Důchodová reforma: Pozice Pirátů k důchodové reformě (připomínkování)

[radomirpolach]

Důchody nemají budoucnost. Je to slepá ulička.

To jako, že jste ochoten přispívat do systému, který existuje, a v okamžiku, kdy přijdete "na řadu" v čerpání, tak jej zrušíte?

Já třeba nemám problém zrušit důchody, ale žádám o vrácení všech odvedených prostředků mnou a zaměstnavalem každoročně zhodnocené o inflaci + 3%.

[MirekS]

Já třeba nemám problém zrušit důchody, ale žádám o vrácení všech odvedených prostředků mnou a zaměstnavalem každoročně zhodnocené o inflaci + 3%.

Tak to se určitě dočkáte.

[wittgenstein]

Důchody nemají budoucnost. Je to slepá ulička.

To jako, že jste ochoten přispívat do systému, který existuje, a v okamžiku, kdy přijdete "na řadu" v čerpání, tak jej zrušíte?

Ne.

[MirekS]

@wittgenstein
Tak jaké si představujete řešení?

[radomirpolach]

Já třeba nemám problém zrušit důchody, ale žádám o vrácení všech odvedených prostředků mnou a zaměstnavalem každoročně zhodnocené o inflaci + 3%.

Tak to se určitě dočkáte.

[MirekS]

Ekonom Bezděk k reformě důchodů. A co na to Piráti?

[MirekS]

Doporučení k pozicím Pirátů k důchodové reformě

• Systémové pojetí důchodové reformy
  Piráti by měli podporovat uplatnění systémového pojetí důchodové reformy v maximální míře, vycházejícího ze skutečnosti, že v současnosti existují 3, resp. de facto 4 způsoby (můžeme je nazvat pilíře), jakým se lidé zajišťují na stáří, a to:

  • 1. pilíř - povinné důchodové pojištění,

  • 2. pilíř (v praxi označovaný jako 3. pilíř) - dobrovolné důchodové připojištění finančně podporované státem,

  • 3. pilíř (v praxi neoznačovaný) - dobrovolné zajištění na stáří, které se větví na zajištění na stáří pomocí služeb komerčních finančních systémů a na zajištění vlastním úsilím.

  Z uvedeného by se měly rýsovat návrhy Pirátů. Připojíme-li k tomuto dělení ještě předpovídaný demografický vývoj, vyplývají nám z toho následující parametry:

  • 1. pilíř by měl mít výrazně sociální (chcete-li rovnostářský) charakter, tj. měla by se do něj promítnout základní výše důchodu, popř. takové sociální záležitosti, jako je populační motivace (počet vychovaných dětí), náročné pracovní podmínky. Teprve zbude-li finanční prostor, nechť se uplatní v tomto pilíři princip zásluhovosti. Cílem tohoto pilíře by mělo být dosažení maximálního poměru k minimální mzdě, resp. maximalizace výše důchodu, aby minimalizovalo u důchodců čerpání jiné podpůrné sociální dávky.

  • 2. pilíř by měl mít jednoznačně zásluhový charakter, avšak podpora tohoto pilíře ze strany státu by měla mít degresivní charakter. Součástí tohoto pilíře nechť je i možná podpora ze strany firem (zaměstnavatelů), finančně motivovaná státem (možnost poměrného odpočtu z daní zaměstnavatelů).

  • 3. pilíř je soukromou záležitostí občana.

  • Skutečný demografický vývoj by měl ovlivňovat poměr mezi složkou 1. pilíře a státem podporovanou složkou 2. pilíře. Čím horší demografický vývoj, tím větší důraz na význam 2. pilíře.

• Systémová valorizace důchodů
  Vycházeje z toho, že důchody včetně státní podpory důchodového připojištění se valorizují z důvodů inflace, která se dotýká všech důchodců, měla by mít tato následující parametry:

  • v 1. pilíři valorizovat sociální složky důchodu, tj. základní výši důchodu, populační motivaci, náročnost pracovních podmínek. Byla-li by součástí tohoto pilíře zásluhová složka, nebyla by předmětem valorizace,

  • současně s valorizací složek 1. pilíře by mělo dojít k valorizaci státní podpory ve druhém pilíři tak, aby byl zachován degresivní charakter státní podpory a přitom zvyšován či snižován význam tohoto pilíře dle skutečného demografického vývoje.

[MirekS]

V předchozím příspěvku jsem zapomněl zmínit jednu důležitou věc, a to když se počítá s valorizací důchodů, je třeba taktéž počítat s valorizací vkladů do důchodového systému.

Systémová valorizace vkladů
Jedná se tedy o valorizaci, charakterem řekněme, důchodové daně (vklady do 1. pilíře; přirozená valorizace zvyšováním mezd a platů a z toho vyplývající růst důchodové daně v absolutní rovině), resp. vkladů do důchodového připojištění (vklady do 2. pilíře; motivační valorizace zvyšováním rozsahu příspěvků účastníků důchodového připojištění, na který je uplatňována státní podpora). U příspěvků zaměstnavatelů do důchodového připojištění by mělo docházet k valorizaci možných odpočtů z daní zaměstnavatelů.

[radomirpolach]

No začal jste ten odstavec větou:

Inflaci primárně ovlivňují prostředky, které se v ekonomice reálně používají, jsou aktivní.

S tím lze souhlasit pouze za určitých podmínek. Jinak jsem chtěl vás vyprovokovat, abyste to tvrzení konkrétně rozvinul, kde a jakou inflací se peníze emitované ČNB koncem roku 2013 (cca 0,5 bilionu Kč, jestli se nepletu) projevily, když tato se pohybovala na nízké úrovni (2014 - 0,4%, 2015 - 0,3%, 2016 - 0,7%)...

Můžete sem dát zdroj toho 0,5 bilionu.

Koukám na devizové rezervy ČNB a nevidím vzrůst zererv:
https://www.cnb.cz/cs/statistika/plateb ... s_rada.htm
Nějaký 200 miliard tam vidím. Každopádně na konci roku 2013 začalo růst HDP, můžete do ekonomiky uvolňovat peníze, které kopírují růst ekonomiky.

[MirekS]

Můžete sem dát zdroj toho 0,5 bilionu.

Koukám na devizové rezervy ČNB a nevidím vzrůst rererv:
https://www.cnb.cz/cs/statistika/plateb ... s_rada.htm
Nějakých 200 miliard tam vidím. Každopádně na konci roku 2013 začalo růst HDP, můžete do ekonomiky uvolňovat peníze, které kopírují růst ekonomiky.

Máte pravdu, s těmi 500 mld. Kč jsem přestřelil (chyba mé paměti). Bylo to o plus mínus autobus o polovinu méně (porovnání stavu k 31.1.2014 se stavem 31.10.2013), viz. https://www.cnb.cz/analytics/saw.dll?Dashboard - porovnání 2 dekádních bilancí. V této souvislosti připomínám, že devizové intervence byly spuštěny ČNB v 11/2013.

Jinak ta příčinná závislost byla opačná: vedlejším cílem intervencí (uvolňování CZK) bylo rozpohybovat růst ekonomiky, která byla v té době škrcena rozpočtovými výdajovými škrty ze strany vlády (ministr financí M. Kalousek).

Díky oslabení kurzu hrozba deflační pasti pominula a ekonomický růst zrychlil. V roce 2014 česká ekonomika vzrostla o dvě procenta. Růst ekonomiky podpořila oživující se zahraniční poptávka, domácí měnové podmínky, uvolněné prostřednictvím oslabeného kurzu, a zvýšení vládních investic. V případě nečinnosti měnové politiky by došlo k podstatně pomalejšímu oživovení ekonomiky. Růst HDP by při nečinnosti ČNB býval mohl být v roce 2014 až o jeden procentní bod nižší.

Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dot ... vazek/#4_1
K růstu HDP zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/tvorba ... wlru6dbgb9, resp. https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/505 ... oha001.pdf, kde je zejména výmluvný graf I.1.2.3. str. 12, ukazující, že růst HDP se ve srovnání s převážnou většinou zemí EU dostavil v ČR později.