opět pesticidy.

[V__]

Prales na Portoriku ztratil motýly a chřadne dál

Návrat do deštného pralesa El Yunque u města Luquillo na americkém Portoriku entomologa Brada Listera nijak nepotěšil. V porovnání s tím, co tam viděl před 35 lety, měl loni v listopadu před očima jen skrovné a smutné zbytky. Spolu s kolegou dospěl podle deníku The Guardian dokonce k závěru, že z lesa v národním parku zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/49745 ... e-dal.html

[V__]

Vymírání hmyzu je varující, je to jeden z největších problémů, tvrdí biolog

Žijeme v době prudkých změn přírody, ubývání hmyzu je varující, říká k jeho vymírání biolog David Storch. Hmyz je jedním ze základních komponent ekosystému, je potrava pro savce a ptáky a klesá i počet opylovačů. Spousta ekosystémů by se bez něj zhroutila. Neobávám se, že vyhyne úplně, je ale třeba zachránit maximum, dodává.

https://video.aktualne.cz/dvtv/zastaven ... 47ab5f122/

[V__]

Je to trošku přehajpovaný, a hlavě média dost zkreslujou tu původní studii - tam předevšim vyšlo, že hlavní průšvih je ubývaní vhodných habitatů, a pak teprve chemie, pak invazní organismy, a pak teprve klimatická změna. Což jako entomologové řikáme desítky let. Tak nás trochu štve, jak se to zneužívá v boji proti Roundupu nebo uhlí.

Mám v seznamu úkolů si ten původní článek v Biological Conservation přečíst a vyjádřit se dál, a třeba navrhnout nějaký stanovisko.
Prozatím doporučuju přečíst tenhle velmi dobrej článek z The Atlantic: https://www.theatlantic.com/science/arc ... us/583018/
- narozdíl od ostatních novinářů opravdu studii aspoň viděli a šli se opravdu zeptat i ostatních biologů, co to znamená.

[V__]

Ono asi záleží, jak který článek a jak kde. Jiná situace je ve středoamerickém pralese (ten druhý článek) a jiná zase v české krajině. Pro naše možnosti a politický impakt je asi v první linii česká a evropská krajina. A to se bezprostředně týká přinejmenším prvních dvou uvedených příčin - biotopy (habitaty) a chemie. Takže rozhodně tu důvod k opatřením je a lze i co reálně zlepšovat. Navíc je zde i velká synergie s problémem sucha.

[V__]

Studie, o které se bavíme, AFAIK shrnovala dosavadní výsledky výzkůmů. A ty se dělaly především v Evropě a v Severní Americe. Což je taky její hlavní slabina, protože v Evropě a Severní Americe z globálního pohledu skoro žádnej hmyz není - důležitý jsou hlavně tropy. To je tak nějak problém úplně každýho ekologickýho výzkumu :-/
Na druhou stranu, o to je to relevantnější v rozhodování, co dělat s českou krajinou.

[Patrik.Jurenka]

Studie zajímavá. Pravdou je, že chemie (člověk) je velikým problémem, ale co invazivní druhy, které se sem dostanou bud přirozeně, nebo díky obchodním trasám? Ať už je to rostlina, nebo hmyz. Invazivní, konkurující druh vytlačuje pro nás druhy původní, užitečný. Pokud se bavíme o Evropě, tak většinu nepůvodního hmyzu se živí na hostitelských rostlinách, které se v Evropě vyskytují nejčastěji (brambora, kukuřice, atd...), takže přijít na jiný způsob, než chemie. No... Ve skutečnosti, u nás v ČR existuje více hmyzu, který škodí, než že by byl užitečný, nebo který by nějak významně ovlivňoval biodiverzitu.

Samozřejmě jak se k nám na sever postupně dostávají subtropy, je jasné že i druhy, které u nás původně nežili, se sem přemístí. Dobrým příkladem je mravenec tropický, který už v ČR nalezen byl, ale jen v malém počtu. Problém by byla třeba sršeň mandarinská, no, to by byl průser.

Můžeme se snažit sebevíc, tak jakmile tady budou příznivé klimatické podmínky, tak ochrana biotopu nepomůže. Prostě ty druhy převálcují druhy slabší, logicky, samozřejmě. Přiroda si vždycky dělala co chtěla, je jen možnost minimalizovat ztráty na produkci potravin, protože bez hmyzu by jsme tady samozřejmě nikdo nebyli.

V té studii se píše, že považují nejspíš za největším problémem likvidování přirozeného prostředí, tedy biotopů, ze kterého se stane zemědělsky pozemek. Taky si to myslím.

[Patrik.Jurenka]

Studie zajímavá. Pravdou je, že chemie (člověk) je velikým problémem, ale co invazivní druhy, které se sem dostanou bud přirozeně, nebo díky obchodním trasám? Ať už je to rostlina, nebo hmyz. Invazivní, konkurující druh vytlačuje pro nás druhy původní, užitečný. Pokud se bavíme o Evropě, tak většinu nepůvodního hmyzu se živí na hostitelských rostlinách, které se v Evropě vyskytují nejčastěji (brambora, kukuřice, atd...), takže přijít na jiný způsob, než chemie. No... Ve skutečnosti, u nás v ČR existuje více hmyzu, který škodí, než že by byl užitečný, nebo který by nějak významně ovlivňoval biodiverzitu.

Samozřejmě jak se k nám na sever postupně dostávají subtropy, je jasné že i druhy, které u nás původně nežili, se sem přemístí. Dobrým příkladem je mravenec tropický, který už v ČR nalezen byl, ale jen v malém počtu. Problém by byla třeba sršeň mandarinská, no, to by byl průser.

Můžeme se snažit sebevíc, tak jakmile tady budou příznivé klimatické podmínky, tak ochrana biotopu nepomůže. Prostě ty druhy převálcují druhy slabší, logicky, samozřejmě. Přiroda si vždycky dělala co chtěla, je jen možnost minimalizovat ztráty na produkci potravin, protože bez hmyzu by jsme tady samozřejmě nikdo nebyli.

V té studii se píše, že považují nejspíš za největším problémem likvidování přirozeného prostředí, tedy biotopů, ze kterého se stane zemědělsky pozemek. Taky si to myslím.

Nevím, jestli rozumím té úvaze, ale asi není odpovídající postoj, že kvůli marginálním příčinám, které nemohu ovlivnit, nerezignuji na primární příčiny, které mohu ovlivnit.
Tohle je vlákno o ŽP, tedy dělit hmyz na ten, který škodí a který ne - no, nevím :)
Tyto texty jsou o vymírání hmyzu, kde jsou invazivní druhy jako jedna z (vedlejších) příčin, ne o invazivních druzích jako důsledku a tématu k řešení.
Když to shrnu, máme tady zemědělství, které je hlavním problémem v našich podmínkách v této věci, které je i obecně ve značném rozporu s přírodním prostředím (problémů je více, tady je jeden z nich). To je asi směr, kterým se vydat. Například řešit pesticidy a homogenitu ploch...

[Patrik.Jurenka]

Když to shrnu, máme tady zemědělství, které je hlavním problémem v našich podmínkách v této věci, které je i obecně ve značném rozporu s přírodním prostředím (problémů je více, tady je jeden z nich). To je asi směr, kterým se vydat. Například řešit pesticidy a homogenitu ploch...

Souhlasím, ale jak říkal David Štorch, je to trend, proti kterému se dá stěží čelit. Tak jak podpořit heterogenitu biotopů?

[V__]

Když to shrnu, máme tady zemědělství, které je hlavním problémem v našich podmínkách v této věci, které je i obecně ve značném rozporu s přírodním prostředím (problémů je více, tady je jeden z nich). To je asi směr, kterým se vydat. Například řešit pesticidy a homogenitu ploch...

Souhlasím, ale jak říkal David Štorch, je to trend, proti kterému se dá stěží čelit. Tak jak podpořit heterogenitu biotopů?

V Brně 2.2. dělal @Radek Holomčík konferenci Prolomit sucho a některé ty aktivity byly velmi kompatibilní. Boj s monokulturami, rozdělit lány, remízky atd. Příměské "oázy" apod. No a velké téma jsou pesticidy :)
Co je snad zjevné, že taková opatření budou mít pozitivní vliv i na život člověka a dalších přírodních druhů. Tedy vše veskrze pozitivní. A proč se tak neděje? Peníze :)
Proto pro mne je primární téma v životním prostředí i zemědělství: EXTERNALITY - jejich monetizace.